Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

§ 1

účinné od 1. 9. 1971Lékaři

účinné od 1. 9. 1971Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména provádějí vyšetřovací výkony, určují diagnózu, stanoví léčebný plán i plán hygienických a protiepidemických opatření, provádějí léčebné výkony, dozírají na vytváření a zabezpečování zdravých životních a pracovních podmínek, provádějí výběr osob, které mají být zařazeny do soustavné dispenzární péče, ukládají izolaci a karanténní opatření, vydávají posudky a předepisují léky.

§ 2

účinné od 1. 9. 1971Farmaceuti

účinné od 1. 9. 1971(1) Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména vykonávají takovou činnost při přípravě, výrobě, výdeji, distribuci a kontrole léčiv a při speciálních laboratorních pracích.

účinné od 1. 9. 1971(2) Farmaceuti v lékárnách zejména přijímají recepty a posuzují je, zda odpovídají příslušným předpisům, připravují léky, vydávají léky po provedení konečné kontroly a kontrolují farmaceutické suroviny pro přípravu léků.

§ 3

účinné od 1. 9. 1971Dentisté

účinné od 1. 9. 1971Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni ošetřovat chrup konzervačně a proteticky, provádět jednoduché extrakce zubů a kořenů a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského zákroku, jsou povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření zajistit.

§ 4

účinné od 1. 9. 1971Střední zdravotničtí pracovníci

účinné od 1. 9. 1971(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně nebo podle pokynů lékaře, farmaceuta, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.

účinné od 1. 9. 1971(2) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant, zubní laborant a oční optik.

§ 5

účinné od 1. 9. 1971Nižší zdravotničtí pracovníci

účinné od 1. 9. 1971(1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře nebo farmaceuta a pod vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující střední zdravotnické vzdělání, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání.

účinné od 1. 9. 1971(2) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník, pitevní laborant-preparátor.

§ 6

účinné od 1. 9. 1971Pomocní zdravotničtí pracovníci

účinné od 1. 9. 1971(1) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných pracovníků odbornou činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.

účinné od 1. 9. 1971(2) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v oborech sanitáři a sanitářky pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.

§ 7

účinné od 1. 9. 1971Náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků stanoví zvláštní předpis.

§ 8

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání lékaře

účinné od 1. 9. 1971(1) Lékaři získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na příslušných lékařských fakultách.

účinné od 1. 9. 1971(2) Lékaři-absolventi lékařské fakulty hygienické mají způsobilost k výkonu povolání především v hygieně a epidemiologii a lékaři-absolventi fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství-dětského směru k výkonu povolání především v péči o děti. Lékaři-absolventi fakulty všeobecného lékařství-stomatologického směru mají způsobilost k výkonu povolání v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.

účinné od 1. 9. 1971(3) Organizace může podle kádrové situace výjimečně převést lékaře-absolventy lékařské fakulty hygienické, fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství-dětského směru k výkonu lékařského povolání v jiném úseku zdravotnických služeb po předchozím vyžádání si závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví.

§ 9

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání farmaceuta

účinné od 1. 9. 1971Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na farmaceutické fakultě.

§ 10

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání dentisty

účinné od 1. 9. 1971Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů.^*)

§ 11

účinné od 1. 9. 1971(1) Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením maturitních zkoušek předepsaných pro jednotlivé obory na střední zdravotnické škole.^**)

účinné od 1. 9. 1971(2) Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta osoby, které absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě.

§ 12

účinné od 1. 9. 1971(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které získali způsobilost k výkonu povolání.

účinné od 1. 9. 1971(2) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra mohou pracovat ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru s výjimkou úseků práce stanovených v příloze č. 1. Přitom jsou zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající činnost v oboru dětských sester povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.

účinné od 1. 9. 1971(3) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, asistent hygienické služby a radiologický laborant mohou pracovat trvale v jiném oboru, než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích práce stanovených v příloze č. 2, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole externí zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.

