Zákon o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů

§ 1.

Každý příslušník vojska, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže je povinen dbát vážnosti a cti hodnosti příslušníka sboru, k němuž náleží.

§ 2.

(1) Skončí-li trestní řízení vedené vojenským soudem proti důstojníku vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže rozsudkem, vysloví v něm soud, zda byla činem, který je předmětem řízení, ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže, či zda k takovému ohrožení nedošlo.

(2) Výrok podle odstavce 1 soud neučiní, ukládá-li obviněnému trest ztráty státního občanství, ztráty čestných práv občanských, vyloučení z vojska nebo ztráty vojenské hodnosti.

§ 3.

Na podkladě pravoplatného výroku vojenského soudu, že vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže byla ohrožena, učiní příslušný ministr podle míry zavinění a stupně ohrožení některé z opatření podle dalších ustanovení tohoto zákona nebo podle ustanovení kázeňského řádu.

§ 4.

(1) Příslušný ministr může odejmout hodnost důstojníku nebo generálu vojska, jakož i příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,

1. a) který není oddán lidově demokratickému zřízení,
2. b) o němž vojenský soud podle § 2 odst. 1 vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
3. c) u něhož odnětí hodnosti navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu,
4. d) který uprchl do ciziny nebo který se z ní svévolně nevrátil,
5. e) který vstoupil bez povolení do cizích vojenských služeb,
6. f) o němž vyjde dodatečně najevo, že před svým přijetím do sboru byl odsouzen a že byla vyslovena ztráta čestných práv občanských,
7. g) o němž vyjde dodatečně najevo, že před svým přijetím do sboru spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti nebo z jiných nízkých pohnutek, i když k jeho odsouzení nebo k zavedení trestního řízení proti němu nedošlo proto, že tu byly okolnosti vylučující trestní stíhání,
8. h) u něhož odnětí hodnosti navrhl orgán, určený k tomu příslušným ministrem, protože jako příslušník Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže po uplynutí zkušební doby vykazoval nedostatečný pracovní výkon nebo není ke službě z jiných než zdravotních důvodů upotřebitelný, nebo
9. ch) který byl jako důstojník nebo generál vojska mimo činnou službu, příslušník Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě odsouzen občanským trestním soudem a u něhož nedošlo ke ztrátě hodnosti.

(2) Příslušný ministr může podle ustanovení kázeňského řádu odejmout hodnost důstojníku nebo generálu vojska mimo činnou službu, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě, který porušil ve stejnokroji vojenskou kázeň nebo základní pravidla občanského soužití.

§ 5.

Ministr národní obrany může poddůstojníku vojska z povolání odejmout hodnost z důvodů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a), d), e), f), g) a poddůstojníku vojska ve výslužbě též z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. ch) a § 4 odst. 2.

§ 6.

(1) Příslušný ministr může snížit hodnost důstojníku nebo generálu vojska, jakož i příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,

1. a) o němž vojenský soud podle § 2 odst. 1 vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska, příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže,
2. b) u něhož snížení hodnosti navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu, nebo
3. c) u něhož snížení hodnosti navrhl orgán určený k tomu příslušným ministrem, protože vykazoval nedostatek odborné způsobilosti, nutné pro zastávání místa odpovídajícího jeho hodnosti.

(2) Příslušný ministr může podle ustanovení kázeňského řádu snížit hodnost důstojníku nebo generálu vojska, příslušníku Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže, jakož i poddůstojníku vojska ve výslužbě, který se dopustil závažného činu, který lze vyřídit podle kázeňského řádu.

§ 7.

Ministr národní obrany může přeložit do zálohy důstojníka nebo generála vojska z povolání,

1. a) který byl podle příslušných služebních předpisů v časových obdobích jimi stanovených hodnocen jako nevyhovující,
2. b) o němž vojenský soud podle § 2 odst. 1 vyslovil, že jeho činem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka vojska,
3. c) u něhož přeložení do zálohy navrhl orgán příslušný podle ustanovení kázeňského řádu, nebo
4. d) jehož další ponechání v poměru důstojníka z povolání by bylo na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů nebo který není ke službě z jiných než zdravotních důvodů upotřebitelný.

§ 8.

