vyhlášené znění

  1. 89. § 139 zní:

    „§ 139

    Odkaz „§ 139

    (1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť.

    (2) Zaměstnavatelé zřizují, provozují a udržují zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.“.

  1. 90. § 140 včetně poznámky č. 38) zní:

    „§ 140

    Odkaz „§ 140

    (1) Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemají vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

    (2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.38)

  2. 38) § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“.
  1. 91. § 141 se vypouští.
  2. 92. V § 143 odst.1 se ve větě první za slova „po určitou dobu“ doplňují slova „, nejdéle po dobu pěti let,“.
  3. 93. § 143 odst. 2 zní:

    „(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 100 000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.“.

  1. 94. V § 143 odst.8 věta první zní: „V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které byly účinné v době uzavření dohody podle odstavce 1.“.
  2. 95. § 148a se vypouští.
  3. 96. V § 150 odst.2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány všem ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.“.
  4. 97. § 151 a 152 včetně nadpisů se vypouštějí.
  5. 98. V § 153 odst.1 se doplňuje věta druhá, která zní: „Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.“.
  6. 99. § 154 odst. 1 zní:

    „(1) Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.“.

    Odstavec 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

  1. 100. V § 156 odst.3 se vypouštějí slova „prací v noci, i když je noční práce žen výjimečně povolena, ani“.
  2. 101. V § 157 odst.2 se slova „zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce“ vypouštějí.
  3. 102. V § 162 ve větě první se vypouštějí slova „152 a“.
  4. 103. V § 165 ve větě za středníkem se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona29)“.
  5. 104. § 166 odst. 2 zní:

    „(2) Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování prací, při kterých jsou mladiství zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti mladistvých zaměstnanců.“.

  1. 105. V § 167 odst.2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.“.

    Věta třetí se vypouští.

  1. 106. § 167 odst. 4 zní:

    „(4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce 2 i na zaměstnance ve věku blízkém věku mladistvých.“.

  1. 107. V § 170 odst.3 ve větě druhé se vypouštějí slova: „v souladu se zvláštními předpisy9)“ a na konci se připojují věty, které včetně poznámky č. 39) znějí: "Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody39) a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.
  2. 39) Např. § 11 občanského zákoníku.“.
  1. 108. V § 171 odst.2 se slovo „spolupracovníky“ nahrazuje slovy „ostatní zaměstnance“.
  2. 109. V § 179 odst.2 se slova „trojnásobku“ nahrazují slovy „čtyřapůlnásobku“.
  3. 110. V § 179 odst.3 se slova „jestliže by její neuhrazení odporovalo pravidlům slušnosti a občanského soužití“ vypouštějí.
  4. 111. V § 180 věta druhá se vypouští.
  5. 112. V § 183 se odstavce 2 a 3 vypouštějí a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
  6. 113. § 183 zní:

    „§ 183

    Odkaz „§ 183

    Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit.“.

  1. 114. V § 184 odst.4 větě první se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“ a ve větě druhé se vypouštějí slova „odst.1 věty druhé a třetí“.
  2. 115. V § 185 se odstavec 1 vypouští. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
  3. 116. V § 185 odst.1 se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.
  4. 117. V § 185 odst.4 větě druhé se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.
  5. 118. § 186 se vypouští.
  6. 119. V § 191 odst.1 písm. b) se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.
  7. 120. V § 191 odst.2 písm. b) se slova "omamných prostředků nahrazují slovy „návykových látek“.
  8. 121. V § 195 odst.1 ve větě první se slova „po dobu 12 po sobě následujících měsíců od vzniku nároku“ vypouštějí.
  9. 122. V § 195 odst.1 ve větě druhé se slova „ke zvýšení přiznaných důchodů podle těchto předpisů,“ vypouštějí.
  10. 123. V § 195 se odstavec 2 vypouští. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
  11. 124. V § 199 odst.2 ve větě první se vypouštějí slova „odst.2“, slova „odst.5“ se nahrazují slovy „odst.4“.
  12. 125. V § 199 se odstavec 4 vypouští.
  13. 126. § 200 odst. 1 zní:

    „(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 25 000 Kč, manželu ve výši 15 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“.

  1. 127. V § 204 odst.2 se slova „2000 Kčs“ nahrazují slovy „5000 Kč“.
  2. 128. V § 205b odst.1 se za větu první připojuje věta: „Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody.“.
  3. 129. § 206 zní:

    „§ 206

    Odkaz „§ 206

    (1) Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby se změněnou pracovní schopností, které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol, základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánu státní správy nebo orgánu obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti, jakož i na sportovní reprezentanty České republiky, kteří utrpí úraz při účasti na sportovní přípravě, mistrovských a mezinárodních soutěžích.

    (2) Ustanovení § 187 až 205c se vztahují též na příslušníky ozbrojených sil v činné službě.“.

  1. 130. § 227 a 227a se vypouštějí.
  2. 131. § 239b zní:

    „§ 239b

    Odkaz „§ 239b

    (1) Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 7 odst. 2.

    (2) Je-li obsahem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy,35) sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci.“.

  1. 132. V § 244 odst. 2 se věta čtvrtá vypouští.
  2. 133. § 248 zní:

    „§ 248

    Odkaz „§ 248

    (1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel zajistit též písemnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou vlastní zaměstnanec.

    (2) Ke smlouvě podle odstavce 1 je třeba vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele.

    (3) Dokud zástavní právo trvá, je převod nemovitosti bez souhlasu zaměstnavatele neplatný.

    (4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných zástavním právem při výkonu rozhodnutí upravuje občanský zákoník.

    (5) Zánikem nároku podle odstavce 1 zástavní právo zanikne.“.

  1. 134. Za § 251 se vkládají nové § 251a a 251b, které znějí:

    „§ 251a

    Odkaz „§ 251a

    Smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

    § 251b

    Odkaz § 251b

    K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených zákonem.“.