Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě

Příloha č. 1

VZOROVÝ ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO OVĚŘOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI K NĚKTERÝM ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ

Tento vzorový zkušební řád upravuje v souladu s vyhláškou č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě (dále jen „vyhláška“) práva a povinnosti zkušebních komisí při ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, (dále jen „zvláštní způsobilost“), zásady pro provádění zkoušek a jejich hodnocení.

1. I. ÚKOLY ZKUŠEBNÍ KOMISE
   1. 1. Před zahájením zkoušek k ověřování zvláštní způsobilosti zkušební komise
      1. a) ověří totožnost uchazečů podle osobních dokladů,
      2. b) informuje uchazeče o formě, organizaci a průběhu zkoušek, o právech a povinnostech uchazečů a o způsobu hodnocení zkoušek.
   1. 2. Jednání a práci zkušební komise řídí její předseda. Odpovídá za jednotný a věcně správný postup zkušební komise při zkouškách, za objektivní posuzování odpovědí uchazečů, za dodržování metodických a pedagogických zásad zkoušek a za vytváření příznivých podmínek pro jejich průběh.
   2. 3. Předseda zkušební komise je odpovědný za řádné vedení dokumentace o zkouškách a za její předání příslušnému orgánu k vydání průkazu zvláštní způsobilosti, popřípadě k jinému opatření podle výsledku zkoušky.
   3. 4. Předseda zkušební komise je oprávněn rozhodovat o sporných otázkách souvisejících se zkouškami včetně stížností uchazečů proti postupu zkušební komise nebo proti způsobu hodnocení odpovědí, o jejich vyloučení od zkoušky nebo o přerušení (zastavení) zkoušky a o lhůtě pro opakování zkoušky.
   4. 5. Před zahájením zkoušek svolá předseda zkušební komise její členy k organizační a metodické poradě, na níž je seznámí s jejich právy a povinnostmi, přihláškami uchazečů, se zkušebním řádem a se způsobem hodnocení zkoušek. Projedná s nimi způsob provedení a rozsah písemné zkoušky a podle potřeby i jiné důležité otázky.
   5. 6. Po dobu provádění zkoušky zkušební komise
      1. a) dbá zejména, aby nedocházelo k výměně otázek při písemné zkoušce, k nedovolené spolupráci uchazečů v době jejich přípravy ke zkoušce, k používání nepovolených pomůcek a literatury,
      2. b) činí nutná opatření, jestliže se zjistí, že došlo k porušení zkušebního řádu nebo že se vyskytly závady, které mohou ohrozit správný postup při zkoušce nebo zkreslit její výsledek,
      3. c) umožní uchazeči, který je v době přípravy nebo v průběhu zkoušky postižen zdravotními potížemi nebo má jiný závažný důvod, aby zkoušku na nezbytně nutnou dobu přerušil nebo aby od zkoušky odstoupil; při přerušení zkoušky je nutné učinit opatření potřebná k řádnému pokračování ve zkoušce,
      4. d) v době přípravy ke zkoušce poskytuje uchazeči nezbytné vysvětlení a objasnění otázky,
      5. e) při hodnocení odpovědí důsledně uplatňuje klasifikační stupnici a její hlediska.
   1. 7. Při ukončení zkoušky zkušební komise
      1. a) ohodnotí odpovědi zkoušeného, popřípadě při zkoušce písemným testem zkontroluje správnost odpovědí a stanoví počet dosažených bodů,
      2. b) zaznamená výsledek zkoušky, popřípadě počet bodů získaných v testu, do protokolu o zkoušce,
      3. c) seznámí uchazeče s hodnocením.
   1. 8. Zúčastní-li se jednání zkušební komise při zkouškách zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, je oprávněn kontrolovat úroveň organizačního zajištění zkoušek, správnost metodického postupu a dodržování předpisů při zkouškách.

1. II. DRUHY ZKOUŠEK ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI
   1. 9. Ověřování zvláštní způsobilosti se provádí písemnou a ústní zkouškou s výjimkou případů podle § 10 odst. 5 a 6 vyhlášky. Písemná část zkoušky může mít formu písemné práce nebo formu písemného testu.
   2. 10. Uchazeč, který obdržel zkušební otázky, má při ústní zkoušce nárok na přípravu; časový rozsah a způsob přípravy určí předseda zkušební komise. Při přípravě může uchazeč vznést pouze dotaz týkající se ujasnění zkušebních otázek. U písemné zkoušky nebo u zkoušky testem příprava odpadá.
   3. 11. Čas vymezený k přípravě lze zkrátit jen tehdy, souhlasí-li s tím zkoušený a prohlásí-li, že je připraven odpovídat.
   4. 12. Při přípravě lze používat pouze povolené pomůcky. Při zkoušce může uchazeč nahlížet do svých poznámek z přípravy nebo může písemně připravenou odpověď přečíst. Uchazeč, který při zkoušce použil nepovolených pomůcek, může být z dalšího průběhu zkoušky vyloučen.

