Platné znění

Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů

vyhlášené znění

Ministr:
RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Přehled předepsaných úrovní stanovení emisí pro různé typy činností

Sloupec A: celkové roční emise <= 50 kt CO2

Sloupec B: 50 kt CO2 < celkové roční emise <= 500 kt CO2

Sloupec C: celkové roční emise > 500 kt CO2

Příloha č. 1 Přehled předepsaných úrovní stanovení emisí pro různé typy činností
Aktivitní údajeVýhřevnostEmisní faktorÚdaje o složeníOxidační faktorKonverzní faktor
Dodatek/AktivitaABCABCABCABCABCABC
B Spalovací procesy
Spalování (plynná, kapalná paliva)2a/2b3a/3b4a/4b2232a/2b2a/2b3n.a.n.a.n.a.111n.a.n.an.a.
Spalování (tuhá paliva)12a/2b3a/3b2332a/2b33n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.
Fléry233n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.
Čištění spalin Uhličitany111n.an.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Sádra111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
C Rafinerie
Hmotnostní bilance444111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
Regenerace katalyzátorů122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Koksování122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
Výroba vodíku122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.an.a.n.a.
D Koksovací pece
Hmotnostní bilance333111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
Palivo jako produkt223223122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
E Pražení a slinování
Hmotnostní bilance223111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
Spotřeba karbonátů112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
F Výroba železa
Hmotnostní bilance223111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
Palivo jako vstup do procesu223223122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.
G Výroba cementu
Uhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Výroba slinku12a/2b2a/2bn.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Kalcinace pecního prachu122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
H Výroba vápna
Uhličitany112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Alkalické oxidy112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
I Výroba skla
Uhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Alkalické oxidy122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
J Výroba keramických výrobků
Uhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Alkalické oxidy122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
Čištění spalin122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111
K Výroba papíru a buničiny
Standartní metoda122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111

n.a. - nelze aplikovat

Úrovně přesnosti uvedené v tabulce se použijí v případě technické a cenové proveditelnosti.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Informativní tabulka s rozsahem chyby pro různá měřicí zařízení za ustálených podmínek měření

Příloha č. 2 Informativní tabulka s rozsahem chyby pro různá měřicí zařízení za ustálených podmínek měření
Měřící zařízeníMédia
(skupenství)		Oblast využitíRozsah typické
nejistoty měření
Clonová měřicí traťPlynRůzné plyny± 1-3 %
Měřidlo proleklého množství-
Venturiho trubice		PlynRůzné plyny± 1-3 %
Magnetoinduktivní průtokoměrPlynZemní plyn/ různé plyny± 0,5-1,5 %
Pístové průtočné měřidloPlynZemní plyn/ různé plyny± 1-3 %
Turbínový plynoměrPlynZemní plyn/ různé plyny± 1-3 %
Ultrazvukový průtokoměrKapalinaKapalná paliva± 1-2 %
Magnetoinduktivní průtokoměrKapalinaVodivé kapaliny± 0,5-2 %
Turbínové měřidloKapalinaKapalná paliva± 0,5-2 %
Váhy pro nákladní automobilyTuhéRůzné suroviny± 2-7 %
Dráha (celý vlak)TuhéUhlí± 1-3 %
Dráha (jednotlivý vagón)TuhéUhlí± 0,5-1,0 %
Loď — řeka (výtlak)TuhéUhlí± 0,5-1,0 %
Loď — oceán (výtlak)TuhéUhlí± 0,5-1,5 %
Pásové váhy s integrátoremTuhéRůzné suroviny± 1-4 %

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1

Tabulka uvádí referenční faktory fosilních paliv vztažených na výhřevnost a nezahrnujících oxidační faktory.

Příloha č. 3 Referenční emisní faktory pro úroveň přesnosti 1
PalivoEmisní
faktor
(tCO2/TJ)
A) Kapalná fosilní paliva
Primární paliva
Surová ropa73,3
Orimulsion80,7
Kapalná paliva ze zemního plynu63,1
Sekundární paliva / Produkty
Benzin69,3
Petrolej71,9
Nafta ze živičné břidlice77,4
Lehký topný olej / motorová nafta74,1
Těžký topný olej77,4
Kapalný ropný plyn (LPG)63,1
Ethan61,6
Naphta73,3
Bitumen80,7
Maziva73,3
Ropný koks100,8
Výchozí suroviny rafinérií73,3
Ostatní oleje73,3
B) Tuhá fosilní paliva
Primární paliva
Antracit98,3
Koksovatelné uhlí94,6
Ostatní černé uhlí94,6
Sub-bitumenové uhlí96,1
Hnědé uhlí a lignit101,2
Naftonosné břidlice106,7
Rašelina106,0
Sekundární paliva
Brikety94,6
Koks108,2
C) Plynná paliva
Oxid uhelnatý155,2
Zemní plyn (tzv. Suchý)56,1
Methan54,9
Vodík0

