Dekret presidenta republiky o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské

§ 1.

(1) Územní organisace řádných soudů a úřadů veřejné žaloby v zemích České a Moravskoslezské obnovuje se v tom uspořádání a stavu, v jakém byla dne 29. září 1938 podle tehdy platných předpisů.

(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1 se až do další úpravy územní organisace stanoví:

V Moravské Ostravě se ponechává okresní soud pro Moravskou Ostravu-západ s obvodem dřívějšího okresního soudu v Moravské Ostravě a okresní soud pro Moravskou Ostravu-východ s obvodem dřívějšího okresního soudu ve Slezské Ostravě.

Obvody okresních soudů ve Velké Bíteši, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a Městě Žďáře se ponechávají v obvodu krajského soudu v Brně.

Obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou se přenáší do obvodu krajského soudu v Brně.

(3) Až do další úpravy územní organisace soudnictví přenáší se

1. A. v zemi České působnost

   § 1.

   okresního soudu v:	na okresní soud v:
   Benešově nad Ploučnicí	Děčíně
   Bezdružicích	Plané
   Bochově	Žluticích
   České Kamenici	Varnsdorfu
   Českém Dubu	Turnově
   Doupově	Kadani
   Dubé	České Lípě
   Haňšpachu	Rumburku
   Hartmanicích	Sušici
   Horní Blatné	Nejdku
   Horní Plané	Českém Krumlově
   Hoře Sv. Kateřiny	Horním Litvínově
   Hoře Sv. Šebestiána	Chomutově
   Hostouni	Horšovském Týně
   Chrastavě	Liberci
   Chvalšinách	Českém Krumlově
   Jesenici	Podbořanech
   Jirkově	Chomutově
   Kašperských Horách	Sušici
   Králíkách	Žamberku
   Lanškrounu	Ústí nad Orlicí
   Lázních Kynžvartu	Mariánských Lázních
   Maršově	Trutnově
   Městě Teplé	Bečově nad Teplou
   Mimoni	České Lípě
   Německém Jablonném	Liberci
   Nové Bystřici	Jindřichově Hradci
   Novém Městě pod Smrkem	Frýdlantu
   Nových Hradech	Trhových Svinech
   Nýrsku	Klatovech
   Poběžovicích	Horšovském Týně
   Postoloprtech	Žatci
   Přimdě	Tachově
   Přísečnici	Vejprtech
   Rokytnici nad Jizerou	Jilemnici
   Rokytnici v Orl. Horách	Žamberku
   Šluknově	Rumburku
   Štětí	Litoměřicích
   Teplici nad Metují	Polici nad Metují
   Touškově	Plzni
   Úštěku	Litoměřicích
   Vildštejnu	Chebu
   Volarech	Prachaticích
   Vyšším Brodě	Kaplici
   Žacléři	Trutnově

1. B. v zemi Moravskoslezské působnost

   § 1.

   okresního soudu v:	na okresní soud v:
   Bílovci	Klimkovicích
   Cukmantlu	Frývaldově
   Dvorcích	Rýmařově
   Fulneku	Novém Jičíně
   Horním Benešově	Bruntále
   Jablunkově	Českém Těšíně
   Jaroslavicích	Znojmě
   Javorníku	Frývaldově
   Jindřichově	Krnově
   Městě Albrechticích	Krnově
   Městě Libavé	Olomouci
   Odrách	Vítkově
   Osoblaze	Krnově
   Pohořelicích	Židlochovicích
   Slavonicích	Dačicích
   Starém Městě	Šumperku
   Svitavách	Moravské Třebové
   Šilperku	Zábřehu
   Uničově	Šternberku
   Vidnavě	Frývaldově
   Vízmberku	Šumperku
   Vranově	Znojmě
   Vrbně	Bruntále

(4) Obvod okresního soudu, jehož působnost byla podle ustanovení odstavce 3 přenesena na okresní soud z obvodu jiného krajského soudu, přičleňuje se na tu dobu k obvodu tohoto krajského soudu.

