trestní řád správní

§ 1.

účinné od 1. 8. 1950Účel zákona.

účinné od 1. 8. 1950(1) Účelem tohoto zákona je upravit trestní řízení správní tak, aby umožnilo rychle a spolehlivě zjišťovat a spravedlivě trestat přestupky a zajistit tak splnění úkolů trestního zákona správního, zejména vychovávat k plnění povinností při budování socialismu.

účinné od 1. 8. 1950(2) Tento úkol plní národní výbory, a to v těsné součinnosti s pracujícím lidem, jenž i svou účastí při zjišťování přestupků přispívá k ochraně socialistické výstavby.

§ 2.

účinné od 1. 8. 1950Povinnost stíhat přestupky.

účinné od 1. 8. 1950Národní výbory stíhají všechny přestupky, o kterých se dovědí, a zjišťují při tom pečlivě všechny skutečnosti důležité pro projednání věci.

§ 3.

účinné od 1. 8. 1950Upuštění od stíhání.

účinné od 1. 8. 1950Jde-li o přestupek méně významný a nevyžadují-li zájmy pracujícího lidu stíhání přestupku, může národní výbor upustit od zahájení řízení nebo řízení zastavit.

§ 4.

účinné od 1. 8. 1950Součinnost veřejných orgánů v řízení.

účinné od 1. 8. 1950Veřejné orgány jsou povinny pomáhat národním výborům při stíhání přestupků, zejména neprodleně vyhovět jejich dožádání a oznamovat jim přestupky, o nichž se dovědí.

§ 5.

účinné od 1. 8. 1950Šetření státních zájmů.

účinné od 1. 8. 1950Národní výbory a jiné veřejné orgány činné v trestním řízení správním jsou povinny učinit opatření, aby státní, hospodářská a služební tajemství nebyla porušena.

§ 6.

účinné od 1. 8. 1950Výjimky z dosahu platnosti trestního řádu správního.

účinné od 1. 8. 1950Podle tohoto zákona nelze stíhat

1. účinné od 1. 8. 1950a) příslušníky branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže pro přestupky spáchané v činné službě,
2. účinné od 1. 8. 1950b) osoby, kterým přísluší právo exteritoriality nebo osobní osvobození.

§ 7.

účinné od 1. 8. 1950Věcná příslušnost.

účinné od 1. 8. 1950(1) Přestupky stíhají v první stolici okresní národní výbory.

účinné od 1. 8. 1950(2) Vláda stanoví nařízením, které přestupky a v jakém rozsahu budou stíhat v první stolici místní národní výbory.

§ 8.

účinné od 1. 8. 1950Místní příslušnost.

účinné od 1. 8. 1950(1) Přestupek stíhá národní výbor, v jehož obvodu byl přestupek spáchán.

účinné od 1. 8. 1950(2) Nelze-li zjistit, kde byl přestupek spáchán, anebo byl-li přestupek spáchán v cizině, provede řízení národní výbor, v jehož obvodu má obviněný bydliště, pracoviště nebo pobyt; nemá-li je v Československé republice nebo nedají-li se zjistit, provede řízení národní výbor, v jehož obvodu přestupek vyšel najevo.

účinné od 1. 8. 1950(3) Je-li podle odstavců 1 a 2 příslušno několik národních výborů, provede řízení národní výbor, který první ve věci učinil opatření.

účinné od 1. 8. 1950(4) Národní výbor místně příslušný k stíhání přestupku může v zájmu urychlení řízení požádat jiný národní výbor téhož stupně, aby provedl řízení místo něho.

§ 9.

účinné od 1. 8. 1950Společné řízení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Společné řízení se koná o všech přestupcích téhož obviněného a proti všem osobám, jejichž přestupky jsou v těsné souvislosti. Z důležitých důvodů lze některý přestupek ze společného řízení vyloučit.

účinné od 1. 8. 1950(2) Mají-li být ve společném řízení projednány přestupky, k jejichž stíhání je příslušný jak místní, tak i okresní národní výbor, provede řízení okresní národní výbor.

účinné od 1. 8. 1950(3) Společné řízení o přestupcích spáchaných v obvodu různých národních výborů téhož stupně provede ten národní výbor, kterému přísluší provést řízení o nejzávažnějším přestupku. Z několika národních výborů takto příslušných provede řízení národní výbor, který první učinil ve věci opatření.

§ 10.

účinné od 1. 8. 1950Zamezení dvojího potrestání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Vznikne-li domněnka, že čin, který má být stíhán jako přestupek, zakládá skutkovou podstatu činu stihatelného soudem, nezahájí, po případě přeruší národní výbor řízení a upozorní na věc příslušného prokurátora. Bylo-li již pro takový čin zahájeno trestní řízení soudní, přeruší národní výbor vždy řízení až do doby, kdy soudní rozhodnutí nabude právní moci.

účinné od 1. 8. 1950(2) Byl-li už vydán nález (trestní příkaz), odloží se jeho výkon. Dojde-li k soudnímu potrestání, zruší nález (trestní příkaz) národní výbor, který ve věci rozhodl v první stolici.

§ 11.

účinné od 1. 8. 1950Vyloučení podjatých orgánů.

účinné od 1. 8. 1950(1) Z provádění řízení jsou vyloučeny orgány, u nichž pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon dotýká, nebo k jejich zákonným zástupcům nebo zmocněncům lze pochybovat o jejich nepodjatosti.

účinné od 1. 8. 1950(2) V druhé stolici je vyloučen také ten, kdo se jako orgán národního výboru zúčastnil řízení ve věci v první stolici.

§ 12.

účinné od 1. 8. 1950Zadržení osoby.

účinné od 1. 8. 1950(1) Osobu podezřelou z přestupku mohou zadržet především orgány národní bezpečnosti a jen ve zvláštních případech jiné veřejné orgány. Zadržení osoby lze provést,

1. účinné od 1. 8. 1950a) je-li pochybnost o její totožnosti,
2. účinné od 1. 8. 1950b) snaží-li se útěkem vyhnout trestnímu stíhání, nebo
3. účinné od 1. 8. 1950c) vzbuzuje-li důvodnou obavu, že bude působit na svědky nebo spoluobviněné anebo jinak bránit objasnění věci.

účinné od 1. 8. 1950(2) Podle odstavce 1 písm. a) lze zadržet osobu jen do doby, než bude její totožnost zjištěna. Zadržení podle odstavce 1 písm. c) lze provést jen tehdy, jde-li o závažný přestupek, a jen na písemný příkaz národního výboru, v němž se označí přestupek a důvod zadržení; je-li však nebezpečí v prodlení, lze zadržení provést i bez takového příkazu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Písemný příkaz k zadržení budiž zadržené osobě doručen při zadržení, a není-li to možné, nejdéle do 48 hodin po něm.

