Vyhláška ministerstva vnitra o pravidlech silničního provozu

§ 30

Přeprava osob

(1) Řidič zodpovídá za počet přepravovaných osob a za to, že tyto osoby neohrozí svým chováním bezpečnost silničního provozu; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy, např. na stupátkách, na karosérii apod.

(2) V motorovém vozidle určeném pro přepravu osob, v osobním dodávkovém automobilu, v osobním přívěsu a v postranním vozíku motocyklu se smějí přepravovat osoby až do váhy užitečného zatížení vozidla; přitom nesmí počet osob starších 15 let převyšovat počet povolených míst. Při přepravě osob mladších 15 let nesmí být řidič omezován v bezpečném ovládání vozidla. Tato ustanovení platí i při přepravě osob v kabině pro řidiče nákladního nebo dodávkového automobilu anebo traktoru.

(3) V dodávkovém automobilu se smějí v prostoru pro náklad přepravovat nejvýše čtyři osoby starší 15 let; při přepravě osob s nákladem nesmí být ohrožena jejich bezpečnost.

(4) Na druhém sedle motocyklu se smí přepravovat osoba starší 7 let, byla-li při schválení technické způsobilosti motocyklu taková přeprava povolena a je-li motocykl opatřen stupačkami. Přepravovat osobu na nádrži na palivo nebo mezi řidičem a spolujezdcem je zakázáno. Boční posaz spolujezdce je povolen jen na skútru.

(5) Na ložné ploše nákladního automobilu s výjimkou nákladního automobilu se sklápěcí karosérií se smí bez povolení přepravovat nejvýše šest osob starších 15 let určených k naložení nebo složení nákladu; při přepravě osob s nákladem nesmí být ohrožena jejich bezpečnost. Přeprava osob na ložné ploše ostatních motorových vozidel a na ložné ploše nákladního přívěsu je zakázána.

§ 31

Přeprava osob autobusy, trolejbusy a tramvajemi

(1) Cestující autobusu veřejné hromadné dopravy osob, trolejbusu nebo tramvaje (dále jen „veřejný dopravní prostředek“), je povinen chovat se při čekání na veřejný dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy a při vystupování tak, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména nesmí za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku a nastupovat nebo vystupovat mimo zastávku bez povolení pracovníka dopravního podniku. Cestující je povinen uposlechnout pokynů pracovníka dopravního podniku. Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby cestující na pokyn tohoto pracovníka vystoupili nebo nastoupili mimo zastávku a při tom vstoupili do vozovky, je tento pracovník oprávněn zastavovat vozidla.

(2) Řidič veřejného dopravního prostředku se nesmí za jízdy bavit s jinými osobami, jíst, pít a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny nebo do prostoru vyhrazeného pro řidiče.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na nepravidelnou přepravu veřejnými dopravními prostředky nebo autobusy neveřejné, tj. závodové a podobné dopravy. Za pořádek ve vozidle, kterým se přepravují účastníci zájezdu, zodpovídá vedoucí zájezdu.

(4) Podrobnosti o přepravě osob veřejnými dopravními prostředky upravují zvláštní předpisy*).

(5) Zastávky veřejného dopravního prostředku lze zřídit jen tam, kde to neohrožuje bezpečnost a plynulost silničního provozu; k zřízení zastávky je třeba předchozího souhlasu okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, postačí předchozí projednání s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

§ 32

Hromadná přeprava osob na ložné ploše nákladního automobilu

(1) Přepravovat na ložné ploše nákladního automobilu více než šest osob je dovoleno, jen je-li to nezbytně nutné k splnění hospodářských úkolů a nelze-li užít vozidla určeného k přepravě osob, a to na povolení okresního národního výboru; povolení musí mít řidič u sebe. Okresní národní výbor může povolení vydat pro jednotlivou přepravu nebo na určitou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců. K přepravě se smí užít jen nákladního automobilu, jehož technickou způsobilost přezkoušel okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti a od přezkoušení neuplynulo více než šest měsíců.

(2) Počet osob nesmí překročit u nákladního automobilu o užitečném zatížení

Osoby mladší 15 let je dovoleno přepravovat, jen jsou-li doprovázeny osobou starší 18 let. Nákladní automobil se musí opatřit napjatou plachtou a sedadly s opěradlem, připevněnými k vozidlu, přičemž stěny vozidla musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly.

