Zákon o volbách do Národního shromáždění

§ 25.

Den volby.

(1) Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán (§ 46). Ve volebních místech (§ 3) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních místech nejméně 8 hodin. Ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech, volební doba uplyne, jakmile všichni voličové, kteří měli v tomto obvodu voliti, vykonali své volební právo nebo jim k tomu byla poskytnuta příležitost (§ 33, odst. 2).

(2) V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

§ 26.

Vyhláška o provádění volby.

(1) Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor (§ 46, odst. 7) v každé obci veřejnou vyhláškou, která musí býti vyvěšena až do skončení volby v obci, a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu volby, místnost místního volebního výboru nebo obvodního volebního výboru, který vykonává jeho úkoly (§ 6, odst. 2), a volební místnosti s určením volebních místností, v nichž vykonají volební právo osoby s voličskými průkazy nebo voliči z přikázané obce (§ 4, odst. 5). Ve vyhlášce buď také uvedena volební místnost, v níž se zjišťuje volební výsledek podle § 36, odst. 6. Rovněž jest vyhlásiti, které volební skupiny ve volebním kraji podaly platnou kandidátní listinu, a dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů (§ 18, odst. 1).

(2) Ve vyhlášce buďtež voliči upozorněni, že při volbě se mají vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§ 27, odst. 4), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Voliči buďtež také ve vyhlášce vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační lístky (§ 27), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a aby při tom podle potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost.

§ 27.

Legitimační lístky.

(1) Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce, zejména s větším počtem voličů, nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst. 3, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči vydati a dodati do bytu zároveň s hlasovacími lístky též legitimační lístek. Legitimační lístek budiž opatřen pečetí místního národního výboru.

(2) V legitimačním lístku buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu a číslo dílčího voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o způsobu hlasování. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek se vydá voliči na průkaz (odstavec 4) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

(3) Nedodané legitimační lístky dá odevzdati předseda místního národního výboru pod vlastní odpovědností příslušnému obvodnímu volebnímu výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li podle potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.

(4) Vzejdou-li pochybnosti o totožnosti voliče, jest volič povinen se vykázati úředním listinným průkazem, osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanským průkazem, cestovním pasem, pracovním průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li takových dokladů po ruce.

§ 28.

Přístup do volební místnosti.

(1) Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru, důvěrníků volebních skupin (§ 9), pomocných sil (§ 47) a zástupce dohlédacího orgánu (§ 46) pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného obvodu nebo mají voličské průkazy (§ 30, odst. 1). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost ihned opustiti.

(2) Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž je volební místnost, není dovoleno.

§ 29.

Hlasování.

(1) Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru ve dvou stejnopisech voličských seznamů u jména voličova, a to ve sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.

(2) Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jedině schránky dostatečně velké, kterou lze zámkem uzavříti.

(3) Potom se přikročí k odevzdání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 27, odst. 4. Volební výbor vezme od voliče legitimační lístek a najde jméno voliče ve voličském seznamu. Zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky a prázdný lístek, které podle § 24, odst. 4 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

(4) Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky. Může k tomu použíti prostoru tak odděleného, aby nemohl býti pozorován. Potom vhodí před volebním výborem obálku do volebního osudí a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky tak zařízené, aby nebylo lze poznati, jak voličové volili. Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru a jejich náhradníci, jakož i zástupce dohlédacího orgánu a pomocné síly. Potom odevzdají hlasy ostatní voličové v tom pořadí, jak se dostavili do volební místnosti.

(5) Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, nebo v průvodu voliče, jehož si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise o volbě.

§ 30.

Hlasování osob s voličskými průkazy a voličů z přikázané obce.

(1) Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech pro ně určených (§ 4, odst. 5). Při odevzdání voličského průkazu obvodnímu volebnímu výboru se vykáží o své totožnosti úředním dokladem (§ 27, odst. 4).

(2) Osoby, které volily na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.

(3) Voličové z přikázané obce (§ 3, odst. 3) smějí odevzdati své hlasy pouze ve volební místnosti pro ně určené (§ 4, odst. 5).

