Platné znění

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele

zrušený předpis

85

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 30. března 1998,

kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 32 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci:

Čl. I

Odkaz Čl. I

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 2 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:

    „(7) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

    (8) Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.“.

    Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.

  1. 2. § 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

    „(4) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.“.

  1. 3. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

    „(3) Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.“.

  1. 4. § 6 odst. 1 zní:

    „(1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,1) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,2) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.“.

  1. 5. § 6 odst. 4 zní:

    „(4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.“.

  1. 6. § 6 odst. 5 zní:

    „(5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.“.

  1. 7. § 6 odst. 9 zní:

    „(9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.“.

  1. 8. § 7 odst. 6 zní:

    „(6) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.“.

  1. 9. § 8 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

    „(5) Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.“.

  1. 10. § 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

    „(3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.“.

  1. 11. § 10 zní:

    㤠10

    Odkaz 㤠10

    (1) Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.“.

    (2) Vyúčtování obsahuje:

    1. a) spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m3, která připadá na zúčtovací jednotku,
    2. b) jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m3, které připadají na zúčtovací jednotku,
    3. c) celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku,
    4. d) podlahovou plochu (§ 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m2, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu,
    5. e) podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu.

    (3) Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno

    1. a) časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení § 2 vyhlášky, nebo
    2. b) do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo
    3. c) nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo
    4. d) v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci.“.
  1. 12. Příloha č. 1 zní:
    „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

    Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů

    1. a) místnosti, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso
      „§ 10 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů
      koeficient
      v bytě1,0
      ve skladě s občasným pobytem osob1,0
      v mateřské školce1,2
      ve zdravotním středisku1,2
      v kanceláři1,2
      ve výstavním sále1,2
      v prodejně1,3
      ve skladě s trvalým pobytem osob1,2
      v učebně1,2
      v dílně1,2
      v provozovně s prodejem1,2
      v restauraci, kavárně1,3
      v temperované garáži0,5
    1. b) místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
      „§ 10 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů
      jednou stěnou0,1
      dvěma stěnami0,2
      třemi stěnami0,35
      čtyřmi stěnami0,5
      pěti a více stěnami0,75 – 1,0
      Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha.

    Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce

    , kde St je povrch trubky (v m2), A je plocha místnosti (v m2), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.

    Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.“.

  1. 13. Připojují se přílohy č. 3, 4 a 5, které zní:
    „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

    Měrné ukazatele spotřeby tepla

    Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla

    1. a) na vytápění 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:
      „§ 10 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů Měrné ukazatele spotřeby tepla
      – při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva 1 GJ/m2 x rok
      nebo 0,294 MJ/m2 x D0 x rok
      – při vytápění z ostatních zdrojů tepla 0,8 GJ/m2 x rok
      nebo 0,235 MJ/m2 x D0 x rok
    1. b) k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m3 odebrané vody v zúčtovací jednotce:
      „§ 10 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů Měrné ukazatele spotřeby tepla
      – při přípravě v zúčtovací jednotce 0,3 GJ/m3
      – při přípravě společně pro více zúčtovacích jednotek 0,4 GJ/m3
    1. c) souhrnné – na vytápění a teplou užitkovou vodu:
      „§ 10 Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů Měrné ukazatele spotřeby tepla
      – při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá paliva do 1,25 GJ/m2 x rok
      – při zajišťování tepla z jiných zdrojů do 1,05 GJ/m2 x rok

    Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.

    D0 je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem

    1. kde

    n je počet dnů v topném období,

    tv je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v °C,

    tzp je průměrná venkovní teplota v topném období v °C.

    Příloha č. 4

    k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

    Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky

    Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:

    1. kde

    Mc je množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem,

    Mm je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako Mc,

    Mn je množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám,

    Sc, Sm, Sn jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství Mc, Mm, Mn.

    Příloha č. 5

    k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

    Minimální účinnosti výroby tepla

    Příloha č. 5 Minimální účinnosti výroby tepla
    Kat. zdrojeVýkon kotle na zdrojiÚčinnost při použití paliva (%)
    koksč. uhlíbriketyhn. uhlí tř.hn. uhlí netř.top. olej LTOtop. olej TTOplyn ZPel. akum.el. přím. top.
    Ado 0,5
    MW    		696867666280–859698
    B0,51-3
    MW    		–7069686383–869799
    C3,1-6
    MW    		–75–726584–87––
    D6,1-20
    MW    		–77––70858290––
    E20,1-50
    MW    		–80––77878592––
    Fnad 50
    MW    		–82––82898693––

    Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.

    Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.“.

Čl. II

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
JUDr. Kühnl v. r.