Zákon o národních výborech

§ 1

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory jsou orgány socialistické státní moci a správy v krajích, v okresech a v obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením Komunistické strany Československa socialistické společenské zřízení, řídí se ústavou, ostatními zákony a právními předpisy.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbory jako zastupitelské sbory pracujícího lidu jsou složeny z poslanců, kteří jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

účinné od 1. 1. 1968(3) Poslanci jsou lidem kontrolováni, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých voličů odvoláni.

§ 2

účinné od 1. 1. 1968Národní výbory organizují plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území. Jako státní orgány samosprávného charakteru spojují ve své práci uspokojování potřeb společnosti s potřebami a zájmy ve svém územním obvodu, především s potřebami rozvoje měst a obcí, a uvádějí do souladu celospolečenské, místní, skupinové a osobní zájmy. Chrání práva, oprávněné zájmy občanů a organizací a vedou je k plnění zákonů a k úctě k právům spoluobčanů. Podílejí se na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky.

§ 3

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory vyvíjejí veškerou svou činnost ve spojení s občany, za jejich aktivní účasti a pod jejich stálou kontrolou. Vytvářejí předpoklady pro přímou účast občanů na plnění svých úkolů a přibírají občany k jejich řešení a provádění. Zapojují tak občany v nejširší míře do správy státu.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbory soustavně zkoumají zájmy občanů, jejich potřeby a názory, radí se s nimi o návrzích závažných opatření, pozorně se zabývají jejich připomínkami a náměty a seznamují je s výsledky své práce a skládají jim účty ze své činnosti.

§ 4

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s Revolučním odborovým hnutím, s Československým svazem žen, s Československým svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi.

účinné od 1. 1. 1968(2) Spolupráci s Revolučním odborovým hnutím zaměřují národní výbory na přípravu a uskutečňování důležitých opatření dotýkajících se zájmů pracujících a vyžadují si k nim od jeho orgánů stanoviska. Obdobně spolupracují i s jednotnými zemědělskými družstvy.

účinné od 1. 1. 1968(3) Národní výbory sdružují na základě vzájemné dohody se společenskými organizacemi prostředky a síly k účinnějšímu a hospodárnému provádění obecně prospěšných opatření a koordinují provádění společných úkolů.

§ 5

účinné od 1. 1. 1968Národním výborům přísluší výkon státní správy v jejich územních obvodech; jiným územním orgánům nebo organizacím může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.

§ 6

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory vzájemně spolupracují s ostatními státními orgány ve svých územních obvodech k dosažení společných cílů. Spolupráci zaměřují zvláště na všestranné upevňování socialistické zákonnosti a státní disciplíny, na předcházení trestné činnosti, na posilování obranyschopnosti republiky, na plnění zákona o rodině a na všestrannou ochranu občanských práv.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbory upozorňují jiné státní orgány na nedostatky, které zjistí, a dávají podněty k jejich odstranění; úkoly jim mohou ukládat, jen pokud to zvláštní předpisy připouštějí.

účinné od 1. 1. 1968(3) Soudy, prokuratura a Sbor národní bezpečnosti seznamují národní výbory se stavem socialistické zákonnosti v jejich obvodu.

účinné od 1. 1. 1968(4) Národní výbory jsou oprávněny při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti ukládat úkoly Veřejné bezpečnosti, a to prostřednictvím příslušných náčelníků. Orgány Veřejné bezpečnosti jsou ve věcech výkonu služby odpovědny a podřízeny jen vyšším náčelníkům.

§ 7

účinné od 1. 1. 1968(1) Vůči ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím vykonávají národní výbory státní správu, zejména na úseku výstavby, vodního hospodářství, vytváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, veřejného pořádku, požární ochrany, státních financí, ochrany rostlinné a živočišné výroby a zemědělského půdního a lesního fondu. Předpisy upravující jednotlivé úseky činnosti státní správy stanoví, v kterých případech se musí tyto organizace řídit opatřeními národního výboru.

účinné od 1. 1. 1968(2) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace jsou povinny spolupracovat s národními výbory a předkládat jim k zaujetí závazného stanoviska v případech stanovených zvláštními předpisy podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje kraje, okresu, města a obce.

§ 8

účinné od 1. 1. 1968V obcích a ve městech jsou místní a městské národní výbory, v okresech okresní národní výbory a v krajích krajské národní výbory.

§ 9

účinné od 1. 1. 1968Se souhlasem občanů může být zřízen jeden místní národní výbor pro několik obcí; o tomto opatření rozhoduje na návrh místních národních výborů okresní národní výbor.

§ 10

účinné od 1. 1. 1968V hlavním městě Československé socialistické republiky je Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy je řízen přímo vládou. Zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů stanoví zákon.

§ 11

účinné od 1. 1. 1968V Bratislavě, sídle slovenských národních orgánů, je Národní výbor města Bratislavy a obvodní národní výbory. Národní výbor města Bratislavy je řízen přímo krajským národním výborem. Zvláštní úpravu působnosti Národního výboru města Bratislavy a obvodních národních výborů a jejich organizační výstavby stanoví zákon Slovenské národní rady. Tento zákon též stanoví, v kterých otázkách může vykonávat Národní výbor města Bratislavy působnost, která jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

§ 12

účinné od 1. 1. 1968(1) Městské národní výbory jsou ve městech, která jsou sídly okresů, dále v jiných obcích městského charakteru, které na návrh okresního národního výboru určí krajský národní výbor.

