Vyhláška Českého báňského úřadu o výbušninách

§ 130

účinné od 1. 7. 1988Pyrovůz

účinné od 1. 7. 1988(1) Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí mít:

1. účinné od 1. 7. 1988a) kabinu pro přepravu osob,
2. účinné od 1. 7. 1988b) oddělený prostor pro přepravu trhavin,
3. účinné od 1. 7. 1988c) pevně přichycené dřevěné oplechované schránky pro přepravu rozbušek,
4. účinné od 1. 7. 1988d) oddělený prostor pro přepravu pomůcek,
5. účinné od 1. 7. 1988e) prostředky první pomoci,
6. účinné od 1. 7. 1988f) dva vhodné hasicí přístroje umístěné na vnější straně dosažitelné ze země.

účinné od 1. 7. 1988(2) Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistr, který má u sebe evidenční záznam o jejich množství.

§ 131

účinné od 1. 7. 1988Zakládání vrtů

účinné od 1. 7. 1988Dva sousední vrty se nesmějí zakládat na vzdálenost menší než 30 cm při průměru vrtů do 50 mm a na vzdálenost menší než 100 cm při vrtech s průměrem nad 50 mm.

§ 132

účinné od 1. 7. 1988Příprava náloží

účinné od 1. 7. 1988(1) V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.

účinné od 1. 7. 1988(2) Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná v náloži.

účinné od 1. 7. 1988(3) Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla narazit zátěžka.

účinné od 1. 7. 1988(4) Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.

účinné od 1. 7. 1988(5) V technologicky odůvodněných případech smí střelmistr spojit v jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně.

§ 133

účinné od 1. 7. 1988Nabíjení vrtů

účinné od 1. 7. 1988(1) Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak, aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob. Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.

účinné od 1. 7. 1988(2) Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému roznětu nálože.

účinné od 1. 7. 1988(3) Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem materiálu.

účinné od 1. 7. 1988(4) K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka, jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.

účinné od 1. 7. 1988(5) Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná osádka pracuje pod dozorem střelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistra. Při zapouštění nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průměr koncovky nesmí být menší než průměr nálože.

účinné od 1. 7. 1988(6) Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajištěno proti rotaci.

§ 134

účinné od 1. 7. 1988Opětovné využití vrtu

účinné od 1. 7. 1988Tentýž vrt lze využít i vícekrát k trhacím pracím pro vyvolání seismických účinků, jestliže střelmistr se přesvědčí, že

1. účinné od 1. 7. 1988a) ve vrtu není selhávka,
2. účinné od 1. 7. 1988b) vrt je průchodný,
3. účinné od 1. 7. 1988c) vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny.

§ 135

účinné od 1. 7. 1988Zneškodňování selhávek

účinné od 1. 7. 1988(1) Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby

1. účinné od 1. 7. 1988a) obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,
2. účinné od 1. 7. 1988b) vyjmutím, vypláchnutím nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,
3. účinné od 1. 7. 1988c) odpálením pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průměru do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průměru nad 50 mm.

účinné od 1. 7. 1988(2) Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena bezpečnost osob a majetku.

§ 136

účinné od 1. 7. 1988Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu

účinné od 1. 7. 1988(1) Organizace provádějící trhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery, kaverny a vrty byly ihned po trhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.

účinné od 1. 7. 1988(2) O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se uschovávají pět roků.

§ 137

účinné od 1. 7. 1988Kontrolní okruh okamžiku výbuchu

účinné od 1. 7. 1988(1) Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění se musí určit v dokumentaci trhacích prací.

účinné od 1. 7. 1988(2) Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.

účinné od 1. 7. 1988(3) Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistr kontrolní okruh ihned odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala.

