77
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky
ze dne 23. srpna 1971
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména provádějí vyšetřovací výkony, určují diagnózu, stanoví léčebný plán i plán hygienických a protiepidemických opatření, provádějí léčebné výkony, dozírají na vytváření a zabezpečování zdravých životních a pracovních podmínek, provádějí výběr osob, které mají být zařazeny do soustavné dispenzární péče, ukládají izolaci a karanténní opatření, vydávají posudky a předepisují léky.
(1) Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména vykonávají takovou činnost při přípravě, výrobě, výdeji, distribuci a kontrole léčiv a při speciálních laboratorních pracích.
(2) Farmaceuti v lékárnách přijímají recepty a posuzují je, zda odpovídají příslušným předpisům, připravují léky, vydávají léky po provedení konečné kontroly a kontrolují farmaceutické suroviny pro přípravu léků apod.
Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni provádět konzervační a protetické ošetřování chrupu, jednoduché extrakce zubů a kořenů a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského zákroku, jsou povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření zajistit.
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně, anebo podle pokynů lékaře, farmaceuta, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.
(2) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant, zubní laborant a oční optik.
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře, farmaceuta a pod vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující střední zdravotnické vzdělání, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání.
(2) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka, pěstounka, zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník, pitevní laborant-preparátor.
(1) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných pracovníků odbornou činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.
(2) Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v oborech sanitáři a sanitářky pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.
Náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků podrobněji stanoví ministerstvo zdravotnictví.
(1) Lékaři získávají způsobilost k výkonu lékařského povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na příslušných lékařských fakultách.
(2) Lékaři-absolventi lékařské fakulty hygienické mají způsobilost k výkonu povolání především v hygieně a epidemiologii a lékaři absolventi fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství dětského směru k výkonu povolání především v péči o děti. Lékaři absolventi fakulty všeobecného lékařství stomatologického směru mají způsobilost k výkonu povolání v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.
(3) Ministerstvo zdravotnictví může podle kádrové situace a potřeby ze závažných důvodů udělit povolení k výkonu lékařského povolání v jiném úseku zdravotnických služeb lékařům-absolventům lékařské fakulty hygienické, fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství dětského směru a stanovit k tomu potřebné podmínky.
Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na farmaceutické fakultě.
Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dosavadních předpisů.*)
(1) Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením maturitních zkoušek předepsaných pro jednotlivé obory na střední zdravotnické škole.**)
(2) Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněni vykonávat též ti, kteří absolvovali nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta ti, kteří absolvovali nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě.
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které získali způsobilost k výkonu povolání.
(2) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra mohou pracovat vzájemně ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání v dalším oboru, s výjimkou úseku práce stanovených v příloze č. 1. Přitom jsou zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající činnost v oboru dětských sester povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.
(3) Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, asistent hygienické služby a radiologický laborant mohou pracovat trvale v jiném oboru, než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích práce stanovených v příloze č. 2, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole externí zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v oboru ošetřovatelka, pěstounka a zubní instrumentářka ukončením studia a složením předepsaných zkoušek na zdravotnické odborné škole.*) V ostatních oborech získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
(2) Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněni vykonávat též pracovníci, kteří absolvovali část studia na střední zdravotnické škole, a to tři ročníky čtyřletého denního studia nebo pětiletého studia při zaměstnání, dva ročníky čtyřletého studia při zaměstnání nebo tříletého studia při zaměstnání pro absolventy středních škol anebo jeden ročník dvouletého studia pro absolventy středních škol.
Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
Úkoly ve zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce vedle zdravotnických pracovníků též jiní odborní pracovníci, zejména z oboru pedagogiky, psychologie, přírodních a technických věd.
Způsobilost k výkonu povolání získávají jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví studiem na školách poskytujících vysokoškolské, nebo úplné střední odborné vzdělání jiného než zdravotnického směru.
(1) Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje:
(2) Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je samostatné studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.
(1) Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni po dobu výkonu svého povolání prohlubovat a zdokonalovat své politické a odborné znalosti a zkušenosti.
