Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 8aj

Kombinovaná kapitálová rezerva

(1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

1. a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
2. b) proticyklická kapitálová rezerva,
3. c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
4. d) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, družstevní záložna nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(4) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f).

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou

1. a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2,
2. b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 3,
3. c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 3.

§ 8ak

Bezpečnostní kapitálová rezerva

Družstevní záložna průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 8al

(1) Družstevní záložna průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou družstevní záložnu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

1. a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
2. b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
3. c) specifikům českého národního hospodářství,
4. d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k

1. a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,
2. b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
3. c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4,
2. b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

1. a) údaje podle odstavce 6,
2. b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
3. c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,
4. d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
5. e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,
6. f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.

§ 8am

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu⁴⁰), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,
2. b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
3. c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8an

(1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

1. a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,
2. b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
3. c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

§ 8ao

(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby družstevní záložny, skupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na

1. a) expozice umístěné v České republice,
2. b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
   1. 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí nemovitost podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
   2. 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
   3. 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
   4. 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,

1. c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
2. d) expozice umístěné v jiných členských státech,
3. e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,
4. f) expozice umístěné v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

1. a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
2. b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
3. c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
4. d) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat,
5. e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

§ 8ap

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

1. a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
2. b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
3. c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,
4. d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
5. e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
6. f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
7. g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci.

(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 8aq.

(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(7) Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁴⁹). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.

(8) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 8aq.

(9) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

§ 8aq

(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 4 tuto sazbu stanovit.

(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 8ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv.

(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.

(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.

§ 8as

Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci

(1) Česká národní banka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení družstevní záložny jako jiné systémově významné instituce na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

1. a) velikost jiné systémově významné instituce,
2. b) význam jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
3. c) význam přeshraničních činností jiné systémově významné instituce, nebo
4. d) propojenost jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

1. a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
2. b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
3. c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:

1. a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
2. b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.

§ 8at

(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako jiné systémově významné a uvede důvody, pro které tak činí.

(2) Česká národní banka přezkoumává určení jiných systémově významných institucí jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou radu pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které určila jako jiné systémově významné.

§ 8au

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

§ 8b

(1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl

1. a) ověření účetní závěrky družstevní záložny,
2. b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají,
3. c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bance.

Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení.

(2) Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.

(3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní banka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bance nového auditora.

(4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku.

(5) Česká národní banka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní banku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

(1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí.

(2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny. Úhradu ztráty provede družstevní záložna bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze.

(3) Rozdělení zisku družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk vyplývá.

§ 9a

(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen.

(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.

(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky.

§ 10

Fondy družstevní záložny

(1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

1. a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,
2. b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.