služební platový řád

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

1. a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,
2. b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
3. c) příplatky za vedení,
4. d) hodnostní příplatky pro příslušníky orgánů celní správy a Hasičského záchranného sboru České republiky,
5. e) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši,
6. f) podmínky pro poskytování odměn a
7. g) způsob poskytování platu v jiné než české měně.

(2) Zaměstnancem podle tohoto nařízení se rozumí

1. a) voják z povolání, voják v další službě (dále jen „voják z povolání“), zaměstnanec v pracovním poměru (dále jen „občanský zaměstnanec“) k Armádě České republiky a občanský zaměstnanec Ministerstva obrany,
2. b) příslušník Policie České republiky, občanský zaměstnanec Policie České republiky a občanský zaměstnanec Ministerstva vnitra, který vykonává práci v bezpečnostním úseku,
3. c) příslušník a občanský zaměstnanec Vězeňské služby a občanský zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti, který soustavně vykonává dohled nad výkonem vazby a trestu odnětí svobody,
4. d) příslušník a občanský zaměstnanec Bezpečnostní informační služby,
5. e) příslušník a občanský zaměstnanec Hasičského záchranného sboru České republiky,
6. f) příslušník a občanský zaměstnanec orgánů celní správy a
7. g) občanský zaměstnanec Úřadu pro zahraniční styky a informace a občanský zaměstnanec rozpočtové nebo příspěvkové organizace, ve které se platové poměry řídí zákonem,¹) je-li zřizovatelem těchto organizací
   1. 1. Ministerstvo obrany nebo
   2. 2. Ministerstvo vnitra a byla-li organizace zřízena k plnění úkolů pro potřeby vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo pro potřeby požární ochrany.

(3) Vedoucím zaměstnancem se pro účely tohoto nařízení rozumí zaměstnanec, který je oprávněn podřízeným zaměstnancům ukládat služební nebo pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomu účelu příkazy, rozkazy a závazné pokyny.

§ 2

Platové třídy a platové stupně

(1) Zaměstnanec se zařadí na základě funkce, do které byl ustanoven, nebo na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jejich rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací (dále jen „požadovaná práce“) a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků (§ 3) do platové třídy podle katalogu prací uvedeného v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení (dále jen „katalog“).

(2) Vedoucí zaměstnanec se zařadí do platové třídy, ve které jsou v katalogu zařazeny nejnáročnější práce jemu podřízených a jím odborně řízených zaměstnanců nebo nejnáročnější práce jím vykonávané.

(3) Zaměstnanec se zařadí do platového stupně v závislosti na délce praxe započtené zaměstnavatelem podle § 5. Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení, pokud není hodnocení upraveno zvláštním předpisem.²)

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1) Kvalifikační předpoklad stupně vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu.

(2) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit

1. a) požadavek zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání katalog nebo zvláštní předpis,³)
2. b) další požadavky pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, katalog nebo zvláštní předpis.³)

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1) Zaměstnance zařadí zaměstnavatel do té platové třídy, ve které je v katalogu zařazena požadovaná práce. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného stupně vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis³) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání,

1. a) do první až třetí platové třídy,
2. b) do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu čtyř let, nestanoví-li se dále jinak.

(3) Pokud nestanoví zvláštní předpis jinak,⁴) lze na dobu delší než čtyři roky zařadit zaměstnance do příslušné platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání, jestliže

1. a) dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo
2. b) zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání, a řádně pokračuje ve studiu, nebo
3. c) je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo
4. d) je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud je požadovaná práce převážně manuálního charakteru, která podle katalogu vyžaduje jen střední odborné vzdělání nebo absolvování speciálních kurzů nebo podle vnitřního předpisu zaměstnavatele jen vyučení v oboru nebo zvláštní zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zvláštním předpisem, nebo
5. e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“), nebo vyššího odborného vzdělání, anebo
6. f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání,
7. g) získal podle zvláštního předpisu⁹) pro odbornou výuku uměleckých předmětů odbornou a pedagogickou způsobilost.

§ 5

Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně

(1) Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dále jen „započitatelná praxe“) příslušné platové třídy započte zaměstnavatel dobu

1. a) praxe v oboru požadované práce dosaženou po ukončení stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo ve zvláštním předpisu [§ 4 odst. 3 písm. g)] nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy nebo úplného středního vzdělání a vyššího odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy nebo bakalářského vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy,
2. b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,
3. c) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,
4. d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby a
5. e) mateřské a další mateřské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a další mateřské dovolené platné v době této péče podle zvláštního předpisu,⁵) pokud se žena současně v denním studiu¹⁰) nepřipravovala na povolání, nebo dobu osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(2) Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

1. a) čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků, nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),
2. b) osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,
3. c) deváté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou roků.

