účinné od 1. 3. 2004

účinné od 1. 3. 200467

účinné od 1. 3. 2004VYHLÁŠKA

účinné od 1. 3. 2004ze dne 3. února 2004,

účinné od 1. 3. 2004kterou se stanoví požadavky na kyvadlová kladiva

účinné od 1. 3. 2004Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:

účinné od 1. 3. 2004

§ 1

Odkaz účinné od 1. 3. 2004§ 1

účinné od 1. 3. 2004Tato vyhláška stanoví požadavky na zkušební kyvadlová kladiva pro zkoušky vrubové a rázové houževnatosti materiálu (dále jen „kyvadlová kladiva“), postup při schvalování jejich typu a postup pro jejich ověřování.

§ 2

Odkaz účinné od 1. 3. 2004§ 2

účinné od 1. 3. 2004Pro účely této vyhlášky se za kyvadlová kladiva považují:

  1. účinné od 1. 3. 2004a) kyvadlová kladiva pro průmyslové účely a
  2. účinné od 1. 3. 2004b) referenční kyvadlová kladiva.

§ 3

Odkaz účinné od 1. 3. 2004§ 3

účinné od 1. 3. 2004Terminologie a požadavky na kyvadlová kladiva, jakož i schvalování jejich typu a jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.

§ 4

Odkazúčinné od 1. 3. 2004
účinné od 1. 3. 2004

účinné od 1. 3. 2004Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2004.

účinné od 1. 3. 2004
účinné od 1. 3. 2004Ministr:
účinné od 1. 3. 2004Ing. Urban v. r.
účinné od 1. 3. 2004
účinné od 1. 3. 2004
účinné od 1. 3. 2004Příloha k vyhlášce č. 67/2004 Sb.
  1. účinné od 1. 3. 20041. TERMINOLOGIE
    1. účinné od 1. 3. 20041.1. Kyvadlové kladivo pro průmyslové účely je kyvadlové kladivo používané pro průmyslové nebo laboratorní zkoušky kovových materiálů: tyto stroje nesmí být použity pro stanovení referenčních hodnot.
    2. účinné od 1. 3. 20041.2. Referenční kyvadlové kladivo je kyvadlové kladivo používané pro stanovení referenčních hodnot.
    3. účinné od 1. 3. 20041.3. Opěry jsou části stroje tvořící svislou rovinu, která zadržuje zkušební tyč, když je přerážena. Rovina opěr je kolmá k rovině podpěr.
    4. účinné od 1. 3. 20041.4. Podpěry jsou části stroje tvořící vodorovnou rovinu, na které leží zkušební tyč, než je kyvadlem přeražena. Rovina podpěr je kolmá k rovině opěr.
    5. účinné od 1. 3. 20041.5. Břit je část kyvadla, která je v dotyku se zkušební tyčí.
    6. účinné od 1. 3. 20041.6. Střed břitu je bod na nárazové hraně břitu kyvadla, který se dostane do vodorovné roviny v polovině zkušební tyče, když je kyvadlo spuštěno.
    7. účinné od 1. 3. 20041.7. Střed nárazu je bod na tělese, kde je při dopadu stejný účinek nárazu, jako když je celková hmota tělesa soustředěna v tomto bodě.
    8. účinné od 1. 3. 20041.8. Jmenovitá počáteční potenciální energie (dále jen „jmenovitá energie“) AN je energie daná konstrukcí kyvadlového kladiva.
    9. účinné od 1. 3. 20041.9. Skutečná počáteční potenciální energie (dále jen „potenciální energie“) Ap je hodnota počáteční potenciální energie stanovená při přímém ověřování.
    10. účinné od 1. 3. 20041.10. Indikovaná spotřebovaná energie (dále jen „indikovaná energie“) As je hodnota energie indikovaná ukazovatelem nebo čtená na indikačním zařízení kyvadlového kladiva.
    11. účinné od 1. 3. 20041.11. Skutečná spotřebovaná energie (dále jen „spotřebovaná energie“) Av je celková energie potřebná k přeražení zkušební tyče, je-li zkoušena kyvadlovým kladivem. Je rovna rozdílu potenciální energie kyvadla v počáteční a koncové poloze prvního kyvu, během kterého je zkušební tyč přeražena.
    12. účinné od 1. 3. 20041.12. Referenční zkušební tyč je tyč pro zkoušku rázem v ohybu používaná k ověření kyvadlového kladiva porovnáním energie spotřebované strojem s referenční hodnotou danou referenčními zkušebními tyčemi.
    13. účinné od 1. 3. 20041.13. Referenční hodnota je hodnota spotřebované energie daná referenční zkušební tyčí a určená zkouškou na referenčním kyvadlovém kladivu.
    14. účinné od 1. 3. 20041.14. Geometrie referenční zkušební tyče

      účinné od 1. 3. 2004Referenční zkušební tyč, která je umístěna na podpěrách ve zkušební poloze:

      1. účinné od 1. 3. 2004a) výška: vzdálenost mezi stranou s vrubem a protilehlou stranou,
      2. účinné od 1. 3. 2004b) šířka: rozměr kolmý k výšce, který je rovnoběžný s vrubem,
      3. účinné od 1. 3. 2004c) délka: větší z rozměrů kolmých k vrubu.
    1. účinné od 1. 3. 20041.15. Spodek stojanu je část nosné konstrukce kyvadlového kladiva nacházející se pod vodorovnou rovinou podpěr.
  1. účinné od 1. 3. 20042 POŽADAVKY NA KYVADLOVÁ KLADIVA
    1. účinné od 1. 3. 20042.1. METROLOGICKÉ POŽADAVKY
      1. účinné od 1. 3. 20042.1.1 Metrologické parametry kyvadlového kladiva
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.1.1 Základní metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely zjišťované metodou přímého ověření jsou uvedeny v tabulce 1.