§ 138

účinné od 1. 7. 1988Oznamovací povinnost

účinné od 1. 7. 1988Jestliže při použití výbušnin ve vrtech mohou nastat i v budoucnosti poklesy zemského povrchu, které by mohly mít nepříznivý vliv na výstavbu objektů nebo liniové stavby, je organizace, která takové trhací práce provedla, povinna oznámit je příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu územního plánování. Oznámení se musí doložit situačním náčrtkem místa vrtu a jeho okolí, ve kterém se mohou projevit následné deformace povrchu, a to v měřítku mapových podkladů vedených pro účely územního plánování.¹⁴)

§ 139

účinné od 1. 7. 1988Předání vrtu

účinné od 1. 7. 1988(1) Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovi písemné prohlášení, že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.

účinné od 1. 7. 1988(2) Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny perforačních a torpedovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést.

§ 140

účinné od 1. 7. 1988Karotážní kabel

účinné od 1. 7. 1988(1) Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.

účinné od 1. 7. 1988(2) Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.

účinné od 1. 7. 1988(3) Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního kabelu. Karotážně perforační souprava a prameny karotážního kabelu musí být uzemněny.

§ 141

účinné od 1. 7. 1988Omezení trhacích prací

účinné od 1. 7. 1988(1) Trhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování jsou zakázány při bouřce, vichřici, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155.

účinné od 1. 7. 1988(2) Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracích.

účinné od 1. 7. 1988(3) Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech, kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích prací, se tyto smějí provést jenom pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostoru musí být osvětleno.

§ 142

účinné od 1. 7. 1988Příprava a nabíjení perforátorů

účinné od 1. 7. 1988(1) Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní přístroje (dále jen „perforátory“) se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách. V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.

účinné od 1. 7. 1988(2) Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné uložení perforátoru a jeho součástí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.

účinné od 1. 7. 1988(3) Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru nebo náložky v jednom expedičním obalu.

účinné od 1. 7. 1988(4) Náložky pro kumulativní perforátor umístěné na pracovním stole musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsti nebo jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tělíska byla chráněna před náhodným nárazem cizím předmětem.

účinné od 1. 7. 1988(5) Před nabíjením perforátoru se musí zkontrolovat izolační stav přívodních vodičů k rozbušce a izolační stav přechodové hlavice (elektropřechodky).

účinné od 1. 7. 1988(6) Kontrola roznětného okruhu perforátoru se smí provést až po jeho zapuštění do hloubky nejméně 50 m, u kratších vrtů až do místa odstřelu.

§ 143

účinné od 1. 7. 1988Stabilní nabijárny

účinné od 1. 7. 1988(1) Stabilní nabijárny pro přípravu a nabíjení perforátorů musí být suché, světlé a od ostatních objektů, v kterých se pravidelně zdržují lidé, vzdálené nejméně 30 m. Musí mít tyto samostatné místnosti pro:

1. účinné od 1. 7. 1988a) umývání, rozebírání a kontrolu perforátorů,
2. účinné od 1. 7. 1988b) opravy a montování mechanických částí perforátorů,
3. účinné od 1. 7. 1988c) vlastní nabíjení perforátorů,
4. účinné od 1. 7. 1988d) uskladňování nabitých perforátorů,
5. účinné od 1. 7. 1988e) přípravu výmětných náloží (elektrických můstků) a pancéřovaných tlakuvzdorných rozbušek.

účinné od 1. 7. 1988(2) Pokud bude nabijárna sloužit jenom k nabíjení perforátorů v menším rozsahu, může mít jen jednu místnost, která vyhovuje pro vlastní nabíjení perforátorů, během kterého je zakázáno provádět v této místnosti jiné práce.

