Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření

§ 17

Podopatření pěstování meziplodin

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření pěstování meziplodin uvede výměru standardní orné půdy, kterou požaduje zařadit do tohoto podopatření a na níž hodlá pěstovat meziplodiny.

(2) Zařadit do podopatření pěstování meziplodin lze

1. a) minimální výměru, která bude k datu podání žádosti o zařazení činit 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, na které žadatel hodlá pěstovat meziplodiny, a
2. b) výměru standardní orné půdy, která bude k datu podání žádosti o zařazení činit nejvýše 10 % z celkové výměry standardní orné půdy obhospodařované žadatelem evidované v evidenci půdy.

(3) Žádost o poskytnutí dotace na podopatření pěstování meziplodin lze podat na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém není

1. a) uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2, s výjimkou podopatření podle § 2 písm. e) nebo g),
2. b) uplatňováno některé agroenvironmentálně-klimatické opatření podle § 2 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,
3. c) uplatňováno opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
4. d) uplatňováno opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády upravujícího opatření ekologické zemědělství,
5. e) uplatňován titul podle § 2 písm. c) bodu 1 v případě titulu podle § 2 písm. c) bodu 2, nebo
6. f) uplatňován titul podle § 2 písm. c) bodu 2 v případě titulu podle § 2 písm. c) bodu 1.

(4) Žádost o poskytnutí dotace na titul pěstování meziplodin proti utužení podle § 2 písm. c) bodu 2 lze podat na díl půdního bloku, na kterém je v evidenci využití půdy vymezena vrstva utužení půdy podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Souhrnná deklarovaná výměra, na níž žadatel požaduje dotaci pro příslušný kalendářní rok v tomto podopatření a na níž plní podmínky podle tohoto nařízení, nesmí být nižší než 75 % výměry zařazené do tohoto podopatření v příslušném kalendářním roce.

(6) Žadatel na dílu půdního bloku nebo jeho části, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace na titul pěstování meziplodin pro zlepšení struktury půdy podle § 2 písm. c) bodu 1,

1. a) založí porost meziplodiny
   1. 1. v termínu od 20. června do 30. září příslušného kalendářního roku,
   2. 2. tvořený nejméně 2 plodinami uvedenými v části A přílohy č. 4 k tomuto nařízení, přičemž tyto plodiny jsou ve směsi zastoupeny alespoň z 50 %, a
   3. 3. vytvořený z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. b) ponechá porost meziplodiny do 31. ledna následujícího kalendářního roku; porost meziplodiny nebude mechanicky ani chemicky omezován v růstu, a
2. c) zapraví od 1. února do 30. dubna následujícího kalendářního roku porost meziplodiny do půdy, s výjimkou použití bezorebných technologií.

(7) Žadatel na dílu půdního bloku nebo jeho části, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace na titul pěstování meziplodin proti utužení půdy podle § 2 písm. c) bodu 2,

1. a) založí porost meziplodiny
   1. 1. v termínu od 20. června do 30. září příslušného kalendářního roku,
   2. 2. tvořený nejméně 2 plodinami uvedenými v části B přílohy č. 4 k tomuto nařízení, přičemž tyto plodiny jsou ve směsi zastoupeny alespoň z 50 %, a
   3. 3. vytvořený z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. b) ponechá porost meziplodiny do 31. ledna následujícího kalendářního roku; porost meziplodiny nebude mechanicky ani chemicky omezován v růstu, a
2. c) zapraví od 1. února do 30. dubna následujícího kalendářního roku porost meziplodiny do půdy, s výjimkou použití bezorebných technologií.

(8) Žadatel na plochu s pěstovanými meziplodinami v podopatření podle § 2 písm. c) neaplikuje

1. a) přípravky na ochranu rostlin, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak, a
2. b) hnojiva¹⁴).