          účinné od 1. 3. 2004Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely
          Geometrické vlastnostiJednotkaHodnota
          Kyvadlo:
          Úhel ostří břitu°30 ± 1
          Poloměr ostří břitumm2 + 0,5
          Poloha stojanu/kyvadla
          Vzdálenost osy otáčení kyvadla
          - stroje s referenční rovinoux)1± 2/1000
          - stroje bez referenční roviny1± 4/1000
          Rovnoběžnost mezi osou referenční zkušební tyče a osou otáčení kyvadla1± 3/1000
          Vzdálenost mezi nárazovou hranou břitu a středem nárazumm± 0,5
          Poloha nárazové hrany břitu, vztažená k rovině souměrnosti opěrmm+ 0,5
          Axiální vůle ložisekmm0,25
          Radiální vůle ložisekmm0,08
          Opěry
          Poloměr zaoblení opěrmm1+ 0,5
          Úkos opěr°11 ± 1
          Úhel mezi podpěrami a opěrami°90 ± 0,1
          Vzdálenost mezi rovinami opěrmm0,1
          Vzdálenost mezi rovinami podpěrmm0,1
          Vzdálenost mezi opěramimm40 ± 0,20
          Nárazová rychlost
          Nárazová rychlostm/s5 až 5,5
          x) vztaženo k referenční rovině
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.1.2 Při nepřímém ověření kyvadlového kladiva je ověřované kyvadlové kladivo správné, jestliže jsou hodnoty opakovatelnosti a chyby menší nebo rovné hodnotám uvedeným v tabulce 2.

          účinné od 1. 3. 2004Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely
          Úroveň energieOpakovatelnostChyba
          JJJ
          < 40≤ 6< 4
          ≥ 40< 15 % z E< 10 % z E
          E je hodnota energie spotřebovaná Charpyho referenční tyčí s V-vrubem.
      1. účinné od 1. 3. 20042.1.2 Požadavky na zkušební zařízení
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.2.1 Měřidla pro měření geometrických parametrů kyvadlového kladiva:
          1. účinné od 1. 3. 2004a) posuvné měřítko s rozsahem 400 mm a dlouhými měřícími čelistmi,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) optický úhloměr,
          3. účinné od 1. 3. 2004c) radiusové měrky sada od 0,5 mm do 5 mm.
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.2.2 Speciální měrka pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva; je znázorněna na obrázku 5.
        2. účinné od 1. 3. 20042.1.2.3 Speciální měrky pro kontrolu pracovní části kyvadlového kladiva
          1. účinné od 1. 3. 2004a) měrka pro kontrolu vzdálenosti opěr,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) měrky na kontrolu vzdálenosti kyvadla od opěr,
          3. účinné od 1. 3. 2004c) měrka o výšce odpovídající polovině výšky používaného vzorku,
          4. účinné od 1. 3. 2004d) přípravek pro vyznačení bodu nárazu na břitu kyvadlového kladiva.
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.2.4 Sada stavitelného mikrometrického odpichu od 25 mm do 1m.
        2. účinné od 1. 3. 20042.1.2.5 Rýsovací jehla.
        3. účinné od 1. 3. 20042.1.2.6 Referenční zkušební tyč s břitem s nastavitelnou délkou v rozsahu od 0,5 m do 1,5 m pro měření úhlů a tíhy kyvadla.
        4. účinné od 1. 3. 20042.1.2.7 Etalonový siloměr třídy 0,5 jmenovitých sil 100 N a 500 N.
        5. účinné od 1. 3. 20042.1.2.8 Inklinační vodováha, rozsah ± 120° a upínací přípravky pro upnutí.
        6. účinné od 1. 3. 20042.1.2.9 Podélná vodováha délky 100 mm, citlivost 0,1 mm/m.
        7. účinné od 1. 3. 20042.1.2.10 Stopky digitální.
      1. účinné od 1. 3. 20042.1.3 Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.3.1 Předmět

          účinné od 1. 3. 2004Účelem této části přílohy je popis výroby a charakteristika Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem.

        1. účinné od 1. 3. 20042.1.3.2 Všechny Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem z jednotlivé série musí pocházet z téhož ingotu nebo téže tavby a musí projít stejným tepelným zpracováním. Během všech fází výroby zkušebních tyčí musí být zvláště dbáno na dosažení co největší homogenity těchto tyčí. Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem musí být ocelové nebo z jiného kovového materiálu a musí být zpracovány takovým způsobem, aby zajistily následující úrovně energie:
          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely
          nízká energie:menší než 30 J,
          střední energie: 30 J až 110 J,
          vysoká energie: 110 J až 220 J,
          velmi vysoká energie: větší než 220 J.

          účinné od 1. 3. 2004Rozměrové parametry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem jsou uvedeny v tabulce 3.

          účinné od 1. 3. 2004Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem
          Název rozměruHodnota
          Délka(55 ± 0,25) mm
          Výška(10 ± 0,06) mm
          Šířka(10 ± 0,075) mm
          Uhel vrubu45° ± 1°
          Zbývající výška u dna vrubu(8 ± 0,06) mm
          Poloměr zaoblení dna vrubu(0,25 ± 0,025) mm
          Vzdálenost mezi rovinou souměrnosti vrubu a jedním z konců zkušební tyče(27,5 ± 0,10) mm
          Uhel mezi rovinou souměrnosti vrubu a podélnou osou zkušební tyče90° ± 2°
          Uhel mezi přilehlými plochami90° ± 0,10°
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.3.3 Vyhodnocení Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem

          účinné od 1. 3. 2004Vyhodnocení Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem se musí provést pomocí referenčního kyvadlového kladiva.

        1. účinné od 1. 3. 20042.1.3.4 Referenční kyvadlové kladivo

          účinné od 1. 3. 2004Referenční kyvadlové kladivo lze používat pouze pro vyhodnocování referenčních zkušebních tyčí; jeho základní metrologické parametry jsou shodně se základními metrologickými parametry uvedenými v tabulce 1, s výjimkou následujících:

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem
          a) poloměr zaoblení opěr: (1 ± 0,1) mm,
          b) úhel mezi podpěrami a opěrami: 90° ± 0,10°,
          c) vzdálenost mezi opěrami: (40 + 0,1) mm a
          d) poloha nárazové hrany břitu ve vztahu k rovině souměrnosti opěr: ± 0,25 mm.

          účinné od 1. 3. 2004Referenční kyvadlové kladivo musí být ověřeno pomocí referenčních zkušebních tyčí úředně ověřených střediskem Evropské unie pro referenční materiály (Bureau Communautaire de Référence). Aby mohlo být kyvadlové kladivo prohlášeno za referenční, musí splňovat hodnoty opakovatelnosti a chyby, které jsou uvedeny v tabulce 4.