§ 13

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka

účinné od 1. 9. 1971(1) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v oboru ošetřovatelka, pěstounka a zubní instrumentářka ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na zdravotnické odborné škole.^*) V ostatních oborech získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.

účinné od 1. 9. 1971(2) Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly část studia na střední zdravotnické škole, a to tři ročníky čtyřletého denního studia nebo pětiletého studia při zaměstnání, dva ročníky čtyřletého studia při zaměstnání nebo tříletého studia při zaměstnání pro absolventy středních škol anebo jeden ročník dvouletého studia pro absolventy středních škol.

§ 14

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání pomocného zdravotnického pracovníka

účinné od 1. 9. 1971Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.

§ 15

účinné od 1. 9. 1971Úkoly ve zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce vedle zdravotnických pracovníků též jiní odborní pracovníci, zejména z oboru pedagogiky, psychologie, přírodních a technických věd.

§ 16

účinné od 1. 9. 1971Způsobilost k výkonu povolání získávají jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví studiem na školách poskytujících vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání jiného než zdravotnického směru.

§ 17

účinné od 1. 9. 1971(1) Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje:

1. účinné od 1. 9. 1971a) nástupní praxi středních zdravotnických pracovníků,
2. účinné od 1. 9. 1971b) specializační průpravu lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků,
3. účinné od 1. 9. 1971c) další zdokonalování znalostí jak všech zdravotnických pracovníků, tak i jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví.

účinné od 1. 9. 1971(2) Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je samostatné studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.

§ 18

účinné od 1. 9. 1971(1) Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni prohlubovat a zdokonalovat své odborné znalosti a zkušenosti po dobu výkonu svého povolání.

účinné od 1. 9. 1971(2) Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví na všech stupních jsou povinni:

1. účinné od 1. 9. 1971a) zajistit pod vedením zkušeného pracovníka zaškolení odborných pracovníků na pracovišti (oddělení), kontrolovat a hodnotit jeho průběh; zaškolení se provádí zpravidla během prvních tří měsíců po nástupu a jeho součástí je též získání speciálních znalostí z provozu a z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
2. účinné od 1. 9. 1971b) vést své spolupracovníky k všestrannému zdokonalování odborných znalostí, k zvyšování ideové a odborné úrovně jejich práce a k dodržování morálky socialistického zdravotníka;
3. účinné od 1. 9. 1971c) řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví a navrhovat je na odpovídající školicí akce organizované Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen „Institut“) nebo Ústavem pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (dále jen „Ústav“), popřípadě zdravotnickými zařízeními v příslušném kraji.

§ 19

účinné od 1. 9. 1971(1) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství řídí další vzdělávání zdravotnických pracovníků a stanoví pro ně hlavní zásady v souladu s rozvojem lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných věd a v souladu s potřebami zdravotnických služeb.

účinné od 1. 9. 1971(2) Podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství organizují další vzdělávání zdravotnických pracovníků krajské národní výbory, v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a v organizacích řízených jinými resorty příslušné ústřední orgány nebo orgány jimi pověřené.

§ 20

účinné od 1. 9. 1971Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou působnost na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu a Ústavu.

§ 21

účinné od 1. 9. 1971Institut, Ústav i krajské ústavy národního zdraví vzájemně úzce spolupracují na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; spolupracují přitom s příslušnými lékařskými fakultami a farmaceutickou fakultou.

§ 22

účinné od 1. 9. 1971Specializační průprava lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud vyhovují požadavkům pro tyto účely. Je-li toho třeba, doplňuje se na zvlášť kvalifikovaných pracovištích vybraných pro tento účel v rámci kraje a školicími akcemi v Institutu nebo Ústavu.

§ 23

účinné od 1. 9. 1971Obecné ustanovení

účinné od 1. 9. 1971(1) Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti, popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených specializačních oborů.

účinné od 1. 9. 1971(2) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávající činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře. Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazečů.