(4) Jinak zůstávají ustanovení § 29 nedotčena.

(5) Voličské průkazy zůstanou až do vyhlášení výsledku volby (§ 43) v úschově místního národního výboru (§ 38, odst. 4), který je pak neprodleně vrátí tomu místnímu národnímu výboru, jenž je vydal.

§ 31.

Námitky proti voličům.

(1) Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, je-li pochybnost o jeho totožnosti nebo namítá-li se, že podle § 12 nesmí při volbě hlasovati.

(2) Tyto námitky mohou podati členové dotčeného obvodního volebního výboru nebo důvěrníci volebních skupin (§ 9), a to jen potud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o svém oprávnění k volbě, může tak učiniti nejpozději před zakončením hlasování.

§ 32.

Obsah hlasovacích lístků a prázdné lístky.

(1) Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli volební skupiny. Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.

(2) Volič může odevzdati prázdný lístek (§ 24, odst. 3).

§ 33.

Hlasování v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech.

(1) Osoby ošetřované v nemocnicích a jiných léčebných ústavech nebo umístěné v sociálních ústavech mohou vykonati za předpokladů uvedených v § 4, odst. 3 volební právo ve volební místnosti zřízené v ústavu, není-li námitek vedoucího lékaře se zřetelem na nemoc nebo tělesnou vadu voliče nebo se zřetelem na nebezpečí rozšíření nakažlivé choroby.

(2) Pro hlasování ve volební místnosti zřízené v nemocnici a v jiném léčebném nebo sociálním ústavu platí ustanovení § 29 a § 30, odst. 1 a 2 s touto odchylkou: Nemůže-li v ústavě ošetřovaný volič býti dopraven do ústavní volební místnosti, dostaví se členové obvodního výboru k němu - nemá-li proti tomu námitek s hlediska lékařského vedoucí lékař -, aby tam za šetření zásady tajnosti volby mohl vykonati volební právo.

§ 34.

Přerušení volby.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je ukončiti, může obvodní volební výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková doba trvání volby podle § 25, odst. 1. Opatření takové buď ihned veřejně vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

§ 35.

Konec hlasování.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost. Odvolí však ještě všichni voličové, kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volebním výborem pro voliče určené, nebo přímo před volební místností; nato prohlásí předseda volebního výboru hlasování za skončené.

§ 36.

Sčítání hlasů.

(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti jen členové obvodního volebního výboru, důvěrníci volebních skupin, zástupce dohlédacího orgánu a pomocné síly. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky (§ 29, odst. 3) vyňaté z osudí a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech a v hlasovacím seznamu osob, které volily na podkladě voličských průkazů. K neúředním obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

(2) Ve prospěch kandidátní listiny volební skupiny se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

(3) Je-li v obálce několik hlasovacích lístků téže volební skupiny nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna nebo několik kandidátních listin téže volební skupiny a jeden nebo několik prázdných lístků, počítá se hlas ve prospěch volební skupiny, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.

(4) Neplatné jsou hlasovací lístky:

1. 1. nejsou-li na tiskopise, vydaném krajským volebním výborem;
2. 2. je-li v obálce několik různých hlasovacích lístků různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v této obálce neplatné;
3. 3. znějí-li na neplatnou kandidátní listinu.

(5) Neobsahuje-li úřední volební obálka, vyňatá z osudí, žádný hlasovací lístek, pokládá se za neplatný hlas.

(6) Nevolilo-li ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech (§ 4, odst. 3), více než 200 voličů, zjistí se volební výsledek společně s volebním výsledkem z obvodu nejbližšího obvodního volebního výboru - určeného místním národním výborem - ve schůzi tohoto volebního výboru. Po skončení hlasování ve volební místnosti ústavu buďtež volební spisy a osudí ihned zapečetěny a dopraveny za dozoru volebního výboru a důvěrníků volebních skupin do volební místnosti příslušného nejbližšího obvodního volebního výboru. Každý z obou volebních výborů zjistí postupně počet úředních obálek ze svého osudí a srovná jej se záznamy ve voličských seznamech. Poté vloží všechny obálky z obou volebních obvodů do osudí, kde se promísí. Po promísení se vyjmou z osudí, načež obvodní volební výbor za přítomnosti členů obvodního volebního výboru, zřízeného pro ústav, a důvěrníků volebních skupin sčítá hlasy obsažené ve všech obálkách podle ustanovení předchozích odstavců.