          účinné od 1. 3. 2004Tabulka 4. Hodnoty opakovatelnosti a chyby referenčního kyvadlového kladiva

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem Tabulka 4. Hodnoty opakovatelnosti a chyby referenčního kyvadlového kladiva
          Úroveň energieOpakovatelnostChyba
          JJJ
          < 40≤ 3< 2
          ≥ 40< 7,5 % z E< 5 % z E
          E je hodnota energie spotřebovaná Charpyho referenční tyčí s V-vrubem.
        1. účinné od 1. 3. 20042.1.3.5 Charakterizace sérií Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem

          účinné od 1. 3. 2004Každá série Charpyho referenčních zkušebních tyče s V-vrubem je charakterizována hodnotou energie, která byla změřena při přeražení předepsaného počtu Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem na referenčním kyvadlovém kladivu při téže teplotě. Počet Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem pro charakterizaci příslušné série je 25, bez ohledu na počet Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem, které daná série obsahuje. Hodnota energie, která charakterizuje příslušnou sérii se určí jako aritmetický průměr z 25 provedených zkoušek. Standardní nejistota opakovatelnosti měření se vyhodnotí jako výběrová směrodatná odchylka, která se vypočte z 25 měření. Hodnoty směrodatné odchylky zjištěné při zkoušce nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 5.

          účinné od 1. 3. 2004Tabulka 5. Mezní hodnoty směrodatné odchylky série Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem

          účinné od 1. 3. 2004
          § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem Tabulka 4. Hodnoty opakovatelnosti a chyby referenčního kyvadlového kladiva Tabulka 5. Mezní hodnoty směrodatné odchylky série Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem
          Úroveň energie série EsHodnota směrodatné odchylky s
          JJ
          < 40≤ 2.0
          ≥ 40<5% z E
    1. účinné od 1. 3. 20042.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY
      1. účinné od 1. 3. 20042.2.1 Konstrukce
        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.1 Stojan kyvadlového kladiva

          účinné od 1. 3. 2004Stojan kyvadlového kladiva musí být dostatečně tuhý, aby při nárazu kladiva na vzorek nebyly naměřené hodnoty ovlivněny vibrací stojanu.

        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.2 Základ kyvadlového kladiva

          účinné od 1. 3. 2004Základ kyvadlového kladiva musí mít dostatečnou hmotnost, aby dokázal utlumit rázy při zkoušce. Tato hmotnost musí být větší než je čtyřiceti násobek hmotnosti kyvadla. Základ musí být uložen na stabilním podkladu, který zaručuje, že nedojde k přenosu vibrací z okolního prostředí.

        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.3 Kyvadlo

          účinné od 1. 3. 2004Šířka břitu kyvadla musí být v rozmezí od 10 mm do 18 mm. Úhel ostří břitu musí být 30°± 1° a jeho poloměr zaoblení musí být (2 + 0,5) mm. Úhel mezi přímkou dotyku břitu a vodorovnou osou zkušebních tyčí musí být 90°± 2°.

        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.4 Spouštěcí mechanizmus kyvadla

          účinné od 1. 3. 2004Spouštěcí mechanizmus kyvadla z jeho počáteční polohy musí fungovat volně a spouštět kyvadlo bez jakéhokoli počátečního škubnutí, nebo podnětu ke vzniku vibrací. Jestliže tento mechanizmus obsahuje také brzdový systém, musí být zamezeno nežádoucí činnosti brzdy.

        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.5 Podpěry a opěry referenční zkušební tyče

          účinné od 1. 3. 2004Podpěry musí ležet v jedné rovině. Vzdálenost mezi rovinami obou podpěr nesmí překročit hodnotu 0,1 mm. Horní rovina opěr musí být rovnoběžná s osou otáčení kyvadla. Odchylka rovnoběžnosti podpěr musí být menší než 3/1000. Opěry musí ležet v jedné rovině. Vzdálenost rovin proložených opěrnými plochami obou opěr nesmí překročit 0,1 mm. Úhel mezi rovinou opěr a podpěr musí být 90° ± 0,1°. Vzdálenost mezi opěrami musí být (40 + 0,2) mm, poloměr zaoblení opěr musí být (1+ 0,5) mm a úhel úkosu opěr musí být 11° ± 1°. Umístění opěr a podpěr referenční zkušební tyče je patrné z obrázku 1.

        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.6 Světlost mezi opěrami a kyvadlem

          účinné od 1. 3. 2004Světlost mezi opěrami a kyvadlem musí být taková, aby přeražené části referenční zkušební tyče spadly volně z kyvadlového kladiva, s minimálním vlivem a bez zpětného dopadu na kyvadlo, dříve než dokončí kyv. Žádná část kyvadla, která prochází mezi opěrami nesmí být tlustší než 18 mm. Základní tvary kyvadla jsou na obrázku 2. Tvar C nebo tvar U.

          účinné od 1. 3. 2004Obrázek

          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 1. Opěry a podpěry referenční zkušební tyče

          účinné od 1. 3. 2004Obrázek

          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 2. Základní tvary pracovní části kyvadla

          účinné od 1. 3. 2004U kyvadla, jehož pracovní část má tvar C nedopadnou přerážené části referenční zkušební tyče zpět na kyvadlo, jestliže je vůle na obou koncích referenční zkušební tyče větší než 13 mm.

          účinné od 1. 3. 2004U kyvadla, jehož pracovní část má tvaru U se musí zabránit zpětnému dopadu částí přeražené referenční zkušební tyče na kyvadlo. U kyvadlových kladiv, u kterých se používá tento tvar kyvadla, musí být instalovány bezpečnostní plechové kryty, které splňují následující požadavky:

          1. účinné od 1. 3. 2004a) musí mít tloušťku alespoň 1,5 mm,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) musí mít minimální tvrdost 45 HRC,
          3. účinné od 1. 3. 2004c) poloměr zaoblení musí být alespoň 1,5 mm,
          4. účinné od 1. 3. 2004d) musí mít takovou polohu, aby vůle mezi bezpečnostním krytem a kyvadlem nepřekročila 1,5 mm.