účinné od 1. 1. 1968(2) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích jsou řízeny přímo krajským národním výborem. V obvodech těchto měst působí obvodní národní výbory.

§ 13

účinné od 1. 1. 1968(1) Počet svých poslanců stanoví národní výbor se zřetelem na počet obyvatel, na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti i se zřetelem na to, aby národní výbor tvořil dělný pracovní sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby

1. účinné od 1. 1. 1968a) místní nebo městský národní výbor měl nejméně
   účinné od 1. 1. 1968

   § 13

   11 poslanců v obcích	do 300 obyvatel,
   15 poslanců v obcích	do 600 obyvatel,
   25 poslanců v obcích	do 1 500 obyvatel,
   30 poslanců v obcích	do 5 000 obyvatel,
   40 poslanců v obcích	do 10 000 obyvatel,
   60 poslanců v obcích	do 20 000 obyvatel,
   80 poslanců v obcích	do 50 000 obyvatel,
   100 poslanců v obcích	nad 50 000 obyvatel;

1. účinné od 1. 1. 1968b) okresní národní výbor měl nejméně
   účinné od 1. 1. 1968

   § 13

   60 poslanců v okresech	do 80 000 obyvatel,
   80 poslanců v okresech	s větším počtem obyvatel;

1. účinné od 1. 1. 1968c) krajský národní výbor měl nejméně 80 poslanců;
2. účinné od 1. 1. 1968d) městský národní výbor ve městech, kde působí obvodní národní výbory, měl nejméně 130 poslanců.

účinné od 1. 1. 1968(2) Obvodní národní výbor stanoví počty svých poslanců obdobně jako městský nebo místní národní výbor [odstavec 1 písm. a)].

§ 14

účinné od 1. 1. 1968Poslanec národního výboru se podílí na jednání a rozhodování národního výboru, zvláště se aktivně účastní zasedání národního výboru a jeho orgánů, za jejichž člena byl zvolen. Pozorně zkoumá zájmy svých voličů, jejich potřeby a názory, udržuje s nimi stálé spojení a skládá jim účty ze své činnosti.

§ 15

účinné od 1. 1. 1968Poslanec národního výboru je oprávněn zejména

1. účinné od 1. 1. 1968a) předkládat návrhy národnímu výboru a jeho komisím a podněty jeho radě a odborům;
2. účinné od 1. 1. 1968b) vznášet dotazy na radu, na její jednotlivé členy a na předsedy komisí, a to i mimo zasedání národního výboru nebo komise; odpověď na tyto dotazy musí být dána neprodleně, nemůže-li se tak stát, nejpozději do 30 dnů;
3. účinné od 1. 1. 1968c) požadovat od vedoucích odborů vysvětlení vztahující se na činnost odborů; vysvětlení může požadovat i od vedoucích organizací národního výboru; vysvětlení musí být dáno bezodkladně;
4. účinné od 1. 1. 1968d) doporučovat vedoucím organizací opatření k odstranění nedostatků, v závažnějších případech se obrátit na národní výbor, aby organizaci uložil v mezích své působnosti vhodná opatření k nápravě;
5. účinné od 1. 1. 1968e) účastnit se s hlasem poradním zasedání národního výboru nižšího stupně;
6. účinné od 1. 1. 1968f) účastnit se vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů vztahujících se na činnost národního výboru, jeho orgánů a organizací.

§ 16

účinné od 1. 1. 1968Poslanec národního výboru je povinen zejména

1. účinné od 1. 1. 1968a) aktivně pracovat mezi voliči, radit se s nimi o návrzích závažných opatření, které bude národní výbor projednávat, uplatňovat oprávněné zájmy občanů v národním výboru a seznamovat je s prací národního výboru, především s jeho závažnými opatřeními, s novými zákony, s opatřeními vlády a s usneseními Komunistické strany Československa;
2. účinné od 1. 1. 1968b) podávat voličům zprávy o své práci v národním výboru a o vyřízení jejich podnětů a připomínek;
3. účinné od 1. 1. 1968c) udržovat stálý styk se společenskými organizacemi, které působí v jeho obvodu;
4. účinné od 1. 1. 1968d) uplatňovat ve veškeré své práci zkušenosti a podněty občanů;
5. účinné od 1. 1. 1968e) úzce spolupracovat s národními výbory nižších stupňů a uplatňovat jejich podněty a zkušenosti v práci národního výboru.

§ 17

účinné od 1. 1. 1968(1) Poslanec národního výboru nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo z obdobného poměru (člena družstva). Organizace, jejímž je poslanec pracovníkem, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno; to platí i o členech komisí národních výborů, kteří nejsou poslanci.

účinné od 1. 1. 1968(2) Poslanci, který je pro výkon funkce uvolněn ze zaměstnání, se zachovává pracovní poměr. Místo mzdy (jiné odměny za práci) obdrží od národního výboru přiměřenou odměnu. Ostatní poslanci a členové komisí, kteří nejsou poslanci, obdrží od národního výboru náhradu ušlého výdělku; vláda stanoví, ve kterých případech mohou od národního výboru obdržet ještě odměnu za výkon funkce. Náhrada skutečných výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem funkce, jim náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.

účinné od 1. 1. 1968(3) Podrobnější úpravu odměn a náhrad stanoví vláda.