účinné od 1. 8. 1950(4) Zadržená osoba musí být nejdéle do 48 hodin propuštěna nebo odevzdána příslušnému národnímu výboru.

§ 13.

účinné od 1. 8. 1950Vazba.

účinné od 1. 8. 1950Zadrženou osobu národní výbor ihned vyslechne. Jestliže důvod zadržení podle § 12 dosud trvá, vezme zadrženou osobu do vazby; jinak ji propustí na svobodu.

§ 14.

účinné od 1. 8. 1950Doba vazby.

účinné od 1. 8. 1950(1) Veřejné orgány činné v trestním řízení správním jsou povinny působit k tomu, aby vazba byla co nejvíce zkrácena.

účinné od 1. 8. 1950(2) Jakmile pomine důvod vazby, propustí se obviněný ihned na svobodu. Jinak vazba končí vydáním nálezu první stolice, nejdéle však uplynutím 30 dnů od zadržení. Byl-li obviněnému uložen první stolicí trest odnětí svobody vyšší než 30 dnů, může být vazba prodloužena až do rozhodnutí odvolací stolice, nikdy však na dobu delší, než činí trest vyslovený první stolicí.

účinné od 1. 8. 1950(3) Doba vazby se započítává do výměry trestu odnětí svobody. Ukládá-li se jen pokuta, přihlédne se při její výměře rovněž k vazbě.

§ 15.

účinné od 1. 8. 1950Jiná omezení.

účinné od 1. 8. 1950Místo vazby může národní výbor obviněnému uložit omezení, pokud jde o místo pobytu, nebo povinnost neprodleně oznamovat národnímu výboru změnu pobytu.

§ 16.

účinné od 1. 8. 1950Samostatné odvolání.

účinné od 1. 8. 1950Proti rozhodnutí o zadržení osoby, o jejím vzetí do vazby nebo o jiných omezeních (§ 15) lze podat samostatné odvolání; odvolání však nemá odkladného účinku.

§ 17.

účinné od 1. 8. 1950Důvody prohlídky.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné místnosti či prostoru je věc důležitá pro řízení nebo že se tam skrývá osoba podezřelá z přestupku, může být provedena domovní prohlídka.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li důvodné podezření, že někdo má u sebe věc, která je důležitá pro řízení, může být u něho provedena osobní prohlídka.

§ 18.

účinné od 1. 8. 1950Předchozí výslech.

účinné od 1. 8. 1950Domovní nebo osobní prohlídku lze konat jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má vykonat, a jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhne ani dobrovolného vydání hledané věci, ani nepominou jiné důvody, které svědčí pro provedení prohlídky. Tohoto výslechu není třeba, je-li nebezpečí v prodlení.

§ 19.

účinné od 1. 8. 1950Příkaz k prohlídce.

účinné od 1. 8. 1950(1) Domovní nebo osobní prohlídka může být provedena jen na písemný odůvodněný příkaz národního výboru. Takového příkazu není třeba, je-li nebezpečí v prodlení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Písemný příkaz musí být doručen osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejdéle do 48 hodin po ní.

účinné od 1. 8. 1950(3) Proti příkazu národního výboru k provedení domovní nebo osobní prohlídky lze podat samostatné odvolání; odvolání však nemá odkladného účinku.

§ 20.

účinné od 1. 8. 1950Výkon.

účinné od 1. 8. 1950(1) Domovní a osobní prohlídku provádějí především orgány národní bezpečnosti a ve zvláštních případech i jiné veřejné orgány.

účinné od 1. 8. 1950(2) Orgán provádějící prohlídku je povinen prokázat se svým oprávněním a umožnit, aby domovní prohlídce byl přítomen ten, u koho se koná, nebo jeho zástupce.

účinné od 1. 8. 1950(3) K výkonu domovní a osobní prohlídky se přibere podle možnosti hodnověrná osoba jako svědek.

účinné od 1. 8. 1950(4) Na žádost osoby, u které byla prohlídka vykonána, dá jí orgán provádějící prohlídku ihned, a není-li to možné, do 48 hodin potom písemné potvrzení o důvodech prohlídky a o jejím výsledku, jakož i o věcech při ní vydaných nebo odňatých.

§ 21.

účinné od 1. 8. 1950Vydání a odnětí věci.

účinné od 1. 8. 1950(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro řízení, zejména věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabrána ve prospěch státu, je povinen vydat ji na vyzvání národnímu výboru.

účinné od 1. 8. 1950(2) Nevyhoví-li výzvě k vydání věci, může mu být věc na příkaz národního výboru odňata. Na to budiž vyzvaná osoba zároveň upozorněna.

účinné od 1. 8. 1950(3) Při nebezpečí v prodlení nebo při výkonu domovní či osobní prohlídky mohou veřejné orgány odejmout věc i bez předchozí výzvy k vydání věci a bez předchozího příkazu národního výboru, jsou však povinny oznámit to příslušnému národnímu výboru. Národní výbor neprodleně rozhodne o tom, zda odnětí zůstává v platnosti.

účinné od 1. 8. 1950(4) Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán úkon provádějící písemné potvrzení o vydání nebo odnětí věci.

účinné od 1. 8. 1950(5) Proti rozhodnutí národního výboru o odnětí věci lze podat samostatné odvolání; odvolání však nemá odkladného účinku.

§ 22.

účinné od 1. 8. 1950Vrácení věci.

účinné od 1. 8. 1950(1) Není-li již věci třeba k dalšímu řízení, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, pokud k ní neuplatňuje právo jiná osoba, nebo tomu, jehož právo k věci je nepochybné.

účinné od 1. 8. 1950(2) Vydaná nebo odňatá věc se ponechá v úschově zpravidla u národního výboru; je-li však nebezpečí, že se věc zkazí, nebo vyžaduje-li úschova věci nepoměrný náklad, který není ochotna hradit osoba, která uplatňuje právo k věci, prodá se a výtěžek se ponechá v úschově národního výboru.

§ 23.

účinné od 1. 8. 1950Podání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Podání lze učinit písemně, ústně nebo telegraficky. O ústním podání budiž sepsán protokol, který podepíše ten, kdo podání učinil.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li podání nesprávně označeno, rozhoduje pro účely řízení jeho obsah.

§ 24.

účinné od 1. 8. 1950Počítání lhůt.