účinné od 1. 9. 1971(3) Do specializační průpravy zařazují lékaře krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

§ 24

účinné od 1. 9. 1971Specializace I. a II. stupně

§ 25

účinné od 1. 9. 1971Nástavbová specializace

1. účinné od 1. 9. 1971Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:

účinné od 1. 9. 1971Interní lékařství

účinné od 1. 9. 1971přenosné nemoci

účinné od 1. 9. 1971kardiologie

účinné od 1. 9. 1971revmatologie

účinné od 1. 9. 1971dorostové lékařství

účinné od 1. 9. 1971tělovýchovné lékařství

účinné od 1. 9. 1971endokrinologie

účinné od 1. 9. 1971gastroenterologie

účinné od 1. 9. 1971poruchy látkové přeměny a výživy

účinné od 1. 9. 1971hematologie a transfúzní služba

účinné od 1. 9. 1971tuberkulóza a respirační nemoci

účinné od 1. 9. 1971hygiena práce a nemoci z povolání

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971alergologie

účinné od 1. 9. 1971lékařská genetika

účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

účinné od 1. 9. 1971Pediatrie

účinné od 1. 9. 1971přenosné nemoci

účinné od 1. 9. 1971dětská kardiologie

účinné od 1. 9. 1971dorostové lékařství

účinné od 1. 9. 1971tělovýchovné lékařství

účinné od 1. 9. 1971endokrinologie

účinné od 1. 9. 1971hematologie a transfúzní služba

účinné od 1. 9. 1971dětská tuberkulóza a respirační nemoci

účinné od 1. 9. 1971alergologie

účinné od 1. 9. 1971lékařská genetika

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971dětská neurologie

účinné od 1. 9. 1971dětská psychiatrie

účinné od 1. 9. 1971hygiena dětí a dorostu

účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

účinné od 1. 9. 1971Gynekologie a porodnictví

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971Chirurgie

účinné od 1. 9. 1971dětská chirurgie

účinné od 1. 9. 1971thorakochirurgie

účinné od 1. 9. 1971neurochirurgie

účinné od 1. 9. 1971ústní, čelistní a obličejová chirurgie

účinné od 1. 9. 1971plastická chirurgie

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

účinné od 1. 9. 1971Ortopedie

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971Neurologie

účinné od 1. 9. 1971dětská neurologie

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971Psychiatrie

účinné od 1. 9. 1971dětská psychiatrie

účinné od 1. 9. 1971fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace

účinné od 1. 9. 1971Stomatologie

účinné od 1. 9. 1971ústní, čelistní a obličejová chirurgie

účinné od 1. 9. 1971parodontologie

účinné od 1. 9. 1971čelistní ortopedie

účinné od 1. 9. 1971dětská stomatologie

účinné od 1. 9. 1971Otorinolaryngologie

účinné od 1. 9. 1971foniatrie

účinné od 1. 9. 1971dětská otorinolaryngologie

účinné od 1. 9. 1971Radioterapie

účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

účinné od 1. 9. 1971Patologická anatomie

účinné od 1. 9. 1971soudní lékařství

účinné od 1. 9. 1971Lékařská mikrobiologie

účinné od 1. 9. 1971lékařská virologie

účinné od 1. 9. 1971lékařská parazitologie

účinné od 1. 9. 1971Hygiena a epidemiologie

účinné od 1. 9. 1971hygiena všeobecná a komunální

účinné od 1. 9. 1971hygiena práce a nemoci z povolání

účinné od 1. 9. 1971hygiena dětí a dorostu

účinné od 1. 9. 1971hygiena výživy a předmětů běžného užívání

účinné od 1. 9. 1971hygiena záření

účinné od 1. 9. 1971epidemiologie

§ 26

účinné od 1. 9. 1971Další specializace

účinné od 1. 9. 1971Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.

§ 27

účinné od 1. 9. 1971Příprava obvodních lékařů

účinné od 1. 9. 1971(1) Po dosažení specializace I. stupně především v oborech interního lékařství nebo chirurgie mohou lékaři vykonávat funkci obvodních lékařů. Krajské národní výbory pro ně pořádají doplňkové školení podle zásad vydaných Institutem po schválení ministerstvem zdravotnictví.

