Zákon o provádění mezinárodních sankcí

§ 12

Řízení před Úřadem

(1) Úřad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout

1. a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem,
2. b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3,
3. c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného vydání oprávněnému,
4. d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně,
5. e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13 odst. 3,
6. f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství,
7. g) o vydání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5, nebo
8. h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud
   1. 1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží,
   2. 2. taková skutečnost vyplyne z šetření Úřadu,
   3. 3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo
   4. 4. mezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena.

(2) Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena.

(3) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze.

(4) Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení.

(5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Pověření zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem.

(7) Ten, u koho se nachází majetek, o němž Úřad provádí šetření, na požádání sdělí tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu.

(8) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 7 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 13

Správa vydaného nebo odňatého majetku

(1) Správu vydaného nebo odňatého majetku po dobu trvání mezinárodních sankcí nebo do doby jeho vydání oprávněnému zajišťuje Úřad, není-li dále uvedeno jinak. Ve vztahu k tomuto majetku je Úřad oprávněn ke všem úkonům a ke všem řízením, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník.

(2) Na úhradu nákladů spojených se správou se přednostně použijí přírůstky a výnosy z vydaného nebo odňatého majetku během jeho správy; není-li jich, lze, není-li možné jiné řešení, na úhradu takových nákladů použít výnosu z prodeje majetku nebo jeho části v nezbytném rozsahu.

(3) Je-li to vzhledem k okolnostem nezbytné k zachování hodnoty majetku, Úřad rozhodne o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části; výtěžek z takového prodeje je po dobu trvání sankce majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce.

(4) Úřad vede vydaný nebo odňatý majetek v samostatné účetní evidenci a provádí jeho inventarizaci.

(5) Při správě vydaného nebo odňatého majetku má Úřad zejména povinnost tento majetek řádně ochraňovat a pečovat o jeho zachování, účelně a hospodárně jej spravovat, chránit jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím a včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, chránit jej tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv. Úřad přitom není oprávněn uzavřít jako pronajímatel smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho organizační složky, zřídit k tomuto majetku zástavní právo nebo zatížit nemovité věci věcným břemenem, nebo provést zajišťovací převod práva náležejícího do vydaného nebo odňatého majetku.

(6) Správu vydaných nebo odňatých

1. a) radioaktivních látek a radioaktivních odpadů vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů,
2. b) tabákových výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce,
3. c) jedinců (exemplářů) rostlin a živočichů vykonává Ministerstvo životního prostředí,
4. d) zbraní, střeliva a výbušnin vykonává Ministerstvo vnitra.

(7) Úřad může podle povahy a rozsahu věcí a práv, která tvoří vydaný nebo odňatý majetek, pověřit jeho správou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(8) Nemůže-li správu vydaného nebo odňatého majetku vykonávat Úřad ani orgán pověřený podle odstavce 7, Úřad pověří podle povahy tohoto majetku výkonem jeho správy organizační složku státu.

(9) Nemůže-li být správa vydaného nebo odňatého majetku vykonávána Úřadem, orgánem pověřeným podle odstavce 7 ani organizační složkou státu podle odstavce 8, může Úřad uzavřít smlouvu o výkonu správy vydaného nebo odňatého majetku s osobou podnikající v příslušném oboru. Obsahem takové smlouvy musí být výše úplaty za výkon správy a ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na spravovaném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná.

(10) Rozhodnutím Úřadu o ustanovení správce podle odstavce 7 nebo 8 nebo smlouvou uzavřenou podle odstavce 9 vzniká správci ve vztahu k vydanému nebo odňatému majetku oprávnění k zastupování vlastníka při všech úkonech nebo řízeních, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník. Rozsah takového oprávnění k zastupování vlastníka může Úřad v rozhodnutí nebo smlouvě upravit. Na činnost správce se povinnosti a omezení podle odstavce 5 vztahují obdobně; správce se při své činnosti řídí též pokyny Úřadu.

§ 14

Shromažďování informací a údajů

(1) Úřad je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněn zpracovávat informace včetně osobních údajů. Osobní údaje zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, s ohledem na ochranu před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života.

(2) Orgány veřejné moci včetně územních samosprávných celků vykonávajících státní správu poskytují Úřadu na jeho žádost informace včetně osobních údajů z jimi spravovaných informačních systémů. Informace získané podle tohoto zákona může Úřad využít kromě plnění jeho účelu pouze k účelům boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti⁷).

(3) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona

1. a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
2. b) z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích,
3. c) z informačního systému cizinců údaje o cizincích,
4. d) z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) nebo c).

Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, jejichž použití je v daném případě nezbytné.

(4) Pokud to umožňuje technický stav, poskytuje Ministerstvo vnitra Úřadu údaje uvedené v odstavci 3 pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Informace shromážděné při plnění povinností podle tohoto zákona uchovává Úřad po dobu nezbytně nutnou k naplnění jeho účelu. Tyto informace může poskytnout v odpovídajícím rozsahu pouze v souladu s oprávněními podle § 16 odst. 3.

(6) Při činnosti podle tohoto zákona a k naplnění jeho účelu Úřad využívá informace z evidence, která je určena k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

(7) Úřad je oprávněn vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon⁸). K tomu účelu je oprávněn sdružovat informace získané podle tohoto zákona s informacemi shromážděnými podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v jediném informačním systému. Úřad neposkytuje na žádost podle zvláštního zákona zprávu o informacích, které jsou uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona, pokud by tím bylo ohroženo plnění úkolů podle tohoto zákona.

(8) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.

(9) Úřad k naplnění účelu mezinárodních sankcí spolupracuje zejména při předávání a získávání informací v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti se zahraničními orgány se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí. Za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu tímto zákonem stanoveném, může Úřad spolupracovat i s mezinárodními organizacemi.