(3) Přepravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla; za to zodpovídá vedoucí, kterého určí osoba zodpovědná za provoz vozidla z přepravovaných osob.

(4) Rychlost jízdy nákladního automobilu hromadně přepravujícího osoby nesmí překročit 50 km za hodinu. V povolení vydaném podle odstavce 1 se mohou stanovit další potřebné podmínky.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na hromadnou přepravu osob na ložné ploše nákladního automobilu civilní obrany, Lidových milic a požární ochrany, nákladního automobilu plnícího výcvikové úkoly Svazu pro spolupráci s armádou, a na přepravu osob při živelní pohromě. Na nákladní automobily přepravující výlučně příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů se nevztahují ustanovení odstavců 1, 2 a 4.

§ 33

Přeprava osob na ložné ploše nákladního přívěsu traktoru

(1) Na ložné ploše nákladního přívěsu traktoru je dovoleno přepravovat osoby jen na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně nutné k splnění hospodářských úkolů. K přepravě se nesmí užít nákladního přívěsu se sklápěcí karosérií a nákladního dvoukolového přívěsu.

(2) Při přepravě podle odstavce 1 se musí dodržet tyto podmínky:

1. a) traktor smí mít jen jeden přívěs;
2. b) přívěs musí mít průběžnou brzdu obsluhovanou řidičem;
3. c) počet přepravovaných osob nesmí být větší než 15; osoby mladší 15 let je dovoleno přepravovat, jen jsou-li doprovázeny osobou starší 18 let;
4. d) přepravované osoby musí sedět na sedadlech připevněných k ložné ploše přívěsu, přičemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, nebo musí sedět na podlaze přívěsu; přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla;
5. e) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu.

§ 34

Přeprava nákladů

(1) Váha nákladu nesmí převyšovat užitečné zatížení vozidla. Náklad se musí na vozidle řádně umístit a upevnit, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, neznečišťoval nebo nepoškozoval silnici, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval předepsané osvětlení, odrazová skla a poznávací značky vozidla; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu (např. plachta, řetězy, lana apod.). Předměty, které lze snadno přehlédnout (např. jednotlivé tyče, roury apod.), nesmějí po straně vyčnívat.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 metr, musí se přečnívající konec nákladu označit červeným praporkem rozměrů nejméně 30 cm x 30 cm, za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílým odrazovým sklem a vzadu červeným světlem a červeným odrazovým sklem. Přečnívá-li náklad do strany u motorového vozidla vnější okraj obrysových světel více než o 40 cm, u nemotorového vozidla okraj vozidla více než o 40 cm, musí se přečnívající konec nákladu označit červeným praporkem rozměrů nejméně 30 cm x 30 cm, za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílým odrazovým sklem a vzadu červeným světlem a červeným odrazovým sklem. Odrazová skla se smějí umístit nejvýše 120 cm nad zemí. Povinnost označit náklad přečnívající vozidlo do strany praporky neplatí pro vozidla přepravující zemědělské výrobky; za snížené viditelnosti se může užít světel nebo odrazových skel.

(3) Nakládat a skládat náklad na silnici je dovoleno, jen nelze-li to bez zvláštních obtíží provést mimo silnici (např. ve dvoře, v průjezdu apod.). Složení a naložení nákladu na silnici se musí provést co nejrychleji.

§ 35

Přeprava nebezpečných nákladů

(1) Vozidlo přepravující hořlavý nebo výbušný náklad se musí označit snímatelným nápisem „Nebezpečný náklad“ provedeným v barvě jasně odlišné od barvy karosérie vozidla; nápis se musí sejmout, nepřepravuje-li vozidlo nebezpečný náklad. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

(2) Podrobnosti o přepravě nebezpečných nákladů upravují zvláštní předpisy.*)

§ 36

Dopravní značky a dopravní zařízení**)

(1) V silničním provozu se užívají

1. - svislé dopravní značky (na tabulích);
2. - vodorovné dopravní značky (na vozovce a součástech silnice).

