Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro silniční dopravu osob

§ 1

účinné od 1. 10. 1999Rozsah platnosti

účinné od 1. 10. 1999(1) Přepravní řád stanoví podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a zvířat

1. účinné od 1. 10. 1999a) veřejnou linkovou dopravou, včetně městské autobusové dopravy, provozovanou dopravcem na linkách na základě živnostenského oprávnění podle platné licence, vyhlášených přepravních podmínek a schváleného jízdního řádu,
2. účinné od 1. 10. 1999b) taxislužbou provozovanou provozovatelem taxislužby na základě živnostenského oprávnění,
3. účinné od 1. 10. 1999c) příležitostnou přepravou osobním automobilem nebo autobusem provozovanou dopravcem na základě živnostenského oprávnění.

účinné od 1. 10. 1999(2) Přepravní řád platí přiměřeně pro zvláštní linkovou dopravu provozovanou dopravcem na linkách podle platné licence a pro náhradní autobusovou dopravu, která je provozována dopravcem na základě živnostenského oprávnění pro silniční motorovou dopravu osobní. Pro mezinárodní silniční dopravu osob platí přepravní řád jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, jinak.

§ 2

účinné od 1. 10. 1999Základní pojmy

účinné od 1. 10. 1999(1) Veřejná silniční doprava osob je doprava pro cizí potřeby provozovaná dopravcem k uspokojování přepravních potřeb a přístupná pro každého na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích a podle vyhlášených přepravních podmínek. Veřejnou silniční dopravou osob je veřejná linková doprava, včetně městské autobusové dopravy, a taxislužba.

účinné od 1. 10. 1999(2) Neveřejná silniční doprava osob je doprava pro cizí potřeby provozovaná dopravcem pro předem stanovený okruh osob. Neveřejnou silniční dopravou osob je zvláštní linková doprava, příležitostná doprava a kyvadlová doprava.

účinné od 1. 10. 1999(3) Pravidelná silniční doprava osob je přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů, tarifů a vyhlášených přepravních podmínek. Pravidelnou silniční dopravou osob je linková osobní doprava (veřejná linková doprava a zvláštní linková doprava). Ostatní druhy doprav jsou nepravidelnou silniční dopravou osob.

účinné od 1. 10. 1999(4) Hromadná silniční doprava osob je doprava provozovaná silničním vozidlem určeným pro dopravu více než 9 sedících osob, včetně řidiče.

účinné od 1. 10. 1999(5) Pověřená osoba ve veřejné linkové dopravě je řidič a průvodčí vozidla nebo jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce.

účinné od 1. 10. 1999(6) Za osobu s omezenou schopností pohybu a orientace se považují osoby, o nichž to uvádí zvláštní předpis.¹)

účinné od 1. 10. 1999(7) Smluvní přepravní podmínky jsou podmínky vyhlášené dopravcem, za kterých dopravce poskytuje přepravní služby ve veřejné linkové dopravě, (dále jen „vyhlášené přepravní podmínky“). Vyhlášené přepravní podmínky dopravce vyhlašuje na místech určených pro styk s cestujícími a jejich alespoň podstatné části zveřejní v jízdním řádu a ve vozidle. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nebude vyhlášenými přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž přepravní potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané touto vyhláškou.

§ 3

účinné od 1. 10. 1999(1) Právní vztah mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením smlouvy o přepravě osob (dále jen „přepravní smlouva“). Součástí přepravní smlouvy se stávají vyhlášené přepravní podmínky, ke kterým cestující přistoupí uzavřením přepravní smlouvy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Přepravní smlouva ve veřejné linkové dopravě vzniká:

1. účinné od 1. 10. 1999a) nastoupením do vozidla, pokud cestující toto vozidlo neopustí před zahájením jízdy, nebo
2. účinné od 1. 10. 1999b) zakoupením jízdenky pro určitý spoj nebo pro určité časové období před uskutečněním přepravy nebo jednotlivých přeprav.

účinné od 1. 10. 1999(3) Přepravní smlouvou se dopravce zavazuje cestujícímu, který za stanovené jízdné použije vozidlo provozované na lince veřejné linkové dopravy, realizovat jeho přepravu (nebo přepravy) podle přepravního řádu a vyhlášených přepravních podmínek ze zastávky, na které nastoupil do vozidla, do zastávky určení podle jízdního řádu řádně a včas. Cestující se přepravní smlouvou zavazuje, že při přepravě bude dodržovat přepravní řád a vyhlášené přepravní podmínky, zaplatí jízdné, s výjimkou osob přepravovaných podle vyhlášených přepravních podmínek a tarifu bezplatně, a splní podmínky stanovené tarifem.

§ 4

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující prokazuje pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy platným jízdním dokladem. Jízdními doklady jsou:

1. účinné od 1. 10. 1999a) jízdenka pro jednotlivou jízdu,
2. účinné od 1. 10. 1999b) jízdenka časová,
3. účinné od 1. 10. 1999c) jiné jízdní doklady stanovené zvláštními předpisy²) nebo tarifem.

