účinné od 1. 9. 197987
účinné od 1. 9. 1979VYHLÁŠKA
účinné od 1. 9. 1979ministerstva školství České socialistické republiky
účinné od 1. 9. 1979ze dne 11. července 1979
účinné od 1. 9. 1979o lidových školách jazyků, jazykových školách a o státních jazykových zkouškách
účinné od 1. 9. 1979Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 45 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, a podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství:
účinné od 1. 9. 1979K zajištění zájmového studia cizích světových jazyků pro pracující, žáky a studenty zřizují okresní národní výbory lidové školy jazyků, krajské národní výbory jazykové školy.1)
účinné od 1. 9. 1979(1) Lidovou školu jazyků lze zřídit, jsou-li předpoklady, že se v ní bude vyučovat alespoň v 90 vyučovacích hodinách týdně. Vyučuje-li se na lidové škole jazyků v menším počtu hodin, může krajský národní výbor, který odborně vede školu, k níž se lidová škola jazyků přičleňuje, na návrh okresního národního výboru lidovou školu jazyků organizačně přičlenit k některé střední škole, kde jsou pro to kádrové a materiální předpoklady, nebo ji může okresní národní výbor, který odborně vede školu, k níž se lidová škola jazyků přičleňuje, organizačně přičlenit k některé základní devítileté škole s rozšířeným vyučováním jazykům nebo k základní škole s rozšířeným vyučováním jazykům. V takovém případě jsou lidová škola jazyků a střední škola, nebo lidová škola jazyků a základní devítiletá škola nebo základní škola, řízeny jedním ředitelem.
účinné od 1. 9. 1979(2) Klesne-li počet týdenních vyučovacích hodin v lidové škole jazyků pod 40, škola se k počátku nového školního roku zruší.
účinné od 1. 9. 1979(3) Základní formou výuky na lidové škole jazyků je kurs; kursy zřizuje a zrušuje ředitel lidové školy jazyků. Kursy k osvojení základů jazyka se zřizují v celkovém rozsahu 140 vyučovacích hodin, kursy k prohloubení a rozšíření jazykových znalostí v celkovém rozsahu 140 vyučovacích hodin; počet týdenních vyučovacích hodin v každém kurse stanoví ředitel lidové školy jazyků tak, aby posluchači absolvovali každý kurs nejdéle za dva školní roky.
účinné od 1. 9. 1979(4) Kursy se zřizují při počtu nejméně 15 a nejvýše 25 posluchačů; klesne-li počet posluchačů pod 10, kurs se zruší. V socialistické organizaci (§ 6 odst. 2) může být kurs zřízen při nejnižším počtu 10 posluchačů; kurs se zruší, klesne-li počet posluchačů pod 8. Výjimku může povolit ředitel lidové školy jazyků se souhlasem okresního národního výboru, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(1) Jazykovou školu lze zřídit, jsou-li předpoklady, že se v ní bude vyučovat alespoň ve 150 vyučovacích hodinách týdně.
účinné od 1. 9. 1979(2) Vyučuje-li se na jazykové škole v menším počtu hodin, může krajský národní výbor, který odborně vede školu, k níž se jazyková škola přičleňuje, jazykovou školu organizačně přičlenit k některé střední škole, kde jsou pro to kádrové a materiální předpoklady. V takovém případě jsou jazyková škola a střední škola řízeny jedním ředitelem.
účinné od 1. 9. 1979(3) Na jazykové škole se podle potřeby zřizují oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení skupin příbuzných jazyků (např. oddělení slovanských jazyků, germánských jazyků, románských jazyků, orientálních jazyků apod.). Tato oddělení odpovídají řediteli jazykové školy za odbornou úroveň kursů příslušných jazyků. Podle potřeby se na jazykové škole zřizují i oddělení dálkového studia cizích jazyků.
účinné od 1. 9. 1979(1) Základní formou výuky na jazykové škole je kurs; kursy zřizuje a zrušuje ředitel jazykové školy. Na jazykové škole se zřizují tyto kursy:
účinné od 1. 9. 1979(2) Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech stanoví ředitel jazykové školy tak, aby 280 vyučovacích hodin absolvovali posluchači za dva školní roky při 4 vyučovacích hodinách týdně, nebo za tři školní roky při 3 vyučovacích hodinách týdně, nebo za čtyři školní roky při 2 vyučovacích hodinách týdně. Vyučovací hodiny v kursech mohou být soustředěny na jeden nebo dva dny v týdnu.