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Seznam materiálů považovaných pro účely této vyhlášky za biomasu

Mezi látky považované za biomasu se řadí zejména:

  1. 1. Rostliny a jejich části, například
    1. ■ sláma,
    2. ■ seno, tráva,
    3. ■ listy, dřevo, kořeny, pařezy, kůra,
    4. ■ plodiny, například kukuřice, obiloviny.
  1. 2. Odpady, produkty a meziprodukty z biomasy, například
    1. ■ průmyslový dřevný odpad (odpad ze zpracování a obrábění dřeva, dřevní odpad ze zpracování dřeva),
    2. ■ použité dřevo (odpad z výrobků ze dřeva),
    3. ■ odpady z papírenského průmyslu (z výroby dřeva a buničiny), například černý louh,
    4. ■ potěžební zbytky z lesů,
    5. ■ živočišné a potravinářské tuky, loje, maso,
    6. ■ primární odpady z potravinářského průmyslu,
    7. ■ hnůj,
    8. ■ zbytky ze zemědělských plodin,
    9. ■ kaly z čistíren odpadních vod,
    10. ■ bioplyn z fermentace nebo zplynování biomasy,
    11. ■ přístavní a ostatní v tocích a stojatých vodách usazujících se kaly,
    12. ■ bioplyn ze skládek.
  1. 3. Podíl biomasy ve směsných materiálech
    1. ■ podíl biomasy v odpadech okolo vodních toků či ploch,
    2. ■ podíl biomasy ve směsných odpadech z potravinářského průmyslu,
    3. ■ podíl biomasy v materiálech obsahujících dřevo,
    4. ■ podíl biomasy v textilních odpadech,
    5. ■ podíl biomasy v papíru, kartonu, lepence,
    6. ■ podíl biomasy v komunálních a průmyslových odpadech,
    7. ■ podíl biomasy ve zpracovaných komunálních a průmyslových odpadech,
  1. 4. Paliva (i částečně) vyrobená z biomasy
    1. ■ bioethanol,
    2. ■ bionafta,
    3. ■ eterizovaný bioethanol,
    4. ■ biomethanol,
    5. ■ biodimetyleter,
    6. ■ kapalné i plynné produkty pyrolýzy biomasy.

    Za biomasu se nepovažuje rašelina ani fosilní části materiálů.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Typické hodnoty nejistot při stanovení emisí CO2 pro celé zařízení nebo v rámci činnosti za použití daného paliva nebo suroviny pro rozdílné emisní mohutnosti (E)

Informativní hodnoty nejistot jsou v tabulce uvedeny pro aplikaci různých typů paliv nebo zpracovávaného materiálu.

Příloha č. 5 Typické hodnoty nejistot při stanovení emisí CO2 pro celé zařízení nebo v rámci činnosti za použití daného paliva nebo suroviny pro rozdílné emisní mohutnosti (E)
Kategorie paliv
nebo suroviny		Příklady paliv
nebo suroviny		Informativní odhad nejistoty
při stanovení emisí CO2 (%)

E: CO2 emise v kt za rok
E > 500100 < E < 500E < 100
plynná nebo kapalná paliva stálé kvalityzemní plyn± 2,5 %± 3,5 %± 5 %
plynná nebo kapalná paliva kolísajícího složenívysokopecní plyn, lehký topný olej± 3,5 %± 5 %± 10 %
tuhá paliva částečně kolísajícího složeníuhlí± 3 %± 5 %± 10 %
tuhá paliva výrazně kolísajícího složeníodpady± 5 %± 10 %± 12,5 %
Procesní emise při zpracovávání tuhých surovinvápenec, dolomit± 5 %± 7,5 %± 10 %

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Formulář pro vykazování výsledků zjišťování emisí

Obrázek
Obrázek
Obrázek

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Kódy pro označení činností uvedených v příloze č. 1 zákona

  1. 1. Kód používaný při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů12)

    Spadá-li činnost do více kategorií zároveň, výsledná kategorie se zvolí podle primárního účelu této činnosti.