účinné od 1. 10. 1999(2) Jestliže se cestující, který je ve vozidle, nemůže po započetí přepravy prokázat platným jízdním dokladem, platí, že přepravní smlouva vznikla nastoupením do vozidla.

§ 5

účinné od 1. 10. 1999Náležitosti jízdního dokladu

účinné od 1. 10. 2000(1) Jízdenka pro jednotlivou jízdu musí obsahovat:

1. účinné od 1. 10. 2000a) obchodní jméno dopravce a jeho sídlo nebo místo podnikání,
2. účinné od 1. 10. 2000b) výši ceny jízdného,
3. účinné od 1. 10. 2000c) údaje umožňující podle povahy přepravní služby kontrolu platnosti a správnosti použití jízdenky.

účinné od 1. 10. 2000(2) Jízdenka časová musí obsahovat náležitosti, které obsahuje jízdenka pro jednotlivou jízdu, a údaje o druhu časové jízdenky, její časovou platnost a podmínky jejího použití.

účinné od 1. 10. 1999(3) Jiné jízdní doklady musí obsahovat údaje stanovené zvláštními předpisy²) nebo tarifem.

§ 6

účinné od 1. 10. 1999Způsob placení jízdného

účinné od 1. 10. 1999Jízdné za přepravu platí cestující před zahájením jízdy. Dopravce zajistí, aby cestujícímu, který zaplatil jízdné vyhlášené tarifem, byla vydána jízdenka. Cestující, který se ve vozidle po započetí přepravy neprokáže na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, zaplatí pověřené osobě za přepravu jízdné vyhlášené tarifem a přirážku ve výši uvedené dopravcem ve vyhlášených přepravních podmínkách. Nelze-li spolehlivě zjistit nástupní zastávku cestujícího, považuje se za nástupní zastávku výchozí zastávka spoje.

§ 7

účinné od 1. 10. 1999Posuzování platnosti jízdních dokladů

účinné od 1. 10. 1999(1) Jízdní doklad je neplatný, jestliže

1. účinné od 1. 10. 1999a) cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené vyhlášenými přepravními podmínkami, tarifem nebo zvláštním předpisem,
2. účinné od 1. 10. 1999b) je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití,
3. účinné od 1. 10. 1999c) není řádně vyplněn,
4. účinné od 1. 10. 1999d) údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny,
5. účinné od 1. 10. 1999e) je použit neoprávněnou osobou,
6. účinné od 1. 10. 1999f) uplynula doba jeho platnosti,
7. účinné od 1. 10. 1999g) je používán bez vyžadované fotografie,
8. účinné od 1. 10. 1999h) nejde o originál.

účinné od 1. 10. 1999(2) Jízdní doklad, který opravňuje k přepravě jen ve spojení s jiným dokladem, je neplatný, jestliže se cestující tímto jiným dokladem neprokáže.

účinné od 1. 10. 1999(3) Neplatnou jízdenku je pověřená osoba oprávněna odebrat v případech uvedených v odstavci 1 písm. d), e), f), g) a h). Jiné jízdní doklady odebírat nelze; oprávněná osoba z těchto jízdních dokladů může zjišťovat osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky.

účinné od 1. 10. 1999(4) Ve vyhlášených přepravních podmínkách dopravce stanoví, za jakých podmínek se prodávají a vracejí jízdenky, druh, formu, případně vzor jízdních dokladů a způsob vyznačení použití jízdenky pro jednotlivou jízdu zakoupené před uskutečněním přepravy.