účinné od 1. 9. 1971(2) Doplňkové školení se zakončuje politicko-odborným pohovorem před komisí odborníků. Na základě úspěšně vykonaného pohovoru vydá krajský národní výbor osvědčení o absolvování doplňkového školení.

účinné od 1. 9. 1971(3) Lékaři, který ke dni počátku účinnosti této vyhlášky vykonává nejméně čtyři roky funkci obvodního lékaře a podrobí se úspěšně politicko-odbornému pohovoru provedenému ředitelem příslušné nemocnice s poliklinikou, vydá krajský národní výbor o tom osvědčení, které nahradí doplňkové školení.

§ 28

účinné od 1. 9. 1971(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky, v oboru urologie čtyři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci trvá tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.

účinné od 1. 9. 1971(2) Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat práci lékaře v zahraničí.

§ 29

účinné od 1. 9. 1971Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společensko-vědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

§ 30

účinné od 1. 9. 1971Kvalifikační atestace

účinné od 1. 9. 1971(1) Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační atestace.

účinné od 1. 9. 1971(2) Lékaře ke kvalifikačním atestacím doporučují krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

účinné od 1. 9. 1971(3) Po úspěšně složené kvalifikační atestaci vydává Institut diplom o specializaci.

§ 31

účinné od 1. 9. 1971Institut

1. účinné od 1. 9. 1971a) výjimečně zařadí lékaře do specializační průpravy pro získání nástavbové nebo další specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je nástavbová nebo další specializace zavedena;
2. účinné od 1. 9. 1971b) vydá lékaři diplom o specializaci po vykonání kvalifikační atestace pro nástavbovou nebo další specializaci v oborech zavedených touto vyhláškou bez specializační průpravy, aniž získal příslušnou specializaci I. stupně, jestliže ke dni počátku účinnosti vyhlášky úspěšně pracuje v takovém oboru nejméně sedm let;
3. účinné od 1. 9. 1971c) vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru diplom o specializaci bez kvalifikační atestace lékaři, který ke dni počátku účinnosti vyhlášky pracuje úspěšně nejméně deset let v oboru, pro nějž je touto vyhláškou zavedena specializace II. stupně, nástavbová specializace nebo další specializace, a vykonává vedoucí funkci.

§ 32

účinné od 1. 9. 1971Ministerstvo zdravotnictví může

1. účinné od 1. 9. 1971a) povolit zařazení lékařů do specializační průpravy v oborech, v nichž lze získat nástavbovou specializaci, přímo do specializační průpravy v těchto oborech, pokud v nich trvá nedostatek lékařů; krajské národní výbory zajistí před kvalifikační atestací pro nástavbovou specializaci doplnění znalostí z příslušného oboru specializace I. stupně a vykonání kvalifikační atestace pro tuto specializaci;
2. účinné od 1. 9. 1971b) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci lékařům ve zvlášť úzkém oboru, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou;
3. účinné od 1. 9. 1971c) v odůvodněných případech zhodnotit postgraduální vzdělání lékařů získané podle dřívějších předpisů a přiznat na jeho základě specializaci, popřípadě stanovit jiný termín nebo způsob vykonání kvalifikační atestace.

§ 33

účinné od 1. 9. 1971Universitním profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědecko-pedagogický titul, odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci vydá na základě oznámení o získání titulu Institut.

§ 34

účinné od 1. 9. 1971Přerušení činnosti ve specializačním oboru

účinné od 1. 9. 1971(1) Jestliže lékař nevykonává po dobu delší než pět let odbornou činnost v oboru, ve kterém získal specializaci, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.