§ 37.

Zápis o volbě.

(1) O výsledku volby se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. V něm se zaznamenávají jména členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu, počátek, konec a případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním, jiné důležitější okolnosti týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním součtu hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny, jakož i počet odevzdaných prázdných lístků. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

(2) V zápisu se výslovně uvede, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.

(3) Mimo zápis o volbě podepíší všichni přítomní členové příslušného obvodního volebního výboru též voličské seznamy a hlasovací seznam. Jde-li o zjištění výsledku volby podle § 36, odst. 6, připojí se zápis o volbě ve volební místnosti ústavu k zápisu o výsledku volby, který podepíší také přítomní členové obvodního volebního výboru, zřízeného pro ústav. Pokud by voličské seznamy a hlasovací seznam nebyly podepsány některým přítomným členem, budiž tato okolnost v zápisu vysvětlena.

§ 38.

Oznámení výsledku volby v obci a ve správním okresu.

(1) Ve volebním místě, v němž jest jen jedna volební místnost, odešle obvodní volební výbor bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru (§ 46, odst. 7), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování a úhrnný počet odevzdaných prázdných lístků telegraficky nebo telefonicky.

(2) Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy o volbě místnímu volebnímu výboru, pokud se týče tomu obvodnímu volebnímu výboru, jenž vykonává úkoly místního volebního výboru (§ 6, odst. 2). Tento volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej podle obdoby ustanovení předchozího odstavce.

(3) Výsledek volby v obvodu okresního národního výboru oznámí předseda okresního národního výboru (§ 46, odst. 7) ihned buď telegraficky nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.

(4) Hlasovací lístky, legitimační lístky a obálky a hlasovací seznam, jakož i voličské průkazy (§ 30, odst. 5) dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy a odevzdá místnímu národnímu výboru k dalšímu opatření. Taktéž mu odevzdá voličské seznamy.

§ 39.

Zjištění výsledku volby ve volebním kraji.

(1) Krajský volební výbor se sejde ve svém sídle bez pozvání 2. den (v úterý) po volbě o 10. hodině.

(2) Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních národních výborů (§ 38) zjistí krajský volební výbor úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny a součet prázdných lístků.

(3) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

§ 40.

Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích.

(1) Ústřední volební výbor se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15. den po volbě. Nejprve podá předseda zprávu o tom, zda volební výsledek byl volebními výbory správně zjištěn, zda bylo při tom správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Ústřední volební výbor přezkoumá pak zápisy a zprávy došlé od krajských volebních výborů (§ 39, odst. 3), a zjistí-li omyl ve výpočtech nebo jinou nesrovnalost, opraví výsledek tak, aby se shodoval s pravým stavem věci. Podle těchto zápisů a zpráv zjistí úhrnný počet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny v každém volebním kraji a v každé volební oblasti.

(2) Poté určí ústřední volební výbor počet poslanců volených v každém z volebních krajů takto: Nejprve rozdělí úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny kandidující v dotčené volební oblasti, počtem mandátů na ni připadajícím podle § 2. Celým číslem, dělením vyšlým beze zlomků, dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené je počet mandátů připadajících příslušnému volebnímu kraji.

(3) Jestliže nebyly podle předchozího odstavce rozvrženy všechny mandáty, připadající na příslušnou volební oblast, přidělí ústřední volební výbor zbývající mandáty postupně těm volebním krajům v téže oblasti, které mají největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u několika volebních krajů stejné, přidělí mandát volebnímu kraji, v němž byl odevzdán větší počet platných hlasů; je-li počet odevzdaných platných hlasů stejný, rozhodne los.

§ 41.

První skrutinium.

(1) Po určení počtu poslanců podle § 40 rozdělí ústřední volební výbor počet mandátů na jednotlivé volební skupiny v každém z volebních krajů.