    Příloha č. 7 Kódy pro označení činností uvedených v příloze č. 1 zákona
    1. ENERGETIKA
    A. Spalovací procesy (sektorový přístup)
    1. Energetický průmysl
    a.Výroba tepla a elektrické energie
    b.Rafinace ropy
    c.Zpracování paliv a ostatní energetický průmysl
    2. Zpracovatelský průmysl
    a.Výroba železa a oceli
    b.Výroba neželezných kovů
    c.Chemická výroba
    d.Výroba papíru a buničiny
    e.Potravinářský průmysl
    f.Ostatní obory zpracovatelského průmyslu (prosím popište)
    4. Ostatní sektory
    a.Služby a instituce
    b.Bydlení
    c.Zemědělství/Lesnictví
    5. Ostatní (prosím popište)
    a. Stacionární
    b. Mobilní
    B. Fugitivní emise z paliv
    1. Pevná paliva
    a.Těžba uhlí
    b.Přeměna (transformace) pevných paliv
    c.Ostatní (prosím popište)
    2. Ropa a zemní plyn
    a.Ropa
    b.Zemní plyn
    c.Úniky a bezpečnostní spalování
    Úniky
    Bezpečnostní spalování (fléry)
    d.Ostatní (prosím popište)
    2. PRŮMYSLOVÉ PROCESY
    A. Minerální produkty
    1.Výroba cementu
    2.Výroba vápna
    3. Použití vápence a dolomitu
    4.Výroba a použití sody
    5.Asfaltování střech
    6.Pokládání asfaltu (například na silnice, ulice, náměstí)
    7.Ostatní (prosím popište)
    B. Chemický průmysl
    1.Výroba čpavku
    2.Výroba kyseliny dusičné
    3.Výroba kyseliny adipové
    4.Výroba karbidů
    5.Ostatní (prosím popište)
    C. Kovovýroba
    1.Výroba železa a oceli
    2.Výroba feroslitin
    3.Výroba hliníku
    4.Užití SF6 ve slévárnách hliníku a magnézia
    5.Ostatní (prosím popište)
    Ostatní položky
    Emise z biomasy
  1. 2. Kód vymezený zvláštním právním předpisem13)
    Příloha č. 7 Kódy pro označení činností uvedených v příloze č. 1 zákona
    Výtah z dodatku A3 rozhodnutí o EPER
    1.Energetika
    1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném výkonu větším než 50 MW15)
    1.2.Rafinerie minerálních olejů a plynů
    1.3.Koksovací pece
    1.4.Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí
    2.Výroba a zpracování kovů
    2.1./2.2./2.3./2.4./2.5./2.6. Kovoprůmysl a zařízení na pražení a slinování železné rudy; Zařízení na výrobu železných a neželezných kovů
    3.Zpracování nerostů
    3.1./3.3./3.4./3.5. Zařízení na výrobu cementového slínku (> 500 t/den), vápna (> 50 t/den), skla (> 20 t/den), nerostných materiálů(> 20 t/den) keramických výrobků (> 75 t/den)
    3.2.Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu
    4.Chemický průmysl a chemická zařízení na výrobu
    4.1.Základních organických chemických látek
    4.2./4.3. Základních anorganických chemických látek nebo hnojiv
    4.4/4.6 Biocidů a výbušnin
    4.5.Farmaceutických produktů
    5.Nakládání s odpady
    5.1./5.2. zneškodňování nebo zhodnocování nebezpečného odpadu (> 10 t/den) nebo komunálního odpadu (> 3 t/hodinu)
    5.3./5.4. Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (> 50 t/den) a skládek (> 10 t/den)
    6.Ostatní činnosti podle přílohy č. 1 zákona
    6.1.Průmyslové závody na výrobu celulózy ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, výroba papíru a lepenky (> 20 t/den)
    6.2.Závody na předzpracování vláken a textilií (> 10 t/den)
    6.3.Závody na vydělávání kůží a kožešin (> 12 t/den)
    6.4.Jatky (> 50 t/den), mlékárny (> 200 t/den), jiné živočišné suroviny (> 75 t/den) nebo rostlinné suroviny (> 300 t/den)
    6.5.Zařízení na zneškodňování nebo recyklaci zvířecích těl a živočišného odpadu (> 10 t/den)
    6.6.Zařízení intenzivního chovu drůbeže (> 40 000), prasat (> 2 000) nebo prasnic (> 750)
    6.7.Zařízení pro povrchovou úpravu výrobků používající organická rozpouštědla (> 200 t/rok)
    6.8. Zařízení na výrobu uhlíku nebo elektrografitu

