Nařízení, kterým se vydává Statut národních podniků potravinářských

§ 34.

Jmění národního podniku se skládá z jmění kmenového a z reservního fondu.

§ 35.

(1) Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede.

(2) Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3) Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo, přesahuje-li výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního podniku, odvodem jeho částí způsobem uvedeným v § 41, č. 1, písm. b).

(4) Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích rozhodne ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(5) Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu (oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

§ 36.

Reservní fond národního podniku se tvoří z přídělů ze zisku (§ 39) a z mimořádných zisků, které nesouvisí s předmětem podnikání a jsou neprovozní povahy, jakož i z mimořádných příspěvků (darů) bez bližšího určení, a to až do výše 35% kmenového jmění podle stavu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

§ 37.

(1) Úhrada programových investic (§ 7, č. 6) budiž zpravidla spjata se zvýšením kmenového jmění národního podniku.

(2) Ostatní investice hradí podnik ze svých běžných prostředků.

§ 38.

(1) Potřebný kapitál nad výši danou kmenovým jměním a reservním fondem si národní podnik opatřuje úvěrem. Jde-li o úvěr dlouhodobý, je třeba souhlasu ústředního (oblastního) orgánu.

(2) Podnik musí dbáti, aby oběžný kapitál byl udržován v přiměřené výši a pohotovosti se zřetelem k hospodárnosti a k potřebám financování provozu.

§ 39.

(1) Čistý zisk národních podniků průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, 2, 3 a 5 dekretu se rozdělí takto:

1. a) závodní (podnikové) radě se přidělí 10 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),
2. b) reservnímu fondu se přidělí 20 %,
3. c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(2) Čistý zisk národních podniků ostatních průmyslových odvětví uvedených v § 1, odst. 1 dekretu se rozdělí takto:

1. 1. Až do výše zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:
   1. a) závodní (podnikové) radě se přidělí 10 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),
   2. b) reservnímu fondu se přidělí 20 %,
   3. c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

1. 2. Část zisku, která přesahuje výši zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:
   1. a) závodní (podnikové) radě se přidělí 30 % (§ 24 dekretu č. 104/1945 Sb.),
   2. b) reservnímu fondu se přidělí 20 %,
   3. c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

(3) U národních podniků, jichž se týká odstavec 2, rozděluje se čistý zisk podle ustanovení odstavce 1 do té doby, než bude podniku uloženo hospodařiti podle schváleného hospodářského plánu a pokud odvodem podle § 41, č. 2, písm. c) není kryta náhradová služba Fondu znárodněného hospodářství.

(4) Zbytky čistého zisku podle odstavce 1, písm. c) a podle odstavce 2, č. 1, písm. c) a č. 2, písm. c) se odvádějí nejpozději do 14 dnů po schválení rozdělení zisku na vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

§ 40.

Vykáže-li národní podnik bilanční ztrátu, která nebude uhrazena podle § 41, odepíše se na vrub reservního fondu. Nestačí-li reservní fond, převede se ztráta na nový účet. Přesahují-li převedené ztráty 1/4 kmenového jmění, odepíší se tyto ztráty na vrub kmenového jmění.

§ 41.

1. Na vyrovnávacím účtě (§ 39, odst. 4) se vykazují:
   1. 1. V jeho prospěch:
      1. a) odvody z čistého zisku podle § 39,
      2. b) odvody plynoucí ze snížení kmenového jmění národního podniku (§ 35, odst. 3); těchto částek je použíti k programovým investicím v jiném národním podniku,
      3. c) likvidační přebytky zrušených národních podniků,
   1. 2. na jeho vrub:
      1. a) poukazy národním podnikům k úhradě programových investic, schválené ministrem výživy v dohodě s ministrem financí, poté
      2. b) částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich bilančních ztrát, schválené ministrem výživy v dohodě s ministrem financí,
      3. c) odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a umořování cenných papírů tímto fondem vydaných k poskytnutí náhrady za znárodněný majetek, a co do zbytku
      4. d) odvod do státní pokladny.

§ 42.

(1) Majetek přidělený národnímu podniku s určením pro sociální, vzdělávací a podobné účely nesmí býti odňat svému určení. Pokud takový majetek tvoří jako sociální, vzdělávací nebo podobný fond samostatnou podstatu, platí o něm dosavadní předpisy. O přechodu zařízení, určených k blahu zaměstnanců, která byla zřízena před 27. říjnem 1945, na závodní radu závodu, jehož zaměstnancům slouží, platí ustanovení § 38 dekretu č. 104/1945 Sb.

(2) K úhradě nákladů na provádění výcviku k povolání (výchovy odborných dělníků) a na vybavení příslušných zařízení (učebných závodů a škol) vytvoří se fondy, spravované ústředními (oblastními) orgány; fondy nabudou prostředků potřebných k plnění svých úkolů z příspěvků národních podniků nebo i z jiných zdrojů.

§ 43.

(1) Národní podniky jsou povinny až do vydání jednotných směrnic pro průmyslové početnictví vésti účetní knihy a záznamy podle zásad řádného podvojného účetnictví.

(2) Obchodní rok národního podniku se pravidelně kryje s rokem kalendářním. Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, může pro jednotlivá odvětví stanoviti odchylky.

(3) Účetní závěrky buďtež sestaveny a předloženy nadřízeným orgánům ve lhůtách určených ústředním orgánem.

§ 44.

Národní podniky mohou býti kontrolovány po všech stránkách podnikové činnosti příslušným ústředním, na Slovensku oblastním orgánem. Ústřední orgán může naříditi oblastnímu orgánu, aby provedl kontrolu podřízeného národního podniku a může se účastniti této kontroly svým orgánem. Orgány jimi zmocněné jsou oprávněny nahlížeti do všech písemností a knih podniku, vstupovati do všech jeho prostor, vyžádati si potřebné vysvětlivky a účastniti se porad a schůzí představenstva, aniž hlasují. Náklady kontroly jdou na vrub kontrolujícího ústředního (oblastního) orgánu.

§ 45.

Všichni zaměstnanci národních podniků jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru a jejich mzdové, platové a pracovní podmínky se řídí předpisy platnými pro příslušné výrobní odvětví a druh zaměstnání bez újmy ustanovení § 22, odst. 2 dekretu.

§ 46.

Zaměstnance národních podniků přijímá, zařazuje na pracovní místa a propouští ředitel za účasti závodního zastupitelstva podle § 22 dekretu č. 104/1945 Sb.

§ 47.

Vykázal-li zaměstnanec národního podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl k zvýšení celkového výkonu podniku, ale i svým příkladem působil na pracovní úroveň svého okolí nebo celku, může mu býti po projednání se závodním zastupitelstvem udělena v mezích platných předpisů přiměřená odměna.

§ 48.

(1) Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, výrobního postupu nebo odbytu výrobků podniku, lze uděliti v mezích platných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu.

(2) Návrh budiž odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu.

(3) Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého návrhu.

§ 49.

Národní podniky jsou povinny pečovati o zkušebnictví a výzkumnictví, přispívati na ně a účastniti se jich podle zvláštních předpisů, které vydá ministr výživy v dohodě s ministrem zdravotnictví, na Slovensku v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování a zdravotnictví.