(2) Svislé dopravní značky jsou

1. - výstražné značky, které vyznačují místa, kde hrozí nebezpečí a účastník silničního provozu je proto povinen dbát zvýšené opatrnosti (č. 1a až 21);
2. - zákazové a příkazové značky, které ukládají účastníku silničního provozu zákazy, omezení nebo příkazy, jichž musí uposlechnout (č. 22a až 54);
3. - informativní značky, které vyjadřují informace sloužící k usnadnění silničního provozu a napomáhají orientaci účastníka silničního provozu (č. 55a až 73);
4. - dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam dopravní značky, pod kterou jsou umístěny (č. 74 až 79c);
5. - zvláštní tabule, které vyjadřují zvláštní situaci nebo nebezpečí (č. 80).

(3) Vodorovné dopravní značky se tvoří zejména podélnými nebo příčnými čarami souvislými nebo přerušovanými; v obci se může přerušovaná čára výjimečně tvořit hřeby nebo podobným způsobem.

(4) Podélnou čáru souvislou (č. 1a) nebo dvojitou podélnou čáru souvislou (č. 1b) nesmí řidič přejíždět a ani náklad nesmí přes tuto čáru přesahovat, není-li to nutné k vyjíždění ze silnice nebo k objíždění překážky.

(5) Podélnou čáru přerušovanou (č. 2) smí řidič přejíždět při zachování pravidel silničního provozu.

(6) U podélné čáry souvislé doplněné čarou přerušovanou (č. 3) řídí se řidič významem čáry bližší směru jeho jízdy.

(7) Ustanovení odstavců 4, 5 a 6 neplatí u podélné čáry souvislé nebo přerušované vyznačující okraj vozovky (č. 4).

(8) Příčná čára přerušovaná (č. 5a) nebo příčná čára přerušovaná se symbolem „Dej přednost v jízdě!“ (č. 5b) vyznačuje místo, kde řidič zastaví, je-li povinen zastavením dát přednost v jízdě na příkaz dopravní značky „Dej přednost v jízdě!“ (č. 22a) nebo je-li povinen zastavit před křižovatkou s řízeným provozem.

(9) Příčná čára souvislá (č. 6a) nebo příčná čára souvislá s nápisem STOP (č. 6b) vyznačuje místo, kde je řidič povinen zastavit na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 23) nebo před křižovatkou s řízeným provozem.

(10) Příčnými čarami přerušovanými (č. 7) nebo podélnými čarami typu zebra (č. 8) se vyznačuje přechod pro chodce.

(11) Šipkami (č. 9) se vyznačuje zejména předepsaný směr nebo způsob jízdy anebo způsob řazení před křižovatkou.

(12) Zvláštními značkami se vyznačuje parkoviště (č. 10a až 10c), parkoviště vyhrazené pro autodrožky (č. 10d), zastávka autobusů nebo trolejbusů (č. 11a) a zastávka tramvají (č. 11b).

(13) Šikmé rovnoběžné čáry (č. 12) vyznačují prostor, do kterého je zakázáno vjíždět (např. nástupní nebo ochranný ostrůvek apod.).

(14) Nápisy na vozovce (č. 13) poskytují jiné potřebné údaje.

(15) Dopravními zařízeními jsou zejména světelná zařízení určená k řízení provozu, odrazovky vyznačující okraj silniční koruny, směrové desky v nebezpečných zatáčkách, dopravní kužele určené k vymezení jízdních pruhů a označení vnějších a vnitřních okruhů (§ 38 odst. 3).

§ 37

Užívání dopravních značek a dopravních zařízení

(1) V silničním provozu se smí užívat dopravních značek jen v takovém rozsahu, jak to nezbytně vyžaduje zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to podle přílohy k této vyhlášce. O druhu užitých dopravních značek a dopravních zařízení a o jejich umístění rozhoduje okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti po předchozím projednání s orgány, kterým přísluší správa silnice; na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, rozhodují národní výbory.

(2) Na dopravních značkách nebo na jejich sloupcích anebo na dopravních zařízeních je zakázáno umísťovat cokoliv, co nesouvisí se značkou nebo zařízením; tento zákaz neplatí pro tabulky s evidenčním číslem mostů. V blízkosti silnice je zakázáno umísťovat jakékoliv zařízení, které by mohlo vést k záměně s dopravní značkou nebo s dopravním zařízením anebo které by je zakrývalo nebo svou úpravou jejich význam zmenšovalo anebo rozptylovalo pozornost účastníka silničního provozu způsobem ohrožujícím bezpečnost silničního provozu.