§ 18

účinné od 1. 1. 1968Předním úkolem národních výborů je péče o uspokojování potřeb občanů, zejména péče o výstavbu měst a obcí, o zdravé životní prostředí, o zlepšování úrovně bydlení, o rozšiřování různých služeb, o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, o souladný rozvoj jejich území, optimální využívání přírodních, hospodářských a společenských podmínek a o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany zájmů občanů.

§ 19

účinné od 1. 1. 1968Národní výbory podle zvláštních předpisů vykonávají státní správu, zejména na úseku

1. účinné od 1. 1. 1968- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,
2. účinné od 1. 1. 1968- územního plánování a stavebního řádu,
3. účinné od 1. 1. 1968- pracovních sil,
4. účinné od 1. 1. 1968- ochrany přírody,
5. účinné od 1. 1. 1968- využití nerostného bohatství,
6. účinné od 1. 1. 1968- zemědělství,
7. účinné od 1. 1. 1968- lesního a vodního hospodářství,
8. účinné od 1. 1. 1968- energetiky,
9. účinné od 1. 1. 1968- hospodaření s byty a s nebytovými prostory,
10. účinné od 1. 1. 1968- financí a správy a ochrany národního majetku,
11. účinné od 1. 1. 1968- zásobování, obchodu a cestovního ruchu,
12. účinné od 1. 1. 1968- služeb,
13. účinné od 1. 1. 1968- dopravy,
14. účinné od 1. 1. 1968- silničního hospodářství,
15. účinné od 1. 1. 1968- školství a péče o děti,
16. účinné od 1. 1. 1968- kultury a informací,
17. účinné od 1. 1. 1968- ochrany kulturních památek,
18. účinné od 1. 1. 1968- zdravotnických služeb,
19. účinné od 1. 1. 1968- sociálního zabezpečení,
20. účinné od 1. 1. 1968- obrany státu,
21. účinné od 1. 1. 1968- ochrany veřejného pořádku,
22. účinné od 1. 1. 1968- požární ochrany,
23. účinné od 1. 1. 1968- všeobecné vnitřní správy.

§ 20

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory spravují

1. účinné od 1. 1. 1968- předškolní i mimoškolní výchovná zařízení, školy poskytující základní, střední a vyšší vzdělání a jim sloužící zařízení,
2. účinné od 1. 1. 1968- kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení,
3. účinné od 1. 1. 1968- zdravotnická zařízení,
4. účinné od 1. 1. 1968- zařízení sociálního zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1968(2) V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 a v otázkách jejich odborného vedení se národní výbory řídí obecně závaznými předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy a národního výboru vyššího stupně.

§ 21

účinné od 1. 1. 1968K plnění svých úkolů národní výbory mohou zřizovat a řídit organizace nebo zařízení obstarávající

1. účinné od 1. 1. 1968- komunální služby (zásobování vodou, čištění města, kanalizace, veřejné osvětlení),
2. účinné od 1. 1. 1968- správu domovního majetku,
3. účinné od 1. 1. 1968- místní stavebnictví,
4. účinné od 1. 1. 1968- místní dopravní služby a veřejnou osobní i nákladní automobilovou dopravu,
5. účinné od 1. 1. 1968- správu silnic,
6. účinné od 1. 1. 1968- opravářské činnosti a osobní služby,
7. účinné od 1. 1. 1968- ubytovací služby, veřejné stravování, rekreaci a cestovní ruch,
8. účinné od 1. 1. 1968- místní výrobu,
9. účinné od 1. 1. 1968- zásobování tuhými palivy,
10. účinné od 1. 1. 1968- obchodní činnost navazující na služby a místní výrobu,
11. účinné od 1. 1. 1968- projektové a investorské práce, popřípadě inženýrské činnosti, jiné specializované služby a další služby pro obyvatelstvo,
12. účinné od 1. 1. 1968- sběr odpadových surovin.

§ 22

účinné od 1. 1. 1968(1) Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti, svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí v mezích obecně závazných právních předpisů podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět revize jejího hospodaření a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu své činnosti provedla určitou naléhavou práci nutnou v důležitém obecném zájmu.

§ 23

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy ke státnímu rozpočtu; způsob provádění stanoví vláda nařízením.

§ 24

účinné od 1. 1. 1968Národní výbory mohou

1. účinné od 1. 1. 1968a) zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládat je jiným orgánům;
2. účinné od 1. 1. 1968b) udělovat veřejná uznání.

§ 25

účinné od 1. 1. 1968Místní národní výbor

účinné od 1. 1. 1968(1) Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb a zájmů občanů, podmínky zdravého způsobu života a práce v obci, organizuje výstavbu obce, pečuje o její zvelebování a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu a intenzivnímu rozvoji zemědělství.

účinné od 1. 1. 1968(2) Místní národní výbor

1. účinné od 1. 1. 1968a) spravuje mateřskou a základní devítiletou školu, územní jesle, dětský útulek, školní jídelnu, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;
2. účinné od 1. 1. 1968b) spravuje místní komunikace a místní osvětlení a obstarává podle místních podmínek další komunální nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území;
3. účinné od 1. 1. 1968c) schvaluje rozmístění prodejen, prodejní dobu a činí další opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva;
4. účinné od 1. 1. 1968d) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.

účinné od 1. 1. 1968(3) Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat si stanovisko místního národního výboru.