§ 8

účinné od 1. 10. 1999(1) Dopravce v jízdním řádu stanoví, na kterých spojích linky si cestující může nebo je povinen zakoupit předem právo na místo k sezení ve vozidle, a současně stanoví podmínky prodeje. Dopravce zajistí, aby cestujícímu, který si zakoupil právo na místo k sezení, byl vydán doklad o zaplacení, který musí obsahovat obchodní jméno dopravce a jeho sídlo nebo místo podnikání, výši zaplacené částky za právo na místo k sezení a údaje umožňující kontrolu jeho platnosti (dále jen „místenka“). Místenky nelze prodávat ve vozidle. Dopravce zajistí, aby místa k sezení, která jsou prodána, byla ve vozidle označena tak, aby bylo zřejmé, že místo k sezení je obsazeno a ze které zastávky je obsazeno.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestující, který si předem kupuje místo k sezení, současně ohlásí, jde-li o místo pro cestujícího mladšího 12 let, cestujícího se psem, s dětským kočárkem, s vozíkem pro invalidy nebo o cestujícího s omezenou možností pohybu nebo orientace. Jestliže cestující tyto údaje neuvede a není možné mu při přepravě zajistit ve vozidle bezpečné místo k sezení, ztrácí právo na zakoupené místo k sezení. Není-li možné tomuto cestujícímu zajistit bezpečnou přepravu, přepraví jej dopravce jiným spojem nebo mu vrátí jízdné podle vyhlášených přepravních podmínek.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující s místenkou má právo na zakoupené místo k sezení ve vozidle. Cestující, který si zakoupil místo k sezení, ztrácí právo na zakoupené místo k sezení, neobsadí-li je před odjezdem vozidla ze zastávky, ze které bylo místo k sezení prodáno. Stanoví-li dopravce v jízdním řádu, že místo k sezení je nutno obsadit stanovenou dobu před odjezdem vozidla, a umožní-li jeho včasné obsazení, ztrácí cestující právo na zakoupené místo k sezení, neobsadí-li je do této doby. Doba stanovená dopravcem k obsazení místa nesmí být delší než 10 minut. Pokud cestující nedodrží stanovenou dobu, ale dostaví se ještě před odjezdem vozidla a není možné mu při přepravě zajistit ve vozidle bezpečné místo k sezení, ztrácí právo na zakoupené místo k sezení. Není-li možné zajistit tomuto cestujícímu bezpečnou přepravu, přepraví jej dopravce jiným spojem nebo mu vrátí jízdné podle vyhlášených přepravních podmínek.

účinné od 1. 10. 1999(4) Ztratí-li cestující s místenkou právo na zakoupené místo k sezení podle odstavců 2 a 3, částku zaplacenou za místenku dopravce cestujícímu nevrací.

§ 9

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující může ve vozidle obsadit jen 1 volné místo k sezení.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestující bez místenky může ve vozidle obsadit místo k sezení, které bylo prodáno jinému cestujícímu z nácestné zastávky, je však povinen místo k sezení v této nácestné zastávce uvolnit cestujícímu, který se prokáže platnou místenkou pro toto místo k sezení.

§ 10

účinné od 1. 10. 1999Podmínky přepravy dětí

účinné od 1. 10. 1999(1) Děti do 6 let lze přepravovat pouze v doprovodu cestujícího staršího 10 let.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dítě, které je podle tarifu bezplatně přepravováno, může s cestujícím, který jej doprovází, zaujmout jen 1 místo k sezení, jsou-li všechna místa k sezení obsazena.

§ 11

účinné od 1. 10. 1999Podmínky přepravy dětských kočárků

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující může vzít do vozidla k přepravě dětský kočárek s dítětem, jestliže to technické provedení vozidla, obsazenost vozidla a bezpečnost přepravy dovolují a není-li přeprava dětských kočárků s dítětem podle vyhlášených přepravních podmínek vyloučena.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce na spojích základní dopravní obslužnosti zajistí používání vozidel, která umožňují přepravu alespoň 1 dětského kočárku s dítětem.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující s dětským kočárkem s dítětem může do vozidla nastoupit pouze se souhlasem řidiče a vystoupit s vědomím řidiče dveřmi, které jsou určeny dopravcem. Cestující musí umístit dětský kočárek s dítětem na místě ve vozidle určeném.

účinné od 1. 10. 1999(4) Pro přepravu dětských kočárků bez dítěte platí ustanovení o přepravě zavazadel.

§ 12

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mají ve vozidle právo na místo k sezení na sedadlech pro ně vyhrazených. Pokud není u těchto osob jejich právo zřetelně patrné, prokazují svůj nárok příslušným průkazem. Jiný cestující, který takové místo obsadil, je povinen cestujícímu s omezenou schopností pohybu a orientace místo uvolnit.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce vyhradí a označí v každém vozidle nejméně 2 místa k sezení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Ve vozidlech městské autobusové dopravy vyhradí a označí pro tyto účely nejméně 6 míst k sezení. Vyhrazená místa musí odpovídat technickým podmínkám stanoveným zvláštním předpisem.³)

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující v městské autobusové dopravě je povinen na pokyn pověřené osoby uvolnit další místo k sezení pro cestujícího, který to vyžaduje vzhledem ke svému věku nebo zdravotnímu stavu.

účinné od 1. 10. 1999(4) Na spojích, na kterých si cestující může předem zakoupit místo k sezení ve vozidle, se místenky na místa podle odstavce 2 prodávají jen pro osoby, které nárok na tato místa prokáží. Na spojích, na kterých je cestující povinen předem zakoupit místo k sezení ve vozidle, se místenky na místa podle odstavce 2 prodávají i pro osoby, pro které nejsou vyhrazena, v případě, že ostatní místa jsou vyprodána.

účinné od 1. 10. 1999(5) Cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace musí být v městské autobusové dopravě umožněn nástup do vozidla všemi dveřmi vozidla, které jsou určené pro cestující.

