účinné od 15. 5. 199882
účinné od 15. 5. 1998ZÁKON
účinné od 15. 5. 1998ze dne 17. března 1998
účinné od 15. 5. 1998o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
účinné od 15. 5. 1998Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
účinné od 15. 5. 1998(1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
účinné od 15. 5. 1998(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu pravomocí svěřených jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“).
účinné od 15. 5. 1998Odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
účinné od 15. 5. 1998Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily
účinné od 15. 5. 1998(1) Za výkon státní správy podle § 3 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech2) a úkony notáře jako soudního komisaře.3)
účinné od 15. 5. 1998(2) Činnost notáře podle odstavce 1 se považuje za úřední postup.
účinné od 15. 5. 1998Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena
účinné od 15. 5. 1998(1) Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“).
účinné od 15. 5. 1998(2) Úřadem podle odstavce 1 je
účinné od 15. 5. 1998(3) Není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí.
účinné od 15. 5. 1998(4) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Českou národní bankou nebo Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u České národní banky nebo Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jednají za stát tyto orgány.
účinné od 15. 5. 1998(1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
účinné od 15. 5. 1998(2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
účinné od 15. 5. 1998(2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek podle zvláštního předpisu4) (dále jen „řádný opravný prostředek“), nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné.
účinné od 15. 5. 1998(3) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.
účinné od 15. 5. 1998(1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.
účinné od 15. 5. 1998(2) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání do ciziny se náhrada škody neposkytuje.
účinné od 15. 5. 1998(1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení bylo rozhodnutí jako nezákonné zrušeno.
účinné od 15. 5. 1998(2) Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým.
účinné od 15. 5. 1998Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno.
účinné od 15. 5. 1998(1) Právo na náhradu škody nemá ten,
účinné od 15. 5. 1998(2) Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud
účinné od 15. 5. 1998(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
účinné od 15. 5. 1998(2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6.
účinné od 15. 5. 1998(2) Byl-li nárok uplatněn u ústředního orgánu, který není příslušný, postoupí tento orgán žádost poškozeného příslušnému orgánu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány.
účinné od 15. 5. 1998(1) Přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.
účinné od 15. 5. 1998(2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.
účinné od 15. 5. 1998(2) Bylo-li rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti přezkoumáno státním orgánem a následně byla rozhodnutí státního orgánu a územního celku v samostatné působnosti zrušena pro nezákonnost, může stát na územním celku v samostatné působnosti požadovat regresní úhradu.
účinné od 15. 5. 1998(3) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu.
účinné od 15. 5. 1998(4) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.
účinné od 15. 5. 1998(2) Nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla vina soudce zjištěna v kárném nebo trestním řízení.
účinné od 15. 5. 1998(3) Uhradily-li úřední osoby nebo územní celky v přenesené působnosti regresní úhradu státu, mohou požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
účinné od 15. 5. 1998(4) Je-li podle tohoto ustanovení uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na rozhodování náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy.9) V ostatních případech nesmí výše regresní úhrady přesahovat jednu šestinu částky zaplacené tím, kdo regresní úhradu požaduje, nejvýše však 5000 Kč. Toto omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
účinné od 15. 5. 1998(5) Nárok na regresní úhradu vylučuje nárok na náhradu škody podle obecných předpisů.
účinné od 15. 5. 1998(6) Nárok na regresní úhradu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu.
účinné od 15. 5. 1998(1) Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti.
účinné od 15. 5. 1998(2) Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu.
účinné od 15. 5. 1998(3) Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně.
účinné od 15. 5. 1998(4) Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.
účinné od 15. 5. 1998(5) Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
účinné od 15. 5. 1998(6) Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody.
účinné od 15. 5. 1998Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy
účinné od 15. 5. 1998(1) Bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
účinné od 15. 5. 1998(2) Bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.
účinné od 15. 5. 1998(1) Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení § 8.
účinné od 15. 5. 1998(2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem.
účinné od 15. 5. 1998(1) Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
účinné od 15. 5. 1998(2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
účinné od 15. 5. 1998Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, může požadovat regresní úhradu od státu.
účinné od 15. 5. 1998Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
účinné od 15. 5. 1998Ustanovení § 16 odst. 4, § 17 a 18 se použijí obdobně.
účinné od 15. 5. 1998Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
účinné od 15. 5. 1998Právo na náhradu nákladů na výživu mají pozůstalí10) po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti. Ti, kdo vynaložili náklady spojené s jeho léčením a náklady pohřbu, mají právo na náhradu těchto nákladů.11)
účinné od 15. 5. 1998Způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.
účinné od 15. 5. 1998Na žádost poškozeného lze při výpočtu náhrady škody jako průměrný výdělek před poškozením použít průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, pokud je to pro poškozeného výhodnější.
účinné od 15. 5. 1998Náhrada ušlého zisku se poskytuje ve výši 5000 Kč za každý měsíc výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy nebo ochranného léčení, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla stanovena náhrada ušlého zisku podle zvláštních předpisů.
účinné od 15. 5. 1998(1) Náhrada škody zahrnuje náhradu nákladů řízení, které poškozenému vznikly v řízení, v němž bylo vydáno nezákonné rozhodnutí nebo rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření, a v řízení, v němž bylo vydáno zrušující nebo zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, nebo rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu.
účinné od 15. 5. 1998(2) Náhrada škody zahrnuje náhradu nákladů řízení, které poškozenému vznikly v řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud tyto náklady s nesprávným úředním postupem souvisí.
účinné od 15. 5. 1998(3) Nárok na náhradu nákladů řízení v rámci náhrady škody vznikne pouze tehdy, pokud rozhodnutím vznikla škoda a pokud náhrada nákladů již nebyla přiznána podle procesních předpisů.
účinné od 15. 5. 1998(4) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního předpisu12) o mimosmluvní odměně.
účinné od 15. 5. 1998(5) Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného orgánu.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.
účinné od 15. 5. 1998(2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
účinné od 15. 5. 1998Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.
účinné od 15. 5. 1998(1) Nárok státu podle § 16 a § 17 odst. 1 a nárok územního celku v samostatné působnosti podle § 23 a 24 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody.
účinné od 15. 5. 1998(2) Nárok územního celku v přenesené působnosti a úřední osoby podle § 17 odst. 2 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena regresní úhrada.
účinné od 15. 5. 1998Je-li třeba nárok na náhradu škody uplatnit u příslušného orgánu, promlčecí doba ode dne uplatnění do skončení projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží.
účinné od 15. 5. 1998Odpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne účinnosti zákona, a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy.
účinné od 15. 5. 1998Zrušuje se zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.
účinné od 15. 5. 1998Zákon České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto:
účinné od 15. 5. 1998V § 57 se slova „Notář odpovídá žadateli“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli“.
účinné od 15. 5. 1998Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.