(5) Změny, které podle tohoto dekretu nastávají v organisaci sborových soudů, platí obdobně i o organisaci příslušných úřadů veřejné žaloby.

(6) Organisace soudů, vyplývající z ustanovení odstavců 1 až 4, je patrna z přílohy tohoto dekretu.

§ 2.

Pro veškeré řádné soudy platí doba ode dne, kdy tento dekret nabude účinnosti, až do 31. prosince 1947 za dobu jejich nové organisace podle § 99 ústavní listiny.

§ 3.

(1) Pokud by to vyžadovaly mimořádné poměry, může ministr spravedlnosti na přechodnou dobu vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení učiniti opatření odchylná od úpravy podle § 1 s výjimkou změny obvodů a sídel soudů. Může zejména:

1. 1. přenésti působnost některých krajských nebo okresních soudů na jiné soudy téhož druhu anebo obnoviti činnost soudů, jejichž působnost byla přenesena na jiný soud,
2. 2. odsunout den, kdy některé soudy zahájí svou činnost.

(2) Opatření učiněná podle předchozího odstavce stran sborových soudů platí přiměřeně pro úřady veřejné žaloby.

§ 4.

Sjednocení předpisů o organisaci a řízení v občanských věcech právních.

Na pohraniční území zemí České a Moravskoslezské rozšiřuje se platnost předpisů, které platí pro ustrojení a příslušnost soudů, působících nyní na ostatním území jmenovaných zemí, jakož i platnost předpisů o řízení před těmito soudy.

§ 5.

(1) Občanské věci právní, vedené u bývalých německých soudů jako soudů první stolice, vede dále ten soud, který by byl pro věc příslušný, kdyby byla zahájena za účinnosti tohoto dekretu; při tom se, co se týká místní příslušnosti, přihlíží k důvodu založivšímu pro věc místní příslušnost německého soudu.

(2) Pro pokračování v občanských věcech sporných se užije § 412, odst. 2 civilního řádu soudního.

§ 6.

K projednání opravného prostředku podaného do rozhodnutí bývalého německého soudu je příslušný soud opravné stolice, který by byl povolán jej vyříditi, kdyby v první stolici byl rozhodl soud příslušný podle § 5.

§ 7.

Rozhodnutí bývalých německých soudů, která v den, kdy nabude účinnosti tento dekret, nebyla ještě v právní moci a proti kterým do toho dne nebyl podán opravný prostředek, lze vzíti v odpor jen podle předpisů uvedených v § 4.

§ 8.

(1) Spisy v občanských věcech právních, kterých se týkají §§ 5 až 7, odevzdá soudní úřad, který je má zatím v úschově, soudu nyní příslušnému.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro odevzdání spisového materiálu týkajícího se skončených občanských věcí právních.

§ 9.

(1) V trestních věcech, které byly zahájeny nebo projednávány u bývalých německých soudů neb státních zástupců na území zemí České a Moravskoslezské, je ke všem úkonům, jež má podle práva platného v době nabytí účinnosti tohoto dekretu provésti soud, povolán ten soud, který by byl podle tohoto práva příslušný k jednání o trestném činu, jenž byl předmětem trestního řízení.

(2) Byl-li však předmětem řízení čin, který podle práva zmíněného v odstavci 1 není trestný, je příslušný vždy sborový soud I. stolice.

§ 10.

Spisy v trestních věcech, zahájených nebo projednaných u bývalých německých soudů nebo státních zástupců, zašle úřad, který je má v úschově, pokud nejde o spisy v trestních věcech uvedených v § 13 tohoto dekretu, neprodleně státnímu zástupitelství u sborového soudu I. stolice, příslušného podle § 9 nebo v jehož obvodě leží okresní soud příslušný podle tohoto ustanovení.

§ 11.

Trestní věci, které dosud nebyly pravoplatně skončeny, posoudí státní zástupce podle práva platného v době nabytí účinnosti tohoto dekretu. Neshledá-li dostatečného důvodu, aby dal proti určité osobě zavésti trestní řízení, spisy odloží, v opačném případě podá buď návrh na zavedení přípravného vyhledávání nebo vyšetřování nebo podá spis obžalovací (návrh) nebo navrhne potrestání okresním soudem.