účinné od 1. 8. 1950(1) Při počítání lhůt stanovených podle dní se nepočítá den, do něhož spadá doba nebo událost, jíž se má lhůta počínat.

účinné od 1. 8. 1950(2) Lhůty stanovené podle týdnů, měsíců nebo roků se končí uplynutím onoho dne posledního týdne nebo měsíce, jenž se svým jménem nebo číselným označením shoduje s dnem, kterého se lhůta počala. Chybí-li tento den v posledním měsíci, končí se lhůta uplynutím posledního dne měsíce.

účinné od 1. 8. 1950(3) Počátku a běhu lhůty nepřekážejí dny pracovního klidu. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, pokládá se nejbližší pracovní den za poslední den lhůty.

účinné od 1. 8. 1950(4) Lhůta je zachována, bylo-li podání ve lhůtě dáno na poštu s adresou orgánu, u něhož má nebo může být učiněno.

účinné od 1. 8. 1950(5) V pochybnosti se považuje lhůta za zachovanou, neprokáže-li se opak.

§ 25.

účinné od 1. 8. 1950Navrácení lhůty.

účinné od 1. 8. 1950(1) Zmešká-li někdo z omluvitelných důvodů bez vlastní viny lhůtu k podání opravného prostředku nebo k podání návrhu na stíhání přestupku urážky na cti, povolí mu národní výbor, který ve věci rozhodoval nebo měl rozhodovat v první stolici, navrácení lhůty, jestliže o to požádá do 15 dnů od pominutí překážky a podá v téže lhůtě zmeškaný opravný prostředek nebo návrh.

účinné od 1. 8. 1950(2) Právní účinky včas podané žádosti o navrácení lhůty k podání opravného prostředku jsou tytéž, jaké má včas podaný opravný prostředek.

účinné od 1. 8. 1950(3) Povolí-li národní výbor navrácení lhůty, považuje se lhůta k podání opravného prostředku nebo návrhu za zachovanou.

§ 26.

účinné od 1. 8. 1950Zúčastněná osoba.

účinné od 1. 8. 1950Zúčastněnou osobou se rozumí

1. účinné od 1. 8. 1950a) ten, jehož věc může být nebo byla zabrána, ačkoli není ve věci obviněným,
2. účinné od 1. 8. 1950b) ten, komu může být nebo bylo uloženo ručení za nedobytnou pokutu,
3. účinné od 1. 8. 1950c) uražený, který podal návrh na stíhání pro přestupek urážky na cti.

§ 27.

účinné od 1. 8. 1950Zmocněnec.

účinné od 1. 8. 1950(1) Obviněný, zúčastněné osoby a jejich zákonní zástupci jednají v řízení před národním výborem osobně; mohou se však dát zastupovat zmocněncem, nerozhodne-li národní výbor, že musí být přítomni osobně.

účinné od 1. 8. 1950(2) V řízení o urážkách na cti je vyloučeno zastupování advokátem.

§ 28.

účinné od 1. 8. 1950Nahlížení do spisů.

účinné od 1. 8. 1950(1) Obviněný, zúčastněné osoby, jejich zákonní zástupci a zmocněnci mají právo po vydání nálezu nahlížet do spisů s výjimkou poradních zápisů a dělat si z nich výpisy a poznámky.

účinné od 1. 8. 1950(2) Nahlédnutí do spisů může být odepřeno z důvodů uvedených v § 5.

§ 29.

účinné od 1. 8. 1950Pořádkové pokuty.

účinné od 1. 8. 1950(1) Národní výbor může tomu, kdo ruší řízení nebo se k orgánu provádějícímu řízení chová urážlivě nebo nesplní jeho příkazy, uložit pořádkovou pokutu do 5.000 Kčs.

účinné od 1. 8. 1950(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může národní výbor pořádkovou pokutu prominout nebo zmírnit.

§ 30.

účinné od 1. 8. 1950Předvedení.

účinné od 1. 8. 1950Nedostaví-li se osoba, která byla řádně předvolána, bez dostatečné omluvy k národnímu výboru, může být předvedena. Předvolaný budiž upozorněn na možnost předvedení a na jiné následky toho, kdyby se nedostavil.

§ 31.

účinné od 1. 8. 1950Důkaz svědky.

účinné od 1. 8. 1950(1) Každý je povinen na vyzvání vypovídat před národním výborem jako svědek.

účinné od 1. 8. 1950(2) Svědek budiž před výslechem vyzván, aby vypovídal pravdivě, a budiž poučen o tom, kdy může odepřít výpověď, a o trestních následcích křivé výpovědi.

účinné od 1. 8. 1950(3) Veřejný orgán nesmí být vyslýchán jako svědek o tom, co se dověděl při výkonu svého úřadu nebo své služby a co je povinen zachovávat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti zproštěn.

účinné od 1. 8. 1950(4) Odepřít vypovídat jako svědek je oprávněn příbuzný obviněného v pokolení přímém a sourozenec, manžel, osvojenec nebo osvojitel obviněného.

účinné od 1. 8. 1950(5) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat též tehdy, kdyby

1. účinné od 1. 8. 1950a) porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by této povinnosti byl zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má,
2. účinné od 1. 8. 1950b) způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci nebo manželu nebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by pociťoval jako těžkou újmu vlastní.

§ 32.

účinné od 1. 8. 1950Důkaz znalci.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li třeba znaleckého posudku, přibere národní výbor jednoho nebo několik znalců.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li k podání znaleckého posudku třeba krevní zkoušky nebo jiného podobného úkonu, je obviněný povinen trpět, aby lékař vykonal na něm takový úkon, pokud není spojen s vážným ohrožením zdraví obviněného.

účinné od 1. 8. 1950(3) Ustanovení §§ 11 a 31 platí obdobně i pro znalce.

§ 33.

účinné od 1. 8. 1950Důkaz ohledáním.

účinné od 1. 8. 1950Ohledání se provede, mají-li být přímým pozorováním zjištěny nebo objasněny skutečnosti závažné pro trestní řízení správní.

§ 34.

účinné od 1. 8. 1950Podmínky řízení.

účinné od 1. 8. 1950Národní výbory mohou zmocnit veřejné orgány, aby za přestupky ukládaly ihned na místě pokuty osobám, které byly při přestupku přistiženy a jsou ochotny pokutu zaplatit, a aby pokutu ihned vybraly trestním blokem. Zmocnění pro území přesahující obvod krajského národního výboru uděluje ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 35.

účinné od 1. 8. 1950Následky nezaplacení pokuty.