§ 18

Podopatření krajinotvorné sady

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření krajinotvorné sady uvede

1. a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura, které hodlá zařadit do podopatření krajinotvorné sady, a
2. b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření krajinotvorné sady musí být geoprostorová informace, která definuje příslušné díly půdních bloků, které žadatel uvedl v této žádosti.

(3) Zařadit do podopatření krajinotvorné sady lze díl půdního bloku, na kterém

1. a) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2,
2. b) není uplatňováno opatření ekologické zemědělství podle § 17 nařízení vlády č. 76/2015 Sb., nebo
3. c) je v evidenci využití půdy vymezen ekologicky významný prvek krajinotvorný sad podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření krajinotvorné sady činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření krajinotvorné sady na celé výměře dílu půdního bloku

1. a) zajistí souvislý bylinný pokryv meziřadí a příkmenného pásu,
2. b) provádí každoročně jedenkrát seč s odklizením biomasy nebo spasení bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného pásu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,
3. c) neprovádí mulčování bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného pásu; tato podmínka se nevztahuje na likvidaci nedopasků,
4. d) zajistí v případě pastvy stromy proti poškození pasenými zvířaty,
5. e) ponechá každoročně 15 až 30 % výměry daného dílu půdního bloku v meziřadí a manipulačním prostoru bez seče nebo pastvy, která bude posečena v termínu od 1. října do 30. listopadu příslušného kalendářního roku,
6. f) zajistí při dosadbě nově vysazovaných stromů oporu a ochranu proti okusu v souladu s pěstební technologií,
7. g) provede udržovací řez spočívající v odstranění suchých a nemocných větví do konce čtvrtého kalendářního roku trvání období plnění víceletých podmínek a
8. h) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou aplikace přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a bodové aplikace herbicidů u nově dosazovaných stromů.

§ 19

Podopatření biopásy

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření biopásy uvede výměru standardní orné půdy, kterou požaduje zařadit do jednotlivých titulů podle § 2 písm. e) bodů 1 až 3 a na níž hodlá založit biopás.

(2) Zařadit do podopatření biopásy lze

1. a) minimální výměru, která bude k datu podání žádosti o zařazení činit 2 hektary zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, na které žadatel hodlá založit biopás,
2. b) výměru standardní orné půdy, která bude k datu podání žádosti o zařazení činit nejvýše 50 % z celkové výměry standardní orné půdy obhospodařované žadatelem evidované v evidenci půdy.

(3) Žádost o poskytnutí dotace na podopatření biopásy lze podat na díl půdního bloku, na kterém není

1. a) uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2, s výjimkou podopatření podle § 2 písm. c), g), j) nebo k),
2. b) uplatňováno agroenvironmentálně-klimatické opatření podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,
3. c) vymezen ochranný pás dřevin podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví,
4. d) uplatňován titul podle § 2 písm. e) bodu 2 nebo 3 v případě titulu podle § 2 písm. e) bodu 1,
5. e) uplatňován titul podle § 2 písm. e) bodu 1 nebo 3 v případě titulu podle § 2 písm. e) bodu 2, nebo
6. f) uplatňován titul podle § 2 písm. e) bodu 1 nebo 2 v případě titulu podle § 2 písm. e) bodu 3.

(4) Souhrnná deklarovaná výměra, na níž žadatel požaduje dotaci pro příslušný kalendářní rok v každém titulu a na níž plní podmínky podle tohoto nařízení, nesmí být nižší než 75 % výměry zařazené do tohoto titulu v příslušném kalendářním roce.

(5) Žadatel vytvoří biopás podle § 2 písm. e) bodu 1 nebo 2

1. a) o šíři
   1. 1. nejméně 6 metrů a
   2. 2. nejvýše 24 metrů,

   přičemž na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem,

1. b) v souvislé délce nejméně 50 metrů,
2. c) o souhrnné ploše nejvýše 50 % rozlohy příslušného dílu půdního bloku,
3. d) při okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby a
4. e) nejméně 50 metrů od dálnice, silnice I. nebo II. třídy nebo od dalšího biopásu uvnitř příslušného dílu půdního bloku, přičemž oddělení biopásů prolukou kratší než 50 metrů není považováno za nesplnění podmínky.

