Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 8

(1) Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč.

(2) Družstevní záložna průběžně na individuálním základě udržuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál družstevní záložny zároveň nesmí klesnout pod minimální výši kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(3) Družstevní záložna průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, jestliže je odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(4) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků družstevní záložna používá základní nebo speciální přístupy.

(5) Jestliže družstevní záložna hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku speciální přístup nebo používaný speciální přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o žádosti družstevní záložny do 6 měsíců. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je družstevní záložna oprávněna speciální přístup používat.

(6) Družstevní záložna, která je členem skupiny evropské ovládající úvěrové instituce [§ 1a odst. 1 písm. l)] nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby [§ 1a odst. 1 písm. m)] nebo je ovládána evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu¹¹), je oprávněna používat některé ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo takový již používaný přístup změnit také tehdy, pokud se připojila ke společné žádosti evropské ovládající úvěrové instituce a jí ovládaných osob, společné žádosti osob ovládaných evropskou finanční holdingovou osobou nebo ke společné žádosti evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry a jím ovládaných osob o udělení předchozího souhlasu s používáním takového speciálního přístupu nebo změnou takového používaného speciálního přístupu.

(7) Česká národní banka je příslušná rozhodnout o společné žádosti podle odstavce 6, pokud vykonává dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby (§ 25g). Jinak o společné žádosti rozhodne orgán dohledu členského státu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad dotčeným konsolidačním celkem. Družstevní záložna používá speciální přístup nebo používaný speciální přístup změní podle rozhodnutí orgánu dohledu členského státu o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním speciálního přístupu nebo s jeho změnou, a to v souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí.

(8) Česká národní banka rozhodne o společné žádosti podle odstavce 6 do 6 měsíců. Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu nad členy konsolidačního celku, kteří předložili tuto žádost, a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi dotčenými orgány dohledu a dosažení dohody bylo řádně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí. Jestliže nedojde k dohodě dotčených orgánů dohledu, aby mohlo být rozhodnuto ve lhůtě uvedené ve větě první, Česká národní banka vezme při rozhodování o společné žádosti v úvahu stanoviska a připomínky uplatněné dotčenými orgány dohledu v této lhůtě. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých jsou družstevní záložna nebo jiný předkladatel společné žádosti oprávněni speciální přístup používat. Rozhodnutí o udělení souhlasu odešle Česká národní banka též všem dotčeným orgánům dohledu.

(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou

1. a) pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, která zahrnují postupy, které družstevní záložna uplatňuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti, pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání základních a speciálních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků,
2. b) určení speciálních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle odstavce 5 nebo 6,
3. c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu a se změnou používaného speciálního přístupu předkládané České národní bance.

(10) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije družstevní záložna toto úvěrové hodnocení jen tehdy, je-li tato jiná osoba zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank, nebo pokud použití tohoto úvěrového hodnocení zákon upravující činnost bank připouští¹²).

§ 8a

(1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené v § 8.

(2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která

1. a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou^12a) ani tuzemskou finanční holdingovou osobou,
2. b) není odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce ani jinou družstevní záložnou v takové skupině, nebo
3. c) je vyňata z konsolidačního celku.

(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě pouze družstevní záložna, která je odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

§ 8b

(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl

1. a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,
2. b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
3. c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,
4. d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou.

Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.

(2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b). Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje.

(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.

(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny, řídící osoby a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení obchodního zákoníku o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je povinna na členské schůzi rozhodnout při schvalování řádné účetní závěrky, ve které je tato ztráta vyčíslena, o úhradě této ztráty z rizikového fondu a rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let.

(3) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

§ 10

Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

1. a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 10 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 20 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
2. b) rezervní fond.¹³) Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

(3) Ustanovení zvláštního zákona o nedělitelném fondu družstva¹⁴) se nepoužijí.

§ 11

(1) Družstevní záložna dodržuje pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu (dále jen „pravidla angažovanosti“) na individuálním základě. Družstevní záložna dodržuje také pravidla angažovanosti na konsolidovaném základě, jestliže je odpovědnou úvěrovou institucí ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

(2) Družstevní záložna udržuje trvale svou platební schopnost. Družstevní záložna je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména

1. a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků ve vztahu k aktivům nebo k pasivům, popřípadě ke skupině vybraných položek aktiv nebo pasiv,
2. b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
3. c) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.

(3) Pravidla a ukazatele podle odstavců 1 a 2 stanoví Česká národní banka vyhláškou. Ta pravidla, která jsou pro družstevní záložny odlišná od pravidel pro ostatní subjekty na finančním trhu, stanoví Česká národní banka opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

§ 13

Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

1. a) počet členů klesl pod 30,
2. b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,
3. c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,
4. d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až 10 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Technické postupy družstevních záložen při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 14

(1) Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách¹⁷). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Fondu pojištění vkladů při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách.

(2) Osobami, které ve smyslu zákona upravujícího činnost bank nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu pojištění vkladů z důvodu jejich zvláštního vztahu k bance^17a), jsou

1. a) členové voleného orgánu družstevní záložny a řídící osoby,
2. b) osoby ovládající družstevní záložnu, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob,
3. c) osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku členům volených orgánů družstevní záložny, řídícím osobám a osobám ovládajícím družstevní záložnu,
4. d) osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a osoby jimi ovládané,
5. e) členové bankovní rady České národní banky,
6. f) osoby ovládané družstevní záložnou.

§ 22

(1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka.

(2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o

1. a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,
2. b) udělených a odňatých povoleních,
3. c) opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zřizování poboček ve státech, které nejsou členskými státy,
4. d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí,
5. e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem,
6. f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna,
7. g) dohodách podle § 25e,
8. h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů,
9. i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.

(5) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(6) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti

1. a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o povolení,
2. b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu.

(7) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(8) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň alespoň jednou ročně přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou a kapitál družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností.

§ 22a

(1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku.

(2) Na vyžádání Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

1. a) o podílech na družstevní záložně,
2. b) o řízení družstevní záložny,
3. c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,
4. d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila.

(3) Na vyžádání nebo z vlastního podnětu Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu jiných členských států též informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace úvěrové instituce nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména pak informace týkající se

1. a) určení struktury konsolidačního celku, všech významných družstevních záložen v tomto konsolidačním celku a orgánů dohledu v tomto konsolidačním celku,
2. b) postupů shromažďování informací od družstevních záložen v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,
3. c) vývoje v družstevní záložně nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci úvěrové instituce v konsolidačním celku,
4. d) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 1 písm. g), a neudělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle § 8 odst. 5 nebo 8 nebo neudělení souhlasu se změnou používaného speciálního přístupu.

(4) Česká národní banka může informace podle odstavců 2 a 3 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.

(5) O informace uvedené v odstavci 3 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající úvěrovou institucí o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 23

Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí základními pravidly činnosti podle zvláštního zákona.^17a)

§ 25a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.

(2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízení v České republice a orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Komisi Evropských společenství.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce

1. a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny,
2. b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
3. c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,
4. d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny,
5. e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
6. f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
7. g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
8. h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
9. i) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,
10. j) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů.

(5) Odstavec 4 platí pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g) a h) též v jiných státech obdobně.

(6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.

(7) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 6 je možné pouze za podmínky, že pro instituci nebo osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(8) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě.