Zákon o advokacii

§ 24a

(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník.

(2) Limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.

§ 24b

(1) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do obchodního rejstříku.

(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí činit nejméně 50 000 000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10 000 000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, minimálně však 50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti.

(3) Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode dne, kdy k takové změně došlo.

(4) Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění společnosti.

(5) Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti

1. a) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění společnosti vztahuje,
2. b) do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3, anebo
3. c) do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá.

(6) Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci^4c).

§ 24c

(1) Komora sjednává pro advokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.

(2) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně.

§ 25

(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.¹¹)

§ 25a

(1) Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu.

(2) Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby. Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, vzor doložky s prohlášením o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě a postup při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(3) Prohlášení obsahuje

1. a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu,
2. b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby,
3. c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby,
4. d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmen b) a c) zjištěny,
5. e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní,
6. f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátem učiněno,
7. g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů a podpis; je-li advokát zastoupen advokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“,
8. h) kvalifikovaný elektronický podpis advokáta a kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu.

(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátovi za úplatu poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu.

(5) Advokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu; to neplatí, jde-li o prohlášení k dokumentu v elektronické podobě.

(6) Prohlášení k dokumentu v elektronické podobě se neprovede,

1. a) jde-li o podpis advokáta, který prohlášení provádí,
2. b) jde-li o dokument, který neobsahuje žádný text,
3. c) nepředloží-li jednající osoba k prokázání své totožnosti platný doklad,
4. d) nemůže-li jednající osoba psát a dokument současně neobsahuje její podpis,
5. e) jde-li o dokument, který je psán v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a neovládá-li osoba, která prohlášení provádí, jazyk, v němž je dokument psán, a není-li současně předložen v úředně ověřeném překladu do jazyka českého nebo slovenského,
6. f) jde-li o podpis osoby odlišné od jednající osoby,
7. g) jde-li o dokument v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo dokument v elektronické podobě, který není ve formátu nebo nemá náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
8. h) jde-li o podpis na zcela nevyplněném formuláři.

(7) Advokát je oprávněn při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě využívat ze základního registru obyvatel údaje o osobách v něm vedených v rozsahu

1. a) příjmení a rodné příjmení,
2. b) jméno, popřípadě jména,
3. c) adresa místa pobytu,
4. d) datum, místo a okres narození; u osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila,
5. e) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, a
6. f) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(8) Využíváním údajů podle odstavce 7 není dotčeno oprávnění advokáta využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.

(9) Jednající osoba předloží k prokázání své totožnosti platný

1. a) občanský průkaz nebo cestovní doklad, jde-li o státního občana České republiky,
2. b) cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, obsahuje-li fotografii držitele, jde-li o cizince, nebo
3. c) identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí podle zvláštního právního předpisu, jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, obsahuje-li fotografii držitele.

(10) Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.

§ 25b

(1) Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.

(2) Má-li předseda kontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvu předběžné odejmutí knihy.

(3) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(4) Rozhodnutí představenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká

1. a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu,
2. b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu.

§ 25c

Advokát je oprávněn provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu^11a). Složení zkoušky podle zvláštního zákona se nevyžaduje.

§ 25d

(1) Vyžaduje-li tento zákon prokázání totožnosti klienta nebo jiné osoby, může tak advokát učinit i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.

(2) Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje

1. a) technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci²⁰) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci²¹), nebo
2. b) podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje zvláštní právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank²²).

§ 26

(1) Advokát, není-li v plné moci udělené mu klientem stanoveno jinak, se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,¹²) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

§ 27

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně nebo který je jediným společníkem společnosti, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně.

(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.

(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně nebo který byl jediným společníkem společnosti, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Komora jiného advokáta jeho nástupcem, je-li to nezbytné k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokáta i více advokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.

(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

§ 28

(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

§ 29

(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.

(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

§ 30

(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].

(2) Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).

§ 31

Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.