(6) Žadatel vytvoří kombinovaný biopás podle § 2 písm. e) bodu 3, který je složený z podélně navazujícího krmného a jetelotravního biopásu, přičemž vytvoří

1. a) kombinovaný biopás v souvislé délce nejméně 50 metrů,
2. b) kombinovaný biopás o souhrnné ploše nejvýše 50 % rozlohy příslušného dílu půdního bloku,
3. c) kombinovaný biopás při okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby,
4. d) kombinovaný biopás nejméně 50 metrů od dálnice, silnice I. nebo II. třídy nebo od dalšího biopásu uvnitř příslušného dílu půdního bloku, přičemž oddělení biopásů prolukou kratší než 50 metrů není považováno za nesplnění podmínky,
5. e) krmný biopás o šíři
   1. 1. nejméně 6 metrů a
   2. 2. nejvýše 24 metrů,

   přičemž na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem, a

1. f) jetelotravní biopás o šíři
   1. 1. nejméně 18 metrů a
   2. 2. nejvýše 24 metrů,

   přičemž na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem.

(7) Žadatel na plochu založeného biopásu v podopatření podle § 2 písm. e) neaplikuje

1. a) přípravky na ochranu rostlin, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak, a
2. b) hnojiva¹⁴).

(8) Žadatel na dílu půdního bloku, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace na titul krmné biopásy podle § 2 písm. e) bodu 1,

1. a) založí biopás
   1. 1. nejpozději do 15. června příslušného kalendářního roku,
   2. 2. stanovenou směsí osiv uvedenou v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, a
   3. 3. výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. b) ponechá vytvořený krmný biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou do 15. března následujícího kalendářního roku a
2. c) zapraví porost biopásu do půdy v období od 16. března do 15. června následujícího kalendářního roku.

(9) Žadatel na dílu půdního bloku, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace na titul nektarodárné biopásy podle § 2 písm. e) bodu 2,

1. a) založí nektarodárný biopás
   1. 1. nejpozději do 15. června příslušného kalendářního roku,
   2. 2. stanovenou směsí osiv uvedenou v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, a
   3. 3. výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. b) založený biopás
   1. 1. ponechá na stejné ploše nejméně po dobu 2, nejvíce však 3 po sobě následujících kalendářních let a
   2. 2. po uplynutí období podle bodu 1 zapraví biopás do půdy v termínu od 16. března do 15. června příslušného kalendářního roku,

1. c) založí následný nektarodárný biopás
   1. 1. do 15. června třetího roku období plnění víceletých podmínek, je-li nektarodárný biopás založený podle písmene a) realizován jako dvouletý, nebo
   2. 2. do 15. června čtvrtého roku období plnění víceletých podmínek, je-li nektarodárný biopás založený podle písmene a) realizován jako tříletý,

1. d) provádí každoročně seč s odklizením biomasy v termínu od 1. června do 15. září příslušného kalendářního roku,
2. e) nepoužívá plochu biopásu k pojezdům zemědělské nebo jiné techniky, ani jako souvrať, s výjimkou plnění podmínky uvedené v písmeni d),
3. f) uvádí v žádosti o poskytnutí dotace, zda v příslušném kalendářním roce založí nektarodárný biopás, a
4. h) provádí dosev pouze směsí, která svým složením zajistí shodné nebo vyšší zastoupení minimálního počtu druhů rostlin z jednotlivých skupin rostlin uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení v porostu ve srovnání se směsí, kterou bylo provedeno založení nektarodárného biopásu podle písmene a) v období plnění víceletých podmínek.