účinné od 1. 9. 1979(3) Kursy se zřizují při počtu nejméně 15 a nejvýše 25 posluchačů; klesne-li počet posluchačů pod 10, kurs se zruší. Při socialistické organizaci může být kurs zřízen i při nejnižším počtu 10 posluchačů; klesne-li počet posluchačů pod 8, kurs se zruší. Výjimky, i pro kursy intenzívní jazykové přípravy, může povolit ředitel jazykové školy se souhlasem krajského národního výboru, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(4) Pro výuku orientálních a jiných méně rozšířených jazyků lze kurs v prvním ročníku zřídit již při počtu 6 posluchačů, v dalších ročnících při 5 posluchačích; klesne-li počet posluchačů v prvním ročníku pod 5, v dalších ročnících pod 4 posluchače, kurs se zruší.
účinné od 1. 9. 1979(5) Jazyková škola může organizovat dálkové studium jazyků pro posluchače, kteří si již osvojili základní znalosti jazyka na úrovni základního kursu [odstavec 1 písm. a)]. Základní znalosti uchazečů se ověřují přijímací zkouškou.
účinné od 1. 9. 1979(6) Pro dálkové studium jazyků zřídí krajský národní výbor při jazykové škole, nebo podle potřeby při některé střední škole, konzultační středisko.2) Středisko je součástí jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979(7) Studující se v konzultačním středisku zúčastňují povinných konzultací, a to zpravidla jednou za měsíc v rozsahu 4 až 6 hodin.
účinné od 1. 9. 1979(8) Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou podle ustanovení části třetí této vyhlášky.
účinné od 1. 9. 1979Jazyková škola pomáhá národním výborům při odborném a metodickém vedení lidových škol jazyků.
účinné od 1. 9. 1979(1) V lidových školách jazyků a v jazykových školách (dále jen „škola“) se vyučuje podle učebních osnov vydaných ministerstvem školství České socialistické republiky.
účinné od 1. 9. 1979(2) Vyučování jazykům je organizováno v kursech, které mohou být zřízeny i mimo sídlo školy, popřípadě v socialistických organizacích. V socialistické organizaci lze kurs zřídit, za podmínek stanovených v § 2 odst. 4 a v § 4 odst. 3, požádá-li o zřízení kursu organizace ředitele lidové školy jazyků nebo ředitele jazykové školy a umožňuje-li zřízení kursu stanovený plán. Věcné a provozní výdaje na kursy zřízené v socialistických organizacích hradí tyto organizace.
účinné od 1. 9. 1979(3) Škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s hodnocením seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá škola posluchači osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních škol, základních devítiletých škol a středních škol se na požádání vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci každého školního roku.
účinné od 1. 9. 1979(4) Studijní výsledky posluchačů se hodnotí čtyřmi stupni prospěchu: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 –- nevyhověl(a).
účinné od 1. 9. 1979(5) Posluchač, který na konci školního roku byl klasifikován čtvrtým stupněm prospěchu, nemůže být zapsán do vyššího ročníku kursu nebo do vyššího kursu.
účinné od 1. 9. 1979(6) Organizace vyučování a prázdnin na škole se přizpůsobí organizaci školního roku na základních a středních školách.3)
účinné od 1. 9. 1979(7) Povinnosti a práva posluchačů stanoví vnitřní řád školy vydaný ředitelem školy po schválení národním výborem, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(1) Uchazeči se do jednotlivých kursů přihlašují písemně u ředitelství školy v termínu stanoveném ředitelem školy.
účinné od 1. 9. 1979(2) Posluchače přijímá ředitel školy. K přijetí cizích státních příslušníků je třeba souhlasu národního výboru, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(3) Přihlásí-li se do školy, popřípadě do kursu více uchazečů, než kolik může škola podle stanoveného plánu přijmout, přijmou se přednostně pracující, kteří prokáží potřebné předpoklady a kteří předloží potvrzení organizace, s níž jsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, že znalost jazyka potřebují při svém zaměstnání, a osoby se změněnou pracovní schopností, jestliže je pro studium doporučí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a studium na škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění;4) ostatní uchazeče přijme ředitel školy podle pořadí došlých přihlášek.
účinné od 1. 9. 1979(4) K přijetí nezletilých žáků škol je třeba souhlasu jejich zákonných zástupců.
účinné od 1. 9. 1979(1) Posluchači zaplatí před zahájením vyučování zápisné a školné za celý školní rok. Zápisné činí ročně 30,– Kčs. Školné pro žáky základních škol, základních devítiletých škol a středních škol a pro studenty vysokých škol při dvou vyučovacích hodinách týdně činí 10,– Kčs měsíčně. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 5,– Kčs měsíčně. Pro ostatní posluchače činí školné při dvou vyučovacích hodinách týdně 20,– Kčs měsíčně a za každou další vyučovací hodinu týdně se zvyšuje o dalších 10,– Kčs měsíčně.