Ministr národní obrany může podle ustanovení kázeňského řádu propustit z činné služby před uplynutím závazku poddůstojníka vojska z povolání, dopustil-li se závažného činu, který lze vyřídit podle kázeňského řádu.

§ 9.

Majorům a podplukovníkům lze odejmout nebo snížit hodnost jen se souhlasem vlády a plukovníkům a generálům jen se souhlasem presidenta republiky.

§ 10.

Ministr národní obrany může proti vojenskému soudci učinit opatření podle § 4 odst. 1 písm. a), d), e), f) a g), § 6 odst. 1 písm. c), § 6 odst. 2 a § 7 písm. a) a d), jen navrhne-li to orgán příslušný podle kázeňského řádu.

§ 11.

Příslušný ministr může pověřit vyšší velitele Sboru národní bezpečnosti, po případě Sboru vězeňské stráže, aby u strážmistrů všech hodností činili opatření podle §§ 4 a 6.

§ 12.

Služební poměr příslušníka Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže se zrušuje

1. a) dnem, kdy nabude právní moci rozsudek, jímž mu byl uložen trest ztráty státního občanství, ztráty čestných práv občanských nebo ztráty vojenské hodnosti, nebo
2. b) dnem odnětí hodnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) až h).

§ 13.

(1) Osobám, kterým byla podle §§ 4 a 5 odňata hodnost nebo které byly podle § 7 přeloženy do zálohy, nenáleží odpočivné platy (odbytné); pro tyto osoby platí obdobně ustanovení §§ 7 a 8 zákona č. 281/1949 Sb., kterým se mění předpisy o překládání veřejných zaměstnanců do výslužby, a může jim být vyplácen po dobu tří měsíců příspěvek na výživu podle obdoby § 6 uvedeného zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poživatele odpočivných platů, jimž byla hodnost odňata jen z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. ch) a § 4 odst. 2.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele může příslušný ministr stanovit, že se ustanovení odstavce 1 nevztahuje ani na jiné osoby, kterým byla podle §§ 4 a 5 odňata hodnost nebo které byly podle § 7 přeloženy do zálohy, a přiznat jim odpočivné platy, které by jim náležely podle dosavadních předpisů.

§ 14.

(1) Přestupky, jichž se dopustí příslušníci vojska, Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě a jež podle příslušných předpisů stíhají národní výbory, se stíhají podle kázeňského řádu.

(2) Za přestupky uvedené v odstavci 1 lze v řízení podle kázeňského řádu uložit i tresty stanovené na ně příslušnými předpisy.

(3) Kázeňská pravomoc podle odstavce 1 zaniká dnem propuštění z činné služby, nebyl-li do té doby za přestupek pravoplatně uložen trest.

§ 15.

(1) Vojenské kázeňské pravomoci podléhají také

1. a) odvedenci pro neplnění předepsané povinnosti o hlášení při odchodu do základní nebo náhradní služby,
2. b) osoby, které měly nastoupit službu v branné moci, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestný čin.

(2) Kázeňské pravomoci podléhají dále důstojníci a generálové vojska mimo činnou službu a poddůstojníci vojska ve výslužbě, příslušníci Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě pro kázeňské přestupky spáchané ve stejnokroji.

§ 16.

(1) Kázeňský řád československé branné moci vydá president republiky jako vrchní velitel branné moci (§ 74 odst. 1 č. 12 ústavy).

(2) Kázeňský řád pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti vydá ministr národní bezpečnosti a pro příslušníky Sboru vězeňské stráže ministr spravedlnosti podle obdoby Kázeňského řádu československé branné moci.

§ 17.

(1) Všechny dosavadní předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, se zrušují. Zejména se zrušuje zákon č. 154/1923 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (vyhláška č. 57/1947 Sb.); kárné řízení, které bylo v den počátku účinnosti tohoto zákona již zahájeno, se však dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) Dále se zrušuje nařízení Národního výboru československého č. 21/1918 Sb., o přísaze vojsk československých, ve znění zákona č. 169/1919 Sb.

(3) Kde se v dosavadních předpisech mluví o kárných výborech, kárném řízení nebo kárných nálezech, rozumějí se tím nadále orgány, řízení a výroky podle ustanovení kázeňských řádů nebo řízení a výroky vojenských soudů podle § 2.

§ 18.