Vládní vyhláška o organizaci a působnosti užších komisí dávkových a užších komisí sociální péče

§ 1

Účel vyhlášky

Národní výbory pečují, aby rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení bylo neustále přibližováno pracujícím a aby se zvyšovala účast pracujících při tomto rozhodování. Proto se v rámci dosavadní působnosti národních výborů rozšiřuje pravomoc městských národních výborů a upravuje přibírání dalších pracujících k přímé účasti na rozhodování v užších komisích dávkových a užších komisích sociální péče, které národní výbory zřizují při komisích sociálního zabezpečení.

§ 2

Zřízení dávkových komisí a komisí sociální péče

(1) Krajské národní výbory a Národní výbor hlavního města Prahy (dále jen „krajské národní výbory“) a okresní národní výbory, obvodní národní výbory v Praze a městské národní výbory v Bratislavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni (dále jen „okresní národní výbory“) zřizují dávkovou komisi a komisi sociální péče jako užší komise při komisi sociálního zabezpečení a pověřují je působností ve věcech sociálního zabezpečení jednotlivých občanů; odůvodňuje-li to menší počet projednávaných věcí, může být výjimečně zřízena společná komise dávková a sociální péče.

(2) Ostatní městské národní výbory a obvodní národní výbory v Bratislavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni (dále jen „městské národní výbory“) mohou zřídit rovněž užší komise uvedené v odstavci 1.

§ 3

Rozšíření pravomoci městských národních výborů

Městské národní výbory rozhodují mimo případy uvedené v § 10 vládního nařízení č. 71/1960 Sb. též

1. a) o dávkách zabezpečení nepracujících důchodců v nemoci, s výjimkou lázeňské péče^*), a o pohřebném při úmrtí následkem pracovního úrazu jednotlivě hospodařících rolníků, spolupracujících členů jejich rodiny nebo rodinných příslušníků,
2. b) o sociálním důchodu, o výchovném k sociálnímu důchodu a o zvýšení sociálního důchodu (výchovného) pro bezmocnost,
3. c) o poskytování zaopatřovacích příspěvků (přídavků) rodinným příslušníkům osob povolaných k službě v ozbrojených silách.

§ 4

Volba členů užších komisí

(1) Předsedu a ostatní členy užší komise volí a odvolává národní výbor.

(2) Předseda je volen z poslanců národního výboru, kteří jsou členy komise sociálního zabezpečení. Nemůže-li zvolený předseda komise vykonávat svou funkci, zastupuje ho některý z poslanců národního výboru, který je členem komise sociálního zabezpečení.

(3) Za další členy užší komise národní výbor volí:

1. a) zástupce - funkcionáře Revolučního odborového hnutí na návrh okresních (krajských) odborových rad,
2. b) členy jednotných zemědělských družstev na návrh zemědělské komise národního výboru,
3. c) pracovníky, kteří mají úzký vztah k sociálnímu zabezpečení, zejména z řad členů společenských organizací a průmyslových dělníků, na návrh komise sociálního zabezpečení národního výboru podaný na základě doporučení příslušných orgánů společenských organizací,
4. d) pracovníky odboru sociálního zabezpečení národního výboru na návrh komise sociálního zabezpečení národního výboru.

(4) Na členy užší komise se vztahují předpisy vládního nařízení č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 189/1960 Sb.

§ 5

Složení užších komisí

(1) Užší komise jedná a usnáší se za účasti předsedy nebo jeho zástupce a nejméně dvou dalších členů komise, z nichž jeden je pracovníkem odboru sociálního zabezpečení a působí jako tajemník komise a druhý je zástupcem Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je druhým členem komise člen jednotného zemědělského družstva.

(2) K jednání užší komise může být pozván zástupce závodního výboru ROH organizace (podniku, závodu), v níž účastník řízení je nebo posledně byl zaměstnán, a jde-li o družstevníka, zástupce jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž účastník řízení je nebo posledně byl činný, jakož i zástupce místního národního výboru, v jehož obvodu účastník řízení má bydliště; žádá-li o to příslušný závodní výbor, představenstvo družstva nebo místní národní výbor, musí být jeho zástupce přizván. Pozvaní zástupci, kteří nejsou členy komise, mají při jednání komise poradní hlas.

(3) Osoby pozvané k jednání užší komise podle odstavce 2 mají stejně jako členové komise nároky na veškeré požitky, které jim ušly následkem účasti, a na náhradu nutných výdajů, které jim vznikly. Náhradu nutných výdajů poskytují a vyplácejí pracovníkům státních orgánů a zařízení jejich osobní úřady a ostatním osobám národní výbory.