účinné od 1. 1. 1968(4) Místní národní výbor může, přihlížeje k povaze svých úkolů a k podmínkám své práce, vydat statut, v němž zejména upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a dále uvede okruh organizací a zařízení, které spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Řídí se vzorovým statutem, který vydá Národní shromáždění.

§ 26

účinné od 1. 1. 1968Městský národní výbor

účinné od 1. 1. 1968(1) Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva občanů.

účinné od 1. 1. 1968(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§ 25 odst. 2 a 3), spravuje městská kulturní zařízení, rozvíjí městské hospodářství, zajišťuje komunální služby a zpravidla ostatní služby pro obyvatelstvo. Řídí sbor (útvar) požární ochrany. Řídí zpravidla organizaci místního stavebnictví. Stará se též o cestovní ruch.

účinné od 1. 1. 1968(3) Vzorový statut městských národních výborů, který vydá Národní shromáždění, stanoví, v kterých otázkách krajský národní výbor svěří do působnosti městského národního výboru výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru.

účinné od 1. 1. 1968(4) Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích a jejich obvodní národní výbory mají působnost městských i okresních národních výborů. Vzorový statut též stanoví, v kterých otázkách vláda svěří do působnosti těchto městských národních výborů výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru.

účinné od 1. 1. 1968(5) Městský národní výbor vycházeje z rozhodnutí krajského národního výboru nebo vlády, uvede ve svém statutu podrobněji svou působnost, upraví uspořádání svých orgánů, vzájemnou dělbu jejich práce a pravomoci, dále uvede okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravuje, i aktivy, jež mu při plnění jeho úkolů pomáhají. Městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích ve svém statutu provedou též rozdělení působnosti mezi městským národním výborem a obvodními národními výbory. Při vydání statutu se národní výbor řídí vzorovým statutem a přihlíží k povaze svých úkolů, vyplývajících z potřeb a podmínek rozvoje města.

§ 27

účinné od 1. 1. 1968Okresní národní výbor

účinné od 1. 1. 1968(1) Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených organizací.

účinné od 1. 1. 1968(2) Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19.

účinné od 1. 1. 1968(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při řešení oblastních proporcí a při vytváření koncepce rozvoje okresu.

účinné od 1. 1. 1968(4) Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit.

§ 28

účinné od 1. 1. 1968Krajský národní výbor

účinné od 1. 1. 1968(1) Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji; za tím účelem vypracovává návrh plánu rozvoje oblasti, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se dalších prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje kraje.

účinné od 1. 1. 1968(2) Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření a hospodaření jimi řízených a spravovaných organizací.

účinné od 1. 1. 1968(3) Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení základních úkolů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic ústředních orgánů.

účinné od 1. 1. 1968(4) Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li řízení nebo správa na tomto stupni účelnější; dále může řídit nebo spravovat organizace poskytující zvlášť specializované služby.

§ 29

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbor sestavuje a schvaluje

1. účinné od 1. 1. 1968a) dlouhodobý hospodářský plán,
2. účinné od 1. 1. 1968b) prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program),
3. účinné od 1. 1. 1968c) rozpočet.

účinné od 1. 1. 1968(2) Pro hospodářství řízené národními výbory platí předpisy vydané k provedení zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství.

§ 30

účinné od 1. 1. 1968(1) Při zpracování svého dlouhodobého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených pro rozvoj hospodářství řízeného národními výbory v kraji ve státním plánu rozvoje národního hospodářství i z vlastního dlouhodobého výhledu, opřeného o technickoekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve státním plánu a ve státním rozpočtu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu, dále dlouhodobě stanovené dotace nebo odvody (dlouhodobé souhrnné finanční vztahy), účelové subvence, popřípadě další závazné limity.

účinné od 1. 1. 1968(2) V rámci stanovených závazných úkolů a závazných limitů stanoví krajský a okresní národní výbor závazné úkoly, dále dlouhodobé souhrnné finanční vztahy, účelové subvence, popřípadě další závazné limity národním výborům nižších stupňů.

účinné od 1. 1. 1968(3) Prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program) zpřesňuje úkoly dlouhodobého plánu, zejména se zřetelem na podmínky vytvořené při plnění dlouhodobého hospodářského plánu.

§ 31

účinné od 1. 1. 1968(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím.

účinné od 1. 1. 1968(2) Rozpočet musí být vyrovnán.

účinné od 1. 1. 1968(3) Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.

§ 32

účinné od 1. 1. 1968(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména

1. účinné od 1. 1. 1968a) příjmy z hospodářství národního výboru, především odvody hospodářských organizací jím řízených;
2. účinné od 1. 1. 1968b) příjmy od ústředně řízených organizací ve stanoveném rozsahu;
3. účinné od 1. 1. 1968c) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
4. účinné od 1. 1. 1968d) výnosy místních poplatků, jde-li o místní nebo městský národní výbor;
5. účinné od 1. 1. 1968e) povinné příspěvky ukládané organizacím podle zvláštních předpisů k částečné úhradě nákladů na pořízení a provoz veřejně prospěšných zařízení ve správě národního výboru, zejména pokud jde o vyvolanou a doplňkovou investiční výstavbu (prostředky na zbudování a udržování místní komunikace, veřejné dopravní služby, jeslí, na rozšíření sítě vodovodů a kanalizací, veřejného osvětlení apod.);
6. účinné od 1. 1. 1968f) dlouhodobě stanovené dotace a dále účelové subvence ze státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu národního výboru vyššího stupně;
7. účinné od 1. 1. 1968g) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních nebo jiných společenských organizací;
8. účinné od 1. 1. 1968h) výnosy pokut a majetkových sankcí ukládaných za porušování povinností stanovených v zájmu ochrany životního prostředí;
9. účinné od 1. 1. 1968i) úvěry a půjčky.