účinné od 1. 8. 1950(1) Není-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatit, upustí zmocněný orgán od uložení pokuty a oznámí přestupek příslušnému národnímu výboru.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatit, avšak nemůže tak na místě učinit, vydá jí zmocněný orgán zvláštní trestní blok, jenž obsahuje také poučení o tom, jakým způsobem má být pokuta zaplacena, a o následcích nezaplacení. Nebude-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, provede se vykonávací řízení.

§ 36.

účinné od 1. 8. 1950Trestní blok pro nepřítomného.

účinné od 1. 8. 1950Trestní blok může být vydán i v nepřítomnosti obviněného tím, že se připevní na věc, kterou byl přestupek spáchán. Nebyla-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, pozbude trestní blok platnosti a zmocněný orgán oznámí přestupek příslušnému národnímu výboru.

§ 37.

účinné od 1. 8. 1950Nepřípustnost odvolání.

účinné od 1. 8. 1950Proti uložení pokuty v blokovém řízení je odvolání nepřípustné.

§ 38.

účinné od 1. 8. 1950Podmínky řízení.

účinné od 1. 8. 1950Národní výbor může uložit trest za přestupek bez dalšího řízení trestním příkazem, není-li pochybností o tom, že obviněný je pachatelem přestupku.

§ 39.

účinné od 1. 8. 1950Obsah trestního příkazu.

účinné od 1. 8. 1950Trestní příkaz musí být odůvodněn a musí obsahovat poučení o podání odporu.

§ 40.

účinné od 1. 8. 1950Odpor.

účinné od 1. 8. 1950(1) Proti trestnímu příkazu může obviněný podat do 15 dnů ode dne doručení odpor. V odporu označí pokud možno důkazy, sloužící k jeho obraně. Odpor se podává u národního výboru, který vydal trestní příkaz. Obviněnému není však na újmu, podal-li odpor u nadřízeného národního výboru nebo ústně u místního národního výboru svého bydliště nebo pracoviště.

účinné od 1. 8. 1950(2) Včasným podáním odporu pozbývá trestní příkaz platnosti. Národní výbor provede pak ústní jednání nebo písemné řízení, při čemž odpor může být považován za ospravedlnění obviněného ve smyslu § 44 odst. 2.

účinné od 1. 8. 1950(3) Pozdě podaný odpor odmítne národní výbor, který vydal trestní příkaz.

účinné od 1. 8. 1950(4) Nebyl-li odpor podán včas, má trestní příkaz účinky pravomocného nálezu.

§ 41.

účinné od 1. 8. 1950Ústní jednání.

účinné od 1. 8. 1950Nebyl-li přestupek potrestán v blokovém nebo příkazním řízení anebo neprovede-li se písemné řízení (§ 44), provede národní výbor o věci ústní jednání.

§ 42.

účinné od 1. 8. 1950Předvolání osob k ústnímu jednání.

účinné od 1. 8. 1950K ústnímu jednání se vždy předvolá obviněný. Podle okolností případu se předvolají také zúčastněné osoby, svědci, znalci a poškozený.

§ 43.

účinné od 1. 8. 1950Účast veřejnosti při ústním jednání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ústní jednání je neveřejné, zejména má-li se při něm jednat o věcech, které musí být uchovány v tajnosti z důvodů státního, hospodářského nebo služebního tajemství (§ 5).

účinné od 1. 8. 1950(2) Jinak může být ústní jednání provedeno za účasti veřejnosti, uzná-li to národní výbor za vhodné, zejména je-li možno očekávat, že veřejné projednání přestupku přispěje k výchově obyvatelstva.

účinné od 1. 8. 1950(3) Je-li to účelné, může národní výbor provést ústní jednání také za omezené účasti veřejnosti; k takovému jednání pozve jen osoby, jejichž přítomnost považuje za žádoucí.

§ 44.

účinné od 1. 8. 1950Písemné řízení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Má-li národní výbor za to, že není účelné zjišťovat skutkovou podstatu přestupku při ústním jednání, provede písemné řízení.

účinné od 1. 8. 1950(2) V tomto řízení může si národní výbor opatřit podklad pro rozhodnutí buď písemným ospravedlněním obviněného, nebo jeho výslechem, po případě výslechem svědků a znalců, aniž je třeba jejich současné přítomnosti před národním výborem. Tyto podklady mohou být opatřeny též prostřednictvím dožádaného národního výboru.

§ 45.

účinné od 1. 8. 1950Práva obviněného.

účinné od 1. 8. 1950(1) Obviněnému musí být poskytnuta možnost, aby se vyjádřil o skutečnostech, které se mu kladou za vinu.

účinné od 1. 8. 1950(2) K výpovědi nebo k přiznání nesmí být obviněný donucován.

§ 46.

účinné od 1. 8. 1950Vydání nálezu.

účinné od 1. 8. 1950(1) Po skončení ústního jednání nebo písemného řízení vydá národní výbor nález o vině a trestu.

účinné od 1. 8. 1950(2) Konalo-li se ve věci ústní jednání, vyhlásí se nález ústně. Písemné vyhotovení nálezu se doručí obviněnému a zúčastněným osobám jen tehdy, jestliže o to ihned po vyhlášení nálezu požádají nebo jestliže se nezúčastnili ústního jednání.

účinné od 1. 8. 1950(3) Bylo-li provedeno písemné řízení, vydává se nález vždy písemně.

§ 47.

účinné od 1. 8. 1950Obsah nálezu.

účinné od 1. 8. 1950(1) Nález musí být odůvodněn a musí obsahovat poučení o odvolání.

účinné od 1. 8. 1950(2) V nálezu mají být vyřešeny všechny otázky, které s přestupkem souvisí.

§ 48.

účinné od 1. 8. 1950Oprava chyb v nálezu.

účinné od 1. 8. 1950Chyby v psaní nebo v počtech, jakož i jiné patrné nesprávnosti v nálezu může národní výbor opravit kdykoli z úřední moci nebo na návrh.

§ 49.

účinné od 1. 8. 1950Jiná rozhodnutí.

účinné od 1. 8. 1950Jiná rozhodnutí než nálezy se vydávají zpravidla písemně. Ustanovení § 47 odst. 1 a § 48 platí i pro takováto rozhodnutí, byla-li vydána písemně.

§ 50.

účinné od 1. 8. 1950Obecné ustanovení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ustanovení tohoto oddílu platí pro řízení o přestupcích, které obviněný spáchal před dovršením osmnáctého roku.