§ 38

Místní úprava silničního provozu

(1) Vyžaduje-li to podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu nebo stavba, údržba anebo ochrana silnice, silniční provoz se upraví, v míře nezbytně nutné omezí nebo zastaví příslušnou dopravní značkou nebo dopravním zařízením.

(2) O místní úpravě, s výjimkou uzavírky a objížďky, rozhoduje okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti po předchozím projednání s národním výborem a s orgány, kterým přísluší správa silnice; na území hlavního města Prahy a v místech, která stanoví ministr vnitra, rozhodují národní výbory. O povolování uzavírek a objížděk platí zvláštní předpisy.*). O vyhrazení parkoviště pro podnik nebo organizaci rozhoduje národní výbor po předchozím projednání s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

(3) Má-li se pro řidiče, kteří obcí jen projíždějí, určit vnější okruh, vyznačí se bílo-červeno-bílým pruhem na sloupech nadzemních vedení. Má-li se pro řidiče, kteří nejedou do středu obce, určit vnitřní okruh, vyznačí se bílo-modro-bílým pruhem. Mění-li okruh směr, užije se zvláštní tabule, na které se řidič výstižným způsobem na tuto změnu upozorní.

(4) Vyžaduje-li práce na silnici úplné nebo částečné uzavírky silnice, označí se uzavírka podle ustanovení čl. 10 a 11 přílohy k této vyhlášce. Na práce, které nevyžadují ani částečného uzavření silnice, stačí upozornit na dobu nezbytně nutnou dopravní značkou „Práce na silnici“ (č. 15) nebo červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Označit pracoviště je povinen ten, kdo práce provádí; zodpovědným je vedoucí pracoviště.

(5) Pro určité úkoly, při nichž se musí užít silnice (např. při měření apod.), může krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti povolit k zajištění bezpečnosti pracovníků užívání přenosných dopravních značek. Orgány, kterým přísluší správa silnice, smějí užívat těchto značek bez povolení.

§ 39

Řízení provozu na křižovatce

(1) Provoz na křižovatce řídí příslušník Veřejné bezpečnosti pokyny paží a změnou postoje; přitom zpravidla užívá směrovky, kterou drží v pravé ruce.

(2) Příslušník Veřejné bezpečnosti užívá těchto znamení:

1. a) znamení „Stůj!“ dávané upažením jedné nebo obou paží napříč zakázaného směru provozu, přičemž stojí čelem nebo zády k zastavovanému směru;
2. b) znamení „Pozor!“ dávané vztyčením paže nebo užívá-li směrovky, vztyčením předloktí pravé paže;
3. c) znamení „Volno!“ dávané upažením jedné nebo obou paží ve volném směru provozu, přičemž stojí bočně k dovolenému směru provozu;
4. d) znamení „Zrychlit jízdu!“ dávané krčením upažené paže přes střed těla;
5. e) znamení „Zpomalit jízdu!“ dávané kýváním upažené paže nahoru a dolů.

Při znamení „Stůj!“ a „Volno!“ může příslušník Veřejné bezpečnosti připažit jednu nebo obě paže, postačí-li k řízení provozu postoj.

(3) Při začátku a skončení řízení provozu a při každé změně směru vychází příslušník Veřejné bezpečnosti ze znamení „Pozor!“.

(4) Na znamení „Stůj!“ zastaví řidič před křižovatkou. Na znamení „Volno!“ pokračuje řidič v jízdě; dodrží-li ustanovení o odbočování (§ 13), odbočí řidič vpravo nebo vlevo, aniž by čekal na znamení „Pozor!“.

(5) Na znamení „Pozor!“

1. - řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě;
2. - řidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavit před křižovatkou;
3. - řidič v prostoru křižovatky je povinen křižovatku neprodleně opustit.

(6) Má-li řidič přijíždějící z volného směru odbočit plynule vlevo, i když přijíždí řidič v protisměru, zastaví příslušník Veřejné bezpečnosti řidiče přijíždějícího v protisměru zdvižením paže ohnuté v předloktí, přičemž dlaň směřuje proti zastavovanému směru; řidiči odbočujícímu vlevo dává pokyn k plynulému odbočení druhou paží.

(7) Je-li řidič povinen zastavit před křižovatkou, zastaví před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára přerušovaná (č. 5a, 5b) nebo souvislá (č. 6a, 6b). Kde této čáry není, tvoří hranici vnější označení přechodu pro chodce; kde ani toho není, spojnice bodů, v nichž se setkávají okraje vozovky.