§ 13

účinné od 1. 10. 1999(1) Dopravce přepraví cestujícího na vozíku pro invalidy, jestliže to technické provedení vozidla, obsazenost vozidla a bezpečnost přepravy dovolují a cestující si zajistí pomoc při nakládání a vykládání vozíku pro invalidy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Jestliže technické provedení vozidla přepravu vozíku pro invalidy umožňuje, zajistí dopravce přístup do vozidla alespoň jedním označeným vstupem.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující na vozíku pro invalidy může do vozidla nastoupit pouze se souhlasem řidiče a vystoupit s vědomím řidiče.

účinné od 1. 10. 1999(4) Dopravce zajistí na spojích, kterými se podle podmínek stanovených licencí přepravují cestující na vozících pro invalidy, používání bezbariérových vozidel.

§ 14

účinné od 1. 10. 1999Podmínky přepravy zvířat

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující může vzít s sebou do vozidla drobná domácí a jiná malá zvířata, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy,⁴) není-li jejich přeprava ostatním cestujícím na obtíž a jsou-li uzavřena v klecích, koších nebo jiných vhodných schránách s nepropustným dnem. Zvíře lze přepravovat jen v doprovodu cestujícího a pod jeho dohledem. Pro přepravu schrán se zvířaty platí ustanovení o přepravě ručních zavazadel. Dopravce může ve vyhlášených přepravních podmínkách přepravu zvířat v některých spojích omezit nebo vyloučit.

účinné od 1. 10. 1999(2) Beze schrány je možno vzít do vozidla psa, který má bezpečný náhubek a je držen na krátké šňůře. V době zvýšených nároků na přepravu může pověřená osoba psa beze schrány odmítnout. Psy doprovázející slepce nelze vyloučit z přepravy ani jejich přepravu odmítnout.

§ 15

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující může vzít s sebou k přepravě zavazadla, která vzhledem k jejich rozměru, délce nebo hmotnosti lze rychle a bez obtíží naložit a umístit ve vozidle nebo v prostoru pro zavazadla, a to za předpokladu, že neohrožují bezpečnost přepravy, nejsou ostatním cestujícím na obtíž a nejedná se o věci vyloučené z přepravy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce může přepravovat zavazadlo cestujícího společně s ním a pod jeho dohledem jako ruční zavazadlo nebo odděleně jako cestovní zavazadlo. Cestovní zavazadla nelze přepravovat v městské autobusové dopravě.

účinné od 1. 10. 1999(3) Oddělenou přepravou je přeprava zavazadla uloženého na místě určeném dopravcem nebo pokynem pověřené osoby mimo prostor vozidla určený pro přepravu cestujících nebo v tomto prostoru na místě, kde cestující nemá možnost na své zavazadlo dohlížet.

účinné od 1. 10. 1999(4) Zavazadlem nejsou drobné věci, které má cestující u sebe, může je držet v ruce a které neomezují přepravu ostatních cestujících.

účinné od 1. 10. 1999(5) Pověřená osoba ve sporných případech určí, zda věc, kterou bere s sebou cestující, bude přepravována jako drobná věc, ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo.

účinné od 1. 10. 1999(6) Dopravce může ve vyhlášených přepravních podmínkách přepravu zavazadel omezit a stanovit další podmínky jejich přepravy.

účinné od 1. 10. 2000(7) Za přepravu zavazadel se platí před započetím přepravy dovozné stanovené tarifem. Dopravce zajistí, aby cestujícímu, který zaplatil dovozné, byl vydán doklad o zaplacení, který musí obsahovat obchodní jméno dopravce a jeho sídlo nebo místo podnikání, výši dovozného a údaje umožňující kontrolu jeho platnosti. Pro doklad o zaplacení dovozného platí přiměřeně § 6.

§ 16

účinné od 1. 10. 1999(1) Při přepravě osob nelze přepravovat nebezpečné věci s výjimkou přenosné ocelové láhve s kapalným topným plynem pro domácnost o celkovém obsahu nejvýše 10 kg, nádoby s topnou naftou o celkovém obsahu nejvýše 20 l a elektrického akumulátoru zajištěného proti zkratu a se zajištěnými odplynovacími otvory. Ve vozidle lze přepravovat pouze jednu z těchto nebezpečných věcí.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestující je povinen před nástupem do vozidla ohlásit přepravu této nebezpečné věci pověřené osobě a umístit ji ve vozidle podle jejích pokynů.

účinné od 1. 10. 1999(3) Dopravce může ve vyhlášených přepravních podmínkách přepravu nebezpečných věcí uvedených v odstavci 1 vyloučit.

§ 17

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující je povinen při předání cestovního zavazadla k přepravě upozornit pověřenou osobu, že cestovní zavazadlo vyžaduje, aby s ním bylo určitým způsobem zacházeno nebo aby bylo uloženo v určité poloze. Dopravce může cestovní zavazadlo přepravit i jiným vozidlem, než které použije k přepravě cestujícího, je však povinen dbát, aby cestovní zavazadlo bylo do cílové zastávky cestujícího (dále jen „místo určení“) přepraveno nejpozději ve stejnou dobu s cestujícím.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce je povinen vydat cestujícímu doklad o převzetí cestovního zavazadla (dále jen „zavazadlový lístek“). Zavazadlový lístek musí obsahovat počet cestovních zavazadel, která byla předána k přepravě, označení zavazadla, místo určení, datum přepravy, obchodní jméno a sídlo nebo místo podnikání dopravce.

účinné od 1. 10. 1999(3) Dopravce může v zavazadlovém lístku poznamenat stav cestovního zavazadla nebo jeho obalu. Poznámka musí být potvrzena cestujícím. Odmítne-li cestující poznámku potvrdit, může dopravce odmítnout převzetí cestovního zavazadla k přepravě. Bylo-li cestovní zavazadlo dopravcem přijato bez poznámky, má se za to, že bylo přijato v dobrém stavu a odpovídajícím obalu.

účinné od 1. 10. 1999(4) Cestující může při předání cestovního zavazadla ohlásit cenu zavazadla. Údaj o ceně cestovního zavazadla se uvede v zavazadlovém lístku. Dopravce může stanovit ve vyhlášených přepravních podmínkách hranici ceny cestovního zavazadla, do které přijímá cestovní zavazadla k přepravě.

§ 18

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující je povinen vyzvednout cestovní zavazadlo bezprostředně po ukončení přepravy. Dopravce vydá cestovní zavazadlo v místě určení cestujícímu nebo jiné osobě po předložení zavazadlového lístku. Není-li zavazadlový lístek předložen, může dopravce vydat cestovní zavazadlo jen osobě, která prokáže právo na vydání zavazadla. V tomto případě může dopravce žádat od osoby, které vydává cestovní zavazadlo, složení peněžní částky nebo jiné jistoty ve výši hodnoty cestovního zavazadla, která bude vrácena ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejího složení, pokud v této lhůtě neprokáže k zavazadlu právní vztah jiná osoba.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestovní zavazadlo, které nebylo vyzvednuto po příjezdu vozidla do místa určení, dopravce převezme do úschovy na náklady cestujícího.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestovní zavazadlo, které nebylo vydáno cestujícímu do 14 dnů ode dne, kdy požádal o jeho vydání, se pokládá za ztracené. Je-li cestovní zavazadlo nalezeno do 6 měsíců ode dne jeho ztráty, dopravce vyrozumí o této skutečnosti cestujícího a současně oznámí místo úschovy nalezeného cestovního zavazadla. Podmínkou vydání nalezeného cestovního zavazadla je vrácení náhrady, kterou cestující za ztracené cestovní zavazadlo obdržel.

§ 19

účinné od 1. 10. 1999Přeprava autobusových zásilek

účinné od 1. 10. 1999(1) Dopravce může ve vyhlášených přepravních podmínkách stanovit, že při přepravě veřejnou linkovou dopravou s výjimkou městské autobusové dopravy přijímá k přepravě zásilky, které naplňují znaky cestovních zavazadel, ale s nimiž se osoby podávající je k přepravě zároveň nepřepravují, (dále jen „autobusové zásilky“).

účinné od 1. 10. 1999(2) Autobusové zásilky lze k přepravě přijmout, jen pokud tím není omezena přeprava cestujících a jejich zavazadel a není-li ohrožena bezpečnost cestujících a bezpečnost provozu. Jako autobusové zásilky nelze přepravovat nebezpečné věci. Autobusové zásilky nelze přepravovat v městské autobusové dopravě.

účinné od 1. 10. 1999(3) Přepravní smlouva o přepravě autobusové zásilky vzniká přijetím autobusové zásilky k přepravě.

účinné od 1. 10. 1999(4) Dopravce vydá odesílateli doklad o převzetí autobusové zásilky (dále jen „přepravenka“). Přepravenka musí obsahovat počet kusů, označení a případnou zvláštní povahu zásilky, která byla předána k přepravě, jméno a adresu odesílatele a příjemce, zastávku určení, datum přijetí k přepravě, obchodní jméno a sídlo nebo místo podnikání dopravce a výši zaplaceného dovozného. Přepravenka se vyhotovuje ve 3 dílech, z nichž 1 díl obdrží odesílatel, druhý příjemce a třetí zůstává dopravci.

účinné od 1. 10. 1999(5) Odesílatel zajistí převzetí autobusové zásilky příjemcem v zastávce určení přímo u vozidla, a to ihned po jeho příjezdu. Dopravce vydá autobusovou zásilku v zastávce určení osobě, která se o ni přihlásí. Dopravce není povinen přezkoumávat, zda osoba, která se o autobusovou zásilku přihlásila, je příjemcem autobusové zásilky, je však oprávněn požadovat, aby osoba, která autobusovou zásilku přebírá, prokázala svoji totožnost.