účinné od 1. 9. 1971(2) Doplnění znalostí zajistí krajské národní výbory, u lékařů pracujících v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

§ 35

účinné od 1. 9. 1971Specializace I. a II. stupně

1. účinné od 1. 9. 1971Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:

   účinné od 1. 9. 1971lékárenství

   účinné od 1. 9. 1971farmaceutická technologie

   účinné od 1. 9. 1971farmaceutická analýza

   účinné od 1. 9. 1971výroba biologických léčiv

§ 36

účinné od 1. 9. 1971Nástavbová specializace

účinné od 1. 9. 1971Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:

účinné od 1. 9. 1971Lékárenství

účinné od 1. 9. 1971farmakodynamika

účinné od 1. 9. 1971řízení a ekonomika lékárenské služby

účinné od 1. 9. 1971Farmaceutická technologie

účinné od 1. 9. 1971biologické kontrolní metody

účinné od 1. 9. 1971Farmaceutická analýza

účinné od 1. 9. 1971biochemická a toxikologická analýza

účinné od 1. 9. 1971biologické kontrolní metody

účinné od 1. 9. 1971Výroba biologických léčiv

účinné od 1. 9. 1971biologické kontrolní metody

§ 37

účinné od 1. 9. 1971Pokud není v tomto oddílu stanoveno jinak, platí o specializační průpravě farmaceutů obdobně ustanovení o specializační průpravě lékařů, zejména ustanovení § 23 a 28 až 34.

§ 38

účinné od 1. 9. 1971(1) Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí, která umožňuje absolventům středních zdravotnických škol prohloubit a upevnit znalosti získané studiem.

účinné od 1. 9. 1971(2) Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnost uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou byli vychováni studiem na střední zdravotnické škole (základní pracoviště).^*)

účinné od 1. 9. 1971(3) Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců. Její délku určí vedoucí pracoviště individuálně, a to podle osobních vlastností, školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu šestiměsíční nástupní praxe.

§ 39

účinné od 1. 9. 1971(1) Do pomaturitního specializačního studia^**) mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání v příslušném oboru a mají tříletou praxi, popřípadě mohou pracovat v jiném oboru nebo úseku práce, než pro který získali tuto způsobilost (§ 12 odst. 2 a 3), a mají tříletou praxi v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.

účinné od 1. 9. 1971(2) Střední zdravotnické pracovníky zařazují do pomaturitního specializačního studia krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední, popřípadě orgány jimi pověřené.

§ 40

účinné od 1. 9. 1971Specializace středních zdravotnických pracovníků

1. účinné od 1. 9. 1971Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním studiem specializaci v těchto úsecích práce:

