Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 25b

(1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou.

(2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.

(3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání

1. a) soudu pro účely občanského soudního řízení²⁰),
2. b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon²¹),
3. c) správců daně za podmínek podle daňového řádu,
4. d) příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
5. e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
6. f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
7. g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona²²),
8. h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
9. i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona^18c),
10. j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,
11. k) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo
12. l) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.

(5) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele⁴⁸) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele⁴⁸) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

(6) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(7) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů.

(8) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.

(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu^3c) orgánu, který tento dohled vykonává.

(10) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.

§ 25c

(1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 7 je představenstvo této povinnosti zprostí.

(2) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání údajů, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podle § 25b odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči členovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údaje podle věty první pracovníkovi nebo členovi orgánu téže družstevní záložny, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 25i

(1) Česká národní banka před

1. a) rozhodnutím podle § 2b odst. 3,
2. b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu družstevní záložně, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1,
3. c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená družstevní záložna, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

§ 25j

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

1. a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a
2. b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

§ 25k

(1) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou družstevní záložně ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 21c odst. 4 písm. f) nebo g) nebo sdělit pokyn podle § 21f; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů určených k výkonu dohledu nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.

(2) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010; pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány určené k výkonu dohledu nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(3) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.

(4) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný podnět orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.

(5) Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.

(6) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí družstevní záložně příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.

§ 27

(1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější.

(3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona. Ověřené kopie stanov a jejich změny musí být uloženy u České národní banky.

(4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého následně.

§ 27a

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení,
2. b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky,
3. c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo
4. d) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 3.

(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.

(3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c.

(4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10.

(5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje.

(6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4).

(7) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab.

(9) Za přestupek lze uložit pokutu do

1. a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
2. b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,
3. c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 nebo 4,
4. d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8,
5. e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč.