89
Zákon
dne 12. prosince 1958
o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon)
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Účelem tohoto zákona je upravit organizaci, řízení a provádění výchovy dorostu k povolání v učebním poměru tak, aby pro socialistickou společnost byli vychováváni třídně uvědomělí, ideově vyspělí a odborně zdatní pracovníci schopní ovládnout nejnovější techniku a pokrokové pracovní metody.
V učebním poměru se dostává dorostu odborného a všeobecného vzdělání v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami, popřípadě též mimoškolní a mimopracovní výchovy. Odborným vzděláním se rozumí odborný výcvik a vyučování odborným předmětům. Odborné a všeobecné vzdělání učňů je bezplatné.
(1) Učební poměr se sjednává učební smlouvou, kterou uzavírá podnik a učeň.
(2) Nezletilý učeň starší než patnáct let potřebuje k sjednání učebního poměru, k jeho změně a k jeho rozvázání přivolení svého zákonného zástupce; za učně mladšího než patnáct let jedná jeho zákonný zástupce.
(3) Učební smlouva musí být uzavřena písemně a obsahovat ustanovení o učebním oboru, v kterém se má učeň vychovávat, o místě, kde bude výchova prováděna, o době učebního poměru, den nástupu do učebního poměru a podpisy smluvních stran.
(4) Učební smlouva má obsahovat ustanovení o finančním a hmotném zabezpečení učně, jakož i další povinnosti smluvních stran.
(5) Při sjednání učebního poměru nelze sjednat zkušební dobu.
Učební poměr vzniká dnem stanoveným v učební smlouvě pro nástup učně do učebního poměru.
(1) Podnik je povinen zejména
(2) Jestliže podnik, který uzavřel učební smlouvu, zabezpečil výchovu učně v jiném podniku (§ 24 odst. 4), plní povinnosti podle odstavce 1 podnik, který výchovu provádí.
Podnik je povinen při výchově učňů úzce spolupracovat s příslušnými orgány společenských organizací, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže, jakož i řešit všechny důležité otázky týkající se učňů a učebního poměru v součinnosti se závodním výborem odborového svazu podle předpisů platných pro zaměstnance a jejich pracovní poměry.
Učeň je povinen zejména
(1) Nemůže-li podnik nadále plnit povinnosti z učebního poměru proto, že má dojít k podstatným organizačním změnám nebo k zrušení podniku, určí jeho nadřízený orgán jiný podnik, který vstoupí do práv a povinností dosavadního podniku vyplývajících z učebního poměru; nemůže-li podnik nadále plnit povinnosti z učebního poměru z jiných závažných důvodů, je podnik povinen zajistit pokračování výchovy učňů v jiném podniku, který vstoupí do práv a povinností dosavadního podniku.
(2) Dojde-li ke skončení učebního poměru z důvodu, který zavinil podnik, je podnik povinen ve spolupráci s výkonným orgánem okresního národního výboru umístit učně na jeho žádost do jiného podniku, který s učněm uzavře učební smlouvu na zbytek doby učebního poměru pro tentýž nebo příbuzný učební obor.
(3) Při opatření podle předchozích odstavců je třeba přihlédnout k zajištění řádného pokračování výchovy učně, k jeho oprávněným zájmům a k potřebám státního plánu rozvoje národního hospodářství.
Během doby učebního poměru je možné změnit učební obor uvedený v učební smlouvě jen ze závažných důvodů, a to písemnou dohodou mezi smluvními stranami.
(1) Nemohl-li učeň plnit po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru, lze dobu učebního poměru uvedenou v učební smlouvě přiměřeně prodloužit písemnou dohodou mezi smluvními stranami.
(2) Obdobně lze prodloužit dobu učebního poměru též, neplnil-li učeň z důvodu, který sám zavinil, po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru.
Učební poměr končí
(1) Podnik může vypovědět učební poměr,
(2) Učeň může vypovědět učební poměr,
(3) Výpovědní lhůta činí jeden měsíc a začíná prvním dnem měsíce následujícího po dni výpovědi.
Učeň může předčasně vystoupit z učebního poměru, nemůže-li v něm dále setrvat bez vážného ohrožení svého zdraví, na základě zjištění lékaře pověřeného péčí o dorost, nebo jde-li o učně se změněnou pracovní schopností, na základě zjištění okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.
Výpověď a předčasné vystoupení z učebního poměru vyžadují písemné formy.