(4) Jednání užší komise se mohou zúčastnit též členové komise sociálního zabezpečení nebo užší komise národního výboru vyššího stupně, jakož i zástupce Státního úřadu sociálního zabezpečení.

§ 6

1. Okresní národní výbor pověřuje dávkovou komisi zpravidla touto působností:
   1. 1. rozhodovat
      1. a) ve věcech zabezpečení v nemoci (nemocenského pojištění)
         1. - o sporných otázkách vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků,
         2. - o odvolání proti rozhodnutím sociální komise jednotného zemědělského družstva, komise sociálního zabezpečení místního (městského) národního výboru nebo dávkové komise městského národního výboru o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků,
         3. - o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže sociální komise družstva, na niž bylo rozhodování o dávkách přeneseno, porušila nebo zanedbala povinnosti plynoucí z této působnosti a tím došlo k poskytnutí dávky neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela,
         4. - o odstraňování tvrdosti, které by se vyskytly při poskytování dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků,
         5. - o dávkách nemocenského pojištění spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů podle vyhlášky č. 50/1960 Sb.,
         6. - o dávkách zabezpečení nepracujících důchodců v nemoci, s výjimkou lázeňské péče, a o pohřebném při úmrtí následkem pracovního úrazu jednotlivě hospodařících rolníků, spolupracujících členů jejich rodiny nebo rodinných příslušníků, popřípadě o odvolání proti rozhodnutí komise městského národního výboru o těchto dávkách,
      1. b) ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění)
         1. - o sociálním důchodu, o výchovném k sociálnímu důchodu a zvýšení sociálního důchodu (výchovného) pro bezmocnost, popřípadě o odvolání proti rozhodnutí komise městského národního výboru o těchto dávkách,
         2. - o přiznání dávek důchodového zabezpečení, na něž není právní nárok, spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým badatelům, výkonným umělcům a artistům podle vyhlášky č. 50/1960 Sb.,
         3. - o poskytování doplňku k přídavkům na děti na podkladě návrhu příslušného odborového orgánu v případech hodných zvláštního zřetele, v nichž by přídavky na děti náležely pracujícímu poživateli invalidního důchodu nebo jeho manželce v nižší výměře než výchovné poskytované k invalidnímu důchodu,
         4. - o žádostech, aby bylo pro účely důchodového zabezpečení vysloveno, že zaměstnání (důchodové zabezpečení družstevních rolníků) bylo přerušeno z vážných důvodů,
         5. - o tom, zda se pro účely důchodového zabezpečení započtou kalendářní roky, v nichž člen jednotného zemědělského družstva nesplnil pracovní úvazek podle usnesení členské schůze družstva,
         6. - o započtení doby činnosti bývalým členkám řádů (kongregací) do doby zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení podle usnesení vlády,
         7. - o sporných otázkách vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů rodin,
      1. c) o povinnosti vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti zaměstnavatele (družstva) nahradit dávku, jestliže zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, pokud rozhodnutí o dávce náleží do působnosti národních výborů;
   1. 2. schvalovat rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte;
   2. 3. zaujímat stanovisko v případech, v nichž ekonom (účetní) jednotného zemědělského družstva neprovede rozhodnutí o dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte proto, že není v souladu se zákonem, a odbor sociálního zabezpečení souhlasí s názorem ekonoma (účetního);
   3. 4. navrhovat
      1. a) Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, aby rozhodl o povinnosti vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo ve větší výměře, než náležela, a o povinnosti zaměstnavatele (družstva) nahradit dávku, jestliže zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, pokud rozhodnutí o dávce náleží do působnosti Státního úřadu sociálního zabezpečení,
      2. b) finanční komisi okresního národního výboru, aby v jednotlivých případech hodných zřetele bylo upuštěno od vymáhání dlužného pojistného, popřípadě, aby dlužné pojistné bylo zčásti nebo zcela prominuto.

§ 7

Byla-li zřízena dávková komise při komisi sociálního zabezpečení městského národního výboru, může být pověřena rozhodováním ve věcech uvedených v § 3, jakož i rozhodováním o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, pokud nebude tato působnost přenesena na sociální komisi jednotného zemědělského družstva.