(2) K tomu cíli úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny ve volebním kraji, rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 40); celé číslo, dělením vyšlé beze zlomků, jest číslem volebním.

(3) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé volební skupině tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro volební skupinu odevzdaných.

(4) Z jednotlivých volebních skupin obdrží mandáty, volební skupině přikázané, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Nekandidovala-li některá volební skupina ve volebním kraji tolik osob, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

(5) Kandidáti, kteří při prvém skrutiniu vyšli naprázdno a nebyli zvoleni za poslance ani v druhém skrutiniu (§ 42), jsou náhradníky.

(6) Byla-li podána ve volebním kraji jen jedna kandidátní listina, přikáže ústřední volební výbor volební skupině přímo ⁴/₅ mandátů z počtu mandátů, připadajících na volební kraj (§ 40); zlomek se zaokrouhlí na nejblíže vyšší celé číslo. Vždy však musí býti dotčené volební skupině vyhrazeny nejméně 2 a nejvíce 4 mandáty z takového volebního kraje pro druhé skrutinium.

§ 42.

Druhé skrutinium.

(1) Ústřední volební výbor rozdělí v druhém skrutiniu všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 41 zůstaly neobsazeny, pro každou volební oblast odděleně podle velikosti zbytků hlasů. K tomu účelu se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15. den po volbě. Při druhém skrutiniu se přihlíží toliko ke zbytkům hlasů volební skupiny, která dosáhla aspoň v jednom volebním kraji dotčené volební oblasti nejméně jednoho mandátu a v celé této volební oblasti aspoň 100.000 platných hlasů.

(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých volebních skupin pro každou volební oblast zvláště. Tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito volebními skupinami byli kandidováni v některém volebním kraji v téže volební oblasti a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání nesmějí býti tyto kandidátní listiny měněny, a to ani pokud jde o pořadí kandidátů.

(3) Ústřední volební výbor především přikáže ve druhém skrutiniu příslušné volební skupině za předpokladů uvedených v § 41, odst. 6 tolik mandátů, kolik jich zůstalo neobsazeno pro tuto volební skupinu v prvém skrutiniu ve volebních krajích, v nichž byla podána jen jedna kandidátní listina. Pokud jde o ostatní volební kraje, postupuje se takto: Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů z každé volební oblasti zvláště. Součet zbytků hlasů z každé volební oblasti dělí počtem mandátů, které se ještě mají obsaditi v druhém skrutiniu v dotčené oblasti, zvětšeným o jednu. Celé číslo, beze zlomku dělením vyšlé, je číslem volebním. Nato přikáže každé volební skupině ve volební oblasti tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro volební skupinu vykázaných ze všech volebních krajů v dotčené oblasti.

(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té volební skupině, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku, menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty, způsobem stanoveným v odstavci 3, nebo proto, že volební skupina ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm volebním skupinám v téže volební oblasti, jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát volební skupině, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát volební skupině, jež obdržela v téže volební oblasti více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6) Z jednotlivých volebních skupin jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů, na volební skupinu připadlých, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině, zmíněné v odstavci 2.

(7) Kandidáti, uvedení na kandidátní listině pro druhé skrutinium, kteří při něm nebyli zvoleni poslanci, jsou náhradníky.

§ 43.

Zápis a vyhláška o výsledku volby.

(1) V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky. V zápise budiž uveden zejména výpočet volebního čísla, postup při přikazování mandátů, zbytky vyšlé dělením součtu hlasů číslem volebním a počet mandátů volebním skupinám přikázaných.

(2) Celkový výsledek volby vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.

(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou (§ 53).

§ 44.

Nastupování náhradníků.

(1) Uprázdní-li se mandát, povolá ministerstvo vnitra na návrh volební skupiny náhradníka z osob uvedených na jejích kandidátních listinách v téže volební oblasti.

(2) Není-li náhradníka téže volební skupiny, zůstává mandát uprázdněn do konce volebního období.

(3) Ministerstvo vnitra vyhlásí povolání náhradníka v úředním listě a vydá povolanému osvědčení opravňující ke vstupu do Národního shromáždění.