účinné od 1. 7. 1988(3) Stabilní nabijárny musí vyhovovat těmto základním požadavkům:

1. účinné od 1. 7. 1988a) místnost pro vlastní nabíjení perforátorů musí být rozdělena na samostatné kabiny nebo musí mít pracoviště nabíječů vzájemně oddělena ochrannou přepážkou vysokou nejméně 1,7 m. Místnost se musí stále udržovat v čistotě. Stěny musí být omyvatelné,
2. účinné od 1. 7. 1988b) v místnostech nabijárny musí být kromě potřebného počtu vhodných hasicích přístrojů též hadice připojená na vodovod. Není-li vodovod k dispozici, musí být při vchodu do místnosti sud o obsahu nejméně 100 litrů vody,
3. účinné od 1. 7. 1988c) v místnosti pro vlastní nabíjení perforátorů musí mít každý nabíječ svůj pracovní stůl,
4. účinné od 1. 7. 1988d) elektrická instalace ve všech místnostech mimo místnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) musí odpovídat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,⁶)
5. účinné od 1. 7. 1988e) místnosti musí mít ústřední vytápění, jehož tělesa nesmí být žebrovitá. Teplota v místnostech nabijárny nesmí překročit 33 °C. Pro kontrolu teploty musí být v nabijárně teploměr.

účinné od 1. 7. 1988(4) V místnostech, kde se pracuje s výbušninami, není dovolena manipulace se zařízením na elektrický proud, kromě schválených elektrických měřicích přístrojů.

účinné od 1. 7. 1988(5) Pomůcky a zařízení používané při přípravě a nabíjení perforátorů musí být z antistatického nejiskřícího materiálu.

účinné od 1. 7. 1988(6) V místnosti pro uskladňování nabitých perforátorů je dovoleno přechodně uskladňovat kumulativní náložky v expedičních obalech, nejvíce však 60 kg výbušnin.

§ 144

účinné od 1. 7. 1988Pojízdné nabijárny

účinné od 1. 7. 1988(1) Pojízdné nabijárny mohou být umístěny na automobilovém nebo vlečném podvozku a musí vyhovovat těmto základním požadavkům:

1. účinné od 1. 7. 1988a) manipulační prostor musí být nejméně 1,7 m vysoký a nejméně 0,8 m široký,
2. účinné od 1. 7. 1988b) vytápění může být jen nepřímé, a to z agregátu umístěného mimo vlastní prostor pro nabíjení,
3. účinné od 1. 7. 1988c) elektrická instalace musí vyhovovat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,⁶)
4. účinné od 1. 7. 1988d) musí být vybaveny prostředky první pomoci a na vnější straně nejméně dvěma vhodnými hasicími přístroji dosažitelnými ze země.

účinné od 1. 7. 1988(2) Stanoviště pojízdné nabijárny na místě použití určí střelmistr, jeho vzdálenost od ústí vrtu musí být minimálně 30 m.

§ 145

účinné od 1. 7. 1988Zkoušky perforátorů

účinné od 1. 7. 1988(1) Perforátory se smějí zkoušet jen ve vrtech nebo v jámách, které musí být tak hluboké, aby horní náložka perforátoru byla nejméně 1,5 m pod úrovní terénu.

účinné od 1. 7. 1988(2) Při zkoušce průraznosti náložek kumulativních perforátorů podle podnikové normy (technických podmínek) se musí náložka položit na zkušební ocelový plech tak, aby při odstřelu působil kumulativní účinek ve svislém směru do země. Zkušební ocelový plech s náložkou musí být při odstřelu umístěn v ochranném valu, jehož horní hrana je nejméně 80 cm nad náložkou.

§ 146

účinné od 1. 7. 1988Opravy perforátorů

účinné od 1. 7. 1988Opravy perforátorů mechanického charakteru, při kterých se musí použít zámečnické nářadí, lze provádět jen v místnosti pro opravy perforátorů. Perforátory se smějí opravovat, jen když jsou zcela vyčistěny od zbytků výbušnin.