(1) Jestliže učeň po skončení učebního poměru podle § 11 písm. b) uzavře s jiným podnikem učební smlouvu pro tentýž nebo příbuzný učební obor, započte se mu do doby učebního poměru doba, kterou strávil v předchozím učebním poměru. Obdobně se postupuje při změně učebního oboru podle § 9, jde-li o příbuzné učební obory.
(2) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s Ústřední radou odborů a příslušnými ústředními úřady a orgány stanovit, kterou jinou dobu a v jakém rozsahu lze započítat do doby učebního poměru.
(1) Po skončení učebního poměru je podnik povinen, pokud nedojde k opatření podle § 8 odst. 2, sjednat s učněm pracovní poměr odpovídající jeho kvalifikaci a umožnit mu v kolektivu ostatních zaměstnanců další odborný růst; pracovní poměr se považuje za sjednaný též, pokračuje-li učeň s vědomím podniku ve výkonu prací.
(2) Sjednání pracovního poměru může podnik odmítnout jen ze závažných důvodů, zejména ruší-li se podnik, nebo jestliže se v něm nově organizuje práce anebo snižuje počet pracovníků. K odmítnutí sjednání pracovního poměru je třeba předchozího souhlasu závodního výboru odborového svazu a výkonného orgánu okresního národního výboru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na výrobní družstva a jednotná zemědělská družstva.
Nezletilý učeň může nakládat s odměnou za práci v učebním poměru jen s přivolením svého zákonného zástupce.
Učeň koná na konci doby učebního poměru závěrečnou učňovskou zkoušku. Účelem této zkoušky je zjistit, jak si učeň během doby učebního poměru osvojil požadované vědomosti a dovednosti.
Učeň, který vykonal závěrečnou učňovskou zkoušku, obdrží výuční list.
Závěrečné učňovské zkoušky provádějí zkušební komise a organizují je podniky, které též vydávají výuční listy.
Učni, jehož učební poměr skončil jinak než vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, vydá podnik potvrzení o tom, po jakou dobu a pro který učební obor byl v učebním poměru vychováván.
Učni, který nevykonal závěrečnou učňovskou zkoušku a jehož učební poměr skončil uplynutím doby učebního poměru, je podnik, který s ním sjednal pracovní poměr, povinen umožnit, aby si v pracovním poměru doplnil potřebné vědomosti a dovednosti a vykonal zkoušku dodatečně.
Podnik může též výjimečně povolit vykonání závěrečné učňovské zkoušky zaměstnancům starším než osmnáct let, jestliže konali po přiměřenou dobu práce příslušného oboru a osvojili si potřebné vědomosti a dovednosti, i když se jim nedostalo výchovy k povolání v učebním poměru.
(1) Výchova učňů se provádí v odborných učilištích.
(2) Může-li být výchova učňů podle požadavků účelnosti plně zabezpečena v zařízeních podniku, zřizují a spravují podniky odborná učiliště jako výchovné celky, v nichž se provádí odborný výcvik, vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům a mimoškolní i mimopracovní výchova učňů.
(3) Kde nejsou podmínky k zřízení odborného učiliště jako výchovného celku, provádí se odborný výcvik, popřípadě mimopracovní výchova učňů v učňovských střediscích zřizovaných a spravovaných podniky nebo na vhodných pracovištích podniku, a vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům, popřípadě mimoškolní výchova učňů v učňovských školách zřizovaných a spravovaných výkonným orgánem příslušného národního výboru (dále jen „učňovské školy“) nebo v jiném podniku.
(4) Nelze-li ve výjimečných případech vytvořit v podniku podmínky k úspěšnému provádění odborného výcviku učňů pro určitý učební obor, zabezpečí podnik jejich výchovu v jiném podniku.
(5) V odborných učilištích lze poskytovat učňům též ubytování a stravování.
(1) Za výchovu učňů v zařízeních podniku odpovídá ředitel podniku.
(2) Odborné učiliště zřízené a spravované podnikem jako výchovný celek řídí vedoucí. Ustanovuje jej ředitel podniku v dohodě s výkonným orgánem příslušného národního výboru a po projednání se závodním výborem odborového svazu.
(1) Ministerstvo školství a kultury stanoví a upravuje v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány podle návrhů rad příslušných národních výborů síť odborných učilišť zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky, učňovských středisek a učňovských škol a dbá o jejich účelné rozmístění a hospodárné využití.