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze spalovacích procesů

  1. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

    Aktivitně specifické pokyny obsažené v této příloze jsou použitelné pro zjišťování emisí skleníkových plynů ze spalovacích zařízení s nominálním instalovaným příkonem nad 20 MW (s vyloučením spaloven nebezpečného nebo komunálního odpadu), jak je uvedeno v příloze č. 1 zákona, a ke zjišťování emisí ze spalovacích procesů v ostatních činnostech uvedených v příloze č. 1 zákona, pokud na ně odkazují ustanovení příloh č. 9 až 17.

    Zjišťování emisí ze spalovacích procesů zahrnuje emise ze spalování všech paliv v zařízení jakož i emise z čištění odpadních plynů, například odsiřování. Veškeré emise skleníkových plynů ze spalování paliv v daném zařízení se přiřadí k tomuto zařízení, bez ohledu na případné vývozy tepla nebo elektřiny do jiných zařízení. Emise spojené s výrobou tepla a elektřiny dovážených z jiných zařízení se přiřadí k těm zařízením, kde byly emitovány.

  1. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2
    1. Spalovací zařízení mohou mít tyto zdroje emisí CO2
      1. a) kotle,
      2. b) hořáky,
      3. c) turbiny,
      4. d) topná tělesa,
      5. e) pece,
      6. f) spalovny,
      7. g) vypalovací pece,
      8. h) sušičky,
      9. i) stacionární motory,
      10. j) fléry,
      11. k) čištění odpadních spalin (procesní emise),
      12. l) jakákoli jiná stacionární zařízení spalující paliva s výjimkou zařízení se spalovacími motory používanými pro dopravní účely.
  1. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM
    1. 1. Emise ze spalování
      1. 1.1. Obecný výpočet pro spalovací činnosti
        1. Výpočet emisí CO2 je založen na následujícím vzorci, který se aplikuje pro danou činnost a typ paliva:

          Emise CO2 = aktivitní údaj x emisní faktor x oxidační faktor

          1. kde:

            Aktivitní údaje

            1. Aktivitní údaj se vyjádří jako čistý energetický obsah paliva (TJ) spotřebovaného během sledovaného období. Tento energetický obsah se vypočítá podle vzorce:

              Energetický obsah spotřebovaného paliva (TJ) = množství spotřebovaného paliva (t nebo m3) × výhřevnost paliva (TJ/t) nebo (TJ/m3)14)

          1. kde:

            Spotřebovaná paliva

            Úroveň přesnosti 1 - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 7,5 %.

            Úroveň přesnosti 2a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 5 %.

            Úroveň přesnosti 2b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno měřícím přístrojem s přesností do 4,5 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice:

            Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané)

            Úroveň přesnosti 3a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 2,5 %.

            Úroveň přesnosti 3b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 2 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice:

            Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané)

            Úroveň přesnosti 4a - Spotřeba paliva je měřena přímo před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 1,5 %.

            Úroveň přesnosti 4b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 1 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice:

            Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané)

            Pro různé typy paliv může být přesnost měření jiná, plynná a kapalná paliva se obvykle měří s vyšší přesností než pevná paliva. Výjimky se vyskytují v závislosti na typu měření, například dodávka vlakem, nákladním automobilem, dopravníkovým pásem nebo plynovodem, a okolnostech vztahujících se k zařízením, které znemožňují jednoduché přiřazení paliv k úrovním.

            Výhřevnost paliv

            Úroveň přesnosti 1 - Aplikují se územně specifické výhřevnosti pro jednotlivé typy paliv.

            Úroveň přesnosti 2 - Aplikují se národně specifické hodnoty výhřevností pro jednotlivé typy paliv používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů.

            Úroveň přesnosti 3 - Zajistí se reprezentativní hodnota výhřevnosti pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

            Emisní faktor

            Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené emisní faktory, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.

            Úroveň přesnosti 2a - Aplikují se národně specifické emisní faktory pro jednotlivé typy paliv, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.