účinné od 1. 1. 1968(2) Plánované příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou subvencí, úvěrů a povinných příspěvků podle ustanovení odstavce 1 písm. e); národní výbory jich mohou používat ke krytí kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.

§ 33

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí veškerých svých závazků, které převzal, závazků vyplývajících z plnění zákonných povinností, popřípadě též odvody do rozpočtu národního výboru vyššího stupně, popřípadě do státního rozpočtu.

účinné od 1. 1. 1968(2) Nedosahuje-li národní výbor rozpočtem předpokládaných příjmů, musí omezit v odpovídajícím rozsahu výdaje; přitom však musí zabezpečit výdaje ke krytí převzatých závazků a výdaje na plnění zákonných povinností.

§ 34

účinné od 1. 1. 1968Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy, především z prostředků získaných ze svého hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji hospodářské a kulturní výstavby.

§ 35

účinné od 1. 1. 1968Národní výbor a jeho organizace spravují majetek ve státním socialistickém vlastnictví, který slouží k plnění jejich úkolů.

§ 36

účinné od 1. 1. 1968Národní majetek, který spravuje hospodářská organizace řízená národním výborem, anebo národní majetek, který národní výbor spravuje a využívá k některému z účelů uvedených v § 21, může být opatřením nadřízených orgánů převeden do správy jiné organizace tomuto národnímu výboru nepodřízené tehdy, vznikne-li pochybnost o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat, nebo jde-li o nemovitý majetek, jehož je třeba k uskutečnění stavby, jejího užívání nebo k provedení asanace.

§ 37

účinné od 1. 1. 1968Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními, družstevními nebo jinými společenskými organizacemi o společném použití prostředků, jde-li o plnění jejich společných úkolů (sdružování prostředků).

§ 38

účinné od 1. 1. 1968V otázkách péče o zlepšování životního prostředí, úrovně bydlení a uspokojování dalších potřeb občanů různými službami, o rozvíjení kulturního a společenského života a o vytváření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy, dále v otázkách zřizování a řízení svých hospodářských organizací (§ 21 a § 22), v otázkách správy majetku a sdružování prostředků (§ 35 až 37), stanovení hospodářského plánu a rozpočtu a hospodaření podle něho (§ 29 až § 33) a v otázkách zřizování a správy svých fondů (§ 34) vykonávají národní výbory svou působnost samostatně, řídíce se jen zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy.

§ 39

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbor se na svém plenárním zasedání usnáší o základních otázkách hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na svém území a o základních otázkách své práce. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

účinné od 1. 1. 1968(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

1. účinné od 1. 1. 1968a) stanovit dlouhodobé rozvojové koncepce územního obvodu národního výboru;
2. účinné od 1. 1. 1968b) stanovit dlouhodobé i prováděcí plány (krátkodobé programy) rozvoje hospodářství řízeného národním výborem a hodnotit jejich plnění; stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů;
3. účinné od 1. 1. 1968c) stanovit rozpočet a schvalovat závěrečný účet národního výboru;
4. účinné od 1. 1. 1968d) zřizovat, popřípadě zrušovat nebo slučovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a hospodářským organizacím vymezit předmět činnosti;
5. účinné od 1. 1. 1968e) rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích územních změn;
6. účinné od 1. 1. 1968f) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů;
7. účinné od 1. 1. 1968g) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi;
8. účinné od 1. 1. 1968h) schvalovat plán činnosti komise lidové kontroly národního výboru;
9. účinné od 1. 1. 1968ch) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkcí;
10. účinné od 1. 1. 1968i) ustanovovat vedoucí odborů a odvolávat je z funkcí;
11. účinné od 1. 1. 1968j) rozhodovat o žádosti poslance o zproštění funkce;
12. účinné od 1. 1. 1968k) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru;
13. účinné od 1. 1. 1968l) rozhodovat o přijetí půjčky nebo poskytnutí úvěru;
14. účinné od 1. 1. 1968m) jde-li o okresní národní výbor, volit podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců předsedu okresního soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy o činnosti okresního soudu;
15. účinné od 1. 1. 1968n) jde-li o krajský národní výbor, volit soudce krajského soudu, předsedu krajského soudu a jeho náměstka a projednávat zprávy o činnosti krajského soudu podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

účinné od 1. 1. 1968(3) Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.

§ 40

účinné od 1. 1. 1968Místní a městský národní výbor může rozhodnout, že některou základní otázku života obce nebo města před tím, než k této otázce přijme usnesení, předloží k projednání občanům; učiní tak zejména, jde-li o územní plán obce, o sloučení obcí nebo o jiné závažné územní změny.

§ 41

účinné od 1. 1. 1968Okresní a krajský národní výbor svolává k posouzení některých důležitých otázek týkajících se činnosti národních výborů konference národních výborů nižších stupňů.

§ 42

účinné od 1. 1. 1968(1) Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní národní výbory nejméně šestkrát do roka k řádnému zasedání.