účinné od 1. 10. 1999(6) V ostatním platí pro přepravu autobusových zásilek přiměřeně § 15 odst. 1 a 7, § 17 a 18.

§ 20

účinné od 1. 10. 1999Povinnosti dopravce

účinné od 1. 10. 1999(1) Dopravce je v zájmu zajištění bezpečnosti a řádné péče o cestující při poskytování přepravních služeb povinen zajistit zejména

1. účinné od 1. 10. 1999a) na místech určených pro styk s cestujícími podávání informací o jízdních řádech, o podmínkách, za kterých si lze zakoupit místo k sezení, o vyhlášených přepravních podmínkách a o tarifu,
2. účinné od 1. 10. 1999b) v městské autobusové dopravě stálý prodej jízdenek na místech veřejnosti přístupných, pokud přepravní podmínky vyžadují zakoupení jízdenky před nástupem do vozidla,
3. účinné od 1. 10. 1999c) uveřejnění alespoň podstatné části vyhlášených přepravních podmínek a tarifu pro daný spoj ve vozidle,
4. účinné od 1. 10. 1999d) vydání písemného potvrzení o přerušení jízdy nebo délce zpoždění spoje, jestliže o to cestující pověřenou osobu požádá,
5. účinné od 1. 10. 1999e) cestujícím pohodlí v rozsahu odpovídajícím vyhlášeným přepravním podmínkám a tomuto přepravnímu řádu a pořádek, čistotu a klid ve vozidle,
6. účinné od 1. 10. 1999f) takový způsob používání rozhlasových a jiných reprodukčních zařízení ve vozidle, který by nebyl na obtíž cestujícím, s výjimkou zařízení sloužících k informaci cestujících,
7. účinné od 1. 10. 1999g) oznámení názvu zastávky nejpozději při zastavení vozidla na zastávce a v městské autobusové dopravě oznámení názvu následující zastávky nejpozději před odjezdem vozidla ze zastávky. Zastávky v městské autobusové dopravě oznamuje jen v případě, že autobusy jsou vybaveny technickým zařízením umožňujícím automatické oznamování zastávek,
8. účinné od 1. 10. 1999h) oznámení zdržení vozidla, trvá-li alespoň 5 minut, a oznámení zkrácení zdržení vozidla na zastávce oproti jízdnímu řádu, s výjimkou městské autobusové dopravy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce je dále povinen používat vozidla, která s ohledem na délku linky nebo charakter nabízených přepravních služeb splňují požadavky na bezpečnou a pohodlnou přepravu cestujících.

účinné od 1. 10. 1999(3) Dopravce v městské autobusové dopravě je povinen zajistit znovu zastavení každého třetího vozidla v úrovni označníku, stojí-li v zastávce současně více vozidel. Dopravce je povinen zajistit znovu zastavení každého vozidla v úrovni označníku v případě, že znamení k zastavení dává osoba s omezenou schopností pohybu a orientace.

§ 21

účinné od 1. 10. 1999Povinnosti cestujícího

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující je při přepravě povinen starat se o vlastní bezpečnost a zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit bezpečnost přepravy, jeho vlastní bezpečnost nebo bezpečnost ostatních cestujících, pořádek a klid ve vozidle nebo působit rušivě na osádku vozidla při výkonu dopravní služby nebo na ostatní cestující. Cestujícímu není při přepravě zejména dovoleno

1. účinné od 1. 10. 1999a) mluvit za jízdy na řidiče,
2. účinné od 1. 10. 1999b) otvírat za jízdy dveře vozidla,
3. účinné od 1. 10. 1999c) vyhazovat za jízdy z vozidla předměty nebo je nechat vyčnívat ven,
4. účinné od 1. 10. 1999d) vystupovat za jízdy z vozidla nebo nastupovat do vozidla nebo se vyklánět z vozidla,
5. účinné od 1. 10. 1999e) nastupovat do vozidla prohlášeného za obsazené,
6. účinné od 1. 10. 1999f) uvádět bezdůvodně v činnost návěstní zařízení ve vozidle,
7. účinné od 1. 10. 1999g) zdržovat se v prostoru vyhrazeném pro řidiče nebo jiného člena osádky a v prostoru, který znemožňuje řidiči bezpečný výhled z vozidla,
8. účinné od 1. 10. 1999h) bránit použití provozních zařízení, výstupu, průchodu nebo nástupu do vozidla,
9. účinné od 1. 10. 1999i) kouřit ve vozidle,
10. účinné od 1. 10. 1999j) chovat se hlučně, provozovat hudbu, zpěv,
11. účinné od 1. 10. 1999k) používat hlasitě rozhlasový přijímač nebo jiné reprodukční zařízení,
12. účinné od 1. 10. 1999l) znečisťovat nebo poškozovat vozidlo.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestující je povinen uposlechnout a dbát pokynů a příkazů pověřených osob udílených k zajištění bezpečné, klidné a plynulé přepravy. Cestující může nastoupit do vozidla nebo z něj vystoupit jen na zastávce. Jsou-li ve vozidle označeny vchody a východy, musí cestující pro výstup nebo nástup použít dveře podle jejich označení. Přednost mají vystupující cestující před nastupujícími. Jedná-li se o zastávku, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, dát včas řidiči vozidla znamení zvednutím ruky; cestující, který chce vystoupit, musí o tom včas řidiče uvědomit. Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů na místě, kde podle jízdního řádu nezastavuje, může cestující vystoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby. Vyžadují-li to provozní důvody, je cestující povinen na pokyn pověřené osoby z vozidla vystoupit a do vozidla opět nastoupit.