            Úroveň přesnosti 2b - Emisní faktor se odvodí pro každou vsázku paliva na základě jednoho ze dvou zavedených postupů:

            1. 1. měření hustoty daných kapalných či plynných paliv prováděné zejména v rafineriích nebo při výrobě oceli a
            2. 2. výhřevnosti daného typu uhlí,

            v kombinaci s empirickým vztahem určeným nezávislou laboratoří v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Zajistí se, aby korelace byla dostatečná pro technickou praxi a aby byla aplikována pouze na hodnoty, na základě kterých byla sestavena.

            Úroveň přesnosti 3 - Stanoví se reprezentativní hodnota emisního faktoru pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení. Tuto hodnotu zajistí provozovatel, jím zjednaná laboratoř nebo dodavatel paliva v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

            Oxidační faktor

            Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené oxidační faktory, a to hodnota 0,99 (hodnota odpovídá 99 % přeměně uhlíku na CO2) pro pevná a 0,995 pro kapalná a plynná paliva.

            Úroveň přesnosti 2 - Technologicky specifické oxidační faktory jsou odvozeny provozovatelem na základě obsahu uhlíku v popelu nebo obdobných odpadních produktech, kde se vyskytuje nezoxidovaný uhlík v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

      1. 1.2. Fléry

        Emise z flérování zahrnují rutinní provoz, ostatní situace jako najíždění a ukončování provozu a nouzové stavy.

        Emise CO2 se počítají z množství spáleného plynu [m3] a obsahu uhlíku v tomto plynu [t CO2/m3] (včetně jakéhokoli neorganického uhlíku).

        emise CO2 = množství spáleného plynu * obsah C v plynu * oxidační faktor

        1. kde:

          Aktivitní údaj

          Úroveň přesnosti 1 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 12,5 %.

          Úroveň přesnosti 2 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %.

          Úroveň přesnosti 3 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

          Emisní faktor

          Úroveň přesnosti 1 - Referenční emisní faktor 0,00785 t CO2 / m3 (za standardních podmínek) odvozený ze spalování čistého butanu jako konzervativního odhadu.

          Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2 / m3flérovaného plynu] odvozený z obsahu C ve flérovaném plynu stanovený dle § 13 až 16.

          Oxidační faktor

          Úroveň 1 - 0,995.

    1. 2. Emise z procesů

      Emise z odsiřování spalin za použití vápence se vyhodnocují buď na základě nakoupeného vápence (výpočetní metoda Úroveň 1A) nebo vzniklého sádrovce (výpočetní metoda Úroveň 1B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Pro výpočet se použije rovnice

      Emise CO2 [t] = aktivitní údaj × emisní faktor × konverzní faktor

      1. kde:

        Metoda výpočtu A „vápencová“

        Výpočet emisí je založen na množství použitého uhličitanu vápenatého.

        Aktivitní údaje

        Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého vápence (CaCO3) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %.

        Emisní faktor

        Úroveň přesnosti 1 - Použijí se stechiometrické koeficienty pro převod uhličitanů [t CO2 / t suchého uhličitanu] - tabulka č. 1.

        Toto číslo se upraví s ohledem na případnou vlhkost nebo příměsi v použitém vápenci.

        Konverzní faktor

        Úroveň 1 - Konverzní faktor = 1

        Tabulka č. 1 Stechiometrické emisní faktory

        Příloha č. 8 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze spalovacích procesů Aktivitní údaje Spotřebovaná paliva Výhřevnost paliv Emisní faktor Oxidační faktor Aktivitní údaj Emisní faktor Oxidační faktor Metoda výpočtu A „vápencová“ Aktivitní údaje Emisní faktor Konverzní faktor Tabulka č. 1 Stechiometrické emisní faktory
        UhličitanEmisní faktor
        [t CO2 /t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů]        		Poznámka
        CaCO30,440
        MgCO30,522
        Obecně XY(CO3) zEmisní faktor =
        		X = alkalický kov, kov alkalických zemin
        MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol]
        MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol]
        MCO32- = molekulová hmotnost CO32- =60 [g/mol]
        Y = stechiometrické číslo prvku X
        = 1 pro kov alkalických zemin
        = 2 pro alkalický kov
        Z = stechiometrické číslo CO32-=1

        Metoda výpočtu B „sádrovcová“

        Výpočet emisí je založen na množství vzniklého sádrovce.

        Aktivitní údaje

        Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého sádrovce (CaSO4.2H2O) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %.