§ 147

účinné od 1. 7. 1988Skladování nabitých perforátorů

účinné od 1. 7. 1988Nabité perforátory se mohou uskladňovat jen v místnosti určené k uskladňování nabitých perforátorů v pojízdné nabijárně nebo karotážně perforační soupravě. Celková hmotnost uskladněných výbušnin nesmí přesáhnout 60 kg trhavin a 300 ks rozbušek. Při tom se musí dodržet bezpečné vzdálenosti podle technické normy.¹⁵)

§ 148

účinné od 1. 7. 1988Přeprava nabitých perforátorů

účinné od 1. 7. 1988Nabité perforátory musí být při přepravě zajištěny proti pohybu. Nabité jádrovače a kavernoměry musí mít přitom konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel spojeny nakrátko na kostru. Přepravovat se smí současně jen tolik kumulativních perforátorů, kolik jich je třeba k provedení prací.

§ 149

účinné od 1. 7. 1988Příprava k perforaci

účinné od 1. 7. 1988(1) Před zahájením perforačních nebo jádrovacích prací se musí karotážně perforační souprava uzemnit uzemňovací elektrodou.

účinné od 1. 7. 1988(2) Před zapouštěním perforátoru nebo jádrovače na místo určené k perforaci nebo k odběru bočního jádra musí být přívodní napájecí kabel soupravy odpojen od zdroje elektrické energie a zabezpečen proti náhodnému zapojení. Rovněž musí být kabel odpojen před zahájením vytahování perforátoru nebo jádrovače z vrtu.

účinné od 1. 7. 1988(3) Není-li v technologickém postupu nebo v projektu vrtu stanoveno jinak, musí se vrt naplnit až po ústí výplachem o předepsaných hodnotách.

účinné od 1. 7. 1988(4) Konstrukce vrtné věže musí být trvale vodivě spojena s kolonou pažnic.

§ 150

účinné od 1. 7. 1988Nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití

účinné od 1. 7. 1988(1) Pro nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití se musí zřídit nabíjecí stůl se žlábky pro uložení perforátorů.

účinné od 1. 7. 1988(2) Nabíjecí stůl musí být vzdálen nejméně 30 m od ústí vrtu a od jiných objektů (pozemní komunikace, elektrické vedení apod.). Musí se umístit tak, aby osa tělesa perforátoru směřovala k ústí vrtu. Místo pro nabíjení perforátoru na místě použití určí střelmistr.

§ 151

účinné od 1. 7. 1988Zapouštění a vytahování perforátorů

účinné od 1. 7. 1988(1) Rychlost zapouštění a vytahování perforátoru učí střelmistr v závislosti na typu perforátoru a podmínkách ve vrtu. Tato rychlost nesmí být větší než 3 m.s^-1. Zapouštění nebo vytahování perforátoru musí být plynulé.

účinné od 1. 7. 1988(2) V případě, že perforátor při zapouštění před požadovanou hloubkou ve vrtu uvízne, může se jeho zapouštění opakovat, avšak pozvolna, a to nejvíce třikrát. Když se výsledku nedosáhne, práce se musí přerušit a vrt znovu připravit.

§ 152

účinné od 1. 7. 1988Selhávky perforátorů

účinné od 1. 7. 1988Při selhávce perforátoru se postupuje podle § 161 až 164. Pokud se však nemůže selhaný perforátor znovu použít nebo zlikvidovat na místě použití, lze jej po odpojení rozbušky, vymytí vodou a uchycení přepravit na místo určené v dokumentaci trhacích prací, kde vedoucí trhacích prací určí další postup likvidace.

§ 153

účinné od 1. 7. 1988Tlakuvzdorná rozbuška

účinné od 1. 7. 1988(1) Tlakuvzdorná (pancéřovaná) rozbuška, která se používá k iniciaci trhavin v přímém tlaku kapaliny ve vrtu, musí zajistit přenos detonace v místě jejího použití.

účinné od 1. 7. 1988(2) Pancéřování rozbušky se musí provést v určené místnosti nabijárny, ve které se zároveň nesmějí provádět jiné práce.

