Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů k řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení.

§ 2

Předmět řízení

V řízení podle tohoto zákona se

1. a) posuzuje kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění¹), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt⁹) (dále jen „kárné provinění“),
2. b) posuzuje kárná odpovědnost
   1. 1. soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, pokud mu byly vytknuty podle zákona o soudech a soudcích,
   2. 2. státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za drobné nedostatky a poklesky, pokud mu byly vytknuty podle zákona o státním zastupitelství,
   3. 3. soudního exekutora za drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora nebo drobné poklesky v chování soudního exekutora a za drobné nedostatky v činnosti nebo drobné nedostatky v chování zaměstnanců soudního exekutora, pokud byly soudnímu exekutorovi vytknuty podle exekučního řádu,

1. c) posuzuje způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci²),
2. d) rozhoduje o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu.

§ 3

(1) V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy.

(2) Kárnými soudy jsou

1. a) v prvním stupni vrchní soudy a
2. b) ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu.

§ 4

K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo

1. a) soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce,
   1. 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,
   2. 2. kterému byla uložena výtka,
   3. 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, nebo
   4. 4. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování,

1. b) státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce,
   1. 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení,
   2. 2. kterému byla uložena výtka, nebo
   3. 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,

1. c) státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci,
2. d) exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka.

§ 5

(1) Vykonává-li soudce podle § 4 písm. a) svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává.

(2) Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství.

§ 5a

(1) Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců.

(2) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech

1. a) soudců Nejvyššího soudu,
2. b) soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu,
3. c) státních zástupců,
4. d) soudních exekutorů.

(3) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu.

§ 5b

Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení.

§ 5c

Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu

(1) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců.

(2) Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu.

(3) Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti.

(4) Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech

1. a) soudců 2 advokáti,
2. b) státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a
3. c) soudních exekutorů 2 soudní exekutoři.

§ 5d

(1) Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců.

(2) Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

(3) Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

§ 5e

(1) Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu.

(2) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.

(3) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci.

(4) Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu.

§ 5f

(1) Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu.

(2) Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje.

(3) Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména.

(4) Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

§ 5g

(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu.

(2) Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

§ 5h

Kárné senáty vrchních soudů

(1) Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících.

(2) Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech

1. a) soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
2. b) státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu.

(3) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců

1. a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
2. b) advokát a
3. c) osoba vykonávající jiné právnické povolání.

(4) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou

1. a) 3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a
2. b) advokát.

(5) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou

1. a) 2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu,
2. b) advokát a
3. c) osoba navržená Veřejným ochráncem práv.

§ 5i

(1) Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců.

(2) Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

(3) Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů.

§ 5j

(1) Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.

(2) Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu.

(3) Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce

1. a) Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu,
2. b) Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu,
3. c) příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu,
4. d) krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a
5. e) okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů.

(4) Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících

1. a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem,
2. b) státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,
3. c) státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu,
4. d) soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky,
5. e) advokáty navržené předsedou České advokátní komory,
6. f) osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a
7. g) osoby navržené Veřejným ochráncem práv.

§ 5k

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.

(2) Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu.

(3) Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců.

(4) Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců.

§ 5l

(1) Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob.

(2) Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů.

§ 5m

(1) Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu.

(2) Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas.

§ 5n

Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který

1. a) nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který
   1. 1. je součástí příslušného článku soustavy soudů,
   2. 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a

1. b) není předsedou nebo místopředsedou soudu.

§ 5o

(1) Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který

1. a) nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které
   1. 1. je součástí příslušného článku soustavy státního zastupitelství,
   2. 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství,
   3. 3. má sídlo v obvodu krajského státního zastupitelství, v jehož čele stojí navrhující krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce okresního státního zastupitelství, a

1. b) není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce.

(2) Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který

1. a) vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a
2. b) není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory.

(3) Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který

1. a) v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let,
2. b) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice,
3. c) vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory,
4. d) vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty,
5. e) není členem komory Parlamentu,
6. f) není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv,
7. g) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a
8. h) splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích¹¹).

§ 5p

Za bezúhonného se nepovažuje ten,

1. a) kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen,
2. b) komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo
3. c) koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let.

§ 5q

(1) Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o.

(2) Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo

1. a) byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu,
2. b) přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o,
3. c) je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo
4. d) odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou.

§ 5r

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

(2) Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu

1. a) Nejvyššího soudu,
2. b) Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech
   1. 1. soudců,
   2. 2. státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem,
   3. 3. ostatních státních zástupců a
   4. 4. soudních exekutorů.

(3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu.

(4) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory.

(5) Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících.

§ 5s

(1) Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí.

(2) Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu.

§ 5t

(1) Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.

(2) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován.

§ 5u

(1) Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích.

(2) Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.

§ 5v

(1) Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona.

(2) Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce

1. a) Nejvyššího soudu¹²), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu,
2. b) Nejvyššího správního soudu¹²), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a
3. c) vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku¹³), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu.

(3) Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud.

(4) Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu¹⁴).

(5) Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem.

§ 5w

Funkční období kárných senátů

(1) Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce.

(2) Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu.

(3) Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období.

§ 6

(1) Funkce člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká

1. a) uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení,
2. b) dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období,
3. c) přestane-li splňovat podmínky podle § 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3,
4. d) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku,
5. e) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce.

(2) Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu.

(3) Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.

(4) Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona.

§ 6a

(1) Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.

(2) Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu.

§ 6b

(1) Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu.

(2) Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu.