Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 8aq

(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 3 tuto sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.

(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému nebo určenému orgánu členského státu.

§ 8ar

Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka rozhodne, aby družstevní záložna, která byla označena jako globální systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna s výjimkou družstevní záložny ovládané evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:

1. a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
2. b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,
3. c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,
4. d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
5. e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.

(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce, přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise. Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede důvody, pro které tak činí.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.

(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako globální systémově významné.

§ 8as

Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo družstevní záložna.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

1. a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
2. b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
3. c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
4. d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

1. a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
2. b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
3. c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou ovládající úvěrovou institucí a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší než vyšší z těchto hodnot:

1. a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
2. b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném základě.

§ 8at

(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.

(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově významná instituce zařazena.

§ 8au

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může družstevní záložna podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 8b

(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl

1. a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,
2. b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
3. c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance,
4. d) ověření uveřejňovaných údajů podle § 7b a v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou Českou národní bankou.

Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.

(2) Česká národní banka může požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. V případě, že Česká národní banka požadavek na ověření systému podle odstavce 1 písm. b) pro příslušný kalendářní rok prominula, je oprávněna vyžadovat, aby družstevní záložna zajistila ověření systému nebo jeho části podle odstavce 1 písm. b) v kterémkoliv následujícím kalendářním roce. Česká národní banka sdělí družstevní záložně do 30. dubna příslušného kalendářního roku záměr prominout nebo omezit požadavek na ověření podle odstavce 1 písm. b). Družstevní záložna může k záměru České národní banky sdělit do 20 pracovních dnů od jeho doručení odůvodněné připomínky. Česká národní banka připomínky došlé ve stanovené lhůtě s družstevní záložnou projedná a do 30. června příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, zda ověření systému podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem toto ověření omezuje.

(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.

(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny.

(3) Rozdělení zisku nebo krytí ztráty družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk nebo ztráta vyplývá.

§ 9a

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné námitky pouze družstevní záložny, a to ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

§ 10

Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

1. a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
2. b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

§ 11

(1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména

1. a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
2. b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv.

(2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 12

Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

§ 13

Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

1. a) počet členů klesl pod 30,
2. b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,
3. c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,
4. d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnost, pokud Česká národní banka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se nařízení vlády upravující určení odměny likvidátora nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

§ 13a

(1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů.

(2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

§ 13b

(1) Jestliže družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).

(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

§ 14

Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní banky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách.

§ 21

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku^5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu⁴¹).

(6) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(7) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(8) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

1. a) družstevní záložny,
2. b) finanční holdingové osoby,
3. c) smíšené finanční holdingové osoby,
4. d) smíšené holdingové osoby,
5. e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
6. f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti.

(9) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 5, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

1. a) vyžadovat předložení dokladů,
2. b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
3. c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků,
4. d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(10) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 8 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 21a

Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 nebo doporučení Evropské rady pro systémová rizika a rizika odhalená zátěžovými testy.

(2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

1. a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,
2. b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
3. c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
4. d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
5. e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,
6. f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,
7. g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
8. h) geografické umístění expozic družstevní záložny,
9. i) model podnikání družstevní záložny,
10. j) zhodnocení systémového rizika.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

1. a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
2. b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; pokud by v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb o více než 2 procentní body nebo o hodnotu stanovenou v obecných pokynech Evropského orgánu pro bankovnictví poklesla ekonomická hodnota družstevní záložny o více než 20 % kapitálu, uloží Česká národní banka odpovídající opatření k nápravě,
3. c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání družstevní záložny,
4. d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise.

(5) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

1. a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,
2. b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 21b

(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, že více družstevních záložen je nebo by mohlo být vystaveno podobným rizikům nebo představuje podobné riziko pro finanční trh, je oprávněna provádět přezkum a vyhodnocování u skupin druhově určených družstevních záložen stejným nebo podobným způsobem. Skupiny druhově určených družstevních záložen s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení systémového rizika podle § 21a odst. 3 písm. j).

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů.

§ 21c

(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a.

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

1. a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,
2. b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
3. c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,
4. d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
5. e) seznam družstevních záložen, které představují systémové riziko pro finanční trh,
6. f) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

1. a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny,
2. b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v družstevní záložně,
3. c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou,
4. d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny,
5. e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena.