Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 7ae

Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem

(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které družstevní záložna určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014⁴⁷) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), výši pevné složky odměny, ledaže členská schůze družstevní záložny rozhodne podle odstavce 2.

(2) Do působnosti členské schůze družstevní záložny náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; členská schůze může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého členské schůzi představenstvem, který obsahuje alespoň

1. a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,
2. b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
3. c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³⁸), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.

(3) K rozhodnutí členské schůze podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas

1. a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných členů družstevní záložny za podmínky, že na členské schůzi jsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně, nebo
2. b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů, pokud nejsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně.

(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.

(5) Zruší-li členská schůze rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede družstevní záložna odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím členské schůze do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.

(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí členské schůze, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí členské schůze, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí členské schůze.

(7) Družstevní záložna neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.

(8) Družstevní záložna může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.

§ 7b

Uveřejňování informací

(1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Družstevní záložna, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace o

1. a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení,
2. b) řídicím a kontrolním systému podle § 7a odst. 1 písm. a) až e),
3. c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 7a odst. 4.

(3) Družstevní záložna splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má pobočku,

1. a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
2. b) obrat,
3. c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
4. d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
5. e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
6. f) získané veřejné podpory.

(6) Údaje podle odstavce 5 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.

(7) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 5.

(8) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele družstevní záložny.

(9) Družstevní záložna uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Česká národní banka

1. a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců 1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
2. b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
3. c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce 9, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
4. d) stanoví vyhláškou rozsah údajů ověřovaných auditorem.

§ 8

Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč.

§ 8a

(1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena.

(2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není

1. a) ovládána tuzemskou ovládající bankou^12a), tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
2. b) odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce nebo ve skupině evropské finanční holdingové osoby ani jinou družstevní záložnou v takové skupině,
3. c) odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo
4. d) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze družstevní záložna, která je odpovědnou družstevní záložnou ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo odpovědnou družstevní záložnou ve skupině ovládající úvěrové instituce.

§ 8aj

Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

1. a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
2. b) proticyklická kapitálová rezerva,
3. c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
4. d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
5. e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(3) Družstevní záložna udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna udržuje kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná družstevní záložna ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědná družstevní záložna ovládaná evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle § 8ar odst. 2 nebo § 8as odst. 2.

(4) Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

1. a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,
2. b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 4,
3. c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

§ 8ak

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 8al

(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

1. a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
2. b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
3. c) specifikům českého národního hospodářství,
4. d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k

1. a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 1 a 2,
2. b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
3. c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 3,
2. b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.

(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

1. a) údaje podle odstavce 5,
2. b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
3. c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 1 a 2,
4. d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
5. e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší než 1 rok,
6. f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.

§ 8am

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského státu⁴⁰), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,
2. b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
3. c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8an

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,
2. b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
3. c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8ao

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

1. a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 1 a 2,
2. b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
3. c) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat,
4. d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 8ap

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

1. a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
2. b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
3. c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
4. d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
5. e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a) vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto nařízení,
6. f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy.

(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví³⁸). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.