Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o placené dovolené na zotavenou

§ 1

účinné od 1. 1. 1960Výkon práce

účinné od 1. 1. 1960(1) Jako výkon práce se posuzuje také doba

1. účinné od 1. 1. 1960a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci z důvodu obecného zájmu s výjimkou vojenské činné služby,
2. účinné od 1. 1. 1960b) placené dovolené na zotavenou,
3. účinné od 1. 1. 1960c) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci na straně zaměstnavatele,
4. účinné od 1. 1. 1960d) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas,
5. účinné od 1. 1. 1960e) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada ušlého výdělku,
6. účinné od 1. 1. 1960f) účasti na internátním školení odborném nebo pořádaném složkami Národní fronty,
7. účinné od 1. 1. 1960g) pracovního volna poskytnutého podle zvláštních předpisů zaměstnancům, kteří studují při zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1960(2) Zaměstnanec, jehož pravidelná pracovní doba je rozvržena jinak než na všechny pracovní dny v kalendářním týdnu, se posuzuje tak, jakoby v kalendářním týdnu odpracoval šest pracovních dnů, jestliže v něm konal práci po dobu, která na něho podle rozvrhu pracovní doby připadá.

účinné od 1. 1. 1960(3) Jde-li o plně uvolněného funkcionáře národního výboru nebo některé společenské organizace, poskytne mu placenou dovolenou na zotavenou (její poměrnou část) národní výbor nebo společenská organizace, pro kterou je uvolněný funkcionář činný. Nevyčerpal-li si dovolenou (její poměrnou část) před skončením funkčního období, poskytne mu ji zaměstnavatel.

§ 2

účinné od 1. 1. 1960Zápočet studia

účinné od 1. 1. 1960Skončil-li zaměstnanec úspěšně studium, započítává se mu do nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele doba studia po 18. roce jeho věku, nejvýše však doba stanovená pro řádné ukončení příslušného druhu studia. Studoval-li zaměstnanec při zaměstnání, započítává se mu pro prodloužení dovolené doba, po kterou byl během studia zaměstnán, pokud mu tato doba nebyla již řádně započtena jako doba zaměstnání, a dále doba, kdy nebyl zaměstnán proto, že se připravoval na předepsané zkoušky.

§ 3

účinné od 1. 1. 1960(1) Za změnu zaměstnání z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů se považuje, jestliže zaměstnanec po 1. lednu 1960

1. účinné od 1. 1. 1960a) byl uvolněn a přešel do zaměstnání, které je důležitější pro splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,
2. účinné od 1. 1. 1960b) byl přeložen nebo přestoupil do jiného zaměstnání podle rozhodnutí orgánů k tomu příslušných nebo podle předchozí dohody zúčastněných podniků,
3. účinné od 1. 1. 1960c) přešel do zaměstnání získaného na základě veřejného konkursu,
4. účinné od 1. 1. 1960d) vstoupil do zaměstnání potom, když řádně splnil pracovní smlouvu uzavřenou na určitý čas nebo na určitou práci nebo když došlo k rozvázání pracovního poměru během zkušební doby nebo jejím uplynutím,
5. účinné od 1. 1. 1960e) vstoupil do zaměstnání, ve kterém se podstatně lépe než v dosavadním uplatní jeho odborná kvalifikace,
6. účinné od 1. 1. 1960f) změnil zaměstnání z toho důvodu, že podnik (závod), v němž byl zaměstnán, byl zrušen, reorganizován nebo přemístěn, popřípadě byl-li zaměstnancův pracovní poměr bez jeho zavinění rozvázán, poněvadž se stal postradatelným nebo proto, že mu zaměstnavatel nemohl trvale zajistit práci odpovídající jeho kvalifikační třídě,
7. účinné od 1. 1. 1960g) změnil zaměstnání z toho důvodu, že podnik, ve kterém byl dosud zaměstnán, porušil podstatné závazky plynoucí vůči zaměstnanci z jeho pracovního poměru,
8. účinné od 1. 1. 1960h) změnil zaměstnání ze závažných zdravotních důvodů na doporučení lékařské poradní komise nebo posudkové komise sociálního zabezpečení nebo změnila-li těhotná zaměstnankyně zaměstnání v zájmu svého zdraví nebo zaměstnaná matka v zájmu péče o své dítě ve věku do 8 let,
9. účinné od 1. 1. 1960i) změnil zaměstnání ze závažných rodinných důvodů (např. následoval druhého manžela do místa jeho zaměstnání nebo bydliště).

účinné od 1. 1. 1960(2) V případech uvedených v odstavci 1 se doba předchozího zaměstnání započte, jestliže zaměstnanec nastoupil nové zaměstnání bez zbytečného průtahu po skončení předchozího zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1960(3) Zda jde o zvýhodněnou změnu zaměstnání určí zaměstnavatel, který zaměstnance přijímá, v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí na základě dokladů předložených zaměstnancem; nejsou-li tyto doklady dostačující, vyžádá si zaměstnavatel od předchozího zaměstnavatele doplňující doklady.

účinné od 1. 1. 1960(4) Vznikne-li při změně zaměstnání pochybnost, zda jde o zaměstnání důležitější pro splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, rozhodne výkonný orgán okresního národního výboru příslušného podle místa nového zaměstnání v dohodě s příslušnou okresní odborovou radou.

§ 4

účinné od 1. 1. 1960(1) Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu, který po přiznání tohoto důchodu vstoupí bez zbytečného průtahu do zaměstnání, se v tomto zaměstnání započte do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před přiznáním důchodu. Toto ustanovení platí obdobně pro poživatele invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu, jemuž byl tento důchod odňat, popřípadě změněn na částečný invalidní důchod. V kalendářním roce, v němž poživatel některého z uvedených důchodů vstoupí poprvé do zaměstnání, náleží mu poměrná část dovolené.

účinné od 1. 1. 1960(2) Poživateli důchodu starobního, invalidního nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu, který po přiznání tohoto důchodu poprvé vstoupí do zaměstnání, vznikne nárok na dovolenou po splnění podmínek uvedených v § 1 odst. 1 zákona. Do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele se mu pro prodloužení dovolené započte doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před přiznáním důchodu, a to bez ohledu na to, kdy po přiznání důchodu vstoupil poprvé do zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1960(3) Ustanovení odstavce 2 věta druhá platí obdobně pro zaměstnankyni, jejíž pracovní poměr skončil v době těhotenství nebo proto, že pečovala o své dítě, jestliže vstoupila bez zbytečného průtahu do zaměstnání poté, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději po dosažení 8 let věku dítěte, jakož i pro ženu, u níž jde o prvý vstup do pracovního poměru z domácnosti po 1. lednu 1960.

účinné od 1. 1. 1960(4) Zaměstnanci, který po úspěšném skončení studia na výběrové nebo vysoké škole vstoupil bez zbytečného průtahu do pracovního poměru, se do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele pro prodloužení dovolené započte doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před počátkem studia.

§ 5

účinné od 1. 1. 1960Změní-li zaměstnanec po 1. lednu 1960 zaměstnání a nejde-li o zvýhodněnou změnu zaměstnání (§ 3), počítá se doba nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele vždy teprve ode dne vstupu do nového zaměstnání.

§ 6

účinné od 1. 1. 1960Odstraňování tvrdostí

účinné od 1. 1. 1960Okresní výbor odborového svazu a není-li v okrese ustaven, okresní odborová rada, může v odůvodněných případech po vyjádření závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí odstraňovat tvrdosti, které by vznikly při počítání nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele (§ 2 odst. 2 a 3 zákona).

§ 7

účinné od 1. 1. 1960Určení poměrné části dovolené

účinné od 1. 1. 1960(1) Poměrná část dovolené se určí tak, že se poskytne za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce jedna dvanáctina dovolené.

účinné od 1. 1. 1960(2) Při změně zaměstnání podle § 3 odst. 1, k níž dojde během kalendářního měsíce, poskytne zaměstnanci poměrnou část dovolené za celý měsíc ten zaměstnavatel, u něhož trval pracovní poměr v tomto měsíci déle než polovinu měsíce, a při změně uprostřed měsíce dosavadní zaměstnavatel.