          účinné od 1. 3. 2004U kyvadlových kladiv, u kterých světlost průchodu kyvadla připouští vůli mezi koncem referenční zkušební tyče připravené v poloze pro zkoušku a bezpečnostními plechovými kryty alespoň 13 mm, je nutno splnit následující požadavky:

          1. účinné od 1. 3. 2004a) musí mít minimální tvrdost 45 HRC,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) poloměr zaoblení musí být alespoň 1,5 mm.
        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.7 Poloha středu nárazu

          účinné od 1. 3. 2004Vzdálenost l1 od středu nárazu k ose otáčení se rovná délce matematického kyvadla se stejnou dobou kyvu, jakou má kyvadlo zkušebního stroje. Tato vzdálenost se porovná se vzdáleností L mezi středem dotyku referenční zkušební tyče s břitem a osou otáčení podle rovnice

          1. účinné od 1. 3. 2004l1 = 0,995 · L ± 0,005 · L.

          účinné od 1. 3. 2004Staré typy kyvadlových kladiv obvykle nesplňují požadavek |l1-L|≤L/100, ačkoliv se jejich údaje pokládají za korektní. Jejich použití se toleruje pokud:

          1. účinné od 1. 3. 2004a) |l1-L|≤1,75.L/100 a jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené pro přímé ověření nebo
          2. účinné od 1. 3. 2004b) byla kyvadlová kladiva podrobena nepřímému ověření, jehož výsledky vyhověly požadavkům uvedeným v tabulce 2.
        1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.8 Zařízení pro indikaci hodnoty energie

          účinné od 1. 3. 2004Kyvadlové kladivo musí být opatřeno stupnicí, která ukazuje úhel polohy kyvadla nebo spotřebovanou energii nebo obě tyto jednotky.

          1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.8.1 Analogová stupnice

            účinné od 1. 3. 2004Značky analogové stupnice musí mít jednotnou šířku a musí být přibližně stejně široké jako ukazovatel. Musí umožňovat čtení měřených hodnot bez paralaxy. Vzdálenost mezi dvěma sousedními značkami musí být nejméně 2,5 mm, aby bylo možno odhadnout 1/10 dílku analogové stupnice. Dílek se musí rovnat nejvýše 1/100 potenciální energie a musí umožňovat odhad přírůstku energie rovnající se nejméně 0,25 % potenciální energie.

          1. účinné od 1. 3. 20042.2.1.8.2 Číslicová stupnice

            účinné od 1. 3. 2004Číslicová stupnice musí ukazovat dobře čitelný údaj s rozlišitelností nejméně 1/400 potenciální energie.

      1. účinné od 1. 3. 20042.2.2 Nápisy a značky

        účinné od 1. 3. 2004Kyvadlové kladivo musí být na dobře přístupném místě opatřeno firemním štítkem, který obsahuje:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) je-li výrobcem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název a sídlo, a u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení a trvalý pobyt, popřípadě její obchodní firmu, pokud ji má,
        2. účinné od 1. 3. 2004b) typ kyvadlového kladiva,
        3. účinné od 1. 3. 2004c) rok výroby,
        4. účinné od 1. 3. 2004d) výrobní číslo a
        5. účinné od 1. 3. 2004e) jmenovitá hodnota spotřebované energie.
  1. účinné od 1. 3. 20043 SCHVÁLENÍ TYPU
    1. účinné od 1. 3. 20043.1 Postup při schválení typu
      1. účinné od 1. 3. 20043.1.1 Požadavky na předloženou dokumentaci

        účinné od 1. 3. 2004Kromě dokumentace podle zvláštního právního předpisu1) žadatel předloží:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) návod pro obsluhu,
        2. účinné od 1. 3. 2004b) návod na seřízení,
        3. účinné od 1. 3. 2004c) výkresovou dokumentaci stojanu, kyvadla a stupnice a
        4. účinné od 1. 3. 2004d) výkresovou dokumentaci základu pro umístění kyvadlového kladiva.
      1. účinné od 1. 3. 20043.1.2 Vzorky

        účinné od 1. 3. 2004Vzhledem k tomu, že se jedná o nákladné zařízení, které je dodáváno v malém počtu kusů, je upuštěno od dodávky zvláštního vzorku. Zkoušky pro typové schválení se provedou na dodaném kyvadlovém kladivu nebo stejném typu kyvadlového kladiva u výrobce.

      1. účinné od 1. 3. 20043.1.3 Požadavky na zkušební zařízení

        účinné od 1. 3. 2004Pro provedení zkoušek se použije zkušební zařízení uvedené v bodu 2.1.2.

      1. účinné od 1. 3. 20043.1.4 Podmínky prostředí

        účinné od 1. 3. 2004Při zkouškách je třeba zajistit běžné podmínky prostředí pro umístění kyvadlového kladiva. Teplota při zkoušce musí být (20 ±2)°C.

      1. účinné od 1. 3. 20043.1.5 Dovolené chyby

        účinné od 1. 3. 2004Dovolené chyby jsou uvedeny v bodu 2.1.1.

      1. účinné od 1. 3. 20043.1.6 Postup zkoušek

        účinné od 1. 3. 2004Při zkouškách se postupuje podle bodu 4.

    1. účinné od 1. 3. 20043.2 Certifikát schválení typu

      účinné od 1. 3. 2004Náležitosti certifikátu schválení typu stanoví zvláštní právní předpis2).

  1. účinné od 1. 3. 20044 OVĚŘOVÁNÍ

    účinné od 1. 3. 2004Postup pro prvotní a následné ověřování je shodný.

    účinné od 1. 3. 2004Ověřování kyvadlových kladiv se provádí přímo nebo nepřímo nebo kombinací obou způsobů.

    1. účinné od 1. 3. 2004a) přímé ověření umožňuje statické a oddělené přezkoušení jednotlivých fyzikálních a geometrických vlastností kyvadlového kladiva,
    2. účinné od 1. 3. 2004b) nepřímé ověření představuje zkoušku kyvadlového kladiva používající Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem (bod 2.1.3).

    účinné od 1. 3. 2004Přímé ověření musí být použito v případě instalace kyvadlového kladiva, po opravě, a dále v případě, když nepřímé ověření dává nepřípustný výsledek.