účinné od 1. 9. 1979(2) Na žádost posluchače nebo jeho zákonných zástupců, je-li posluchač nezletilý, může ředitel školy se souhlasem národního výboru, který školu odborně vede, školné v odůvodněných případech, zvláště z důvodů sociálních, zčásti nebo zcela prominout. Od placení školného jsou osvobozeny osoby se změněnou pracovní schopností, jestliže je pro studium doporučila posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, studium na škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění a jestliže byly ke studiu jazyků přijaty.
účinné od 1. 9. 1979(3) V kursech při socialistických organizacích činí zápisné za jednoho posluchače 20,– Kčs ročně; školné činí 120,– Kčs měsíčně za jednu vyučovací hodinu týdně za všechny posluchače v jednom kursu. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 120,– Kčs měsíčně za všechny posluchače v kursu. Zápisné i školné za celý školní rok zaplatí socialistická organizace před zahájením vyučování.
účinné od 1. 9. 1979(4) Zápisné se v žádném případě posluchačům nevrací. Oznámí-li posluchač do jednoho měsíce po zahájení školního roku, že se z vážných důvodů (zdravotních, rodinných, pracovních apod.) nemůže kursu zúčastnit a tyto důvody řádně prokáže, je škola povinna vrátit mu celé školné. Škola vrátí polovinu školného také posluchači, který se ještě před zahájením druhého pololetí z kursu odhlásí. Poměrnou část školného vrátí škola též posluchačům zrušeného kursu (§ 2 odst. 4 a § 4 odst. 3), kteří zrušení kursu nezavinili, pokud tito posluchači nemohli být přeřazeni do jiného kursu školy. V ostatních případech se školné ani jeho část nevrací.
účinné od 1. 9. 1979(5) Zápisné a školné jsou příjmy národního výboru, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(1) Státní jazykové zkoušky (dále jen „zkoušky“) mohou konat pracující, žáci středních škol, studenti vysokých škol i osoby, které nejsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, až po dovršení 18 let. Ředitel jazykové školy může výjimečně povolit vykonání zkoušky i uchazeči mladšímu 18 let, jestliže uchazeč prokáže, že získal znalosti požadované v § 10 intenzívním studiem jazyka nebo při dlouhodobém pobytu v zahraničí.
účinné od 1. 9. 1979(2) Zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.
účinné od 1. 9. 1979(3) Osvědčení o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je průkazem o dosažení jazykových znalostí a dovedností určitého stupně pro pracovní činnosti, při kterých se vyžaduje znalost cizího jazyka.
účinné od 1. 9. 1979(4) Zkoušky jsou všeobecné nebo speciální; organizačně je zajišťují jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979(5) O zkoušce se vede protokol. Administrativní práce spojené s organizací zkoušek zabezpečují jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979Všeobecnou jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má dobrou praktickou a jí odpovídající teoretickou znalost cizího jazyka, zda má přehled o hlavních jevech politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti i v ČSSR a zda dovede jazyka aktivně používat v ústním i písemném projevu.
účinné od 1. 9. 1979(1) Speciální jazykovou zkoušku je možno vykonat pro tyto obory:
účinné od 1. 9. 1979(2) Speciální jazykové zkoušce se mohou podrobit kandidáti, kteří s úspěchem vykonali všeobecnou jazykovou zkoušku.
účinné od 1. 9. 1979(3) Speciální jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má důkladnou praktickou i teoretickou znalost cizího jazyka a zda ho dovede aktivně používat v ústním i písemném projevu v oborech, k nimž je zkouška zaměřena. Kandidát má také prokázat, že dobře ovládá specifické rysy odborného stylu, a to jak po stránce lexikální, tak i mluvnické.
účinné od 1. 9. 1979Zkoušky se konají zpravidla dvakrát v roce; v jarním období zpravidla v květnu, v podzimním období zpravidla v listopadu. Datum zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979(1) Státní jazykové zkoušky na jazykové škole řídí komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský národní výbor, který odborně vede jazykovou školu, na které byla komise pro státní jazykové zkoušky zřízena; členy této komise jmenuje rovněž krajský národní výbor na návrh ředitele jazykové školy. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky může být současně předsedou zkušební komise (odstavec 2).
účinné od 1. 9. 1979(2) Zkouška každého kandidáta se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise, určený předsedou komise pro státní jazykové zkoušky, a dva členové. Předseda a členové zkušební komise se určují z členů komise pro státní jazykové zkoušky.