        Emisní faktor

        Úroveň přesnosti 1 - Použije se tento stechiometrický koeficient pro odvodněný sádrovec CaSO4.2H2O a uvolněný CO2: 0,2558 t CO2 / t CaSO4.2H2O.

        Konverzní faktor

        Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1

  1. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

    Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů se použije ustanovení § 5.

Příloha č. 9

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z rafinerií minerálních olejů

  1. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

    Zjišťování emisí z tohoto typu zařízení obsahuje veškeré emise ze spalovacích procesů a výrobních procesů v rafineriích. Emise z procesů realizovaných v přilehlých zařízeních chemického průmyslu nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona, pokud nejsou produktem rafinačního procesu, a tudíž nesmí být do stanovení emisí započteny.

  1. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2
    1. Potenciální zdroje CO2 jsou
      1. 1. Energetické spalovací procesy
        1. a) kotle,
        2. b) provozní ohřevy a ohřevy pro tepelné zpracování,
        3. c) stacionární spalovací motory a turbíny,
        4. d) katalytické a teplotní oxidizéry,
        5. e) ohřev koksovacích reaktorů,
        6. f) pumpy požární vody,
        7. g) nouzové a pohotovostní generátory,
        8. h) fléry,15)
        9. i) spalování odpadů,
        10. j) krakování.
      1. 2. Procesy
        1. a) výroba vodíku,
        2. b) regenerace katalyzátorů (z katalytického krakování a dalších katalytických procesů),
        3. c) koksování (Flexicoking16), fluidní koksování, pozdržené koksování).
  1. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM
    1. Emise lze stanovit
      1. a) pro každý druh paliva a proces použitý v zařízení,
      2. b) využitím celkové hmotnostní bilance, je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet na základě spotřeby paliv a procesů,
      3. c) použitím hmotnostní bilance na přesně definované části paliv nebo procesů a individuálním výpočtem pro zbývající druhy paliv a procesů v zařízení je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet z jednotlivých druhů paliv a procesů.
    1. 1. Hmotnostní bilance

      Základem této metody je analýza veškerého uhlíku ve vstupujících a vystupujících produktech, jeho zásoba v surovinách, meziproduktech a produktech za účelem výpočtu celkových emisí skleníkových plynů pro dané zařízení.

      Emise CO2 (t CO2) = (vstupy − produkty − odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C,

      kde se

      vstupy rozumí veškerý uhlík zpracovávaný v zařízení,

      produkty rozumí veškerý uhlík opouštějící zařízení v produktech včetně vedlejších produktů, odpadem rozumí veškerý ostatní uhlík opouštějící zařízení (například úniky do kanalizace, ukládání na skládku, popř. ztráty). Odpad nezahrnuje emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob rozumí nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob podniku (zařízení).

      1. Výpočet pak lze popsat následující rovnicí:

        Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - (aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) - (aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) - (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB) × 3,664

      Aktivitní údaje

      Analyzují se a vykazují hmotnostní toky z a do zařízení a příslušné změny zásob všech důležitých paliv a materiálů odděleně.

      Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

      Obsah uhlíku

      Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

      Energetický obsah

      Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek (vyjádřený jako výhřevnost) musí být stanoven.

    1. 2. Emise ze spalovacích procesů

      Emise ze spalovacích procesů jsou zjišťovány dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

    1. 3. Emise z procesů
      1. Specifické procesy vedoucí k emisím CO2 zahrnují
        1. 1. Katalytická regenerace krakovacího zařízení a další katalytické regenerace

          Koks zanášející katalyzátory, který je vedlejším produktem krakovacích procesů, je spalován při regeneraci za účelem obnovení aktivity katalyzátoru. Mezi další rafinační procesy využívají katalyzátorů, které potřebují být regenerovány, patří katalytické reformování.

          Množství emitovaného CO2 z těchto procesů se stanovuje podle § 6 odst. 1, kde aktivitní údaj je množství spáleného koksu a obsah uhlíku v koksu jako základ pro výpočet emisního faktoru.

          Emise CO2 = aktivitní údaj × emisní faktor × konverzní faktor

          Aktivitní údaj

          Úroveň 1 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle nejlepších dostupných informací pro daný proces.

          Úroveň 2 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle teplotní a materiálové bilance při katalytickém krakování.

          Emisní faktor

          Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor specifický pro danou činnost [t CO2 / t koksu] založený na obsahu C v koksu a odvozený v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

          Konverzní faktor

          Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0.