§ 8

Okresní národní výbor pověřuje komisi sociální péče, aby zpravidla rozhodovala

1. a) ve věcech ústavní sociální péče
   1. - o přijetí do ústavu sociální péče, o propuštění z něho, o pořadí nástupu do ústavu a o přemístění do jiného ústavu,
   2. - o příspěvku na zaopatření a kapesném v ústavu sociální péče a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadováno, popřípadě soudně vymáháno plnění zákonné vyživovací povinnosti vůči obyvatelům ústavu,

1. b) ve věcech doplňkové péče
   1. - o poskytnutí pečovatelské služby a o podmínkách, za kterých bude poskytnuta,
   2. - o účasti na společném stravování a o poskytnutí příspěvku na ně,
   3. - o poskytnutí věcné pomoci,
   4. - o existenčním příspěvku nevidomým pracujícím,
   5. - o jednorázovém a opakujícím se peněžitém příspěvku,
   6. - o dětském příspěvku,
   7. - o příspěvku nemocným tuberkulózou,
   8. - o příspěvku na pomůcky pro nevidomé,
   9. - o příspěvku na zakoupení motorových vozíků,

1. c) o poskytování zaopatřovacích příspěvků (přídavků) rodinným příslušníkům osob povolaných k službě v ozbrojených silách,
2. d) o povinnosti vrátit neprávem poskytnutou dávku sociální péče, popřípadě nahradit neprávem poskytnutou službu,
3. e) o odvolání proti rozhodnutím ve věcech sociální péče vydaným komisí městského (obvodního, místního) národního výboru.

§ 9

Byla-li zřízena komise sociální péče při komisi sociálního zabezpečení městského národního výboru, může být pověřena rozhodováním ve věcech uvedených v § 8 písm. a), pokud jde o zaopatření v ústavech sociální péče místního významu, jakož i rozhodováním ve věcech uvedených pod písm. b) až d).

§ 10

Krajský národní výbor pověřuje dávkovou komisi, aby rozhodovala o odvolání proti rozhodnutím dávkových komisí okresních národních výborů vydaným v první stolici.

§ 11

Krajský národní výbor pověřuje komisi sociální péče, aby rozhodovala

1. a) o odvolání proti rozhodnutím komisí sociální péče okresních národních výborů vydaným v první stolici,
2. b) ve věcech uvedených v § 8 písm. a) a d), pokud jde o zaopatření v ústavech sociální péče krajského významu. O odvolání proti těmto rozhodnutím pak rozhoduje komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru.

§ 12

Podklady pro jednání užší komise připravuje odbor sociálního zabezpečení národního výboru, popřípadě pověřený pracovník národního výboru; zajišťuje zejména, aby k jednání byli včas pozváni členové komise a měli možnost se předem seznámit s obsahem materiálu připraveného k projednání v komisi a aby byly přizvány osoby, které se mají zúčastnit jednání s hlasem poradním. Pro jednání komise opatřuje včas vyjádření závodního výboru ROH organizace (podniku, závodu), v níž účastník řízení je nebo posledně byl zaměstnán, popřípadě zprávu příslušného místního národního výboru o pracovní morálce a zásluhách účastníka řízení.

§ 13

Užší komise jsou povinny dbát pokynů komise sociálního zabezpečení, při níž jsou zřízeny. Komise sociálního zabezpečení si může v jednotlivých případech vyhradit, že sama vydá rozhodnutí místo užší komise.

§ 14

(1) Užší komise se usnáší prostou většinou hlasů přítomných členů komise; při rovnosti hlasů je přijato mínění, pro něž hlasoval předseda komise. Má-li předseda závažné pochybnosti o správnosti usnesení komise, jež má být vydáno, může navrhnout, aby je před vydáním přezkoumala komise sociálního zabezpečení, při níž je užší komise zřízena.

(2) Závisí-li rozhodnutí užší komise na řešení otázek spadajících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení (vyhláška č. 151/1960 Sb.), je užší komise vázána rozhodnutím, popřípadě vyjádřením (posudkem, návrhem) příslušné posudkové komise, nebylo-li takové rozhodnutí (vyjádření) dosud vydáno, navrhne užší komise jeho vydání.

§ 15

(1) Účastník řízení může být přítomen jednání užší komise, nikoli však jejímu usnášení; k jednání komise musí být pozván, je-li třeba jeho přítomnosti k objasnění významných okolností případu.

(2) Vydává-li užší komise rozhodnutí písemně, odešle je účastníku řízení nejpozději do tří dnů od usnesení komise.

§ 16

Je-li nutno, aby dávka nebo služba sociální péče, o níž náleží rozhodnout užší komisi, byla poskytnuta bez odkladu, může vedoucí odboru sociálního zabezpečení okresního národního výboru učinit potřebné opatření v nezbytném rozsahu; o svém opatření podá zprávu příslušné užší komisi v nejbližší schůzi.

§ 17