účinné od 1. 1. 1968(2) Zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na základě usnesení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců, anebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, vláda nebo předsednictvo Slovenské národní rady, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.

účinné od 1. 1. 1968(3) Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci, popřípadě s národními výbory nižších stupňů. Návrhy mohou předkládat rada, komise anebo jednotliví poslanci. Národní výbor si k prověření předložených návrhů může vyžadovat stanoviska, zejména své komise lidové kontroly, popřípadě pracovních skupin poslanců a dalších občanů, dále odborné posudky a vyjádření. S otázkami, které budou předmětem jednání plenárního zasedání, musí být poslanci včas seznámeni.

§ 43

účinné od 1. 1. 1968(1) Plenární zasedání národního výboru jsou veřejná. Rada uvědomuje občany o místu a době jednání a o navrženém programu.

účinné od 1. 1. 1968(2) Požádá-li o slovo poslanec národního výboru vyššího stupně, Slovenské národní rady nebo Národního shromáždění anebo zástupce vlády, musí mu být uděleno. Slovo může být uděleno též občanu, který není poslancem.

§ 44

účinné od 1. 1. 1968K platnosti usnesení plenárního zasedání národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců. Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.

§ 45

účinné od 1. 1. 1968Plenární zasedání národního výboru řídí jeho předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje obecně závazná nařízení národního výboru a jiná jeho usnesení. Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Předsedu zastupuje místopředseda národního výboru nebo jiný člen rady pověřený národním výborem.

§ 46

účinné od 1. 1. 1968(1) Rada je výkonný orgán národního výboru s všeobecnou působností. Organizuje a sjednocuje plnění úkolů národního výboru na všech úsecích. Rozhoduje zejména o otázkách, které svým významem přesahují rámec jednoho odvětví, popřípadě úseku státní správy.

účinné od 1. 1. 1968(2) Rada národního výboru zejména

1. účinné od 1. 1. 1968a) rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejich rad; organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;
2. účinné od 1. 1. 1968b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti;
3. účinné od 1. 1. 1968c) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci;
4. účinné od 1. 1. 1968d) řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly a dozírá na jejich plnění; určuje vnitřní organizaci odborů a počty jejich pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů.

účinné od 1. 1. 1968(3) Rada národního výboru může v nutných a neodkladných případech vydat obecně závazné nařízení. Takové nařízení však pozbude platnosti, nebude-li schváleno na nejbližším zasedání národního výboru.

§ 47

účinné od 1. 1. 1968(1) Rada je plenárnímu zasedání národního výboru podřízena a odpovědna ze své činnosti; národní výbor může radu a její jednotlivé členy kdykoliv odvolat.

účinné od 1. 1. 1968(2) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

§ 48

účinné od 1. 1. 1968(1) Rada místního nebo městského národního výboru má v obcích nebo ve městech s počtem

účinné od 1. 1. 1968(2) Rada okresního národního výboru má dvanáct až patnáct členů.

účinné od 1. 1. 1968(3) Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.

§ 49

účinné od 1. 1. 1968(1) Radu národního výboru tvoří předseda, místopředsedové, tajemník národního výboru a další členové, volení národním výborem z poslanců na celé volební období.

účinné od 1. 1. 1968(2) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

§ 50

účinné od 1. 1. 1968Rada rozhoduje vždy ve sboru, schází se ke schůzím podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.

§ 51

účinné od 1. 1. 1968(1) Schůze rady řídí předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady.

účinné od 1. 1. 1968(2) Předseda je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

§ 52

účinné od 1. 1. 1968Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady; dbá též o účelnou organizaci práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.

§ 53

účinné od 1. 1. 1968Národní výbor zřizuje pro úseky své práce komise, a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.

§ 54

účinné od 1. 1. 1968(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě. Vycházejí přitom ze znalostí místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

účinné od 1. 1. 1968(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací řízených a spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů; zjistí-li nedostatky v jejich práci, požadují jejich odstranění. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě.

účinné od 1. 1. 1968(3) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním národního výboru. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřizuje odbory, plní i úkoly odborů.

§ 55

účinné od 1. 1. 1968(1) Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci.

účinné od 1. 1. 1968(2) Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá o plnění jejích usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc radě na její nejbližší schůzi.

účinné od 1. 1. 1968(3) Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.

§ 56

účinné od 1. 1. 1968(1) Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího stupně.

účinné od 1. 1. 1968(2) Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

§ 57

účinné od 1. 1. 1968(1) V případech stanovených zvláštními předpisy zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací na úsecích, pro které jsou zřízeny. Tyto předpisy stanoví též jejich složení a působnost.

účinné od 1. 1. 1968(2) Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně; jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

§ 58

(1) Okresní a krajský národní výbor zřizuje komisi lidové kontroly; může ji též zřídit městský a místní národní výbor. Komise lidové kontroly národních výborů jsou součástí soustavy komisí lidové kontroly.

(2) Členy komise lidové kontroly volí národní výbor z poslanců a dalších občanů. Členství v komisi lidové kontroly je neslučitelné s členstvím v radě národního výboru, v jiné komisi národního výboru a s funkcí vedoucího odboru národního výboru.

účinné od 1. 1. 1968(3) Předsedou komise lidové kontroly je poslanec; zúčastňuje se jednání rady. Předsedu komise zastupuje místopředseda, kterého volí plenární zasedání národního výboru.