účinné od 1. 8. 1950(2) Ustanovení tohoto oddílu však neplatí, koná-li se řízení o přestupcích spáchaných obviněným jednak před dovršením osmnáctého roku, jednak po něm a je-li přestupek spáchaný po dovršení osmnáctého roku stejně nebo přísněji trestný.

§ 51.

účinné od 1. 8. 1950Vyloučení ze společného řízení.

účinné od 1. 8. 1950Je-li z přestupku obviněna také osoba starší než osmnáct let, vyloučí se přestupek mladistvého ze společného řízení, pokud závažné důvody účelnosti nesvědčí pro konání společného řízení.

§ 52.

účinné od 1. 8. 1950Stanovení zmocněnce z moci úřední.

účinné od 1. 8. 1950Jestliže zákonný zástupce mladistvého je účasten přestupku anebo pokud není zastupování zákonným zástupcem z jakéhokoliv důvodu možné nebo pokud je v rozporu se zájmy mladistvého, ustanoví národní výbor mladistvému zmocněnce, a to zpravidla z osob pověřených výkonem hromadného poručenství. Zmocněnec má v řízení všechna práva a povinnosti zákonného zástupce.

§ 53.

účinné od 1. 8. 1950Zadržení a vazba.

účinné od 1. 8. 1950Mladistvý smí být zadržen nebo vzat do vazby jen zcela výjimečně, nelze-li účelu sledovaného zadržením nebo vazbou dosáhnout jiným vhodným způsobem.

§ 54.

účinné od 1. 8. 1950Řízení příkazní a podrobovací.

účinné od 1. 8. 1950Přestupek mladistvého nelze projednat v řízení příkazním ani v řízení podrobovacím.

§ 55.

účinné od 1. 8. 1950Ústní jednání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ústní jednání nelze konat v nepřítomnosti mladistvého.

účinné od 1. 8. 1950(2) Zákonný zástupce mladistvého a veřejný poručník mají právo být přítomni ústnímu jednání, činit návrhy a dávat otázky vyslýchaným.

účinné od 1. 8. 1950(3) Národní výbor může zákonného zástupce mladistvého předvolat k ústnímu jednání.

§ 56.

účinné od 1. 8. 1950Osoby oprávněné k podání odvolání a jiných návrhů.

účinné od 1. 8. 1950(1) Odvolání ve prospěch mladistvého může podat kromě zákonného zástupce a zmocněnce také veřejný poručník. Tyto osoby mohou podat ve prospěch mladistvého také žádost o zmírnění nebo prominutí trestu, jakož i návrh na obnovu řízení a žádost o navrácení lhůty.

účinné od 1. 8. 1950(2) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou tak učinit i proti vůli mladistvého.

§ 57.

účinné od 1. 8. 1950Vyrozumívání oprávněných osob.

účinné od 1. 8. 1950O zahájení řízení proti mladistvému, o konání ústního jednání, o výsledku řízení a o propuštění z vazby nebo z trestu odnětí svobody vyrozumí národní výbor vždy také veřejného poručníka.

§ 58.

účinné od 1. 8. 1950(1) Proti obviněnému, který se skrývá nebo se jinak vyhýbá řízení, zejména tím, že se nedostaví bez dostatečné omluvy k ústnímu jednání, ač k němu byl řádně předvolán, nebo se zdržuje v cizině, může národní výbor provést řízení v jeho nepřítomnosti.

účinné od 1. 8. 1950(2) Jde-li o závažný přestupek, může národní výbor určit takové osobě zmocněnce, který má všechna práva obviněného.

§ 59.

účinné od 1. 8. 1950Předpoklady řízení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Ministr financí určí v dohodě s ministrem vnitra nařízením, které přestupky proti finančnímu hospodářství a v kterých případech mohou být na žádost obviněného projednány v podrobovacím řízení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Podrobení se (§ 60) má tytéž právní účinky jako pravomocný nález.

§ 60.

účinné od 1. 8. 1950Podrobovací podmínky.

účinné od 1. 8. 1950Jestliže obviněný ve stanovené lhůtě

1. účinné od 1. 8. 1950a) nahradí škodu způsobenou státu přestupkem,
2. účinné od 1. 8. 1950b) zaplatí stanovenou pokutu,
3. účinné od 1. 8. 1950c) vydá předmět přestupku, věci, jimiž byl přestupek spáchán nebo jež byly k jeho spáchání určeny, jakož i majetkový prospěch, který byl přestupkem získán, a
4. účinné od 1. 8. 1950d) vzdá se bezvýhradně všech opravných prostředků,

účinné od 1. 8. 1950upustí národní výbor od dalšího řízení a obviněnému o tom na jeho žádost vydá osvědčení.

§ 61.

účinné od 1. 8. 1950Návrh uraženého.

účinné od 1. 8. 1950(1) Přestupky urážky na cti se stíhají jen na návrh uraženého.

účinné od 1. 8. 1950(2) Návrh na stíhání musí být podán u místního národního výboru do 15 dnů po tom, kdy se uražený o urážce dověděl, nejpozději však do tří měsíců od spáchání přestupku.

účinné od 1. 8. 1950(3) Z návrhu musí být patrno, kdo je uraženým a kdo obviněným a čím se uražený cítí na cti dotčen; v návrhu mají být podle možnosti nabídnuty i důkazy.

§ 62.

účinné od 1. 8. 1950Smír.

účinné od 1. 8. 1950(1) Místní národní výbor předvolá uraženého i obviněného a pokusí se je smířit. Nepodaří-li se to, předloží věc okresnímu národnímu výboru.

účinné od 1. 8. 1950(2) Okresní národní výbor předvolá uraženého i obviněného a pokusí se rovněž o to, aby mezi nimi došlo ke smíru.

účinné od 1. 8. 1950(3) Dojde-li mezi uraženým a obviněným ke smíru, sepíše se o tom protokol. Národní výbor opatří protokol o smíru doložkou, že jej potvrzuje; tím se smír stane vykonatelným.

§ 63.

účinné od 1. 8. 1950Řízení o návrhu.

účinné od 1. 8. 1950(1) Zůstane-li pokus o smír u okresního národního výboru bezvýsledný, provede se o návrhu ústní jednání.

účinné od 1. 8. 1950(2) Až do skončení řízení v druhé stolici může uražený svůj návrh na stíhání se souhlasem obviněného kdykoli odvolat.

§ 64.

účinné od 1. 8. 1950Následky nedostavení se uraženého k jednání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Nedostaví-li se uražený bez náležité omluvy k jednání o smíru nebo k ústnímu jednání, má se za to, že od návrhu na stíhání upustil.