§ 22

účinné od 1. 10. 1999(1) Právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem taxislužby vzniká uzavřením přepravní smlouvy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Přepravní smlouvou se provozovatel taxislužby zavazuje cestujícímu uskutečnit přepravu z místa, na kterém nastoupil do vozidla, nebo z místa, do kterého bylo objednáno přistavení vozidla, do místa určení řádně a včas. Cestující se přepravní smlouvou zavazuje, že při přepravě bude dodržovat přepravní řád a splní podmínky stanovené tarifem.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující platí jízdné po ukončení přepravy. Provozovatel taxislužby může požadovat přiměřenou zálohu a vydá o přijaté záloze doklad.

§ 23

účinné od 1. 10. 1999(1) Provozovatel taxislužby přijímá objednávky přepravy osob taxislužbou prostřednictvím řidiče taxislužby na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích a na vyhrazených stanovištích vozidel taxislužby. Objednávky může přijímat i ve své provozovně nebo bydlišti.

účinné od 1. 10. 1999(2) Řidič taxislužby je povinen objednávku přijmout na vyhrazených stanovištích vozidel taxislužby; na ostatních místech je povinen objednávku přijmout, jen dovolují-li to jeho provozní možnosti.

účinné od 1. 10. 1999(3) Řidič taxislužby může odmítnout přijetí objednávky na přepravu, popřípadě přepravu osoby, která by mohla ohrozit bezpečnost provozu, bezpečnost řidiče, svou vlastní bezpečnost nebo bezpečnost ostatních přepravovaných osob, osoby opilé nebo osoby s mimořádně znečištěným oděvem a objednávky na přepravu do zahraničí.

§ 24

účinné od 1. 10. 1999Povinnosti řidiče taxislužby

účinné od 1. 10. 1999(1) Pro bezpečnou, pohodlnou a řádnou přepravu cestujících je řidič vozidla taxislužby zejména povinen:

1. účinné od 1. 10. 1999a) poskytnout cestujícímu informace o trase, přibližné ceně a době trvání objednané jízdy,
2. účinné od 1. 10. 1999b) chovat se k cestujícím zdvořile a ohleduplně,
3. účinné od 1. 10. 1999c) zvolit pro poskytnutí přepravní služby nejkratší cestu, není-li s cestujícím dohodnuto jinak,
4. účinné od 1. 10. 1999d) mít ve vozidle pro potřeby cestujících plán územního obvodu, ve kterém je podle živnostenského oprávnění oprávněn taxislužbu provozovat, který nesmí být starší 3 let, a na požádání jej poskytnout cestujícímu k nahlédnutí,
5. účinné od 1. 10. 1999e) udržovat ve vozidle pořádek a čistotu,
6. účinné od 1. 10. 1999f) po ukončení jízdy požadovat od cestujícího pouze úhradu částky uvedené na zobrazovači taxametru,
7. účinné od 1. 10. 1999g) nepřijímat bez souhlasu cestujícího k přepravě další osoby,
8. účinné od 1. 10. 1999h) nekouřit během přepravy zákazníka.

účinné od 1. 10. 1999(2) Řidič vozidla taxislužby je dále povinen

1. účinné od 1. 10. 1999a) při započetí přepravy užít sazbu uvedenou v aktuální cenové nabídce obsaženou v cenové informaci na vnější straně předních dveří vozidla a během jízdy používat výhradně příslušné sazby podle úplné cenové nabídky,
2. účinné od 1. 10. 1999b) být nápomocen při nastupování a vystupování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,
3. účinné od 1. 10. 1999c) nakládat a vykládat zavazadla cestujících,
4. účinné od 1. 10. 1999d) mít u sebe takovou částku drobných peněz, aby mohl při placení jízdného vrátit peníze na bankovku v hodnotě 1 000 Kč.

§ 25

účinné od 1. 10. 1999(1) Pro povinnosti cestujících v taxislužbě platí přiměřeně § 21 odst. 1.