účinné od 1. 9. 1979(3) Členové komise pro státní jazykové zkoušky jsou odměňováni podle zvláštních předpisů, pokud tuto činnost vykonávají mimo pracovní poměr.5)
účinné od 1. 9. 1979(1) Ke zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke zkouškám konaným v podzimním období do konce září, u ředitelství jazykové školy na tiskopise, který obdrží u ředitelství jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979(2) Cizí státní příslušníci mohou konat státní jazykové zkoušky jen po předběžném souhlasu krajského národního výboru, který jazykovou školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(3) Posluchač, který se ke zkoušce přihlásí, je povinen zaplatit náhradu, a to ve výši 100,– Kčs za všeobecnou zkoušku (§ 10) a 120,– Kčs za speciální zkoušku (§ 11). Náhrada se platí před podáním přihlášky ke zkoušce. Ke zkoušce se kandidát dostaví v termínu, který určí jazyková škola. Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce včas, náhrada se mu nevrací. Škola však může z vážných důvodů (zdravotních, rodinných, pracovních apod.) určit tomuto kandidátovi pro vykonání zkoušky náhradní termín. Za zkoušku v náhradním termínu kandidát náhradu znovu neplatí.
účinné od 1. 9. 1979(4) Náhrada je příjmem krajského národního výboru, který školu odborně vede.
účinné od 1. 9. 1979(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Témata písemných částí zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.
účinné od 1. 9. 1979(2) Výsledek písemných i ústních částí zkoušek (a jejich dílčích složek) se stanoví známkami: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a).
účinné od 1. 9. 1979(3) Kandidát, který při písemné části zkoušky nevyhověl, nemůže být připuštěn k ústní části zkoušky.
účinné od 1. 9. 1979(4) Celkový výsledek zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné a ústní části zkoušky, se hodnotí stupni: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.
účinné od 1. 9. 1979(5) Kandidát
účinné od 1. 9. 1979(6) O vykonané zkoušce vydá komise pro státní jazykové zkoušky zkoušeným osvědčení na předepsaném tiskopise. Osvědčení se opatří kulatým razítkem jazykové školy a podepíší je předseda komise pro státní jazykové zkoušky a jeden člen zkušební komise.
účinné od 1. 9. 1979(7) Kandidátovi, který u zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách její opakování. K opakované zkoušce podá kandidát přihlášku (§ 14 odst. 1) a zaplatí příslušnou náhradu (§ 14 odst. 3).
účinné od 1. 9. 1979(8) Státní jazyková zkouška neposkytuje kvalifikaci pro vyučování jazykům na školách a školských výchovných zařízeních.
účinné od 1. 9. 1979(9) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.
účinné od 1. 9. 1979Pro školní rok 1979/80 zaplatí posluchači zápisné a školné podle předpisů platných v době podání přihlášky do kursu.
účinné od 1. 9. 1979Zrušují se:
účinné od 1. 9. 1979Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1979.
účinné od 1. 9. 1979(1) Obsah všeobecné státní jazykové zkoušky je zaměřen na běžné otázky denního života, na otázky politického, hospodářského a kulturního dění v Československé socialistické republice i v dané jazykové oblasti a na základní problematiku pracovního oboru kandidáta. Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka.
účinné od 1. 9. 1979(2) V písemné části zkoušky má kandidát prokázat schopnost samostatně se písemně vyjadřovat o stanovených tématech, dovednost zaznamenávat slyšený projev formou volného zpracování, popřípadě diktátu, a schopnost oboustranného překladu; přitom prokáže i náležité ovládání běžné slovní zásoby, dobrou znalost základní jazykové normy a přiměřenou dovednost ve stylizaci cizojazyčného projevu.
účinné od 1. 9. 1979(3) Písemná část zkoušky se skládá:
účinné od 1. 9. 1979(4) V ústní části zkoušky má kandidát prokázat, že dovede správně a s porozuměním přečíst cizojazyčný text, vyložit jej po stránce obsahové, podle potřeby i jazykové, že rozumí mluvenému nebo reprodukovanému projevu v cizím jazyce a že dovede pohotově a bez obtíží hovořit v cizím jazyce o daném tématu i o vlastní četbě v originále. Ústní část zkoušky se skládá ze čtení a obsahového výkladu, popřípadě překladu cizojazyčného textu spojeného s objasněním důležitých mluvnických jevů a z ústního projevu, který má zpravidla formu rozhovoru, popřípadě rozhovoru o slyšeném nebo reprodukovaném projevu; kandidátovi se poskytne možnost souvislého samostatného projevu v cizím jazyce.