§ 8

účinné od 1. 1. 1960Krácení dovolené

účinné od 1. 1. 1960(1) Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se krátí dovolená za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu. Jestliže si zaměstnanec dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je povinen zaměstnavatel zkrátit mu stejným způsobem dovolenou v příštím kalendářním roce. Nemůže-li zaměstnavatel převést krácení dovolené na příští kalendářní rok proto, že došlo ke skončení pracovního poměru, je povinen požadovat od zaměstnance za každých 25 pracovních dnů, které zaměstnanec zameškal pro výkon trestu odnětí svobody, náhradu mzdy připadající na jednu dvanáctinu zaměstnancovy dovolené. Zaměstnavatel je oprávněn srazit si příslušnou částku z výplaty zaměstnancovy mzdy.

účinné od 1. 1. 1960(2) Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené.

§ 9

účinné od 1. 1. 1960Dovolená ve vedlejším zaměstnání

účinné od 1. 1. 1960Dovolená ve vedlejším zaměstnání se posuzuje vždy samostatně a má být podle možností poskytnuta zároveň s dovolenou v hlavním zaměstnání.

§ 10

účinné od 1. 1. 1960Hromadná závodní dovolená

účinné od 1. 1. 1960(1) Zaměstnavatel může se souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nařídit hromadnou závodní dovolenou, je-li nutná z provozních důvodů a slučitelná s obecným zájmem, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím rovnoměrné plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Hromadná závodní dovolená nesmí trvat déle než dva kalendářní týdny. U uměleckých souborů z povolání může hromadná závodní dovolená trvat čtyři kalendářní týdny.

účinné od 1. 1. 1960(2) Nařídí-li zaměstnavatel hromadnou závodní dovolenou, je povinen zajistit zaměstnanci, kterému v této době nepřísluší nárok na dovolenou nebo kterému přísluší nárok na dovolenou kratší, než je hromadná závodní dovolená, náhradní práci přiměřenou jeho kvalifikaci. V tom případě má zaměstnanec po celou dobu trvání hromadné závodní dovolené nárok na náhradu mzdy podle § 11 zákona, pokud nedosáhl na náhradní práci výdělku vyššího. Nabude-li tento zaměstnanec dodatečně v kalendářním roce nárok na dovolenou nebo nárok na delší dovolenou, započte se mu do ní doba hromadné závodní dovolené, po kterou mu byla poskytnuta náhrada mzdy, ačkoliv nekonal práci.

§ 11

účinné od 1. 1. 1960(1) U zaměstnance pracujícího v úkolové mzdě, v prosté časové mzdě, v časové mzdě s prémií nebo s výkonnostním, popřípadě osobním příplatkem, se s ohledem na proměnlivou povahu jeho mzdy bere za základ výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené průměrný týdenní výdělek zjištěný z výdělku vyplaceného za posledních dvanáct ukončených kalendářních měsíců před nástupem dovolené (dále jen „rozhodná doba“). Netrval-li pracovní poměr zaměstnance v den nástupu dovolené u téhož zaměstnavatele celou rozhodnou dobu, vypočte se náhrada mzdy po dobu dovolené z výdělku vyplaceného v době ode dne vzniku pracovního poměru do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž zaměstnanec dovolenou nastoupil.

účinné od 1. 1. 1960(2) Technickému a administrativnímu zaměstnanci, jakož i vědeckému nebo výzkumnému pracovníkovi, jemuž jsou přiznávány prémie za splnění prémiových ukazatelů podle prémiového řádu, přísluší po dobu dovolené pouze základní plat a případná odměna za práci přesčas zjištěná z průměru těchto odměn vyplacených v rozhodné době. Připadnou-li na období, v němž je tento zaměstnanec na dovolené, prémie, nelze je krátit o poměrnou část odpovídající době dovolené. Totéž platí i pro jiné zaměstnance, jejichž odměňování a prémiování je upraveno obdobně.

účinné od 1. 1. 1960(3) Jestliže v rozhodné době došlo k trvalé změně základní mzdy zaměstnance, vypočítává se u něho náhrada mzdy po dobu dovolené jen z výdělku vyplaceného v době ode dne této změny do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž zaměstnanec dovolenou nastoupil. Nastupuje-li dovolenou v měsíci, v němž došlo k trvalé změně základní mzdy, vypočte se náhrada mzdy po dobu dovolené jen z výdělku docíleného ode dne změny základní mzdy do dne nástupu dovolené. Nastupuje-li zaměstnanec dovolenou prvého dne měsíce, v němž došlo k trvalé změně základní mzdy, bere se za základ výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené průměrný výdělek, jehož dosahují stejně kvalifikovaní zaměstnanci konající tytéž práce, popřípadě práce stejného druhu na témže, popřípadě obdobném pracovišti.