        1. 2. Koksování

          Množství CO2 unikajícího z výrobních jednotek při procesu fluidního koksování se počítá:

          Emise CO2 = aktivitní údaj × emisní faktor

          Aktivitní údaj

          Úroveň přesnosti 1 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

          Úroveň 2 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

          Emisní faktor

          Úroveň přesnosti 1 - specifický emisní faktor [t CO2 / t koksu] odvozený z nejlepších dostupných znalostí pro daný proces.

          Úroveň přesnosti 2 - specifický emisní faktor [t CO2 / t koksu] odvozený z měření obsahu CO2 v odpadních plynech, které bylo provedeno v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

        1. 3. Výroba vodíku

          Emitovaný CO2 pochází z uhlíku obsaženém ve zpracovávaném plynu. Výpočet založený na údajích o vstupující surovině se provede dle rovnice:

          Emise CO2 = aktivitní údaj VSTUP x emisní faktor

          Aktivitní údaj

          Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %.

          Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

          Emisní faktor

          Úroveň přesnosti 1 - Referenční hodnota je 2,9 t CO2 / t vstupní suroviny - konzervativní odhad založený na předpokladu, že výchozí surovina je etan.

          Úroveň přesnosti 2 - Specifický emisní faktor [t CO2 / t ] je vypočten na základě složení vstupující suroviny. Odvození se provede v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

  1. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

    Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z koksovacích pecí

  1. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

    Emise se zjišťují z koksoven, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na výrobu aglomerátu či zařízením na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu nebo koksu. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze koksárenské pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem podle bodu III.1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí daného zařízení, emise se počítají podle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

  1. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2
    1. V zařízení na výrobu koksu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů
      1. a) ze surovin (uhlí, ropný koks),
      2. b) tradiční paliva (například zemní plyn),
      3. c) procesní plyny (například vysokopecní plyn - BFG),
      4. d) ostatní paliva,
      5. e) čištění odpadních plynů.
  1. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM
    1. V případě, že se jedná o výrobní jednotku začleněnou do systému výroby oceli, lze spočítat emise
      1. a) pro systém výroby oceli jako celek využitím bilančního výpočtu nebo
      2. b) pro koksovací pec jako samostatnou činnost, oddělenou od výroby oceli.
    1. 1. Bilanční výpočet

      Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu

      Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C

      kde se rozumí

      vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení,

      produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení,

      odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry,

      změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení.

      Výpočet lze popsat rovnicí

      Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - ∑(aktivitní údaje PRODUKTY * obsah uhlíku PRODUKTY) - ∑(aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - ∑(aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664

      Aktivitní údaje

      Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně.

      Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

      Obsah uhlíku

      Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

      Energetický obsah

      Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek, vyjádřený jako výhřevnost, musí být stanoven.

    1. 2. Emise ze spalovacích procesů

      Spalovací procesy realizované v koksárenských pecích, pokud paliva (například koks, uhlí, zemní plyn) nejsou používána jako redukční činidlo nebo nepochází z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

    1. 3. Emise z procesů

      Emise se zjišťují při procesu karbonizace v koksovací komoře koksovací pece, kdy uhlí je bez přístupu vzduchu konvertováno na koks a surový koksárenský plyn a hlavním zdrojem vstupujícího uhlíku je uhlí, dalšími zdroji může být koksový mour, ropný koks, ropa a procesní plyny zejména vysokopecní plyn. Surový koksárenský plyn jako jeden z výstupů procesu koksování obsahuje mnoho látek jež obsahují uhlík, zejména CO2, CO, CH4, CXHY. Celkové emise CO2 z koksovacích pecí lze vypočítat

      Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje VSTUP × emisní faktor VSTUP) - ∑ (aktivitní údaje VÝSTUP × emisní faktor VÝSTUP).

      Aktivitní údaje VSTUP zahrnují informace o uhlí, uhelném prachu, ropném koksu, ropě, vysokopecním plynu, koksárenském plynu a dalších. Aktivitní údaje VÝSTUP zahrnují informace o koksu, dehtu, lehkém oleji, koksárenském plynu a dalších.

      Paliva použitá jako vstupy do procesu

      Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

      Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

      Výhřevnost

      Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva

      Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů.

      Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného pověřenou laboratoří v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

      Emisní faktor

      Úroveň přesnosti 1 - Jako emisi faktor lze použít referenční hodnoty z tabulky č. 2 nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce.