účinné od 1. 7. 1988(3) Obaly na pancéřování rozbušek zhotovené z nově dodaného materiálu se musí zkoušet nejméně na tlak, jemuž budou vystaveny v místě jejich použití; zkoušet se musí nejméně 10 obalů.

§ 154

účinné od 1. 7. 1988Používání střelivin

účinné od 1. 7. 1988Připravovat elektrické odporové palníky se střelným prachem, jakož i dávkovat střelný prach pro nabíjení perforátorů se smí jen na nabíjecím stole s hladkým antistatickým a omyvatelným povrchem v místnosti sloužící jen pro uvedené práce.

§ 155

účinné od 1. 7. 1988Perforační práce pod tlakem

účinné od 1. 7. 1988(1) Perforační práce ve vrtu pod tlakem se mohou provádět jen přes zařízení zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování kabelu s perforátorem (lubrikační zařízení).

účinné od 1. 7. 1988(2) Při perforačních pracích pod tlakem v plynovém prostředí je třeba zajistit, aby se nemohla vytvořit výbušná směs ve vrtu.

účinné od 1. 7. 1988(3) Karotážně perforační souprava musí být postavena ve vzdálenosti nejméně 30 m od ústí vrtu.

účinné od 1. 7. 1988(4) Motory pomocných zařízení umístěné v bezprostřední blízkosti vrtu se smějí uvést do chodu jen po úplném uzavření ústí vrtu a po zjištění, že se v bezprostřední blízkosti vrtu nenachází výbušná směs plynů.

§ 156

účinné od 1. 7. 1988Zkoušení a úprava obalu torpéda

účinné od 1. 7. 1988(1) Obal hermetického torpéda se musí před použitím vyzkoušet nejméně na tlak, jemuž bude vystaven v místě jeho použití.

účinné od 1. 7. 1988(2) Vnější průměr torpéda se musí volit tak, aby se torpédo mohlo spustit nenásilně do požadované hloubky.

účinné od 1. 7. 1988(3) Konce torpéda musí být opatřeny nájezdovými kužely.

§ 157

účinné od 1. 7. 1988Nabíjení torpéda

účinné od 1. 7. 1988(1) Torpéda se sypkými trhavinami se smějí nabíjet jen na místě použití, přičemž se musí používat nálevka z nejiskřícího materiálu. Torpéda s plastickými, litými nebo lisovanými trhavinami se mohou nabíjet i ve zvláštních místnostech mimo místo použití.

účinné od 1. 7. 1988(2) Druh výbušniny použité v torpédu se musí určit zejména s ohledem na teplotu a tlak ve vrtu.

§ 158

účinné od 1. 7. 1988Adjustace torpéda

účinné od 1. 7. 1988(1) Torpédo se smí adjustovat jen na místě jeho použití.

účinné od 1. 7. 1988(2) Roznětná náložka se smí vsunovat do torpéda jen pomocí nabijáku.

účinné od 1. 7. 1988(3) V jednom torpédu se mohou použít nejvýše dvě roznětné náložky. Elektrická rozněcovadla těchto náložek se musí zapojit paralelně.

§ 159

účinné od 1. 7. 1988Zapouštění a vytahování torpéda

účinné od 1. 7. 1988(1) Před torpédováním se musí vrt překontrolovat šablonou, jejíž průměr a délka musí odpovídat použitému torpédu. Jako šablona může sloužit i prázdný obal torpéda.

účinné od 1. 7. 1988(2) Rychlost zapouštění torpéda do vrtu nesmí překročit 1 m.s^-1; zapouštění musí být plynulé.

účinné od 1. 7. 1988(3) Po odpálení torpéda je třeba vytahovat kabel se zvýšenou opatrností do výšky asi 20 m nad místo odstřelu. Po zjištění, že kabel je ve vrtu volný, může se ve vytahování pokračovat předepsanou rychlostí.