   účinné od 1. 9. 1971Zdravotní sestra

   účinné od 1. 9. 1971ošetřovatelská péče

   účinné od 1. 9. 1971instrumentování na operačním sále

   účinné od 1. 9. 1971psychiatrická péče

   účinné od 1. 9. 1971anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie

   účinné od 1. 9. 1971sociální služba

   účinné od 1. 9. 1971zdravotní výchova obyvatelstva

   účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

   účinné od 1. 9. 1971péče o chrup

   účinné od 1. 9. 1971Dětská sestra

   účinné od 1. 9. 1971ošetřovatelská péče

   účinné od 1. 9. 1971instrumentování na operačním sále

   účinné od 1. 9. 1971dětská psychiatrická péče

   účinné od 1. 9. 1971anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie

   účinné od 1. 9. 1971výchovná péče

   účinné od 1. 9. 1971sociální služba

   účinné od 1. 9. 1971zdravotní výchova obyvatelstva

   účinné od 1. 9. 1971péče o chrup

   účinné od 1. 9. 1971Ženská sestra

   účinné od 1. 9. 1971ošetřovatelská péče

   účinné od 1. 9. 1971instrumentování na operačním sále

   účinné od 1. 9. 1971anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie

   účinné od 1. 9. 1971sociální služba

   účinné od 1. 9. 1971zdravotní výchova obyvatelstva

   účinné od 1. 9. 1971Dietní sestra

   účinné od 1. 9. 1971zdravotní výchova obyvatelstva

   účinné od 1. 9. 1971Rehabilitační pracovník

   účinné od 1. 9. 1971léčebná tělesná výchova

   účinné od 1. 9. 1971léčba prací

   účinné od 1. 9. 1971Asistent hygienické služby

   účinné od 1. 9. 1971hygiena všeobecná a komunální

   účinné od 1. 9. 1971hygiena práce

   účinné od 1. 9. 1971hygiena výživy a předmětů běžného užívání

   účinné od 1. 9. 1971hygiena dětí a dorostu

   účinné od 1. 9. 1971hygiena záření

   účinné od 1. 9. 1971epidemiologie

   účinné od 1. 9. 1971zdravotní výchova obyvatelstva

   účinné od 1. 9. 1971Zdravotní laborant

   účinné od 1. 9. 1971biochemie

   účinné od 1. 9. 1971hematologie a transfúzní služba

   účinné od 1. 9. 1971vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii

   účinné od 1. 9. 1971histologie

   účinné od 1. 9. 1971laboratorní vyšetřovací metody v hygieně

   účinné od 1. 9. 1971laboratorní vyšetřovací metody v hygieně práce

   účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

   účinné od 1. 9. 1971Farmaceutický laborant

   účinné od 1. 9. 1971lékárenství

   účinné od 1. 9. 1971farmaceutická analýza

   účinné od 1. 9. 1971zásobování zdravotnickými potřebami

   účinné od 1. 9. 1971Radiologický laborant

   účinné od 1. 9. 1971radiodiagnostika

   účinné od 1. 9. 1971radioterapie

   účinné od 1. 9. 1971nukleární medicina

   účinné od 1. 9. 1971Zubní laborant

   účinné od 1. 9. 1971čelistní ortopedie

   účinné od 1. 9. 1971fixní náhrady

   účinné od 1. 9. 1971snímatelné náhrady

   účinné od 1. 9. 1971péče o chrup

   účinné od 1. 9. 1971Oční optik

   účinné od 1. 9. 1971optometrie

§ 41

účinné od 1. 9. 1971Další specializace středních zdravotnických pracovníků

účinné od 1. 9. 1971Střední zdravotničtí pracovníci mohou po dosažení specializace podle § 40 získat ještě další specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků, a to:

1. účinné od 1. 9. 1971a) zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry po dosažení specializace v úsecích práce ošetřovatelské péče nebo anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie,
2. účinné od 1. 9. 1971b) zdravotní sestry po dosažení specializace v úseku práce psychiatrické péče,
3. účinné od 1. 9. 1971c) dětské sestry po dosažení specializace v úsecích práce dětské psychiatrické péče nebo výchovné péče,
4. účinné od 1. 9. 1971d) asistenti hygienické služby po dosažení specializace v některém ze stanovených úseků práce,
5. účinné od 1. 9. 1971e) zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry, které vykonávají odbornou činnost v ústavech sociální péče, po dosažení specializace v úseku práce sociální služby.

§ 42

účinné od 1. 9. 1971(1) Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá zpravidla dva roky. Jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních náplních.

účinné od 1. 9. 1971(2) Do pomaturitního specializačního studia lze započítat jen dobu výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka v pracovním poměru, a to v úseku práce odpovídajícím zvolené specializaci.

§ 43

účinné od 1. 9. 1971Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí společenskovědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

§ 44

účinné od 1. 9. 1971Specializační zkoušky

účinné od 1. 9. 1971(1) Znalosti středních zdravotnických pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu.

účinné od 1. 9. 1971(2) Střední zdravotnické pracovníky doporučují ke specializačním zkouškám krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.

účinné od 1. 9. 1971(3) Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydává Ústav osvědčení o specializaci.