    1. účinné od 1. 3. 20044.1 Symboly a označování

      účinné od 1. 3. 2004Tabulka 6. Symboly a definice

      účinné od 1. 3. 2004
      § 4 Tabulka 1. Základních metrologické parametry kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 2. Hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva pro průmyslové účely Tabulka 3.: Rozměry Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V-vrubem Tabulka 4. Hodnoty opakovatelnosti a chyby referenčního kyvadlového kladiva Tabulka 5. Mezní hodnoty směrodatné odchylky série Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem Tabulka 6. Symboly a definice
      SymbolyJednotkaDefinice
      ANJjmenovitá energie
      APJpotenciální energie
      ASJindikovaná energie
      AVJspotřebovaná energie
      FNsíla vyvinutá kyvadlem, působící na etalonový siloměr ve vzdálenosti l2
      F1Ntíže kyvadla
      Lmvzdálenost mezi středem břitu a osou otáčení kyvadla (délka kyvadla)
      lmvzdálenost mezi těžištěm kyvadla a osou otáčení
      l1mvzdálenost mezi středem rázu a osou otáčení
      l2mvzdálenost mezi bodem aplikace síly F a osou otáčení
      pJztráty třením způsobené vlečením ukazovatele.
      p´Jztráty třením vyplývající z odporu vzduchu a tření ložisek
      p3Jkorekce energetických ztrát pro úhel vzestupu
      tsperioda kyvadla
      Tscelková doba trvání 100 kyvů kyvadla
      TMsmaximální hodnota T
      Tmsminimální hodnota T
      α°úhel pádu
      β°úhel vzestupu
      EJhodnota energie spotřebovaná Charpyho referenční zkušební tyčí s V-vrubem
      EBCRJověřená hodnota energie série referenčních zkušebních tyčí ověřených střediskem EU pro referenční materiály
    1. účinné od 1. 3. 20044.2 Přímé ověření kyvadlového kladiva

      účinné od 1. 3. 2004Přímé ověření se provádí u následujících částí kyvadlového kladiva a jeho parametrů:

      1. účinné od 1. 3. 2004a) stojan kyvadlového kladiva,
      2. účinné od 1. 3. 2004a) kyvadlo,
      3. účinné od 1. 3. 2004b) poloha stojanu a kyvadla,
      4. účinné od 1. 3. 2004c) podpěry a opěry referenční zkušební tyče,
      5. účinné od 1. 3. 2004d) poloha středu nárazu,
      6. účinné od 1. 3. 2004e) zařízení pro indikaci hodnoty energie,
      7. účinné od 1. 3. 2004f) potenciální energie,
      8. účinné od 1. 3. 2004g) chyba indikované energie,
      9. účinné od 1. 3. 2004h) ztráta třením,
      10. účinné od 1. 3. 2004i) nárazová rychlost.
      1. účinné od 1. 3. 20044.2.1 Stojan kyvadlového kladiva

        účinné od 1. 3. 2004Dolní část stojanu kyvadlových kladiv, která byla vyrobena po roce 1996, má mít hmotnost větší než je dvanácti násobek hmotnosti kyvadla. Hmotnost základu kyvadlového kladiva je větší než je čtyřiceti násobek hmotnosti kyvadla. Hmotnost základu se uvede v dokumentaci.

        účinné od 1. 3. 2004Momentovým klíčem se překontroluje dotažení matic základových šroubů a zjištěná hodnota se porovná s údaji uvedenými v dokumentaci ke kyvadlovému kladivu. Pokud jsou tyto hodnoty menší, dotáhnou se matice na předepsaný moment.

        účinné od 1. 3. 2004Dále se provede přezkoušení, zda kyvadlové kladivo není předmětem jakýchkoli vnějších vibrací přenášených základem. Zjištění přenosu vibrací se provádí pomocí zkoušky s nádobou s vodou, která se umístí na stojan kyvadlového kladiva a kontroluje se, jestli se hladina vody nečeří.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.2 Kyvadlo

        účinné od 1. 3. 2004Šířka břitu je v rozmezí 10 mm až 18 mm; kontroluje se posuvným měřítkem. Úhel ostří břitu je 30° ± 1° a se měří optickým úhloměrem. Poloměr břitu je (2 + 0,5)mm.

        účinné od 1. 3. 2004Změří se úhel mezi přímkou dotyku břitu a vodorovnou osou referenční zkušební tyče, který musí být 90° ± 2°. Určí se nepřímo otisknutím stykové části břitu na zkušební tyč o rozměru (10 x 10) mm a délce 55 mm.

        účinné od 1. 3. 2004Překontroluje se funkce spouštěcího mechanizmu při spouštění kyvadlového kladiva z počáteční hodnoty. Spouštěcí mechanizmus musí fungovat volně a spouštět kyvadlo bez jakéhokoli počátečního škubnutí, zpoždění, nebo podnětu k příčné vibraci. Jestliže tento mechanizmus obsahuje také brzdový systém, musí se zamezit nežádoucí funkci brzdy.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.3 Poloha stojanu a kyvadla

        účinné od 1. 3. 2004Kyvadlové kladivo musí mít referenční rovinu, od které se provádí měření. Tato referenční rovina musí být vodorovná s odchylkou nejvýše 2 mm na 1 m. Měření se provádí pomocí vodováhy a speciálních měrek podle bodu 2.1.2.3 nebo inklinační vodováhou.

        účinné od 1. 3. 2004Osa otáčení kyvadla musí být u kyvadlových kladiv s referenční rovinou rovnoběžná s referenční rovinou s úchylkou menší než 2 mm na 1 m. U kyvadlových kladiv bez referenční roviny musí mít osa otáčení kyvadla odchylku od vodorovné roviny menší než 4 mm na 1 m. Tento parametr se stanoví přímým měřením inklinační vodováhou.

        účinné od 1. 3. 2004Vzdálenost nárazové hrany břitu kyvadla od nárazové plochy referenční zkušební tyče je ± 0,5 mm; měří se pomocí speciální kosé měrky se stupnicí, která se umístí do místa zkušebního tělesa, přičemž kyvadlo volně visí ve svislé poloze.

        účinné od 1. 3. 2004Kontroluje se kývání kyvadla v rovině kolmé k ose otáčení o vychýlení 3 mm na 1 m. Dále se kontroluje, zda se nárazová hrana břitu dotýká referenční zkušební tyče v celé její šířce.

        účinné od 1. 3. 2004Měří se vzdálenost středu nárazové hrany břitu od střední roviny mezi opěrami zkušební tyče; tato vzdálenost musí být menší než± 0,5 mm. Střední rovina je kolmá k ose otáčení kyvadla.