§ 12.

Trestní věci pravoplatně skončené přezkoumá státní zástupce s hlediska ustanovení článku 9 až 11 ústavního dekretu presidenta republiky z 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku. Shledá-li, že jsou dány podmínky pro postup podle těchto ustanovení, zašle spisy příslušnému soudu (§ 9) s návrhem tomu odpovídajícím; v ostatních případech je odevzdá tomuto soudu k jinému zákonnému opatření. Spisy bývalých německých státních zástupců u sebe uschová.

§ 13.

(1) V trestních věcech zahájených na soukromou žalobu a dosud pravoplatně neskončených, jichž předmětem je čin, který se stíhá na soukromou žalobu též podle práva platného v době nabytí účinnosti tohoto dekretu, zašle úřad spisy, které má v držení, příslušnému soudu (§ 9), který provede řízení podle zásad platných pro řízení v první stolici.

(2) Žádost o trestní stíhání pokládá se za podanou zavčas, byla-li ve lhůtě stanovené právem platným v době nabytí účinnosti tohoto dekretu podána u bývalého německého soudu.

§ 14.

(1) Německé trestní rejstříky převezme státní zastupitelství, v jehož obvodě měl sídlo bývalý německý úřad, u něhož byl trestní rejstřík veden.

(2) Toto státní zastupitelství rozešle zprávy o trestu tam uložené těm státním zastupitelstvím, která jsou úřadem rejstříku trestů podle § 14 vládního nařízení ze dne 14. července 1922, č. 198 Sb., o evidenci soudních provinilců a sbírání dat pro účely kriminální statistiky.

(3) Státní zastupitelství příslušné jako úřad rejstříku trestů vyhotoví na základě došlých zpráv o trestu trestní listy, s nimiž naloží podle předpisů o ukládání trestních listů (§ 16 vládního nařízení uvedeného v předchozím odstavci). Sčítací trestní listy se nevyhotovují a opisy trestních listů se nezasílají místům uvedeným v § 4 uvedeného vládního nařízení.

(4) Ustanovení odstavce 3 se však nevztahují na zprávy o trestu, který byl uložen pro čin, jenž není trestný podle československého práva (čl. 9, odst. 2 ústavního dekretu presidenta republiky z 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku) a na zprávy o trestu, který je v rejstříku trestů zanesen na základě zpráv došlých již dříve.

§ 15.

Pokud před účinností tohoto dekretu byly provedeny při výkonu soudnictví procesní úkony soudy, které podle tohoto dekretu teprve počnou působiti, anebo před nimi, hledí se na ně tak, jako by byly provedeny za účinnosti tohoto dekretu.

§ 16.

Ustanovení §§ 5, 6 a 8 se užije přiměřeně i na občanské věci právní vedené u jiných soudů než bývalých německých soudů, pokud změnou soudního obvodu je dotčen důvod založivší dřívější místní příslušnost.

§ 17.

K zjednodušení a usnadnění kancelářské agendy u soudů s přenesenou působností (§ 1, odst. 3) může ministr spravedlnosti vydati potřebná opatření v cestě správní.

§ 18.

(1) Platnosti pozbývají veškeré předpisy, které se příčí ustanovením tohoto dekretu.

(2) Dále se zrušují ustanovení:

1. 1. §§ 13 až 17 a § 19 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 26. srpna 1944, č. 183 Sb., o zjednodušení v občanském soudnictví; ve věcech odsunutých podle §§ 13 až 17 soud z úřední moci nařídí pokračování v řízení anebo vyzve stranu (účastníka), aby učinila případný návrh;
2. 2. § 2, odst. 1 a § 3 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 2. září 1944, č. 194 Sb., o zjednodušení justiční organisace; obsazení senátů nejvyššího soudu se řídí předpisy platnými dne 29. září 1938.

§ 19.