      Tabulka č. 2 Emisní faktory pro procesní plyny (včetně CO2 jako součásti paliva)

      Příloha č. 10 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z koksovacích pecí Aktivitní údaje Obsah uhlíku Energetický obsah Paliva použitá jako vstupy do procesu Výhřevnost Emisní faktor Tabulka č. 2 Emisní faktory pro procesní plyny (včetně CO2 jako součásti paliva)
      Emisní faktor [t CO2 / TJ]
      Koksárenský plyn (COG)47,6
      Vysokopecní plyn (BFG)241,8

      Úroveň 2 - Specifické emisní faktory lze stanovit dle ustanovení v § 13 až 16.

  1. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

    Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z pražení a slinování kovových rud

  1. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

    Emise se zjišťují ze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, které mohou být částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece nebo zařízení na výrobu surového železa a oceli (včetně kontinuálního lití), mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu, koksu nebo vápence). Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a ne pouze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy.

    Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

  1. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2
    1. V zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů
      1. • ze surovin (kalcinace vápence či dolomitu),
      2. • tradiční paliva (zemní plyn, koks, koksový mour),
      3. • procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn),
      4. • ostatní paliva,
      5. • čištění odpadních plynů.
  1. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

    Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení individuálně.

    1. 1. Bilanční výpočet

      Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu

      Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C

      kde se rozumí

      vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení,

      produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení,

      odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry.

      změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení.

      Výpočet lze popsat rovnicí

      Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) − ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) − ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) − ∑(aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664

      Aktivitní údaje

      Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně.

      Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

      Obsah uhlíku

      Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

      Energetický obsah

      Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven.

    1. 2. Emise ze spalovacích procesů

      Spalovací procesy realizované v zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů v příloze č. 8 k této vyhlášce.

    1. 3. Procesní emise

      Při procesu kalcinace na roštu je CO2 uvolňován z výchozích surovin (převážně z CaCO3) a ze znovu použitých odpadů. Pro každý typ vstupující látky lze množství CO2 vypočítat jako

      Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor).

      Aktivitní údaj

      Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Emisní faktor

      Úroveň 1 - Pro uhličitany lze použít stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 3.

      Tabulka č. 3 Stechiometrické emisní faktory

      Příloha č. 11 Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z pražení a slinování kovových rud Aktivitní údaje Obsah uhlíku Energetický obsah Aktivitní údaj Emisní faktor Tabulka č. 3 Stechiometrické emisní faktory
      emisní faktor
      CaCO30,440 t CO2/t CaCO3
      MgCO30,522 t CO2/t MgCO3

      Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny ve výchozím materiálu. Pro procesní odpady se používají specifické faktory stanovené podle § 13 až 16.

      Konverzní faktor

      Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0.

      Úroveň přesnosti 2 - Konverzní faktor specifický pro danou činnost lze určit v souladu s ustanoveními § 13 až 16, stanovuje množství C v prachu pocházejícího ze slinování a zachyceného na filtrech. Pokud je zachycený prach z filtru znovu použit v procesu slinování, v něm obsažené množství C se nepočítá z důvodu vyloučení dvojího započítání.

  1. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

    Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití

  1. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

    Příloha obsahuje metodické pokyny pro stanovení emisí ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití zejména na primární výrobu železa a oceli ve vysokých pecích, kyslíkových konvertorech a sekundární výrobu v elektrických obloukových pecích.

    Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece a zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecním plynem, koksárenským plynem, koksem, vápencem. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze vysoké pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a lze je stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy.

    Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce

  1. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2
    1. V zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů
      1. a) ze surovin (kalcinace vápence nebo dolomitu),
      2. b) tradiční paliva (zemní plyn, koks),
      3. c) redukční činidla (zejména koks, uhlí, plasty),
      4. d) procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn, konvertorový plyn),
      5. e) spotřeba grafitových elektrod,
      6. f) ostatní paliva,
      7. g) čištění odpadních plynů.
  1. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

    Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení.

    1. 1. Bilanční výpočet

      Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu

      Emise CO2 [t CO2] = (vstupy − produkce − odpad − změna zásob) × konverzní faktor CO2/C

      kde se rozumí

      vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení,

      produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení,

      odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry.

      změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení.

      Výpočet lze popsat rovnicí

      Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) - ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) - ∑(aktivitní údaje změna zásob × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664

      Aktivitní údaje

      Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně.

      Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

      Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

      Obsah uhlíku

      Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení v § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

      Energetický obsah