účinné od 1. 10. 1999(2) Pro přepravu zavazadel včetně podmínek, za nichž lze jako zavazadlo přepravovat nebezpečné věci, platí přiměřeně § 15 až 18, s výjimkou § 15 odst. 7.

účinné od 1. 10. 1999(3) Pro podmínky přepravy zvířat platí přiměřeně § 14.

§ 26

účinné od 1. 10. 1999(1) Právní vztah mezi cestujícím a dopravcem vzniká uzavřením přepravní smlouvy.

účinné od 1. 10. 1999(2) Přepravní smlouvou se dopravce zavazuje cestujícímu vykonat přepravu z místa, do kterého bylo objednáno přistavení vozidla, do místa určení řádně a včas. Cestující se zavazuje, že bude dodržovat přepravní řád a zaplatí sjednanou cenu za přepravu.

§ 27

účinné od 1. 10. 1999(1) Dopravce přijímá objednávky ve své provozovně nebo bydlišti. Přijaté objednávky dopravce zaregistruje do knihy objednávek. Dopravce nesmí přijímat objednávky prostřednictvím řidiče vozidla na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích a na vyhrazených stanovištích vozidel taxislužby.

účinné od 1. 10. 1999(2) Dopravce je povinen poskytnout cestujícímu informace o přibližné ceně objednané přepravy a zvolit pro přepravu nejkratší trasu, není-li dohodnuto jinak.

§ 28

účinné od 1. 10. 1999Odpovědnost

účinné od 1. 10. 1999(1) Odpovědnost dopravce a cestujícího z přepravní smlouvy se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a přepravního řádu. Je-li přeprava, která je předmětem přepravní smlouvy, prováděna vzájemně na sebe navazujícími dopravci v silniční dopravě, nese odpovědnost z přepravní smlouvy dopravce, který poskytoval přepravu, při níž vznikla cestujícímu škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe.

účinné od 1. 10. 1999(2) Jestliže v linkové osobní dopravě nebyla z důvodů, které nejsou na straně cestujícího, přeprava cestujícího provedena nebo nebyla dokončena započatá přeprava cestujícího, má cestující s platnou jízdenkou právo na

1. účinné od 1. 10. 1999a) náhradní dopravu do místa určení, nebo
2. účinné od 1. 10. 1999b) vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty, jde-li o cestujícího s jízdenkou pro jednotlivou jízdu, nebo
3. účinné od 1. 10. 1999c) bezplatnou dopravu do nástupní zastávky; cestující s jízdenkou pro jednotlivou jízdu má v tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného.

účinné od 1. 10. 1999V městské autobusové dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.

účinné od 1. 10. 1999(3) Jestliže v linkové osobní dopravě nebyl cestující v důsledku zpoždění odjezdu nebo příjezdu spoje nebo ztráty přípoje přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.

účinné od 1. 10. 1999(4) Jestliže v nepravidelné dopravě nebyl cestující přepraven do místa určení včas podle sjednané přepravní smlouvy, má právo na náhradu škody do výše zaplaceného nebo sjednané přepravě odpovídajícího jízdného.

§ 29

účinné od 1. 10. 1999Způsob vracení jízdného dopravcem při neprovedení dopravy

účinné od 1. 10. 1999(1) Cestující ve veřejné linkové dopravě má právo na vrácení jízdného při neprovedení přepravy z důvodů, které jsou na straně dopravce, po předložení jízdenky a dokladů o tom, že přeprava nebyla provedena.

účinné od 1. 10. 1999(2) Cestující ve veřejné linkové dopravě s výjimkou městské autobusové dopravy má právo na vrácení jízdného za jednotlivou jízdu při neprovedení přepravy z důvodů na straně cestujícího, jestliže vrátí jízdenku před odjezdem spoje, na který byla vydána, ve lhůtě stanovené dopravcem ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu. Ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu může dopravce stanovit výši nákladů, které odečte od vráceného jízdného.

účinné od 1. 10. 1999(3) Cestující ve veřejné linkové dopravě má právo na vrácení jízdného zaplaceného za nevyužitou nebo jen částečně využitou časovou jízdenku z důvodů, které jsou na straně cestujícího, jestliže vrátí jízdenku ve lhůtě stanovené dopravcem ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu. Ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu může dopravce stanovit výši nákladů, které odečte od vráceného jízdného.

účinné od 1. 10. 1999(4) Cestující, který byl vyloučen z přepravy, nemá právo na vrácení jízdného.

účinné od 1. 10. 1999(5) Jestliže cestujícímu s platnou místenkou nebylo ve vozidle zajištěno místo k sezení a cestující proto upustí od přepravy, má právo na vrácení zaplaceného jízdného a částky zaplacené za místenku.

§ 30

účinné od 1. 10. 1999(1) Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. října 1999 nepoužije pro městskou autobusovou dopravu.

účinné od 1. 10. 1999(2) Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. října 1999 nepoužije pro silniční osobní přepravu.

§ 31