        účinné od 1. 3. 2004Axiální vůle ložisek kyvadla se zjistí měřením axiálního posunutí kyvadla v místě břitu, je-li na střed břitu působeno axiální silou odpovídající přibližně 4 % tíže kyvadla. Tato hodnota nesmí být větší než 0,25 mm. Radiální vůle ložisek kyvadla, je-li působeno silou 150 N ± 10 N ve vzdálenosti L, kolmo k rovině kyvu nesmí být větší než 0,08 mm. Měření se provede číselníkovým úchylkoměrem upevněným na stojan.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.4 Podpěry a opěry zkušební tyče

        účinné od 1. 3. 2004Měří se vzdálenost mezi rovinami pravé a levé podpěry (max. 0,1 mm) a jejich rovnoběžnost s osou otáčení kyvadla (max. 3 mm na 1 m). Dále se měří vzdálenost mezi rovinami opěr (max. 0,1 mm), úhel mezi rovinou opěr a podpěr (90 ± 0,10)°, vzdálenost mezi opěrami (40 + 0,2) mm, poloměr zaoblení opěr (1 + 0,5) mm a úhel úkosu opěr (11 ± 1)°. Tvar opěr a podpěr je znázorněn na obr.1.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.5 Světlost mezi opěrami a kyvadlem

        účinné od 1. 3. 2004Měří se tloušťka kyvadla, která prochází mezi opěrami. Zjišťuje se vůle na obou koncích zkušební tyče. Dále se kontroluje účinnost bezpečnostních krytů.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.6 Poloha středu nárazu

        účinné od 1. 3. 2004Nejdříve se stanoví doba periody kyvu kyvadla t měřením doby trvání 100 úplných kyvů při počáteční poloze kyvadla vychýlené o úhel menší než 5° ze svislé polohy. Rozdíl mezi největší a nejmenší dobou trvání 100 kyvů musí být menší než 0,2 s. Doba periody kyvu kyvadla musí být určena s nejistotou menší než 0,1 %.

        účinné od 1. 3. 2004Vzdálenost l1 od středu nárazu k ose otáčení se rovná délce matematického kyvadla se stejnou dobou kyvu, jakou má kyvadlo kyvadlového kladiva. Délka l1 se vypočte z rovnice

        účinné od 1. 3. 2004

        účinné od 1. 3. 2004Dosazením za tíhové zrychlení g =9,81 m/s2 a za , dostaneme přibližný vztah, který lze s dostatečnou přesností použít pro výpočet l1 podle rovnice

        1. účinné od 1. 3. 2004l1 = 0,2485 · t2.
      1. účinné od 1. 3. 20044.2.7 Potenciální energie Ap

        účinné od 1. 3. 2004Potenciální energie musí být přezkoušena podle následujícího postupu a nesmí se lišit od jmenovité hodnoty AN o více než ± 1 %.

        účinné od 1. 3. 2004Stanoví se taková síla F působící ve vzdálenosti l2 od osy, která má k této ose stejný moment jako tíže kyvadla (l2 se nesmí rovnat l).

        účinné od 1. 3. 2004Kyvadlo se zvedne tak, aby jeho těžiště bylo ve vodorovné rovině osy otáčení na 15/1000 (tj. prakticky tak, že nárazová hrana břitu je ve vodorovné rovině osy) a podepře se jeden bod jeho břitu ve vzdálenosti l2 od osy druhým vodorovným břitem, kolmo k prvnímu, pomocí etalonového siloměru. Změří se síla F, kterou kyvadlo působí na siloměrný snímač a vzdálenost l2 od bodu podepření k ose na 0,2% (viz obrázek 3.).

        účinné od 1. 3. 2004Moment M kyvadla je:

        1. účinné od 1. 3. 2004M = F · l2 .

        účinné od 1. 3. 2004Potom se změří úhel otočení, opsaný kyvadlem při průchodu z výchozí klidové polohy do pádové polohy. Toto měření musí být provedeno pomocí optické inklinační vodováhy s přesností na ± 0,065° (obr.4.). Úhel α smí být větší než 90°.

        1. účinné od 1. 3. 2004Ap = M · (1 - cos α) = F · l2 · (1 - cos α).
        účinné od 1. 3. 2004Obrázek
        1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 3. Znázornění definic geometrie kyvadla
        účinné od 1. 3. 2004Obrázek
        1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 4. Znázornění úhlů používaných při výpočtu energie nárazu
        1. účinné od 1. 3. 20044.2.7.3 Chyba indikované energie As

          účinné od 1. 3. 2004Chyba indikované energie musí být určena následovně:

          účinné od 1. 3. 2004Pro kyvadlová kladiva s potenciální energií A joulů se přezkouší dělení stupnice indikačního zařízení odpovídající deseti, dvaceti, třiceti, padesáti a osmdesáti procentům počáteční potenciální energie AN.

          účinné od 1. 3. 2004Kyvadlo, pohánějící indikační zařízení, se zvedá, dokud ukazovaná hodnota neodpovídá zkoušené hodnotě stupnice. Změří se úhel vzestupu β s přesností na ± 0,065° (obrázek 4.). Spotřebovaná energie se rovná:

          1. účinné od 1. 3. 2004AV = M · (cos β – cos α).

          účinné od 1. 3. 2004Rozdíl mezi indikovanou energií As a spotřebovanou energií Av, vypočtený na základě naměřených hodnot, nesmí překročit ±1% spotřebované energie Av nebo + 0,5% potenciální energie Ap. V každém případě je dovolena větší hodnota.

          účinné od 1. 3. 2004To znamená, že:

          účinné od 1. 3. 2004
          účinné od 1. 3. 2004

          účinné od 1. 3. 2004Z přesnosti požadované pro změření F, l2, α a β, vyplývá pro Av celková střední chyba přibližně ± 0,3 % jmenovité energie.

          účinné od 1. 3. 2004Přesnost čtení spotřebované práce je nepřímo úměrná Av. To je důležité, když je Av malé v porovnání s Ap.

          účinné od 1. 3. 2004Hodnoty indikované energie, větší než 80 % počáteční potenciální energie, jsou nepřesné a musí být zaznamenány jako přibližné.