   Písemná zkouška

   1. 13. Písemná zkouška předchází zkoušce ústní a je samostatně hodnocena. Nesmí trvat déle než 4 hodiny. Rozsah a náplň písemné zkoušky je nutno volit tak, aby odpovídala stanovenému časovému limitu. Před započetím písemné zkoušky sdělí předseda zkušební komise, nebo člen zkušební komise, pověřený organizací písemné zkoušky, uchazečům dobu stanovenou na vypracování písemné práce.
   2. 14. Otázky k písemné zkoušce sestaví zkušební komise a schvalují je vedoucí orgánu, u kterého je zkušební komise zřízena.
   3. 15. Otázky se ke každé písemné zkoušce obměňují.
   4. 16. Písemné zkoušce se podrobují všichni uchazeči s výjimkou uvedenou v bodě 9. Vykonávají ji pod dozorem člena zkušební komise určeného jejím předsedou. Člen pověřený dozorem při písemné zkoušce odpovídá za řádné dodržování režimu této zkoušky.
   5. 17. Uchazeč, který písemnou práci dokončil, ji odevzdá členu zkušební komise provádějícímu dozor, který na ni poznamená čas odevzdání. Po uplynutí stanoveného limitu musí písemnou práci odevzdat všichni uchazeči.
   6. 18. Práce z písemné zkoušky posoudí a vyhodnotí zkušební komise nejpozději do zahájení ústní zkoušky.

   Zkouška písemným testem

   1. 19. Pro zkoušku písemným testem platí tyto zásady:
      1. a) obsah otázek celého testu schválených podle bodu 14 musí vyčerpávat podstatnou část zkušební látky,
      2. b) čas zkoušky jedním testem nesmí být delší než 1 hodina,
      3. c) při použití více testů musí být mezi jednotlivými testy přestávka v délce nejméně 15 minut,
      4. d) hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem; pro každý obor, popřípadě druh zkoušky, je nutno stanovit nejnižší potřebný počet bodů,
      5. e) kritéria pro konečný výsledek zkoušky testem jsou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
   1. 20. Před zahájením zkoušky testem musí být uchazeči podrobně seznámeni s jejími pravidly; dotazy a nejasnosti je nutno objasnit do zahájení vlastní zkoušky.
   2. 21. Předseda zkušební komise stanoví dobu, v níž je nutno zkoušku testem ukončit.
   3. 22. Zkoušený uchazeč vyznačí odpovědi do předtištěného záznamu, který slouží ke zhodnocení konečného výsledku zkoušky testem. V záznamu je uvedeno jméno uchazeče, číslo testového souboru, datum konání zkoušky, popřípadě jejího opakování a výsledek zkoušky („vyhověl“ – „nevyhověl“). Správnost zápisů v záznamu ověří podpisem předseda zkušební komise a její členové.

   Ústní zkouška

   1. 23. Ústní zkoušce se podrobí uchazeči s výjimkou těch, kteří byli v průběhu písemné zkoušky vyloučeni.
   2. 24. Doba ústní zkoušky nemá být delší než 20 minut.
   3. 25. Zkušební komise jsou při zkoušce povinny dbát těchto zásad:
      1. a) formulovat jasně a srozumitelně a poskytovat zkoušenému možnost soustředit se na odpověď,
      2. b) poskytnout uchazeči možnost odpovídat volně bez zásahu zkušební komise; do odpovědi zkoušeného zasahuje předseda, popřípadě člen zkušební komise pouze tehdy, odpovídá-li zkoušený jinak než na položenou otázku nebo tehdy, není-li schopen v odpovědi sám pokračovat; zkoušející nesmí svým výkladem nahrazovat odpověď uchazeče,
      3. c) ukončí-li zkoušený svoji odpověď, může zkušební komise žádat případné doplnění nebo upřesnění odpovědi,
      4. d) při uzavření odpovědi na otázku předseda zkušební komise tuto odpověď věcně zhodnotí a popřípadě ji doplní.

   Zkušební otázky

   1. 26. Zkušební otázky k ústní zkoušce jsou uvedeny v seznamu schváleném obdobně jako otázky k písemné zkoušce (viz bod 14). Otázky je třeba průběžně aktualizovat, aby odpovídaly současnému stavu předpisů a stavu poznání v příslušných oborech.
   2. 27. Zkušební otázky se sestavují do souborů, které tvoří zpravidla tři otázky. Tyto soubory otázek musí vycházet ze schváleného seznamu zkušebních otázek. Každý soubor otázek se opatří pořadovým číslem, rovněž jednotlivé otázky v souboru se označí.
   3. 28. Otázky musí být stanoveny tak, aby se pokud možno neopakovaly v jednom zkušebním dnu.
   4. 29. Soubor otázek si uchazeč vytáhne a sdělí jeho pořadové číslo zkoušejícímu. Toto číslo se zaznamená do zápisu o zkoušce. Po přečtení otázek sdělí uchazeč, zda otázkám porozuměl nebo zda k nim potřebuje vysvětlení. Formulace zkušebních otázek se zapíše do protokolu o zkoušce.
   5. 30. Kromě základních otázek, které si uchazeč vytáhl, mohou být položeny doplňující otázky směřující obsahově k základním otázkám. Doplňující otázky se kladou tehdy, jestliže odpovědi na základní otázky jsou neúplné nebo značně nepřesné, takže nelze zatím jednoznačně rozhodnout, zda uchazeč při ústní zkoušce vyhověl nebo nevyhověl.