(10) Žadatel na dílu půdního bloku, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace na titul kombinované biopásy podle § 2 písm. e) bodu 3,

1. a) založí krmný biopás
   1. 1. nejpozději do 31. května příslušného kalendářního roku,
   2. 2. stanovenou směsí osiv uvedenou v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, a
   3. 3. výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. b) ponechá vytvořený krmný biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou do 15. března následujícího kalendářního roku,
2. c) zapraví porost krmného biopásu do půdy
   1. 1. v období od 16. března do 15. června následujícího kalendářního roku, nebo
   2. 2. v období od 16. března do 30. dubna kalendářního roku následujícího po posledním roce období plnění víceletých podmínek,

1. d) založí jetelotravní biopás
   1. 1. nejpozději do 31. května prvního roku trvání období plnění víceletých podmínek,
   2. 2. stanovenou směsí osiv uvedenou v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení, přičemž zastoupení nejméně 3 druhů trav z čeledi lipnicovité ve směsi bude tvořit méně než 50 %, vytvořenou z uznaného osiva nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby z osiva kontrolovaného úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, a
   3. 3. výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

1. e) založený jetelotravní biopás
   1. 1. ponechá na stejné ploše po celou dobu období plnění víceletých podmínek a
   2. 2. po uplynutí období podle bodu 1 zapraví jetelotravní biopás do půdy v termínu od 16. března do 30. dubna příslušného kalendářního roku,

1. f) provádí u jetelotravního biopásu každoročně seč s odklizením biomasy v termínu od 16. srpna do 31. října příslušného kalendářního roku,
2. g) nepoužívá plochu jetelotravního biopásu k pojezdům zemědělské nebo jiné techniky, ani jako souvrať, s výjimkou plnění podmínky uvedené v písmeni f), a
3. h) provádí dosev pouze směsí, která svým složením zajistí shodné nebo vyšší zastoupení minimálního počtu druhů rostlin z jednotlivých skupin rostlin uvedených v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení v porostu ve srovnání se směsí, kterou bylo provedeno založení jetelotravního biopásu podle písmene d) v prvním roce trvání období plnění víceletých podmínek.

§ 20

Podopatření ochrana čejky chocholaté

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté uvede

1. a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, které hodlá zařadit do podopatření ochrana čejky chocholaté, a
2. b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté musí být geoprostorová informace, která definuje příslušný díl půdního bloku, který žadatel uvedl v této žádosti.

(3) Zařadit do podopatření ochrana čejky chocholaté lze díl půdního bloku, na kterém

1. a) není uplatňováno žádné z podopatření uvedených v § 2,
2. b) není uplatňováno agroenvironmentálně-klimatické opatření podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,
3. c) není vymezen ochranný pás dřevin podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví, nebo
4. d) je v evidenci využití půdy vedeno hnízdiště čejky chocholaté podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření ochrana čejky chocholaté činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu ochrana čejky chocholaté na dílu půdního bloku

1. a) zabezpečí plochu hnízdiště proti přejezdům zemědělské nebo jiné techniky, a to
   1. 1. v období od 15. dubna do 15. června příslušného kalendářního roku, v případě prvního roku trvání období plnění víceletých podmínek, nebo
   2. 2. od druhého roku období plnění víceletých podmínek v období od 1. ledna do 15. června příslušného kalendářního roku,

   tato podmínka se nevztahuje na plochu dílu půdního bloku do vzdálenosti maximálně 4 metrů od okraje příslušného dílu půdního bloku,

1. b) založí porost směsí plodin podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení alespoň v minimálním výsevku podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení, a to nejdříve od 16. června, nejpozději však do 15. července příslušného kalendářního roku,
2. c) používá k výsevu výhradně směs osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá uznané osivo nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivo kontrolované úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání uznávacího listu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby, a
3. d) zapraví do půdy porost směsi plodin v termínu od 1. listopadu do 31. prosince příslušného kalendářního roku.

(6) Žadatel na plochu zařazeného dílu půdního bloku, na kterém je vymezena hnízdní lokalita čejky chocholaté, neaplikuje přípravky na ochranu rostlin, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným Ústavem určeno jinak.