účinné od 1. 9. 1979(5) Konverzační témata a otázky týkající se faktických znalostí z politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti i v Československé socialistické republice se kandidátům určují losem.
účinné od 1. 9. 1979(1) Speciální státní jazykovou zkouškou pro obor překladatelský se ověřuje, že kandidát dovede na základě přesného porozumění cizojazyčnému textu vypracovat písemný překlad tohoto textu do češtiny nebo slovenštiny a naopak převádět české nebo slovenské texty do cizího jazyka; přitom má obsahově i stylisticky přesně vystihnout daný text specifickými prostředky cizího jazyka. Těžiště této zkoušky je v písemném projevu.
účinné od 1. 9. 1979(2) V písemné části zkoušky má kandidát prokázat, že se dovede samostatně a pohotově písemně vyjadřovat, že náležitě ovládá slovní zásobu a frazeologii obecného jazyka i odbornou terminologii zejména toho oboru, ve kterém pracuje, že má bezpečnou aktivní znalost mluvnice a pravopisné normy daného cizího jazyka a přiměřenou dovednost ve stylizaci odborného cizojazyčného projevu.
účinné od 1. 9. 1979(3) Písemná část zkoušky se skládá:
účinné od 1. 9. 1979(4) V ústní části zkoušky má kandidát prokázat, že dovede správně a s porozuměním přečíst obtížný cizojazyčný text, přeložit jej a vyložit po stránce obsahové i jazykové, že dovede obdobně převádět text z češtiny nebo slovenštiny do cizího jazyka, že rozumí mluvenému projevu v cizím jazyce a bez obtíží hovoří o daném tématu. Ústní část zkoušky se vede v cizím jazyce a nemá zpravidla trvat déle než 45 minut.
účinné od 1. 9. 1979(1) Speciální státní jazykovou zkouškou pro obor tlumočnický se ověřuje, že kandidát dovede pohotově a správně tlumočit ústní projev z cizího jazyka do češtiny nebo slovenštiny a naopak, a to simultánně i konsekutivně. Těžiště této zkoušky je v ústním projevu.
účinné od 1. 9. 1979(2) Písemná část zkoušky se skládá:
účinné od 1. 9. 1979(3) V ústní části zkoušky má kandidát prokázat, že dovede stručně shrnout v cizím jazyce obsah obtížného cizojazyčného textu, že dovede oboustranně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev, a to simultánně i konsekutivně, a že dovede pohotově hovořit v cizím jazyce na dané téma i o vlastní četbě v originále. Ústní část zkoušky se vede v cizím jazyce a nemá zpravidla trvat déle než 45 minut.
účinné od 1. 9. 1979(1) Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.
účinné od 1. 9. 1979(2) Jestliže se kandidát při písemné části zkoušky dopustí nedovoleného jednání (opisování, používání nedovolených pomůcek apod.), sepíše o tom dozírající učitel záznam, který předloží předsedovi komise pro státní jazykové zkoušky. Kandidát, který se provinil, ve zkoušce nepokračuje a posuzuje se jako kandidát, který u písemné části zkoušky neprospěl.
účinné od 1. 9. 1979(3) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl.
účinné od 1. 9. 1979(4) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně, a to nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky.
účinné od 1. 9. 1979(5) Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže být připuštěn k části ústní. V tom případě předseda komise pro státní jazykové zkoušky vyrozumí kandidáta o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z dalších zkušebních období (§ 14 vyhlášky).
účinné od 1. 9. 1979(6) Ústní část zkoušky se koná nejméně po čtrnáctidenním odstupu od části písemné.
účinné od 1. 9. 1979(7) Po zadání otázky k ústní části zkoušky se kandidátovi poskytne potřebný čas (nejvýše 15 minut) na přípravu.
účinné od 1. 9. 1979(8) Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktická znalost cizího jazyka včetně výslovnosti, intonace a dynamiky ústního projevu kandidáta. Znalosti kandidáta z okruhu politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti ovlivňují stupeň prospěchu.
účinné od 1. 9. 1979(9) Po ústní části zkoušky hodnotí zkušební komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení výsledků zkoušky je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. O stupni prospěchu rozhoduje zkušební komise hlasováním. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky.
účinné od 1. 9. 1979(10) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování (§ 15 odst. 6 vyhlášky), a to buď jen části ústní nebo zkoušky celé. Opakování ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována prvním nebo druhým stupněm prospěchu (výborně, velmi dobře). Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována známkou 3 - dobře.