(8) Příslušník Veřejné bezpečnosti může při řízení provozu na křižovatce dávat kromě znamení uvedených v odstavci 2 a 6 i jiná vhodná znamení.

(9) Znamení dávaná příslušníkem Veřejné bezpečnosti platí obdobně i pro chodce.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se vztahují i na řízení provozu na křižovatce orgánem vojenské pořádkové služby.

§ 40

Řízení provozu světelnými znameními

(1) Při řízení provozu na křižovatce světelnými znameními znamená:

1. - červené světlo: „Stůj!“ (§ 39 odst. 4);
2. - žluté světlo: „Pozor!“ (§ 39 odst. 5);

je-li však řidič při rozsvícení tohoto světla již tak těsně u hranice křižovatky, že by nemohl před ní bezpečně zastavit, smí vjet do křižovatky;

1. - zelené světlo: „Volno!“ (§ 39 odst. 4).

Žluté světlo znamená „Pozor!“ i tehdy, rozsvítí-li se současně s červeným světlem; řidič je povinen se připravit k jízdě.

Ustanovení § 39 odst. 7 platí obdobně.

(2) Má-li zelené světlo tvar jedné nebo více šipek, smí řidič při jejich rozsvícení jet jen ve směru, kterým ukazují.

(3) Na znamení červeného nebo žlutého světla doplněného současně rozsvícenou zelenou šipkou nebo šipkami, smí řidič jet jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují; přitom je povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím ve volném směru a chodcům přecházejícím ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky. Toto ustanovení platí i tehdy, je-li světelné zařízení doplněno bílou tabulkou se zelenou šipkou nebo šipkami.

(4) Světelná znamení uvedená v odstavci 1 platí obdobně i pro chodce. Je-li pro chodce zřízeno zvláštní světelné zařízení, smí chodec přecházet vozovku jen na zelené světlo. Červené světlo rozsvícené současně se zeleným světlem oznamuje bezprostřední změnu na červené světlo; chodec nesmí již vstupovat do vozovky.

(5) Při řízení silničního provozu mimo křižovatku světelnými znameními znamená:

1. - červené světlo: „Stůj!“; řidič je povinen zastavit před světelným zařízením;
2. - zelené světlo: „Volno!“.

(6) Jsou-li nad jízdními pruhy umístěna světelná zařízení, zakazuje červené světlo vjet do příslušného jízdního pruhu a zelené světlo dovoluje do něho vjet.

(7) Dvěma přerušovanými červenými světly se vyznačuje místo, kde na silnici vjíždějí vozidla požární ochrany; na znamení těchto světel je řidič povinen zastavit před světelným zařízením.

(8) Přerušované žluté světlo označuje místo, kde je nutno zvýšit opatrnost.

§ 41

Oprávnění k zastavování vozidel

(1) Zastavovat vozidla smějí jen

1. - příslušníci Veřejné bezpečnosti ve stejnokroji;
2. - v blízkosti státních hranic příslušníci Pohraniční stráže ve stejnokroji;
3. - členové Pomocné stráže veřejné bezpečnosti při zjištění přestupku nebo závady na vozidle, jinak jen v přítomnosti příslušníka Veřejné bezpečnosti; mimo obec nesmějí zastavovat vozidla za snížené viditelnosti;
4. - další osoby, pro které toto oprávnění vyplývá z jiných ustanovení této vyhlášky.*)

(2) Znamení k zastavení dává příslušník Veřejné bezpečnosti, příslušník Pohraniční stráže nebo člen Pomocné stráže veřejné bezpečnosti vztyčením paže nebo červeno-bílým zastavovacím terčem, z jedoucího vozidla kýváním upažené paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem; za snížené viditelnosti dávají znamení k zastavení červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Jiné osoby nesmějí zastavovacího terče nebo červeného světla užívat.

§ 42

Chodci

(1) Chodec je povinen chodit po chodníku, a to vpravo; kde není chodník, je povinen chodit po levé krajnici a kde ani této není nebo je-li neschůdná, při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe, neohrozí-li nebo neomezí-li silniční provoz.

(2) Kde je určen pro chodce dopravní značkou „Stezka pro chodce“ (č. 52) vymezený pruh nebo stezka, je chodec povinen je užívat; jiným účastníkům silničního provozu je jejich užívání zakázáno.