§ 15

Kontrola

(1) Státní orgány, do jejichž působnosti patří výkon kontroly, kontrolují při výkonu své působnosti též plnění povinností podle tohoto zákona; v ostatních případech kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona Úřad. Při zjištění nedostatků, zejména porušení povinnosti podle tohoto zákona, předají státní orgány podklady k sankčnímu řízení ve věcech týkajících se jeho věcné působnosti Ministerstvu průmyslu a obchodu, v ostatních věcech Úřadu, a dále s nimi na tomto řízení spolupracují.

(2) Česká národní banka kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona u osob podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled.

§ 16

Povinnost mlčenlivosti

(1) Zaměstnanci Úřadu a orgánů uvedených v § 15 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným Úřadem seznámí s informacemi získanými na základě tohoto zákona.

(2) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavci 1 nezaniká skončením pracovněprávního nebo jiného vztahu k orgánu uvedenému v § 15.

(3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 a 2 se nelze dovolávat vůči

1. a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud vede řízení o trestném činu souvisejícím s uplatňováním mezinárodních sankcí nebo s terorismem, nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,
2. b) státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti⁹),
3. c) orgánu státní správy odpovědnému za uplatňování kontrolního režimu při předávání informací významných pro plnění povinností podle zvláštních právních předpisů o kontrole dovozu a vývozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům,
4. d) osobám vykonávajícím kontrolu podle § 15,
5. e) soudu rozhodujícímu v občanském nebo správním soudním řízení spory týkající se nároku vyplývajícího z tohoto zákona,
6. f) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu majetkové újmy způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; v tom případě však lze příslušné informace omezit nebo jejich sdělení odložit až do doby, kdy jejich poskytnutí nemůže ohrozit naplnění účelu tohoto zákona,
7. g) příslušnému zahraničnímu orgánu při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje,
8. h) příslušné zpravodajské službě České republiky při poskytnutí informací významných pro plnění jejích úkolů, nebo
9. i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci.

(4) Podá-li Úřad oznámení podle § 14 odst. 8, může ve smyslu odstavce 3 písm. e) nebo f) poskytnout informace oprávněnému pouze se souhlasem příslušného orgánu činného v trestním řízení.

§ 17

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. a) poruší omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona,
2. b) poruší omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství, který určuje mezinárodní sankce ve smyslu § 2 písm. c),
3. c) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1,
4. d) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1, nebo
5. e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

§ 18

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba¹⁰) se dopustí správního deliktu tím, že

1. a) poruší omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona,
2. b) poruší omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství, který určuje mezinárodní sankce ve smyslu § 2 písm. c),
3. c) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1, nebo
4. d) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c) se uloží pokuta do 4 000 000 Kč nebo propadnutí věci.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) se uloží pokuta do 500 000 Kč.

(4) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba správním deliktem podle odstavce 1 písm. a) až c) získala pro sebe nebo pro jiného prospěch přesahující 5 000 000 Kč, anebo způsobila škodu přesahující 5 000 000 Kč nebo jiný zvlášť závažný následek, uloží se jí pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 19

Propadnutí věci

(1) Propadnutí věci za správní delikt podle § 18 lze uložit, jestliže byla věc náležící pachateli

1. a) ke spáchání správního deliktu podle § 18 užita nebo určena, nebo
2. b) správním deliktem podle § 18 získána nebo nabyta za věc tímto správním deliktem získanou.

(2) Propadnutí věci lze uložit vedle pokuty nebo i samostatně, jestliže se vzhledem k povaze spáchaného správního deliktu taková sankce jeví jako postačující.

(3) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze spáchaného správního deliktu.

(4) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

§ 20

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k míře, významu a době ohrožení zahraničněpolitického nebo bezpečnostního zájmu státu.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹⁰) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Podle tohoto zákona se posuzuje též správní delikt, který spáchala česká osoba v cizině, jestliže jím porušila omezení nebo zákaz, které má podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestliže uplatnění mezinárodní sankce, která byla nebo mohla být správním deliktem ohrožena, zahrnuje zahraniční obchod s vojenským materiálem nebo režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Jinak správní delikt podle tohoto zákona projedná Úřad.

(7) Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu.

§ 21

Ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 4 až 8 se použijí v případě omezení nebo zákazů stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, ode dne platnosti tohoto předpisu.

§ 22

(1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o provedení režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.

(2) Tímto zákonem není dotčena povinnost ústředních orgánů státní správy a České národní banky prosazovat v rámci své věcné působnosti plnění povinností vyplývajících z mezinárodních sankcí, ani jejich povinnost v rámci své působnosti jednat v příslušných odborných mezinárodních orgánech. Pokud z takových jednání nebo z mezinárodních sankcí vyplyne potřeba vydat v rámci zmocnění podle tohoto zákona nařízení vlády týkající se jejich věcné působnosti, spolupracují na jeho přípravě s Úřadem.

§ 23

Zmocnění

(1) Vláda může stanovit nařízením úpravu postupů k naplnění ustanovení předpisů Evropských společenství podle § 2 písm. c).

(2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti a stanoví vzor služebního průkazu podle § 12 odst. 6.

§ 24

Zrušuje se:

1. 1. Zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
2. 2. Zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
3. 3. Zákon č. 4/2005 Sb., o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice.
4. 4. Nařízení vlády č. 164/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
5. 5. Nařízení vlády č. 327/2001 Sb., o dalších opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán.
6. 6. Nařízení vlády č. 334/2001 Sb., o opatřeních vůči některým občanům Svazové republiky Jugoslávie.
7. 7. Nařízení vlády č. 170/2003 Sb., o opatřeních ve vztahu k Irácké republice.

§ 25

Účinnost