účinné od 1. 8. 1950(2) Jinak může národní výbor od zahájení řízení upustit nebo řízení zastavit pouze se souhlasem uraženého.

§ 65.

účinné od 1. 8. 1950Přípustnost odvolání a odvolací lhůta.

účinné od 1. 8. 1950(1) Proti nálezům a jiným rozhodnutím v trestním řízení správním lze podat odvolání, není-li to tímto zákonem výslovně vyloučeno.

účinné od 1. 8. 1950(2) Proti rozhodnutím, k nimž došlo před vydáním nálezu, lze podat samostatné odvolání jen tehdy, je-li to výslovně připuštěno. Jinak lze se proti nim odvolat teprve v odvolání podaném proti nálezu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Odvolací lhůta činí 15 dnů. Nevydává-li se nález písemně (§ 46 odst. 2), počítá se odvolací lhůta ode dne jeho ústního vyhlášení; jinak ode dne jeho doručení, po případě ode dne doručení jiného rozhodnutí.

§ 66.

účinné od 1. 8. 1950Místo podání.

účinné od 1. 8. 1950(1) Odvolání se podává u národního výboru, který rozhodl v první stolici.

účinné od 1. 8. 1950(2) Odvolateli není však na újmu, podá-li odvolání u nadřízeného národního výboru nebo ústně u místního národního výboru svého bydliště nebo pracoviště.

§ 67.

účinné od 1. 8. 1950Odkladný účinek odvolání a jeho vyloučení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, má včas podané odvolání odkladný účinek.

účinné od 1. 8. 1950(2) Národní výbor může v rozhodnutí vyloučit odkladný účinek odvolání, jestliže okamžitý výkon rozhodnutí je odůvodněn nebezpečím v prodlení nebo jinými naléhavými okolnostmi. Odkladný účinek odvolání nelze však vyloučit u výroků o trestech odnětí svobody, veřejného pokárání, zákazu pobytu a uveřejnění nálezu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Proti rozhodnutí, jímž se vylučuje odkladný účinek odvolání podle odstavce 2, se nelze odvolat.

§ 68.

účinné od 1. 8. 1950Vyřízení odvolání první stolicí.

účinné od 1. 8. 1950Bylo-li odvolání podáno včas a dospěl-li národní výbor první stolice k názoru, že by se mu mohlo vyhovět, může sám vyhovět odvolacímu návrhu a vyřídit odvolání, netýká-li se rozhodnutí nikoho jiného než odvolatele.

§ 69.

účinné od 1. 8. 1950Odvolací stolice.

účinné od 1. 8. 1950Nebylo-li odvolání vyřízeno národním výborem první stolice, rozhodne o něm s konečnou platností národní výbor bezprostředně nadřízený.

§ 70.

účinné od 1. 8. 1950Vyřízení odvolání odvolací stolicí.

účinné od 1. 8. 1950(1) Neodmítne-li odvolací stolice odvolání jako opožděné nebo nepřípustné, přezkoumá rozhodnutí první stolice ve všech směrech a je oprávněna je jakkoli změnit nebo doplnit.

účinné od 1. 8. 1950(2) K vadám řízení má odvolací stolice přihlédnout jen potud, pokud mohou mít vliv na rozhodnutí. Nemůže-li takové vady sama odstranit, zruší rozhodnutí a vrátí věc první stolici k novému projednání.

§ 71.

účinné od 1. 8. 1950Změna nálezu ve prospěch spoluobviněného.

účinné od 1. 8. 1950Bude-li změněn nález ve prospěch obviněného z důvodu, který prospívá také spoluobviněnému, změní národní výbor nález vždy také ve prospěch spoluobviněného, i když nepodal odvolání.

§ 72.

účinné od 1. 8. 1950Obecné ustanovení o odvolacím řízení.

účinné od 1. 8. 1950Pro řízení odvolací platí jinak přiměřeně ustanovení o řízení v první stolici. Odvolací stolice posoudí sama, má-li být odvolání vyřízeno na podkladě spisů první stolice nebo je-li třeba projednat je při ústním jednání.

§ 73.

účinné od 1. 8. 1950(1) Krajský národní výbor zruší nález z moci úřední, příčí-li se zájmům pracujícího lidu.

účinné od 1. 8. 1950(2) Krajský národní výbor může zahájit řízení podle odstavce 1 nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy nález nabyl právní moci.

účinné od 1. 8. 1950(3) Krajský národní výbor rozhoduje ve věci s konečnou platností.

§ 74.

účinné od 1. 8. 1950Podání žádosti.

účinné od 1. 8. 1950(1) Potrestaný může z důvodů hodných zvláštního zřetele žádat, aby mu byl uložený trest zmírněn nebo úplně prominut.

účinné od 1. 8. 1950(2) Žádost se podává u národního výboru, který rozhodl v první stolici.

účinné od 1. 8. 1950(3) Žádost nemá odkladného účinku.

§ 75.

účinné od 1. 8. 1950Rozhodnutí o žádosti.

účinné od 1. 8. 1950(1) Jestliže se žádost vyřízením odvolání první stolicí (§ 68) nestane bezpředmětnou, rozhodne o ní s konečnou platností odvolací stolice.

účinné od 1. 8. 1950(2) Odvolací stolice může zmírnit nebo prominout jak trest hlavní, tak i tresty vedlejší.

účinné od 1. 8. 1950(3) Nevyhoví-li odvolací stolice žádosti nebo vyhoví-li jí jen částečně, může potrestaný podat novou žádost k nadřízenému národnímu výboru. Není-li ani s rozhodnutím tohoto národního výboru spokojen nebo není-li takového národního výboru vůbec, může potrestaný podat žádost k ministru vnitra.

§ 76.

účinné od 1. 8. 1950Amnestie.

účinné od 1. 8. 1950Amnestii ve věcech přestupků uděluje vláda.

§ 77.

účinné od 1. 8. 1950Podmínky obnovy.

účinné od 1. 8. 1950(1) Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím může být na návrh nebo z moci úřední obnoveno,

1. účinné od 1. 8. 1950a) vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy národnímu výboru dříve neznámé, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí ve věci, nebo
2. účinné od 1. 8. 1950b) vyjde-li najevo, že se orgán provádějící řízení dopustil v původním řízení trestného porušení povinností, které mohlo mít vliv na rozhodnutí.

účinné od 1. 8. 1950(2) V neprospěch potrestaného může být řízení obnoveno jen tehdy, neuplynula-li ode dne, kdy nález nabyl právní moci, doba jednoho roku.