§ 160

účinné od 1. 7. 1988Torpédovací práce pod tlakem

účinné od 1. 7. 1988Pro torpédovací práce pod tlakem platí obdobně ustanovení § 155.

§ 161

účinné od 1. 7. 1988Postup při selhávce

účinné od 1. 7. 1988(1) Jestliže se zjistí, že torpédo ve vrtu nevybuchlo, musí se přívodní vedení po posledním pokusu o odpal ihned odpojit od roznětnice.

účinné od 1. 7. 1988(2) Nevybuchlé torpédo se smí vytáhnout z vrtu až po uplynutí čekací doby. Čekací doba se počítá od posledního pokusu o odpal torpéda a nesmí být kratší než 10 minut.

účinné od 1. 7. 1988(3) Rychlost vytahování torpéda nesmí překročit 1 m.s^-1; při ústí vrtu nesmí překročit rychlost 0,5 m.s^-1.

§ 162

účinné od 1. 7. 1988Opětovné použití selhaného torpéda

účinné od 1. 7. 1988Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna závada, která způsobila selhávku.

§ 163

účinné od 1. 7. 1988Likvidace selhaného torpéda na povrchu

účinné od 1. 7. 1988Nelze-li selhané torpédo opětovně použít, musí se zničit výbuchem v jámě hluboké nejméně 1 m, a to tak, že se na jeho těleso umístí nálož brizantní trhaviny o hmotnosti nejméně 1 kg. Potom se jáma zasype zeminou a nálož se odpálí. Použít se smí jen elektrický roznět.

§ 164

účinné od 1. 7. 1988Likvidace selhaného torpéda ve vrtu

účinné od 1. 7. 1988(1) Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu, musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.

účinné od 1. 7. 1988(2) Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.

§ 165

účinné od 1. 7. 1988Základní pojmy

účinné od 1. 7. 1988Pro účely tohoto dílu se rozumí:

1. účinné od 1. 7. 1988a) horkým provozem provoz, ve kterém se tepelně zpracovávají suroviny nebo materiály a trhací práce se provádějí v horkém prostředí,
2. účinné od 1. 7. 1988b) horkým prostředím prostředí, ve kterém teplota je vyšší než nejvyšší určená¹⁶) teplota tepelně nejcitlivější výbušniny použité v tomto prostředí,
3. účinné od 1. 7. 1988c) vývrtem vrt nebo i jiný prostor zhotovený vypalováním, vytvářením sklípků nebo zabudováním trubek pro trhací práce,
4. účinné od 1. 7. 1988d) manipulační dobou doba potřebná k zahřátí nálože ve vývrtu na 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější použité výbušniny.

§ 166

účinné od 1. 7. 1988Výbušniny a pomůcky

účinné od 1. 7. 1988Při trhacích pracích v horkých provozech se nesmí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny.

§ 167

účinné od 1. 7. 1988Technologický postup

účinné od 1. 7. 1988Technologický postup trhacích prací kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky musí obsahovat způsob zjišťování teploty horkého prostředí, manipulační dobu, způsob chlazení vývrtů a opatření zajišťující, aby teplota použitých výbušnin nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny v náloži.

§ 168

účinné od 1. 7. 1988Vývrty a jejich nabíjení

účinné od 1. 7. 1988(1) Průměr vývrtu se musí volit tak, aby se do něj lehce zasunula nálož. Úklon vývrtů musí být dovrchní.

účinné od 1. 7. 1988(2) Nabíjet lze jen vývrty ochlazené tak, aby jejich teplota nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu nejcitlivější výbušniny v náloži. Nálože se musí odpálit v době kratší, než je manipulační doba.

účinné od 1. 7. 1988(3) Nabíjet smí jen střelmistr, přičemž pro jeden odstřel smí střelmistr nabíjet nejvíce dva vývrty.

