Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení obchodního zákoníku o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je povinna na členské schůzi rozhodnout při schvalování řádné účetní závěrky, ve které je tato ztráta vyčíslena, o úhradě této ztráty z rizikového fondu a rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let. Nepostačují-li ke krytí ztráty tyto vlastní zdroje, vzniká schválením řádné účetní závěrky povinnost podílet se svou uhrazovací povinností na krytí ztráty přesahující tyto vlastní zdroje, a to všem osobám, které byly k rozvahovému dni řádné účetní závěrky členy družstevní záložny.

(3) Pohledávku družstevní záložny vzniklou z důvodu uhrazovací povinnosti je družstevní záložna oprávněna jednostranně započíst podle § 4 odst. 4.

(4) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

§ 10

Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

1. a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 10 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 20 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
2. b) rezervní fond.¹³) Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

(3) Ustanovení zvláštního zákona o nedělitelném fondu družstva¹⁴) se nepoužijí.

§ 11

(1) Družstevní záložna dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu (dále jen „pravidla angažovanosti“) na individuálním základě. Družstevní záložna dodržuje také pravidla angažovanosti na konsolidovaném základě, jestliže je odpovědnou úvěrovou institucí ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(2) Družstevní záložna udržuje trvale svou platební schopnost. Družstevní záložna je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména

1. a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků ve vztahu k aktivům nebo k pasivům, popřípadě ke skupině vybraných položek aktiv nebo pasiv,
2. b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
3. c) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.

(3) Pravidla a ukazatele podle odstavců 1 a 2 stanoví Česká národní banka vyhláškou. Ta pravidla, která jsou pro družstevní záložny odlišná od pravidel pro ostatní subjekty na finančním trhu, stanoví Česká národní banka opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

§ 13

Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

1. a) počet členů klesl pod 30,
2. b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,
3. c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,
4. d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až 10 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato družstevní záložna je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky, je družstevní záložna, která chybu způsobila, oprávněna dát této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky podnět k odepsání částky z jeho účtu.

(2) Družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou družstevní záložnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky a vydat je této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Technické postupy družstevních záložen při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 14

Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách¹⁷). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, se vztahují na družstevní záložny obdobně. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách.

§ 22

(1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka.

(2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o

1. a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,
2. b) udělených a odňatých povoleních,
3. c) opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zřizování poboček ve státech, které nejsou členskými státy,
4. d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí,
5. e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem,
6. f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,
7. g) dohodách podle § 25e,
8. h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,
9. i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.

(5) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má družstevní záložna pobočku^17a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(6) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

1. a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o povolení,
2. b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.

(7) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(8) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň alespoň jednou ročně přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou a kapitál družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností.

§ 22a

(1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Na vyžádání Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

1. a) o podílech na družstevní záložně,
2. b) o řízení družstevní záložny,
3. c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,
4. d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.

(3) Na vyžádání nebo z vlastního podnětu Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu jiných členských států též informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace úvěrové instituce nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména pak informace týkající se

1. a) určení struktury konsolidačního celku, všech významných družstevních záložen v tomto konsolidačním celku a orgánů dohledu v tomto konsolidačním celku,
2. b) postupů shromažďování informací od družstevních záložen v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,
3. c) vývoje v družstevní záložně nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci úvěrové instituce v konsolidačním celku,
4. d) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 1 písm. g), a neudělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle § 8 odst. 5 nebo 8 nebo neudělení souhlasu se změnou používaného speciálního přístupu.

(4) Česká národní banka může informace podle odstavců 2 a 3 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.

(5) O informace uvedené v odstavci 3 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající úvěrovou institucí o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 23

Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí základními pravidly činnosti podle zvláštního zákona.^17a)

§ 25a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice a orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Komisi Evropských společenství.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce

1. a) orgánů působících při likvidaci nebo konkursu u družstevní záložny,
2. b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
3. c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,
4. d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,
5. e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
6. f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
7. g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
8. h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
9. i) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,
10. j) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů.

(5) Odstavec 4 platí pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g) a h) též v jiných státech obdobně.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 6 je možné pouze za podmínky, že pro instituci nebo osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(8) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.

§ 25b

(1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou.

(2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona¹⁹).

(3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání

1. a) soudu pro účely občanského soudního řízení²⁰),
2. b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon²¹),
3. c) správců daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,
4. d) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon¹⁹),
5. e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
6. f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
7. g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona²²),
8. h) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
9. i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^18c).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona²³) tím nejsou dotčena.

(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu^3c) orgánu, který tento dohled vykonává.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 25c

(1) Zaměstnanci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 25d

(1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dohled nad bankami podle zvláštních právních předpisů.

(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(4) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.

(6) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(7) K zajištění účelného a účinného výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka může uzavírat písemné dohody o koordinaci a spolupráci s dotčenými orgány dohledu za účelem výměny informací.

§ 25e

(1) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající úvěrové instituce, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(2) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny úvěrová instituce nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka

1. a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo
2. b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první,

jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem jako nevhodné, zejména s ohledem na význam družstevních záložen, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí družstevní záložnu, která bude plnit povinnosti odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby.

(4) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.

(5) Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný dohled na konsolidovaném základě. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Evropský bankovní výbor²⁵). Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členského státu. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí, která je členem stejného konsolidačního celku a které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, a Komisi Evropských společenství.

§ 25f

(1) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě

1. a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 7a),
2. b) pravidla pro uveřejňování informací (§ 7b),
3. c) pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro stanovení kapitálových požadavků a kapitálové přiměřenosti (§ 8),
4. d) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (§ 8a),
5. e) pravidla angažovanosti (§ 11),
6. f) požadavky na operace v rámci konsolidačního celku.

(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny pravidelně nebo na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Periodicitu, lhůty a způsob předávání pravidelných informací a jejich rozsah a strukturu stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Odpovědná družstevní záložna ve skupině finanční holdingové osoby, družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědná družstevní záložna ve skupině ovládající úvěrové instituce, které jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Česká národní banka postupuje obdobně podle § 8b odst. 3.

(5) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od odpovědné družstevní záložny ve skupině finanční holdingové osoby, družstevní záložny ve skupině smíšené holdingové osoby a odpovědné družstevní záložny ve skupině ovládající úvěrové instituce, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího dohledu České národní banky na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, audit informací, které předávají pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

(6) Družstevní záložna je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.

(7) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná a dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

(8) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Skutečnosti a doklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby stanoví Česká národní banka vyhláškou.