(2) Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví na všech stupních jsou povinni:
(1) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství řídí další vzdělávání zdravotnických pracovníků a stanoví jeho hlavní zásady v souladu s rozvojem lékařských, farmaceutických, popřípadě jiných věd a v souladu s potřebami zdravotnických služeb.
(2) Podle zásad uvedených v odstavci 1 organizuje další vzdělávání zdravotnických pracovníků v organizacích zdravotní správy ministerstvo zdravotnictví a v organizacích řízených jinými resorty příslušné ústřední orgány nebo orgány jimi pověřené.
Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou působnost na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu a Ústavu.
Institut, Ústav a oblastní ústavy národního zdraví vzájemně úzce spolupracují na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; spolupracují přitom též s příslušnými lékařskými fakultami a s farmaceutickou fakultou.
Specializační průprava lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud tato pracoviště vyhovují potřebným požadavkům, je-li toho třeba, doplňuje se průprava na zvlášť kvalifikovaných pracovištích vybraných pro tento účel v rámci kraje a školicími akcemi v Institutu nebo v Ústavu.
(1) Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti, popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených specializačních oborů.
(2) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávajícího činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře. Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazečů.
(3) Lékaře pracující v organizacích státní zdravotní správy zařazuje do specializační průpravy ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu zařazují do průpravy příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
Lékaři mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.
(1) Po dosažení specializace I. stupně především v oborech interního lékařství nebo chirurgie mohou lékaři vykonávat funkci obvodních lékařů. Ministerstvo zdravotnictví organizuje pro obvodní lékaře doplňkové školení.
(2) Doplňkové školení se zakončuje politicko-odborným pohovorem před komisí odborníků. Na základě úspěšně vykonaného pohovoru vydá ministerstvo zdravotnictví osvědčení o absolvování doplňkového školení.
(3) Lékařům, kteří ke dni počátku účinnosti této vyhlášky vykonávají nejméně čtyři roky funkci obvodního lékaře, nahradí doplňkové školení politicko-odborný pohovor, který vykoná ředitel příslušné nemocnice s poliklinikou. Osvědčení o úspěšně vykonaném pohovoru vydá ministerstvo zdravotnictví.
(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.
(2) Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat práci lékaře v zahraničí.
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech, včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i znalostí společensko-vědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
(1) Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační atestace.
(2) Lékaře pracující v organizacích státní zdravotní správy doporučuje ke kvalifikačním atestacím ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(3) Lékaři po úspěšně vykonané kvalifikační atestací vydává institut diplom o specializaci.
Institut
Ministerstvo zdravotnictví může
Universitním profesorům a docentům, kteří získali vědecko-pedagogický titul v oboru, který odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci vydává Institut na základě oznámení o získání titulu.
(1) Jestliže lékař nevykonává odbornou činnost v oboru, ve kterém získal specializaci, déle než 5 let, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.
(2) Doplnění znalostí u lékařů pracujících v organizacích státní zdravotní správy zajistí ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Pokud není v tomto oddílu stanoveno jinak, platí o specializační průpravě farmaceutů obdobná ustanovení jako o specializační průpravě lékařů, zejména ustanovení § 23, 28 až 34.
(1) Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí, která umožňuje absolventům středních zdravotnických škol prohloubit a upevnit znalosti získané studiem.
(2) Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnost uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou byli vychováni studiem na střední zdravotnické škole (základní pracoviště).*)
(3) Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců. Její délku určí vedoucí pracoviště individuálně, a to podle osobních vlastností, školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu šestiměsíční nástupní praxe.
(1) Do pomaturitního specializačního studia**) mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání v příslušném oboru a mají tříletou praxi, popřípadě mohou pracovat v jiném oboru nebo úseku práce než pro který získali tuto způsobilost (§ 12 odst. 2 a 3) a mají tříletou praxi v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.
(2) Střední zdravotnické pracovníky pracující v organizacích státní zdravotní správy zařazuje do pomaturitního specializačního studia ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední, popřípadě jimi pověřené orgány.
Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním studiem specializaci v těchto úsecích práce:
Střední zdravotničtí pracovníci mohou po dosažení specializace podle § 40 získat ještě další specializaci v úseku práce, organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků, a to:
(1) Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá zpravidla dva roky. Jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních náplních.