účinné od 1. 7. 1988(4) Vývrt se smí nabíjet náloží adjustovanou bleskovicí s elektrickou rozbuškou připojenou na přívodní vedení. Přívodní vedení přitom nesmí být zapojeno na roznětnici.

účinné od 1. 7. 1988(5) Táhlá nálož se zhotovuje tak, že se trubka potřebné délky a průměru naplní trhavinou. Trubka musí být delší než vývrt, aby po zasunutí do vývrtu na doraz vyčnívala z vývrtu nejméně 20 cm. Před zhotovením nálože se musí vyzkoušet, zda lze trubku do vývrtu lehce zasunout.

účinné od 1. 7. 1988(6) Soustředěná nálož musí být opatřena spolehlivou izolací proti teplotě. Takto upravená nálož se přiváže měkkým vázacím drátem na dřevěnou tyč, která po zasunutí do vývrtu na doraz musí přečnívat nejméně 20 cm před čelo rozpojovaného materiálu.

účinné od 1. 7. 1988(7) Příložná nálož se chrání proti nepříznivému vlivu teploty obdobně jako nálož ve vývrtu.

účinné od 1. 7. 1988(8) Nálože se mohou připravovat podle technologického postupu jen v manipulačním prostoru.

§ 169

účinné od 1. 7. 1988Manipulační doba

účinné od 1. 7. 1988(1) V manipulační době se musí provést všechny úkony a opatření od nabíjení až po odpal náloží s potřebnou časovou rezervou.

účinné od 1. 7. 1988(2) Manipulační doba se musí na pracovišti průběžně kontrolovat hodinkami s vteřinovým dělením pracovníkem, který nesmí provádět jiné úkony.

§ 170

účinné od 1. 7. 1988Roznět náloží

účinné od 1. 7. 1988(1) Pro trhací práce v horkých provozech lze použít jen bleskovicový roznět tak, že elektrická rozbuška připojená k bleskovici bude vždy mimo horké prostředí, a to nejméně 50 cm od ústí vývrtu.

účinné od 1. 7. 1988(2) Současně odpalované nálože smějí být zapojené jen v sérii.

§ 171

účinné od 1. 7. 1988Zneškodňování selhávek

účinné od 1. 7. 1988Selhávky v horkém prostředí, jehož teplota je o 60 °C vyšší než teplota vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny, se nechávají vyhořet. Selhávky s teplotou nižší se smějí z horkého prostředí odstranit nejpozději do uplynutí 70 % manipulační doby. Takto odstraněné selhané nálože se musí před zničením nechat vychladnout.

§ 172

účinné od 1. 7. 1988Základní pojmy

účinné od 1. 7. 1988Pro účely tohoto dílu se rozumí:

1. účinné od 1. 7. 1988a) úpravou materiálů výbuchem tvarování, plátování, lisování, popřípadě jiná úprava kovů a jiných materiálů s použitím výbušnin,
2. účinné od 1. 7. 1988b) střelištěm místo, kde se provádějí trhací práce při úpravě materiálů výbuchem.

§ 173

účinné od 1. 7. 1988Technologický postup

účinné od 1. 7. 1988Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky obsahovat též údaje a popis uspořádání střeliště a použitého zařízení.

§ 174

účinné od 1. 7. 1988Výbušniny a pomůcky

účinné od 1. 7. 1988Při trhacích pracích se nesmějí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny, pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.

§ 175

účinné od 1. 7. 1988Roznět náloží

účinné od 1. 7. 1988Při trhacích pracích se smí použít jen elektrický roznět nebo roznět bleskovicový s elektrickou rozbuškou.

§ 176

účinné od 1. 7. 1988Zneškodňování selhávek

účinné od 1. 7. 1988(1) Před odstraněním selhané nálože se smí z nálože vyjmout rozbuška.

účinné od 1. 7. 1988(2) Selhaná nálož se odstraní pomocí dřevěné škrabky nebo lopatky z nejiskřícího materiálu a zničí se.