služební platový řád

§ 14

(1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu.

(2) Zaměstnanci, který je zařazen do čtvrté a vyšší platové třídy, může zaměstnavatel určit platový tarif obdobně podle odstavce 1, pokud

1. a) plní úkoly zpravodajských služeb,
2. b) vykonává umělecké nebo umělecko-pedagogické práce nebo
3. c) je sportovcem, s výjimkou trenéra.

(3) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit okruh zaměstnanců vykonávajících umělecko-technické práce, kterým určí platový tarif obdobně podle odstavce 1.

(4) Pokud zaměstnavatel zaměstnanci uvedenému v § 6 odst. 2 určí platový tarif v souladu s odstavci 1 až 3, přísluší mu takto určený platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

(5) Zaměstnance vykonávajícího umělecké nebo umělecko-pedagogické práce a sportovce, s výjimkou trenéra, může zaměstnavatel zařadit i do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad nebo požadavek (§ 3).

(6) Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou zdravotní pojišťovnou, může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě

1. a) způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do čtvrté až dvanácté platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy,
2. b) podmínky pro poskytování odměn za zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace.⁷)

(7) Vyšetřovatele v oboru bezpečnostní služby, který vykonává práce zařazené v katalogu prací do 10. platové třídy, může zaměstnavatel po dosažení bakalářského vzdělání zařadit do této platové třídy na dobu delší než čtyři roky.

(8) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 7 započte zaměstnavatel do doby započitatelné praxe plně dobu praxe v oboru požadované práce získanou po dosažení bakalářského vzdělání a odečte dobu dvou roků.

§ 15

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

§ 16

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele a jehož platové poměry se řídí tímto nařízením, stanoví platový tarif, výši příplatků a odměn orgán, který ho do funkce jmenoval.

§ 17

(1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 5 odst. 1 písm. c) v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.⁸)

(2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 5 odst. 1 písm. b) a c) v plném rozsahu i dobu praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem a dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace⁹) příslušné studium řádně ukončil.

§ 18

Zaměstnavatel nemusí zaměstnance, kterého zařadil do platové třídy před určením zaměření nebo oboru vzdělání anebo dalšího požadavku pro řádný výkon sjednaného druhu práce, přeřazovat do jiné platové třídy, jestliže tyto požadavky nesplňuje, avšak jeho odborné znalosti zaručují kvalitní výkon požadované práce.

§ 19

(1) Pro občanské zaměstnance Ministerstva vnitra, kteří vykonávají práci v bezpečnostním úseku, a pro občanské zaměstnance Policie České republiky a Vězeňské služby pozbývá platnosti nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády České republiky č. 43/1993 Sb. a nařízení vlády č. 288/1993 Sb.

(2) Pro zaměstnance rozpočtových a příspěvkových organizací uvedených v § 1 odst. 2 písm. g) pozbývá platnosti nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 288/1993 Sb.

§ 20

(1) Plat podle tohoto nařízení se poskytne poprvé za měsíc duben 1994.

(2) Další plat (§ 12) se poskytne poprvé v roce 1995 a jen ve výši poloviny částky, na kterou by jinak zaměstnanci v tomto roce vznikl nárok.

§ 21

Zrušují se:

1. 1. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 223/1992 Sb., kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
2. 2. Nařízení vlády České republiky č. 255/1992 Sb., o platových poměrech příslušníků Sboru požární ochrany České republiky.
3. 3. Hlava první a druhá části první výnosu Ministerstva vnitra České republiky ze dne 11. srpna 1992 č.j. HČ-515/2-92 o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby (vyhlášeno pod č. 428/1992 Sb.).
4. 4. Hlava první a druhá části druhé výnosu Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 16. června 1992 o náležitostech příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky a náhradách výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby.

§ 22