1. III. HODNOCENÍ ZKOUŠEK ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI

   Klasifikace

   1. 31. Členové zkušební komise jsou při hodnocení odpovědí uchazečů povinni řídit se jednotnými objektivními hledisky a metodickými pokyny danými předsedou zkušební komise.
   2. 32. Písemná a ústní zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

   Klasifikační stupeň „vyhověl“

   Uchazeč prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku, že jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky a na základě celkového hodnocení zkoušky lze předpokládat, že se ve výkonu činnosti v praxi osvědčí.

   Klasifikační stupeň „nevyhověl“

   Uchazeč odpovídal pouze částečně nebo nepřesně, pouze s pomocí zkoušejícího; ve znalostech se projevily značné nedostatky a není záruka, že by výkon činnosti prováděl dobře.

   1. 33. Po ukončení zkoušek vyzve předseda všechny členy zkušební komise k celkovému hodnocení zkoušek. Každý člen komise oznámí a na požádání předsedy zdůvodní své hodnocení. Na základě ohodnocení jednotlivými členy komise vyhlásí předseda výsledné hodnocení jednotlivých uchazečů.

   Způsob hodnocení

   1. 34. Písemná i ústní část zkoušky se hodnotí samostatně a při celkovém hodnocení se vychází z těchto dílčích výsledků.
   2. 35. Nevyhoví-li uchazeč pouze v některé části písemné zkoušky, jsou mu v rámci ústní zkoušky položeny doplňující otázky z oboru, v němž při písemné zkoušce nevyhověl, aby se objektivně prokázala úroveň jeho znalostí.
   3. 36. Uchazeč, který v průběhu zkoušky od ní odstoupil nebo byl ze zkoušky vyloučen, popřípadě vlastní vinou přerušenou zkoušku nedokončil, je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.
   4. 37. Pokud při odstoupení od zkoušky uchazeč prokáže, že tak byl nucen učinit ze závažných důvodů, provede o tom předseda zkušební komise záznam do protokolu a doporučí uchazeči, aby zkoušku vykonal v dalším termínu. V takovém případě se má za to, že uchazeč zkoušku vůbec nekonal.

   Vyhlášení výsledků zkoušky

   1. 38. Po ukončení zkoušky a po uzavření jejího hodnocení vyhlásí předseda zkušební komise výsledek zkoušky. Uchazeči, který při vyhlašování výsledků zkoušek není přítomen, sdělí zkušební komise výsledek jeho zkoušky jiným vhodným způsobem.
   2. 39. Uchazeče, který při zkoušce nevyhověl, poučí předseda zkušební komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky.

1. IV. ADMINISTRATIVNÍ ZABEZPEČENÍ ZKOUŠEK

   Protokol o zkoušce

   1. 40. O zkoušce každého uchazeče se sepíše protokol obsahující tyto údaje:
      1. a) jméno, příjmení a osobní data uchazeče,
      2. b) místo a datum konání zkoušky,
      3. c) orgán, u něhož se zkouška konala,
      4. d) jmenovité složení zkušební komise, jméno jejího předsedy,
      5. e) obor činnosti (funkce), zkušební otázky, výsledky písemné a ústní zkoušky, popřípadě písemného testu a souhrnný výsledek zkoušky,
      6. f) rozhodnutí o opakování zkoušky (viz § 10 odst. 4 vyhlášky),
      7. g) rozhodnutí o vyloučení uchazeče od zkoušky, popřípadě o jiných důvodech přerušení zkoušky,
      8. h) závady nebo nedostatky, které se při zkoušce vyskytly,
      9. i) provedená opatření a návrhy.
   1. 41. Protokol o zkoušce projedná předseda zkušební komise se všemi jejími členy. Protokol podepíší všichni členové zkušební komise.

   Vydání průkazu zvláštní způsobilosti

   1. 42. Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ústřední orgán státní správy podle § 11 vyhlášky průkaz zvláštní způsobilosti, který držitele opravňuje k výkonu činnosti (funkce) v něm uvedené. Průkaz zvláštní způsobilosti je veřejnou listinou.

   Dokumentace o zkouškách způsobilosti

   1. 43. O zkouškách způsobilosti vedou ústřední orgány státní správy zajišťující činnost zkušebních komisí tuto dokumentaci:
      1. a) přihlášky organizací o připuštění uchazečů ke zkouškám,
      2. b) protokoly o zkouškách zvláštní způsobilosti,
      3. c) záznamy zkušební komise o úkonech a opatřeních provedených v souvislosti se zkouškami zvláštní způsobilosti,
      4. d) přihlášky k opakovaným zkouškám a další dokumentaci o těchto zkouškách,
      5. e) evidenční karty vydaných průkazů způsobilosti,
      6. f) jmenný rejstřík držitelů průkazu způsobilosti.
   1. 44. Pro skartaci dokumentace ze zkoušek způsobilosti platí obecně stanovené lhůty.