(4) Komise lidové kontroly se schází podle potřeby; usnáší se většinou hlasů svých členů.

§ 59

(1) Komise lidové kontroly provádí kontrolu v rozsahu, v němž jí to plenární zasedání v rámci kontrolní působnosti národního výboru (§ 23) uloží; jinak provádí kontrolní činnost jen v rozsahu vymezeném podle zvláštního zákona.

(2) Komise lidové kontroly předkládá národnímu výboru své stanovisko k závěrečnému účtu národního výboru a k otázkám plnění plánu a rozpočtu, jakož i iniciativní návrhy vyplývající ze závěrů její práce. Kontroluje stav a úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

§ 60

(1) Komise lidové kontroly je podřízena plenárnímu zasedání národního výboru, které schvaluje plán její činnosti; ve své činnosti se řídí metodickými pokyny komise lidové kontroly národního výboru vyššího stupně a Ústřední komise lidové kontroly.

(2) Komise lidové kontroly plní kontrolní úkoly pro potřebu plenárního zasedání národního výboru a jeho rady. Spolupracuje se závodními komisemi lidové kontroly.

(3) Odborné práce pro komisi lidové kontroly národního výboru obstarává její aparát.

§ 61

účinné od 1. 1. 1968(1) Krajské, okresní a městské národní výbory zřizují pro jednotlivé odvětví a úseky své působnosti odbory.

účinné od 1. 1. 1968(2) Místní národní výbory ve velkých obcích mohou zřídit jeden nebo více odborů. Ostatní místní národní výbory odbory nezřizují.

účinné od 1. 1. 1968(3) Místo odboru může národní výbor zřídit jako svůj orgán jiný útvar; o tomto útvaru platí ustanovení o odborech.

účinné od 1. 1. 1968(4) Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary národní výbory zřizují.

§ 62

účinné od 1. 1. 1968Odbory

1. účinné od 1. 1. 19681. vykonávají státní správu v odvětvích a na úsecích působnosti národního výboru, pro které jsou zřízeny, s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru (§ 39), jeho rady (§ 46) nebo některé komise (§ 54 a § 57);
2. účinné od 1. 1. 19682. zabezpečují plnění usnesení národního výboru, jeho rady a komisí;
3. účinné od 1. 1. 19683. zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady a komisí.

§ 63

účinné od 1. 1. 1968(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svou činnost. Ve věcech uvedených v § 62 č. 1 je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy, na Slovensku též příslušnému výkonnému orgánu Slovenské národní rady. Ve věcech uvedených v § 62 č. 2 a 3 odpovídá příslušné komisi.

účinné od 1. 1. 1968(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

účinné od 1. 1. 1968(3) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.

§ 64

účinné od 1. 1. 1968(1) Městské národní výbory a místní národní výbory v obcích, kde to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje vyžadují, zřizují občanské výbory. Občané volí jejich členy na veřejných shromážděních na dobu čtyř let.

účinné od 1. 1. 1968(2) Posláním občanských výborů je umožnit občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a organizovat jejich účast na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce a udržování a ochraně bytového majetku.

účinné od 1. 1. 1968(3) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy.

účinné od 1. 1. 1968(4) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech.

§ 65

účinné od 1. 1. 1968(1) K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivy.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené vytvářely své aktivy k účasti občanů na své práci.

§ 66

účinné od 1. 1. 1968(1) Působnost, pravomoc a organizaci národních výborů přísluší upravovat Národnímu shromáždění zákonem.

účinné od 1. 1. 1968(2) Národní shromáždění usměrňuje činnost národních výborů k plnění klíčových úkolů. Zobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce, působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.

účinné od 1. 1. 1968(3) Národní shromáždění umožňuje národním výborům účast na projednávání návrhů zákonů a usnesení Národního shromáždění k otázkám činnosti národních výborů a na kontrole působení zákonů. Národní výbory se mohou obracet přímo na Národní shromáždění s iniciativními podněty.

§ 67

účinné od 1. 1. 1968(1) Vláda řídí a kontroluje práci národních výborů a vytváří vhodné podmínky pro jejich činnost.

účinné od 1. 1. 1968(2) Vláda zejména

1. účinné od 1. 1. 1968a) organizuje přípravu státního plánu a státního rozpočtu na úseku národních výborů,
2. účinné od 1. 1. 1968b) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,
3. účinné od 1. 1. 1968c) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,
4. účinné od 1. 1. 1968d) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti.

účinné od 1. 1. 1968(3) Vláda podává Národnímu shromáždění zprávy o činnosti národních výborů, o stavu plnění úkolů v jejich působnosti a o opatřeních přijatých vládou při řízení národních výborů.

§ 68

účinné od 1. 1. 1968(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných předpisů a nejde-li o věci uvedené v § 38, též vydáváním směrnic.

účinné od 1. 1. 1968(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené a spravované národními výbory

1. účinné od 1. 1. 1968a) zpracovávají koncepci rozvoje odvětví (úseku) a pomáhají ji aplikovat na podmínky jednotlivých krajů,
2. účinné od 1. 1. 1968b) zabezpečují odbornou stránku činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací národních výborů,
3. účinné od 1. 1. 1968c) organizují poradenskou službu pro národní výbory a jejich podniky a zařízení; prostřednictvím národních výborů zabezpečují nezbytnou celostátní jednotu odborné činnosti hospodářských organizací,
4. účinné od 1. 1. 1968d) usměrňují racionalizaci řídících a správních činností,
5. účinné od 1. 1. 1968e) pečují o výchovu odborných kádrů.