účinné od 1. 1. 1960(4) Při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené se nepřihlíží k jednorázovým odměnám ani k odměnám za splnění zvlášť důležitých úkolů a za vynikající pracovní výsledky.

účinné od 1. 1. 1960(5) U zaměstnance, který část rozhodné doby nepracoval proto, že byl na dovolené nebo pro důležité překážky v práci, se při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené nepřihlíží k době, v níž z uvedených důvodů nepracoval, ani k náhradám mzdy, které mu za tuto dobu byly vyplaceny.

§ 12

účinné od 1. 1. 1960Výše peněžité náhrady za naturální požitky se určí stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

§ 13

účinné od 1. 1. 1960U zaměstnance uvedeného v § 11 odst. 1 a 2, který si vybírá dovolenou výjimečně po částech, se vypočítává při nástupu další části dovolené náhrada mzdy znovu jen tehdy, jestliže od vybrání předchozí části dovolené došlo u něho ke změně základní mzdy. Jinak mu náleží náhrada mzdy určená podle výpočtu provedeného pro předcházející část dovolené.

§ 14

účinné od 1. 1. 1960Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou

účinné od 1. 1. 1960(1) Náhrada za dovolenou nebo její část, kterou zaměstnanec nemohl vyčerpat z naléhavých provozních důvodů, se rovná náhradě mzdy odpovídající délce nevybrané dovolené nebo její nevybrané části.

účinné od 1. 1. 1960(2) Náhrada za nevyčerpanou dovolenou nebo její část v ostatních případech uvedených v § 13 odst. 2 a 3 zákona se rovná náhradě mzdy, odpovídající délce nevybrané dovolené nebo její nevybrané části, kromě odměny za práci přesčas.

§ 15

účinné od 1. 1. 1960Pojem učitele a vychovatele

účinné od 1. 1. 1960(1) Učiteli ve smyslu zákona jsou učitelé, ředitelé a jejich zástupci na všech druzích škol a učitelé na odborných učilištích, jakož i stálí vedoucí skupin pionýrské organizace Československého svazu mládeže na školách.

účinné od 1. 1. 1960(2) Vychovateli ve smyslu zákona jsou výchovní pracovníci na všech druzích mimoškolních výchovných zařízení.

§ 16

účinné od 1. 1. 1960Sezónní a kampaňoví zaměstnanci

účinné od 1. 1. 1960(1) Zaměstnanci, přijatému na práce sezónní a kampaňové, přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 dnů konané práce náhrada mzdy ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by mu příslušely po dobu dovolené stanovené podle § 2 zákona, kdyby u něho byly splněny podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 1 zákona).

účinné od 1. 1. 1960(2) U sezónních a kampaňových zaměstnanců se do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele (§ 2 zákona) započte také doba posledního zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích, popřípadě doby v ní započtené, jestliže sezónní zaměstnanec vstoupil opětně nejpozději do 12 měsíců do obdobného zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích. Doba předchozího zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích se mu však nezapočte, uplynulo-li od jejího konce do opětného vstupu do obdobného zaměstnání již více než dvanáct měsíců, nebo bylo-li předchozí zaměstnání zaměstnavatelem zrušeno z důležitých důvodů zaviněných sezónním zaměstnancem nebo opustil-li je zaměstnanec před uplynutím smluvené doby bez dohody se zaměstnavatelem.

§ 17

účinné od 1. 1. 1960Domáčtí dělníci

účinné od 1. 1. 1960Domáckým dělníkům přísluší placená dovolená na zotavenou ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako ostatním zaměstnancům. Při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené se nepřihlíží k příplatkům za hotová vydání (tzv. režijní přirážka).

§ 18

účinné od 1. 1. 1960Pokud není ustaven okresní výbor odborového svazu, popřípadě okresní odborová rada, vykonává působnost, která těmto orgánům přísluší podle § 6, krajský výbor odborového svazu, popřípadě krajská odborová rada.

§ 19