(3) Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit nebo omezit provoz na chodníku, je povinen jít po levé krajnici a kde této není nebo je-li neschůdná, při levém okraji vozovky.

(4) Chodec, který by mohl v důsledku požití alkoholického nápoje ohrozit bezpečnost silničního provozu nebo bezpečnost vlastní, se nesmí zúčastnit silničního provozu.

(5) Chodec smí přecházet vozovku jen kolmo k směru silničního provozu, a to urychleně. Chodec je povinen předem se přesvědčit, zda lze bezpečně přejít, zejména s ohledem na vzdálenost a rychlost přijíždějícího vozidla nebo překážku, která mu brání v rozhledu.

(6) Na přechodu pro chodce je chodec povinen přecházet v pravé polovině přechodu.

(7) Dopravní značkou „Jiný příkaz“ (č. 54) s nápisem „Přecházejte jen po přechodu“ se může vyznačit úsek, kde jsou chodci povinni přecházet vozovku jen po přechodu pro chodce.

(8) Pro chodce platí přiměřeně i ustanovení § 20 a 29.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na osobu, která vede psa, tlačí dětský kočárek, táhne sáňky nebo užívá ručního vozíku pro tělesně postiženou osobu.

§ 43

Pochodující útvary

(1) Pro pochodující útvary (např. útvar ozbrojených sil, pohřební průvod apod.) platí přiměřeně i ustanovení § 6 až 8, 11 až 18, 20, 21, 27 a 29.

(2) Za snížené viditelnosti se musí pochodující útvar označit vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu rovněž po obou stranách červeným světlem.

(3) Za dodržování ustanovení odstavců 1 a 2 zodpovídá vedoucí pochodujícího útvaru.

(4) Organizovaná skupina školní mládeže smí jít nejvýše ve dvojstupech a musí být doprovázena osobou starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na skupinu řádně dozírala. Vozovky smí skupina užít, jen nemůže-li jít po chodníku nebo po levé krajnici. Musí-li užít vozovky, řídí se skupina ustanoveními odstavců 1 až 3. Jiné skupiny školní mládeže nebo dětí nepodléhajících povinné školní docházce se řídí ustanoveními pro chodce.

(5) Osoba, která doprovází organizovanou skupinu školní mládeže nebo skupinu dětí nepodléhajících povinné školní docházce, je oprávněna při přecházení vozovky zastavovat vozidla.

§ 44

Jízda na jízdním kole

(1) Osoba mladší 10 let smí na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) jezdit na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na tuto osobu řádně dozírala.

(2) Cyklista je povinen jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Kde je určen pro cyklisty dopravní značkou „Stezka pro cyklisty“ (č. 53) vymezený pruh nebo stezka, je cyklista povinen je užívat; jiným účastníkům silničního provozu je jejich užívání zakázáno.

(3) Cyklisté smějí jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky nebo po krajnici jen jednotlivě za sebou. Cyklista nesmí jet bez držení řidítek, držet se jiného vozidla, jet v těsné blízkosti za motorovým vozidlem, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík nebo psa a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li jízdní kolo opatřeno zvláštním sedadlem umístěným před cyklistou a stupačkami, smí osoba starší 18 let vézt osobu mladší 7 let.

(4) U jízdního kola se smí užívat přívěsného vozíku, který není širší než 0,80 m, má vzadu červené odrazové sklo a je spojen s jízdním kolem pevným táhlem. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní červené světlo jízdního kola, musí se přívěsný vozík opatřit tímto světlem.

§ 45

Jízda s povozy a s ručními vozíky

(1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let. Vedle povozu smí jít vozka jen po pravé straně. Před opuštěním povozu je vozka povinen povoz zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu podložit kola.

(2) Osoba táhnoucí nebo tlačící ruční vozík je povinna jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci.

§ 46

Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat

(1) Pro jízdu na zvířatech a pro vedení a hnaní zvířat platí přiměřeně i ustanovení § 6 až 8, 11 až 18, 20, 21, 27 až 29.

(2) Na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) smí jet jen jezdec starší 15 let. Jezdec je povinen jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Jezdci smějí jet jen jednotlivě za sebou; přitom smějí vést jen jedno zvíře.