(2) Do pomaturitního studia lze započítat jen dobu výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka v pracovním poměru, a to v úseku práce odpovídajícím zvolené specializaci.
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí společenskovědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
(1) Znalosti středních zdravotnických pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu.
(2) Střední zdravotnické pracovníky pracující v organizacích státní zdravotní správy doporučuje ke specializačním zkouškám ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(3) Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydá Ústav osvědčení o specializaci.
(1) Ústav vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru osvědčení středním zdravotnickým pracovníkům starším 45 let o specializaci v některém z nově uvedených úseků práce, jestliže úspěšně pracují v tomto úseku práce po získání způsobilosti k výkonu povolání alespoň deset let, z toho pět let ve vedoucí funkci.
(2) Ústav vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru osvědčení učitelům zdravotnických škol starším 45 let, kteří mají způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka, o specializaci v některých úsecích práce stanovených touto vyhláškou za předpokladu, že splnili podmínku doplňkového pedagogického studia,*) úspěšně pracují jako učitelé alespoň pět let a mají deset let odborné, popřípadě pedagogické praxe v příslušném úseku práce.
(1) Ministerstvo zdravotnictví může po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru výjimečně přiznat specializaci středním zdravotnickým pracovníkům pracujícím ve zvlášť úzkém úseku práce, i když není tento úsek uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou.
(2) Ministerstvo zdravotnictví může v odůvodněných případech zhodnotit specializační průpravu, popřípadě odborné vzdělání středních zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim na jejich základě specializaci, popřípadě stanovit jim jiný termín nebo způsob vykonání závěrečné zkoušky.
(1) K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků se pravidelně pořádá seminární školení.
(2) Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je povinná; z pracovně právního hlediska se považuje za překážku v práci z důvodu školení.*)
(1) Ke zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků se pořádají tématické kursy, školení na školicích místech a jiné školicí akce k jejich seznámení se speciálními a novými metodami práce, s aktuálními úkoly ve zdravotnických službách a k přípravě pro výkon funkcí.
(2) Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě oblastní ústav národního zdraví zpravidla podle tématických plánů Institutu a Ústavu.
(1) K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotnických pracovníků v jednotlivých oborech a úsecích práce se provádí cyklické doškolování.
(2) Pro vybrané zdravotnické pracovníky pořádá kursy cyklického doškolování o nejnovějších poznatcích v jednotlivých oborech Institut a Ústav.
Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se tito pracovníci připravují pro činnost, popřípadě pro výkon funkcí ve speciálních úsecích práce, zejména v audiologii, elektroencefalografii, elektrokardiografii, v dialyzačních stanicích, ve vyšetřování plicních funkcí a v stravovacím provozu. Školicí akce se zakončují zkouškou, o níž vydává Ústav osvědčení.
Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, jsou povinni kromě soustavného dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru osvojit si pod vedením a podle pokynů vedoucích pracovníků nezbytné zdravotnické znalosti.
(1) Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zúčastňují seminárního školení, popřípadě dalších školicích akcí společně se zdravotnickými pracovníky.
(2) Institut nebo Ústav může pro tyto odborné pracovníky pořádat zvláštní školicí akce.
(1) Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání a specializace zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů v kategoriích a oborech uvedených v této vyhlášce zůstávají nedotčeny.
(2) Lékaři, farmaceuti a střední zdravotničtí pracovníci, kteří jsou zařazeni v den počátku účinnosti této vyhlášky do specializační průpravy (pomaturitního specializačního studia) v oborech, které se touto vyhláškou mění, mohou vykonat kvalifikační atestaci (specializační zkoušku) podle dřívějších předpisů, a to do osmnácti měsíců ode dne počátku účinnosti této vyhlášky.
(1) Způsobilost k výkonu povolání farmaceutického laboranta (radiologického laboranta) mají pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů způsobilost k výkonu povolání lékárenského laboranta (rentgenového laboranta).
(2) Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestry mají také pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů způsobilost k výkonu povolání zubní sestry.
Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka mají také
(1) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I. stupně v oboru hygieny nebo v oboru epidemiologie mají specializaci I. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(2) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru hygieny, mají nástavbovou specializaci v oboru hygieny všeobecné a komunální nebo specializaci II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(3) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru epidemiologie, mají nástavbovou specializaci v oboru epidemiologie nebo specializaci II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(4) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru mikrobiologie, mají specializaci v oboru lékařské mikrobiologie.
(5) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru sociálního lékařství, mají specializaci v oboru organizace a řízení zdravotnictví.
(6) Lékaři, kteří mají podle dřívějších předpisů nástavbovou socializaci v oboru fyziatrie-balneologie, mohou získat nástavbovou specializaci v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace po doplňkovém školení zakončeném politicko-odborným pohovorem.
(7) Diplom o specializaci podle odstavců 2 a 3 vydá Institut na žádost lékaře a po vyjádření ministerstva zdravotnictví.
(1) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru ústavního lékárenství, mají specializaci v oboru lékárenství.
(2) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru technologie biologických léčiv, mají specializací I. stupně v oboru výroby biologických léčiv.
(3) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru farmakognosie mají specializaci I. stupně v oboru farmaceutické analýzy, jestliže pracují ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, nebo specializaci I. stupně v oboru farmaceutické technologie, jestliže pracují ve zdravotnické výrobě.
(4) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru ústavního lékárenství, a zastávají funkci vedoucího lékárenského oddělení oblastního ústavu národního zdraví nebo okresního lékárníka mají nástavbovou specializaci v oboru řízení a ekonomiky lékárenské služby.
(1) Střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce rentgenové diagnostiky, mají specializaci v úseku práce radiodiagnostiky.
(2) Farmaceutičtí laboranti, kteří absolvovali podle dřívějších předpisů kvalifikační kursy v Ústavu, mají specializaci v úseku práce lékárenství, jestliže absolvovali kurs technologie léčiv, v úseku práce farmaceutické analýzy, jestliže absolvovali kurs pro kontrolu léčiv a v úseku práce zásobování zdravotnickými potřebami, jestliže absolvovali kurs zásobování zdravotnickými potřebami.
(3) Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce mikrobiologie a virologie, mají specializaci v úseku práce vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii.
(4) Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce hygienických vyšetřovacích metod, mají specializaci v úseku práce laboratorních vyšetřovacích metod v hygieně a v úseku práce laboratorních vyšetřovacích metod v hygieně práce.
(5) Zdravotní sestry, dětské sestry, a ženské sestry, které absolvovaly podle dřívějších předpisů v Ústavu dvouletou přípravu pro vedoucí funkce, mají specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
(6) Střední zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali vysokoškolské studium psychologie — péče o nemocné, mají specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
(1) Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory a ministerstvem zdravotnictví s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků teoretických oborů a lékařů — učitelů na vysokých školách.
(2) Zvláštní předpisy stanoví, které orgány plní v jiných odvětvích úkoly, jež podle této vyhlášky příslušejí ministerstvu zdravotnictví a národním výborům.
(3) Pro zdravotnickou službu v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato vyhláška, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.
Zrušuje se:
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1971.
| Z oboru: | Do oboru: | Na úseku práce: | Externí zkoušky z předmětů |
|---|---|---|---|
| Zdravotní sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení nemocnice s poliklinikou (dále jen NsP) a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | protiepidemické odd. hygienických stanic (dále HS) | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny práce HS | hygiena práce právní nauky | ||
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| radiologický laborant | všechna rtg odd. NsP po zaškolení v odborném minimu | radiologická fyzika radiodiagnostické vyšetřovací metody | |
| Dětská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního odd. NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | protiepidemické odd. HS | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| Ženská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| Dietní sestra | asistent hygienické služby | odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky |
| Asistent hygienické služby | zdravotní laborant | laboratoře HS | mikrobiologie |
| Radiologický laborant | zdravotní sestra | všechna odborná poliklinická pracoviště | choroby vnitřní péče o nemocné |
| asistent hygienické služby | odd. radiační hygieny HS | hygiena práce právní nauky |