§ 45

účinné od 1. 9. 1971Ústav vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru osvědčení

1. účinné od 1. 9. 1971a) středním zdravotnickým pracovníkům starším 45 let o specializaci v některém z nově zavedených úseků práce, jestliže úspěšně pracují v tomto úseku práce po získání způsobilosti k výkonu povolání alespoň deset let, z toho pět let ve vedoucí funkci;
2. účinné od 1. 9. 1971b) učitelům zdravotnických škol starším 45 let, kteří mají způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka, o specializaci v některých úsecích práce stanovených touto vyhláškou za předpokladu, že splnili podmínku doplňkového pedagogického studia,^*) úspěšně pracují jako učitelé alespoň pět let a mají deset let odborné, popřípadě pedagogické praxe v příslušném úseku práce.

§ 46

účinné od 1. 9. 1971Ministerstvo zdravotnictví může

1. účinné od 1. 9. 1971a) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci středním zdravotnickým pracovníkům pracujícím ve zvlášť úzkém úseku práce, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou,
2. účinné od 1. 9. 1971b) zhodnotit v odůvodněných případech specializační průpravu, popřípadě odborné vzdělání středních zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim na jejich základě specializaci, popřípadě stanovit jim jiný termín nebo způsob vykonání závěrečné zkoušky.

§ 47

účinné od 1. 9. 1971Seminární školení zdravotnických pracovníků

účinné od 1. 9. 1971(1) K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků se pravidelně pořádá seminární školení.

účinné od 1. 9. 1971(2) Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je povinná a z hlediska pracovně právního se považuje za překážku v práci z důvodu školení.^*)

§ 48

účinné od 1. 9. 1971Krátkodobé školicí akce pro zdravotnické pracovníky

účinné od 1. 9. 1971(1) Ke zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků se pořádají tématické kursy, školení na školicích místech a jiné školicí akce k jejich seznámení se speciálními a novými metodami práce, s aktuálními úkoly ve zdravotnických službách a k přípravě pro výkon funkcí.

účinné od 1. 9. 1971(2) Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě krajský ústav národního zdraví zpravidla podle tématických plánů Institutu a Ústavu.

§ 49

účinné od 1. 9. 1971Cyklické doškolování zdravotnických pracovníků

účinné od 1. 9. 1971(1) K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotnických pracovníků v jednotlivých oborech a úsecích práce se provádí cyklické doškolování.

účinné od 1. 9. 1971(2) Pro vybrané zdravotnické pracovníky pořádá kursy cyklického doškolování o nejnovějších poznatcích v jednotlivých oborech Institut a Ústav.

§ 50

účinné od 1. 9. 1971Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky práce a funkce

účinné od 1. 9. 1971Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se tito pracovníci připravují pro činnost, popřípadě pro výkon funkcí ve speciálních úsecích práce, zejména v audiologii, elektroencefalografii, elektrokardiografii, v dialyzačních stanicích a ve vyšetřování plicních funkcí. Školicí akce se zakončují zkouškou, o níž vydává Ústav osvědčení.

§ 51

účinné od 1. 9. 1971Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, jsou povinni kromě soustavného dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru osvojit si pod vedením a podle pokynů vedoucích pracovníků nezbytné zdravotnické znalosti.

§ 52

účinné od 1. 9. 1971(1) Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zúčastňují seminárního školení, popřípadě dalších školicích akcí společně se zdravotnickými pracovníky.

účinné od 1. 9. 1971(2) Institut nebo Ústav může pro tyto odborné pracovníky pořádat zvláštní školicí akce.

§ 59

účinné od 1. 9. 1971(1) Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory a ministerstvem zdravotnictví s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků teoretických oborů a lékařů-učitelů na vysokých školách.

účinné od 1. 9. 1971(2) Zvláštní předpisy stanoví, které orgány plní v jiných odvětvích úkoly, jež podle této vyhlášky příslušejí ministerstvu zdravotnictví a národním výborům.

účinné od 1. 9. 1971(3) Pro zdravotnické služby v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato vyhláška, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.

§ 60

účinné od 1. 9. 1971Zrušují se:

1. účinné od 1. 9. 19711. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb. a vyhlášky č. 80/1969 Sb.,
2. účinné od 1. 9. 19712. směrnice č. 1/1968 Věst. MZ, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti středních zdravotnických pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a jejich dalším vzdělávání.

§ 61