(4) Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 může zaměstnavatel odečíst další dobu, než jsou doby stanovené v odstavci 3, pouze na základě hodnocení pracovních výsledků zaměstnance, pokud stanovil podle § 2 odst. 3 věty druhé pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení, nebo pokud je hodnocení upraveno zvláštním předpisem.²)

§ 6

Platový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Vojáku z povolání, příslušníku Policie České republiky, příslušníku Vězeňské služby, příslušníku Bezpečnostní informační služby České republiky, příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníku orgánů celní správy a občanskému zaměstnanci uvedenému v § 1 odst. 2, kterému § 73 odst. 2 až 4 zákoníku práce ukládá větší rozsah základních povinností a omezení než jiným zaměstnancům, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do deváté až dvanácté platové třídy, a zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb a je vynikajícím odborníkem, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3) Jestliže zaměstnavatel podle zvláštního předpisu¹¹) překročí limit prostředků na platy a na odměny za pracovní pohotovost nebo podíl mimotarifních složek, nelze zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele,²) po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo toto překročení zjištěno, poskytovat osobní příplatek.

(4) O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení.

§ 9

Hodnostní příplatek

(1) Zaměstnanci, který je příslušníkem orgánů celní správy, přísluší hodnostní příplatek, který činí

(2) Zaměstnanci, který je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí

§ 10

Zvláštní příplatek

(1) Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁶)

(2) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(3) Zaměstnanci uvedenému v § 1 odst. 2 písm. a), b), c), f) a g), který vykonává činnosti spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popř. k jiným závažným rizikům, se poskytuje příplatek ve výši 1000 Kč až 4000 Kč měsíčně v I. skupině, 500 Kč až 2000 Kč měsíčně ve II. skupině nebo 100 Kč až 1000 Kč měsíčně ve III. skupině. Zařazení těchto činností do I., II. nebo III. skupiny stanoví podle míry rizika v oboru své působnosti ministr vnitra, ministr obrany, ministr financí nebo ministr spravedlnosti.

(4) Zaměstnanci, který plní úkoly zpravodajských služeb, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví nebo k jiným závažným rizikům, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 4000 Kč měsíčně.

(5) Příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky, který soustavně vykonává práce spojené se zdoláváním požárů a záchranné práce vyvolané jinými mimořádnými událostmi, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně. Ostatním příslušníkům Hasičského záchranného sboru České republiky, u nichž může při výkonu práce dojít k rizikům uvedeným ve větě první, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(6) Zaměstnanci, který vykonává práci výkonného letce, se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 6000 Kč měsíčně; příplatek podle odstavce 3 mu nepřísluší.

(7) Vojáku z povolání, který je vyslán v rámci jednotky mírových sil k účasti na mírových operacích Organizace spojených národů, se poskytuje po dobu působení v zahraničí místo příplatku podle odstavce 3 nebo 6 příplatek ve výši 700 USD až 3000 USD měsíčně. Podmínky pro určení výše příplatku v rámci tohoto rozpětí stanoví a výši příplatku vojáku z povolání určí ministr obrany.

(8) Zdravotnickému pracovníkovi,¹²) jehož výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně.

(9) Zaměstnanci hygienické služby, který soustavně provádí a zajišťuje hygienický dozor mimo pravidelné místo výkonu služby, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(10) Zaměstnanci - členu výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně.

(11) Zaměstnanci, který soustavně poskytuje zdravotní péči na operačních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče a na onkologii, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 1000 Kč měsíčně.

(12) Mistrovi odborné výchovy, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném dohledu nad žáky, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů, popř. přístrojů, které slouží k osvojování praktických dovedností a návyků v dílnách a na pracovištích učňovských zařízení při odborném výcviku, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně.

(13) Výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného v odstavcích 2, 4 až 6 a 8 až 12 určí zaměstnavatel. Výši příplatku podle odstavce 3 určí zaměstnavatel v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu, do které je činnost zaměstnance zařazena.

§ 11

Odměny

Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu

1. a) za úspěšné plnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, nebo za dosažení zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
2. b) k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení služebního nebo pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod.

§ 12

Další plat

(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže služebním poměru nebo u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento služební nebo pracovní poměr v prvním pololetí před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Výkon služby ve služebním poměru a výkon práce v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele se nesčítají. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.¹³)

(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec

1. a) odpracoval převážnou část své směny,
2. b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,
3. c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,
4. d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele¹⁴) v rozsahu poloviny své směny a větším,
5. e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.

(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.

(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu¹⁵) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,¹⁶) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.

(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, hodnostního příplatku, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku s výjimkou příplatku podle § 10 odst. 7, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.

(6) Další plat je splatný v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu platu po vzniku nároku na další plat. Před splněním podmínek nároku na další plat stanovených v odstavcích 1, 2 a 4 může zaměstnavatel poskytnout nejvýše dvě zálohy na další plat, pokud se se zaměstnancem dohodne na jejich vrácení v případě, že mu nárok na další plat nevznikne, nebo na vrácení částky, o kterou poskytnuté zálohy překročily výši dalšího platu.

§ 13

Zaměstnanci s místem výkonu práce v cizině, který souhlasí s poskytováním platu nebo jeho části v jiné než české měně, se plat (jeho část) určený v české měně přepočítá podle kurzu devizy - prodej uvedeného v kurzovním lístku České národní banky ke dni, ve kterém zaměstnavatel nakupuje devizy pro účely výplaty platu. Pokud není kurz české měny ke měně státu, ve kterém zaměstnanec koná práci, Českou národní bankou vyhlašován, dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem poskytování platu nebo jeho části v náhradní, volně směnitelné měně. Ustanovení o přepočtu kurzu deviz podle věty první zde platí obdobně.