          účinné od 1. 3. 2004Všechny zkoušky se provádí hodnotami relativní změny rychlosti při deformaci, které nejsou větší než 2. Změna rychlosti při deformaci je funkcí nárazové rychlosti kladiva a s průběhem deformace rychlost klesá. Změna rychlosti kyvadla se vypočte jednak ze stanovené nárazové rychlosti (bod 4.2.9) a z rychlosti po rázu s použitím téže rovnice, ve které je ale cos α nahrazen cos β (viz obrázek 4.)

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.8 Ztráty třením

        účinné od 1. 3. 2004Práce spotřebovaná při přeražení referenční zkušební tyče se rovná rozdílu mezi potenciální energií a zbytkovou energií indikovanou po vzestupu kyvadla, vezmou-li se v úvahu následující způsoby ztráty energie:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) ztráty vzniklé třením způsobené vlečením ukazovatele a
        2. účinné od 1. 3. 2004a) ztráty vzniklé následkem odporu vzduchu a třením v ložiskách.
        1. účinné od 1. 3. 20044.2.8.1 Výpočet ztráty vzniklé následkem vlečení ukazovatele

          účinné od 1. 3. 2004Ukazovatel se uvede do polohy odpovídající nulovému úhlu vzestupu, kyvadlo se nechá volně kývnout (úhel pádu α), bez vložené referenční zkušební tyče, a čte se úhel vzestupu β1, nebo přímo energie E1.

          účinné od 1. 3. 2004Potom se, bez změny polohy ukazovatele, nechá kyvadlo kývnout podruhé, s polohy odpovídající úhlu pádu a čte se nový úhel vzestupu β2 ,nebo přímo energie E2.

          účinné od 1. 3. 2004Ztráty třením ukazovatele se rovnají:

          1. účinné od 1. 3. 2004p = M · (cos β1 - cos β2) jestliže je stupnice dělena ve stupních
          2. účinné od 1. 3. 2004nebo
          3. účinné od 1. 3. 2004p = E1 - E2 jestliže je stupnice dělena v jednotkách energie.

          účinné od 1. 3. 2004Při tomto výpočtu se použijí hodnoty β1 a β2 (nebo E1 a E2) ze čtyř stanovení.

        1. účinné od 1. 3. 20044.2.8.2 Výpočet ztráty vzniklé třením v ložiskách a následkem odporu vzduchu

          účinné od 1. 3. 2004Pro jeden kyv se počítají následovně:

          účinné od 1. 3. 2004Po určení β2 nebo energie E2 se kyvadlo vrátí do jeho počáteční polohy. Potom se, bez opětného nastavení ukazovatele, kyvadlo spustí a dovolí se, aby vykonalo 10 kyvů. Jakmile kyvadlo začne provádět jedenáctý kyv, pohne se ukazovatelem přibližně o 5 % zpět z jeho maximální dosažené polohy a zaznamená se hodnota β3.Ztráty třením v ložiskách a následkem odporu vzduchu pro jeden kyv jsou:

          účinné od 1. 3. 2004jestliže je stupnice dělená ve stupních
          1. účinné od 1. 3. 2004nebo
          účinné od 1. 3. 2004jestliže je dělena v jednotkách energie.
        1. účinné od 1. 3. 20044.2.8.3 Výpočet celkové ztráty

          účinné od 1. 3. 2004Celková ztráta vypočtená podle bodů 4.2.8.1 a 4.2.8.2 nesmí překročit 0,5 % jmenovité energie AN.

          účinné od 1. 3. 2004Korekce ztrát, odpovídající úhlu vzestupu b, smí být vypočtena za předpokladu, že ztráty jsou úměrné proběhnutému úhlu, tj.:

          účinné od 1. 3. 2004

          účinné od 1. 3. 2004Tato přibližná hodnota se blíží těsněji ke skutečné korekční hodnotě se snižováním spotřebované energie.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.9 Nárazová rychlost kyvadla

        účinné od 1. 3. 2004Nárazová rychlost kyvadla se vypočte z rovnice:

        účinné od 1. 3. 2004
        1. účinné od 1. 3. 2004kde v je rychlost kyvadla v m/s,
        2. účinné od 1. 3. 2004g tíhové zrychlení (lze dosadit g=9,81 m/s2) v m/s2,
        3. účinné od 1. 3. 2004α úhel pádu (viz obr.4.) ve stupních,
        4. účinné od 1. 3. 2004L vzdálenost mezi středem břitu a osou otáčení v metrech.

        účinné od 1. 3. 2004Nárazová rychlost musí být mezi 5,0 m/s a 5,5 m/s. U kyvadlových kladiv vyrobených před rokem 1983 je nárazová rychlost v rozmezí mezi 4,5 m/s a 7,0 m/s. Musí být zaznamenána v ověřovacím listu.

      1. účinné od 1. 3. 20044.2.10 Přezkoušení geometrických vlastností použitím speciální měrky pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva
        1. účinné od 1. 3. 20044.2.10.1 Oblast použití

          účinné od 1. 3. 2004Speciální měrkou pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva se přezkouší:

          1. účinné od 1. 3. 2004a) poloha břitu v rovině souměrnosti opěr,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) vodorovnost osy otáčení kyvadla,
          3. účinné od 1. 3. 2004c) kolmost ramene kyvadla k ose otáčení,
          4. účinné od 1. 3. 2004d) souosost břitu a ramene kyvadla a
          5. účinné od 1. 3. 2004e) kolmost roviny souměrnosti břitu k referenční zkušební tyči.

          účinné od 1. 3. 2004Tato metoda se použije na všechna kyvadlová kladiva, a to zejména na kyvadlová kladiva bez referenční roviny na nosné konstrukci.

        1. účinné od 1. 3. 20044.2.10.2 Speciální měrka pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva

          účinné od 1. 3. 2004Tvar a rozměry speciální měrky pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva jsou stanoveny na obrázku 5. Dva konce (A a B), odpovídající dvěma polohám při použití (A a B).

        1. účinné od 1. 3. 20044.2.10.3 Postup

          účinné od 1. 3. 2004Před použitím speciální měrky pro kontrolu pracovní části kyvadlového kladiva musí být přezkoušeny pomocí optické inklinační vodováhy dvě následující vlastnosti:

          1. účinné od 1. 3. 2004a) vodorovnost roviny podpěr,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) kolmost roviny opěr k rovině podpěr.