§ 78.

účinné od 1. 8. 1950Podání návrhu.

účinné od 1. 8. 1950Návrh na obnovu řízení může podat potrestaný nebo jeho dědicové, návrh na obnovu řízení pro přestupek urážky na cti též uražený.

§ 79.

účinné od 1. 8. 1950Řízení o obnově.

účinné od 1. 8. 1950(1) O obnově řízení rozhoduje národní výbor, který ve věci rozhodl v první stolici.

účinné od 1. 8. 1950(2) Lze-li očekávat, že bude povolena obnova ve prospěch potrestaného, odloží nebo přeruší se výkon trestu až do rozhodnutí o obnově.

účinné od 1. 8. 1950(3) Proti rozhodnutí, jímž byla obnova povolena, lze se odvolat až v odvolání proti rozhodnutí, které bude vydáno v obnoveném řízení.

§ 80.

účinné od 1. 8. 1950Ustanovení této hlavy neplatí pro řízení blokové a pro řízení podrobovací.

§ 81.

účinné od 1. 8. 1950Obecné ustanovení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Náklady trestního řízení správního nese zásadně stát. Obviněný nese sám náklady, které mu vznikly v řízení.

účinné od 1. 8. 1950(2) Byl-li obviněný potrestán, může mu národní výbor uložit náhradu nákladů řízení, čítajíc v to náklady výkonu trestu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Náklady, které byly způsobeny svévolnými návrhy nebo tím, že došlo k odložení ústního jednání nebo jiného úkonu, protože bez dostatečné omluvy nebylo vyhověno příkazu národního výboru, mohou být uloženy tomu, kdo je zavinil.

účinné od 1. 8. 1950(4) Náhradu nákladů řízení nelze uložit tehdy, kdyby tím bylo vážně ohroženo ukojení základních životních potřeb dotčené osoby nebo těch, o něž tato osoba pečuje.

§ 82.

účinné od 1. 8. 1950Náhrada nákladů řízení při urážkách na cti.

účinné od 1. 8. 1950(1) Skončilo-li řízení o urážce na cti potrestáním obviněného, může národní výbor přiznat uraženému vůči obviněnému nárok na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly.

účinné od 1. 8. 1950(2) Nedošlo-li k potrestání obviněného, může mu národní výbor přiznat nárok na náhradu nákladů uvedených v odstavci 1 vůči tomu, kdo podal návrh na stíhání.

§ 83.

účinné od 1. 8. 1950Ručení více osob za náhradu nákladů.

účinné od 1. 8. 1950Je-li několik osob povinno nahradit náklady řízení, ručí za ně rukou společnou a nerozdílnou, jestliže národní výbor, přihlížeje k jejich účasti na věci, nerozhodne jinak.

§ 84.

účinné od 1. 8. 1950Nároky svědků a znalců.

účinné od 1. 8. 1950(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci.

účinné od 1. 8. 1950(2) Znalec má nárok na náhradu nutných výdajů a na přiměřenou odměnu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Nárok svědka musí být uplatněn do 15 dnů od vydání svědectví.

§ 85.

účinné od 1. 8. 1950Předpisy o výkonu trestů.

účinné od 1. 8. 1950(1) Pro výkon trestů odnětí svobody, jakož i pro dozor nad výkonem těchto trestů v soudních věznicích nebo v ústavech pro mladistvé platí soudní předpisy.

účinné od 1. 8. 1950(2) Bližší předpisy o výkonu trestů odnětí svobody ve správních věznicích a v táborech nucené práce a o tom, které osoby nemohou být zařazeny do tábora nucené práce, vydá ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě s ministerstvem vnitra.

účinné od 1. 8. 1950(3) O vymáhání pokut a o výkonu jiných majetkových trestů platí, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak, předpisy platné pro výkon jiných rozhodnutí národních výborů.

§ 86.

účinné od 1. 8. 1950Odklad výkonu trestu odnětí svobody.

účinné od 1. 8. 1950(1) Národní výbor, který vydal nález v první stolici, může povolit přiměřený odklad výkonu trestu odnětí svobody, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele a není-li obavy, že odkladu výkonu trestu bude zneužito.

účinné od 1. 8. 1950(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se nelze odvolat.

§ 87.

účinné od 1. 8. 1950Odklad vymáhání pokuty a její splácení.

účinné od 1. 8. 1950(1) Na žádost potrestaného může národní výbor, který vydal nález v první stolici, ze závažných důvodů vymáhání pokuty na přiměřenou dobu odložit nebo povolit splácení uložené pokuty.

účinné od 1. 8. 1950(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se nelze odvolat.

§ 88.

účinné od 1. 8. 1950Upuštění od exekučního vymáhání pokuty.

účinné od 1. 8. 1950Národní výbor upustí od exekučního vymáhání pokuty, je-li zřejmé, že by nemělo výsledku nebo že by výkonem trestu bylo vážně ohroženo ukojení základních životních potřeb potrestaného nebo osob, o něž pečuje.

§ 89.

účinné od 1. 8. 1950Nařízení výkonu náhradního trestu.

účinné od 1. 8. 1950(1) Je-li pokuta nedobytná nebo bylo-li upuštěno od exekučního vymáhání, nařídí národní výbor výkon náhradního trestu odnětí svobody. Bylo-li však ručení za nedobytnou pokutu uloženo jiným osobám, učiní tak teprve tehdy, nelze-li pokutu vymoci na žádné z nich nebo bylo-li upuštěno od exekučního vymáhání na všech těchto osobách.

účinné od 1. 8. 1950(2) Je-li nedobytná toliko část pokuty, nařídí národní výbor výkon jen poměrné části náhradního trestu.

účinné od 1. 8. 1950(3) Potrestaný může kdykoli odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že zaplatí pokutu nebo její poměrnou část.

účinné od 1. 8. 1950(4) Proti rozhodnutí národního výboru podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.

§ 90.

účinné od 1. 8. 1950(1) Pro rozhodování o závažnějších přestupcích se zřídí u národních výborů tříčlenná trestní komise. Bližší předpisy o rozsahu její činnosti vydá ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

účinné od 1. 8. 1950(2) Obecné předpisy upravující organisaci a činnost národních výborů a jejich složek zůstávají jinak nedotčeny.

§ 91.

účinné od 1. 8. 1950Dokud nebude vydáno vládní nařízení podle § 7 odst. 2, vykonávají místní národní výbory trestní pravomoc v dosavadním rozsahu.

§ 92.