účinné od 1. 1. 1968(3) Ministerstvo vnitra plní též úkoly orgánu vlády v otázkách řízení národních výborů vládou, zejména zpracovává podklady týkající se činnosti národních výborů a předkládá návrhy vládě. Zabezpečuje koordinaci činnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy ve vztahu k národním výborům.

účinné od 1. 1. 1968(4) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v odvětvích ústředně řízených

1. účinné od 1. 1. 1968a) zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví (oboru) a návrhy dlouhodobých plánů; projednávají s nimi přípravu důležitých investic a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,
2. účinné od 1. 1. 1968b) vedou ústředně řízené organizace k těsné součinnosti s národními výbory, zejména s okresními a městskými národními výbory tak, aby s národními výbory projednávaly všechna závažná opatření týkající se rozvoje jejich území.

§ 69

účinné od 1. 1. 1968(1) Slovenská národní rada se zúčastňuje na řešení základních otázek národních výborů na Slovensku. Usnáší se v souladu s celostátním zákonodárstvím, usneseními Národního shromáždění a vlády na opatřeních směřujících k prohloubení práce národních výborů na Slovensku; její usnesení jsou pro národní výbory na Slovensku závazná.

účinné od 1. 1. 1968(2) Slovenská národní rada se účastní přípravy státního plánu a státního rozpočtu; kontroluje, jak národní výbory na Slovensku plní úkoly státního plánu a státního rozpočtu.

§ 70

účinné od 1. 1. 1968(1) Předsednictvo Slovenské národní rady zabezpečuje podle zásadních směrnic vlády řízení a kontrolu činnosti národních výborů na Slovensku. Rozhoduje podle vládou stanovených zásad o použití finančních rezerv vydělených pro národní výbory na Slovensku. Předkládá vládě své návrhy a stanoviska k návrhu státního plánu a státního rozpočtu.

(2) Komise Slovenské národní rady pro národní výbory plní úkoly orgánu Slovenské národní rady v otázkách řízení národních výborů na Slovensku. V jejím čele je pověřenec-předseda.

účinné od 1. 1. 1968(3) Pověřenci a komise Slovenské národní rady se ve vztazích vůči národním výborům řídí zvláštními předpisy.

§ 71

účinné od 1. 1. 1968Národní výbor vyššího stupně usměrňuje, kontroluje a řídí činnost národních výborů nižšího stupně; dbá přitom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Spolupracuje s nimi při přípravě vlastních opatření, seznamuje je s důležitými otázkami společenského rozvoje, které řeší vyšší orgány, poskytuje jim všestrannou pomoc a opírá se o jejich iniciativu.

§ 72

účinné od 1. 1. 1968(1) Plenární zasedání národního výboru může nesprávné usnesení rady nebo komise změnit nebo zrušit; učiní tak vždy, odporuje-li takové usnesení zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu nebo stanovenému plánu, rozpočtu nebo jinému jeho usnesení. Nesprávné opatření odboru (správní komise) zruší nebo změní, nezjedná-li nápravu sama rada.

účinné od 1. 1. 1968(2) Má-li rada za to, že některé usnesení komise je nesprávné, může jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí národnímu výboru na jeho nejbližším plenárním zasedání. Toto oprávnění radě nepřísluší, jde-li o usnesení komise lidové kontroly národního výboru.

účinné od 1. 1. 1968(3) Nesprávné opatření odboru (správní komise) může zrušit nebo změnit rada.

§ 73

účinné od 1. 1. 1968(1) Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního výboru, zruší je Národní shromáždění.

účinné od 1. 1. 1968(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového obecně závazného nařízení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání. Jde-li o obecně závazné nařízení krajského národního výboru, pozastaví je vláda a předloží věc Národnímu shromáždění.

§ 74

účinné od 1. 1. 1968(1) Odporuje-li usnesení plenárního zasedání národního výboru zákonu, jinému obecně závaznému předpisu, usnesení plenárního zasedání národního výboru vyššího stupně, usnesením nebo směrnicím vyšších státních orgánů a nezjedná-li nápravu národní výbor sám, národní výbor vyššího stupně nebo vláda takové usnesení zruší.

účinné od 1. 1. 1968(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového usnesení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání.

§ 75

účinné od 1. 1. 1968Je-li některé usnesení rady národního výboru nesprávné a nezjedná-li národní výbor nápravu sám, zruší je rada národního výboru vyššího stupně nebo vláda.

§ 76

účinné od 1. 1. 1968Je-li některé opatření odboru (správní komise) ve věcech uvedených v § 62 č. 1 nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor nebo jeho rada, může je zrušit odbor (správní komise) národního výboru vyššího stupně, jde-li o opatření odboru (správní komise) krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy, popřípadě příslušný orgán Slovenské národní rady, jde-li o věc spadající do jeho působnosti.

§ 77

účinné od 1. 1. 1968Usnesení plenárního zasedání národního výboru, rady nebo komise anebo opatření odboru ve věcech uvedených v § 38 zruší orgán vyššího stupně, jen jsou-li v rozporu se zákonem nebo s jiným obecně závazným právním předpisem.

§ 78

účinné od 1. 1. 1968O nápravě rozhodnutí vydaných ve správním řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.