Zákon o pojišťovnictví

§ 1.

(1) Aby pojišťovnictví mohlo v souladu s rozvojem národního hospodářství účelně plnit své poslání při budování socialismu, zejména vytvářením pojistného fondu k úhradě škod vznikajících družstvům a místnímu hospodářství i občanům z nahodilých událostí, upravuje se jeho činnost a organisace.

(2) K pojišťovnictví náleží provozování pojištění a zajištění.

§ 2.

(1) Československá pojišťovna přestává být národním podnikem a organisuje se jako státní pojišťovací ústav; ústav se nazývá Státní pojišťovna.

(2) Státní pojišťovnu tvoří hlavní správa v ministerstvu financí a její orgány, jimiž jsou oblastní správa pro Slovensko, krajské správy a inspektoráty.

§ 3.

(1) Státní pojišťovna je právnickou osobou; hospodaří podle zásad chozrasčotu a sestavuje samostatnou rozvahu.

(2) Z majetku, který má Státní pojišťovna ve správě, nelze žádat ani dosíci uspokojení pohledávek za státem; stát neručí za závazky Státní pojišťovny.

§ 4.

(1) Státní pojišťovna má na území Československé republiky výlučné právo provozovat pojištění majetku a osob formou pojištění povinného i dobrovolného.

(2) Státní pojišťovna se účastní zábranné péče podle směrnic, které vydá ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(3) Výlučné právo Státní pojišťovny provozovat pojištění osob se nedotýká pojišťování dávek podle předpisů o národním pojištění a předpisů obdobných.

§ 5.

(1) Proti škodám požárním, krupobitním a dalším, které určí vláda, jsou povinně pojištěny

1. a) národní majetek ve správě národních výborů a zemědělský majetek jimi převzatý podle zvláštních předpisů do vlastního hospodaření,
2. b) národní majetek ve správě podniků zapojených na rozpočty národních výborů a bytový majetek v národní správě těchto podniků,
3. c) plodiny, hospodářská zvířata a ostatní movité věci jednotných zemědělských družstev.

(2) Národní majetek ve správě státních orgánů, pokud nejde o národní výbory, a ve správě národních podniků se nepojišťuje. Výjimky stanoví vláda na návrh ministra financí.

§ 6.

(1) Vláda stanoví rozsah a podmínky povinného pojištění.

(2) Vláda se může usnést na zavedení dalších druhů povinného pojištění nebo na rozšíření povinného pojištění na další okruh osob. Vláda může také povinné pojištění omezit.

§ 8.

Předpisy o pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel zůstávají nedotčeny.

§ 9.

Ministerstvo financí určuje, které druhy dobrovolného pojištění mohou být provozovány, a vydává pro ně pojistné podmínky a sazby.

§ 10.

Zaměstnanci Státní pojišťovny jsou státními zaměstnanci v oboru působnosti ministerstva financí.

§ 11.

Spolupráce s národními výbory.

Národní výbory spolupracují s orgány Státní pojišťovny, sledují jejich činnost a napomáhají jim při plnění jejich úkolů.

§ 12.

Statut.

Organisaci a působnost Státní pojišťovny, způsob jejího hospodaření, jakož i druh a výši jejích prostředků stanoví statut, který vydá ministr financí po schválení vládou.

§ 13.

Organisaci pojišťování zahraničních risik a organisaci zajišťování upraví vláda na návrh ministra financí.

§ 14.

(1) Státní pojišťovna se zapisuje do podnikového rejstříku jako se zapisují národní podniky.

(2) Zápisy do veřejných knih a do podnikového rejstříku, potřebné k vyznačení skutečností vyplývajících z tohoto zákona, provedou soudy na návrh Státní pojišťovny s odvoláním na tento zákon.

§ 15.

Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména

1. 1. zákon č. 190/1950 Sb., o úkolech a organisaci pojišťovnictví,
2. 2. oddíly B, C, D a E nařízení č. 31/1896 ř. z. a předpisy je měnící a doplňující,
3. 3. nařízení č. 521/1917 ř. z., jímž se stanoví některé změny nařízení ze dne 5. března 1896 č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven („pojišťovací regulativ“),
4. 4. vládní nařízení č. 238/1921 Sb., jímž se doplňují předpisy pojišťovacího regulativu o uložení jmění pojišťoven,
5. 5. oddíly B, C, D a E vládního nařízení č. 307/1922 Sb.,
6. 6. zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny,
7. 7. čl. I a II vládního nařízení č. 331/1942 Sb.

§ 16