(3) Zvířata se smějí vést, jen jsou-li k sobě spřežena, a to nejvíce po dvou zvířatech. Na silnici se smějí zvířata hnát jen tak, aby silniční provoz nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců starších 15 let.

(4) Za snížené viditelnosti se nesmí k jízdě na zvířatech a k vedení a hnaní zvířat užívat silnic označených dopravní značkou „Silnice I. třídy“ (č. 72a, 72b) nebo „Silnice II. třídy“ (č. 72c). Jinde musí být jezdec označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem; útvar jezdců se musí označit obdobně jako pochodující útvar. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být označen neoslňujícím bílým světlem.

(5) Nechat pobíhat domácí zvířata na silnici je zakázáno.

§ 47

Pořádání podniků na silnici

(1) Hry a sport na silnici jsou zakázány.

(2) K pořádání závodů a soutěží na silnici, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, uděluje povolení okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, nepřesahuje-li podnik jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti příslušný podle místa, kde podnik začíná, a to vždy po předchozím projednání s příslušnými národními výbory. Ve zvlášť závažných případech může povolení udělit hlavní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti. V žádosti o povolení podniku se musí uvést zejména účel a doba podniku, návrh trasy s výchozím a cílovým místem, počet účastníků, zodpovědný vedoucí a způsob zajištění pořadatelské služby.

§ 48

Platnost vyhlášky pro některé druhy vozidel

(1) Ustanovení této vyhlášky platná

1. - pro motorová vozidla se vztahují též na trolejbusy, na motorové dopravní vozíky*) a na pojízdné pracovní stroje; k užívání motorových vozíků v silničním provozu je provozovatel povinen si vyžádat souhlas okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti, který stanoví podmínky nutné k zajištění plynulosti silničního provozu (trasy, dobu apod.);
2. - pro přívěsy se vztahují též na návěsy, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak.

(2) Ustanovení této vyhlášky platná pro motocykly se vztahují též na skútry, na mopedy a na jízdní kola s pomocným motorem.

(3) Je-li dopravní značka „Zákaz vjezdu nákladních automobilů“ (č. 27) doplněna dodatkovou tabulkou „Celková váha v tunách“ (č. 77), je zakázán vjezd nákladního automobilu s přívěsem, přesahuje-li součet celkových vah obou vozidel údaj na tabulce. U dopravní značky „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž skutečná váha přesahuje vyznačenou mez“ (č. 34), je rozhodující součet skutečných vah obou vozidel; je-li dopravní značka č. 34 umístěná před mostem doplněna tabulkou s nápisem „Jediné vozidlo ... T“, smí na most vjet vozidlo, jehož skutečná váha sice přesahuje údaj na dopravní značce, nikoliv však údaj na tabulce; u vozidla s přívěsem je rozhodující součet skutečných vah obou vozidel; řidič je povinen zajistit, aby na most současně nevjížděla ze žádného směru další vozidla.

§ 49

Výjimky a úlevy

(1) Na speciální vozidla se nevztahují ta ustanovení této vyhlášky, jejichž dodržování nedovoluje konstrukce těchto vozidel. Na vozidla určená k čištění, udržování nebo opravování silnice se nevztahují ta ustanovení této vyhlášky, jejichž dodržování by znemožňovalo nebo značně ztěžovalo provedení potřebných prací; totéž platí pro osoby pracující na silnici. Jsou-li takováto vozidla vybavena přerušovaným žlutým světlem, jsou ostatní účastníci silničního provozu povinni zvýšit opatrnost.

(2) V jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů anebo pro určitou silnici může výjimku z této vyhlášky povolit příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti. Je-li nutno povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, učiní se tak způsobem v místě obvyklým. Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, smí povolit také příslušník Veřejné bezpečnosti na místě samém.

(3) O povolování zvláštního užívání silnice, zejména přepravy zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo váha přesahují stanovenou míru, platí zvláštní předpisy.**)

§ 50

Přechodná a zrušovací ustanovení

(1) Dopravní značky a dopravní zařízení nově stanovené v této vyhlášce se musí zavést nejpozději do 31. prosince 1967. Do této doby zůstávají však v platnosti jim odpovídající dopravní značky a dopravní zařízení v dosavadní úpravě.

(2) Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu, včetně přílohy k uvedené vyhlášce i s obrazovou přílohou.*)

§ 51

Účinnost