účinné od 1. 8. 1950Ustanovení tohoto zákona platí i pro věci projednávané, o nichž nebylo řízení v den počátku účinnosti tohoto zákona skončeno; lhůty běžící v den počátku účinnosti tohoto zákona končí dnem určeným za konec lhůty podle tohoto zákona, ledaže by lhůta podle dosavadních předpisů byla pro dotčenou osobu výhodnější.

§ 93.

účinné od 1. 8. 1950Platnosti, po případě použivatelnosti pozbývají všechny předpisy v oboru trestního řízení správního a ustanovení všech předpisů, která upravují věc, na kterou se vztahuje tento zákon, zejména:

1. účinné od 1. 8. 19501. předpisy, podle nichž mohly národní výbory v některých případech rozhodovat v trestním řízení správním o náhradě škody způsobené přestupkem (řízení adhesní),
2. účinné od 1. 8. 19502. nařízení č. 52/1851 ř. z., jímž se dovoluje upuštění od řádného trestního řízení pro důchodkové přestupky,
3. účinné od 1. 8. 19503. nařízení č. 96/1854 ř. z., jímž se vydává předpis, jak mají politické a policejní úřady vykonávat nařízení a nálezy jimi vydané,
4. účinné od 1. 8. 19504. nařízení č. 61/1855 ř. z., jímž se podle nejvyšších rozhodnutí ze dne 14. září 1852, 10. ledna a 29. července 1853 a 4. února 1855 ustanovují úřady, kterým ode dne účinnosti trestního soudního řádu ze dne 29. července 1853 přísluší vyšetřovat a trestat přestupky, jež nejsou v trestním zákoně ze dne 27. května 1852 prohlášeny za trestné činy, a kterým se zároveň stanoví řízení, jehož jest při tom nutno dbát,
5. účinné od 1. 8. 19505. nařízení č. 34/1858 ř. z., jímž se vydávají předpisy o řízení ve věcech přestupků náležejících do působnosti politických úřadů,
6. účinné od 1. 8. 19506. nařízení č. 129/1858 ř. z., jímž se podle nejvyššího rozhodnutí ze dne 19. srpna 1858 vydávají ustanovení o způsobilosti k výkonu soudcovského úřadu ve věcech vyšetřování a trestání přestupků přikázaných politickým a policejním úřadům a jímž se zrušuje nařízení č. 321/1854 ř. z.,
7. účinné od 1. 8. 19507. nařízení č. 52/1859 ř. z., jímž se prohlašuje, že pokuty peněžité a jiné pokuty na majetku přecházejí na dědice odsouzeného, zemře-li odsouzený po tom, kdy trestní nález již nabyl právní moci,
8. účinné od 1. 8. 19508. nařízení č. 31/1860 ř. z., jímž se vydávají předpisy o odvolání a o mimořádném právu zmírňovat a promíjet tresty ve věcech přestupků náležejících do působnosti politických úřadů a nepojatých do trestního zákona,
9. účinné od 1. 8. 19509. nařízení č. 124/1868 ř. z., o vyřizování stížností ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů,
10. účinné od 1. 8. 195010. zák. čl. XXVII/1892, o výkonu trestu uzamčení a vězení a o použití částek plynoucích z peněžitých trestů,
11. účinné od 1. 8. 195011. zákon č. 101/1896 ř. z., jímž se doplňují nebo pozměňují ustanovení o postupu při podávání opravných prostředků proti rozhodnutím a opatřením politických úřadů,
12. účinné od 1. 8. 195012. nařízení č. 127.000/1903 B. M. (uh. m. vnitra), jímž se vydávají předpisy o evidenci, manipulaci a zúčtování přestupkových peněžitých trestů uložených správními úřady, stanovených útrat řízení, odškodného (přisouzených pohledávek) a peněžitých pokut, dále částek pocházejících ze zpeněžení zabavených věcí a věcí bez pána (zvířata a předměty),
13. účinné od 1. 8. 195013. zák. čl. XXXVI/1908, o doplnění a změně trestních zákoníků a trestního řádu,
14. účinné od 1. 8. 195014. nařízení č. 65.000/1909B. M. (uh. m. vnitra a spravedlnosti), o jednotné úpravě policejního trestního řízení,
15. účinné od 1. 8. 195015. nařízení č. 105.000/1909 B. M. (uh. m. vnitra a spravedlnosti), o úpravě policejního trestního řádu jednacího,
16. účinné od 1. 8. 195016. zák. čl. VII/1913, o soudech mladistvých,
17. účinné od 1. 8. 195017. § 22 odst. 2 zákona č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění,
18. účinné od 1. 8. 195018. §§ 210 až 230 zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních, ve znění pozdějších úprav,
19. účinné od 1. 8. 195019. § 19 vládního nařízení č. 51/1936 Sb., o organisaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních z oboru vnitřní správy,
20. účinné od 1. 8. 195020. vládní nařízení č. 393/1941 Sb., o správním trestním právu a řízení v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém,
21. účinné od 1. 8. 195021. zákon č. 51/1942 Sl. z., o stíhání a trestání přestupků podle některých právních předpisů o cenách a zásobování obyvatelstva,
22. účinné od 1. 8. 195022. zákon č. 21/1943 Sl. z., kterým se mění a doplňuje zákon o stíhání a trestání přestupků podle některých právních předpisů o cenách a zásobování obyvatelstva,
23. účinné od 1. 8. 195023. vládní nařízení č. 163/1943 Sb., kterým se mění vládní nařízení č. 393/1941 Sb.,
24. účinné od 1. 8. 195024. zákon č. 91/1943 Sl. z., o trestním příkazu v řízení před policejním trestním soudem,
25. účinné od 1. 8. 195025. vládní nařízení č. 137/1944 Sb., o trestním příkazu ve správním trestním řízení,
26. účinné od 1. 8. 195026. § 74 zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku,
27. účinné od 1. 8. 195027. nařízení Slovenské národní rady č. 16/1948 Sb. n. SNR, o stíhání a trestání přestupků senáty při policejních trestních soudech podle některých předpisů o cenách a zásobování obyvatelstva,
28. účinné od 1. 8. 195028. zákon č. 112/1948 Sb., jímž se upravují některé otázky trestního řízení správního v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém,
29. účinné od 1. 8. 195029. nařízení Slovenské národní rady č. 21/1948 Sb. n. SNR, o trestání některých přestupků na místě,
30. účinné od 1. 8. 195030. nařízení Sboru pověřenců č. 94/1949 Sb. SNR, kterým se provádí nařízení Slovenské národní rady o trestání některých přestupků na místě.

§ 94.