          účinné od 1. 3. 2004Speciální měrka pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva musí být použita v obou polohách( A a B) jak je znázorněno na obrázku 6. Přechod břitu z polohy A do polohy B odpovídá dráze 30 mm.

          účinné od 1. 3. 2004Obrázky 7 a 8 objasňují způsob použití speciální měrky pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva pro přezkoušení vlastností podle bodu 4.2.10.1.

          účinné od 1. 3. 2004Obrázek
          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 5. Speciální měrka pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva
          účinné od 1. 3. 2004Obrázek
          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 6. Změna polohy z A do B, odpovídající dráze břitu 30 mm
          účinné od 1. 3. 2004Obrázek
          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 7. Příklad použití měrky
          účinné od 1. 3. 2004Obrázek
          1. účinné od 1. 3. 2004Obrázek 8. Další příklad použití speciální měrky pro kontrolu geometrie břitu a opěr kyvadlového kladiva
    1. účinné od 1. 3. 20044.3 Nepřímé ověření kyvadlového kladiva
      1. účinné od 1. 3. 20044.3.1 Princip

        účinné od 1. 3. 2004Stanovení spotřebované práce přeražením Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem, ze série tyčí, jejichž energie potřebná pro přeražení je známá (viz bod 2.1.3). V úvahu se bere celková práce, spotřebovaná na přeražení zkušební tyče.

        1. účinné od 1. 3. 2004Celková spotřebovaná práce se skládá z:
          1. účinné od 1. 3. 2004a) práce spotřebované na přeražení zkušební tyče,
          2. účinné od 1. 3. 2004b) vnitřních energetických ztrát kyvadlového kladiva při prvním kyvu z počáteční polohy.

        účinné od 1. 3. 2004Energetické ztráty se rovnají:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) odporu vzduchu a tření v ložiskách a tření následkem vlečení ukazovatele. Tyto ztráty mohou být určeny přímou metodou,
        2. účinné od 1. 3. 2004b) otřesům základu a chvění stojanu a kyvadla, pro které nebyly vyvinuty vhodné měřící metody.

        účinné od 1. 3. 2004Pro výpočet se neberou v úvahu následující práce:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) práce spotřebovaná na deformaci opěr a středu břitu,
        2. účinné od 1. 3. 2004b) práce spotřebovaná třením zkušební tyče na povrchu podpěr a zejména na povrchu opěr.
      1. účinné od 1. 3. 20044.3.2 Charpyho referenční zkušební tyč s V-vrubem

        účinné od 1. 3. 2004Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem, které mohou být používány při nepřímém ověřování kyvadlového kladiva, jsou národními referenčními tyčemi, navázanými na referenční zkušební tyče, které byly ověřeny střediskem Evropské unie pro referenční materiály (viz bod 2.1.3). Referenční zkušební tyče musí být použity v souladu s pokyny poskytnutými výrobce.

      1. účinné od 1. 3. 20044.3.3 Postup

        účinné od 1. 3. 2004Před provedením nepřímého ověření je nezbytné:

        1. účinné od 1. 3. 2004a) zkontrolovat, podpěry a opěry zkušební tyče podle bodu 4.2.4,
        2. účinné od 1. 3. 2004b) zkontrolovat,je-li Charpyho referenční zkušební tyč s V - vrubem správně vystředěna a
        3. účinné od 1. 3. 2004c) určit ztráty třením, jak je popsáno v bodu 4.2.8.

        účinné od 1. 3. 2004Nepřímé ověření musí být provedeno alespoň pro dvě energie uvnitř rozsahu použití kyvadlového kladiva a pro které existují Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem. Tyto dvě úrovně musí být co nejblíže mezím tohoto rozsahu. Jestliže jsou prověřovány více než dvě úrovně energie, musí být dodatečné úrovně rozděleny rovnoměrně v rozsahu použití, s přihlédnutím k Charpyho referenčním zkušebním tyčím s V-vrubem, které jsou k dispozici.

        účinné od 1. 3. 2004Pro každou úroveň se přerazí pět Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V - vrubem. Zkouška se provede při teplotě (20 ± 2)°C, každá Charpyho referenční zkušební tyč s V – vrubem musí být ve správné poloze s úchylkami udanými v tabulce 1. Všechny zjištěné nedostatky musí být uvedeny v ověřovacím listu.

      1. účinné od 1. 3. 20044.3.4 Stanovení opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva

        účinné od 1. 3. 2004Nechť E1, E2, ...E5 jsou hodnoty energie, spotřebované na přeražení pěti Charpyho referenčních zkušebních tyčí s V - vrubem, seřazené ve vzestupném pořadí.

        1. účinné od 1. 3. 20044.3.4.1 Opakovatelnost ověření kyvadlového kladiva je charakterizována hodnotou E5-E1, tj. Emax-Emin.
        2. účinné od 1. 3. 20044.3.4.2 Chyba

          účinné od 1. 3. 2004Chyba ověření kyvadlového kladiva je charakterizována hodnotou , kde je

          účinné od 1. 3. 2004
          1. účinné od 1. 3. 2004a E je referenční hodnota Charpyho referenční zkušební tyče s V-vrubem, ze série tyčí.
      1. účinné od 1. 3. 20044.3.5 Vyhodnocení při ověřování

        účinné od 1. 3. 2004Ověřované kyvadlové kladivo je považováno za vyhovující, jestliže hodnoty opakovatelnosti a chyby kyvadlového kladiva jsou menší nebo rovné hodnotám uvedeným v tabulce 2. Jestliže kyvadlové kladivo tyto požadavky nesplňuje, je nutno vyhledat příčinu použitím metody přímého ověření (viz bod 4.2).

    1. účinné od 1. 3. 20044.4 Ověřovací list

      účinné od 1. 3. 2004Náležitosti ověřovacího listu stanoví zvláštní právní předpis2a). Ověřené kyvadlové kladivo označí orgán, který ověření provedl úřední značkou3) na místě stanoveném v certifikátu schválení typu měřidla.

    účinné od 1. 3. 2004
  1. účinné od 1. 3. 20041) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.
  2. účinné od 1. 3. 20042) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
  3. účinné od 1. 3. 20042a) Příloha 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
  4. účinné od 1. 3. 20043) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.