(2) Zařízení, která dne 1. dubna 1957 sloužila nebo byla určena k výchově žáků v učilištích státních pracovních záloh podle zákona č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálohách, a učňů v učňovských školách podle vládního nařízení č. 19/1954 Sb., o náboru a přípravě mládeže pro povolání mimo učiliště státních pracovních záloh, se zásadně zachovávají svému účelu a použije se jich k zřízení odborných učilišť podle tohoto zákona.
(3) Odchylky od ustanovení odstavce 2 stanoví ministerstvo školství a kultury, a to pokud jde o zařízení podniků podřízených jiným ústředním úřadům nebo orgánům, v dohodě s těmito ústředními úřady a orgány.
(4) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány přenést svou působnost podle odstavců 1 a 3 na výkonné orgány národních výborů a upravit postup při jejím provádění.
(1) Učitelé odborných učilišť zřízených a spravovaných podniky jako výchovné celky a ředitelé, učitelé, vychovatelé a ostatní zaměstnanci učňovských škol jsou státními zaměstnanci. Ostatní zaměstnanci v zařízeních podniku jsou zaměstnanci podniku.
(2) Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě s Ústřední radou odborů a s příslušnými ústředními úřady a orgány pracovní řád pro učitele odborných učilišť zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky, ve kterém se stanoví též práva a povinnosti těchto učitelů vůči orgánům podniku.
(3) Ministerstvo školství a kultury pečuje o vzdělávání výchovných pracovníků působících při výchově učňů.
Národní výbory a jejich výkonné orgány se starají o vytváření podmínek pro úspěšnou výchovu učňů, pečují o to, aby při výchově učňů, rozmístění a využití odborných učilišť bylo dbáno požadavků účelnosti a hospodárnosti, kontrolují výchovu učňů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem školství a kultury ji organizují a řídí v učňovských školách.
Ministerstvo školství a kultury v zásadách organizuje a ideově a metodicky řídí výchovu učňů v celém národním hospodářství a tuto výchovu koordinuje a kontroluje.
(1) Příslušné ústřední úřady a orgány v oboru své působnosti organizují, řídí a kontrolují výchovu učňů v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem školství a kultury.
(2) Příslušné ústřední úřady a orgány a podniky jsou povinny vytvořit podmínky pro úspěšné provádění výchovy učňů v počtech stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství a dbát požadavků účelnosti a hospodárnosti.
(3) Při výchově učňů pro místní hospodářství vykonávají výkonné orgány krajských národních výborů působnost, která podle předcházejících odstavců přísluší ústředním úřadům a orgánům.
(1) Při ministerstvu školství a kultury se zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci výchovy učňů. Jeho úkolem je vyjadřovat se k zásadním otázkám organizace a k návrhům zásadních metodických opatření týkajících se výchovy učňů. Členy tohoto poradního sboru jmenuje ministr školství a kultury zpravidla podle návrhů vedoucích ústředních úřadů a orgánů zúčastněných na výchově učňů nebo na péči o ně z vynikajících pedagogických pracovníků a osob s bohatými zkušenostmi ve výchově učňů.
(2) Při pověřenectvu školství a kultury se zřizuje Poradní sbor pro koordinaci výchovy učňů. Jeho členy jmenuje pověřenec školství a kultury obdobně podle ustanovení odstavce 1.
Pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, řídí se učební poměry předpisy platnými pro pracovní poměry.
(1) Podniky hradí osobní a věcné náklady na výchovu učňů ve svých zařízeních, s výjimkou osobních nákladů na učitele, zásadně na vrub úplných vlastních nákladů.
(2) Příslušné národní výbory hradí ze svých rozpočtů osobní a věcné náklady na výchovu učňů v učňovských školách a osobní náklady na učitele v odborných učilištích zřizovaných a spravovaných podniky jako výchovné celky.
Podnik, jehož učni jsou vychováváni v jiném podniku, je povinen nahradit tomuto podniku osobní a věcné náklady, které mu vznikají prováděním výchovy těchto učňů.
Pro účely tohoto zákona se za podnik považují též jiné organizace a zařízení a za ředitele podniku vedoucí těchto organizací a zařízení. U jednotných zemědělských družstev stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství a u spotřebních a výrobních družstev nadřízený ústřední orgán, který družstevní orgán plní úkoly ředitele podniku.
(1) Opatření, která byla učiněna ve shodě s tímto zákonem před počátkem jeho účinnosti, se považují za opatření podle tohoto zákona.
(2) Žákům učilišť státních pracovních záloh podle zákona č. 110/1951 Sb. se započítává doba, kterou strávili v těchto učilištích, do doby učebního poměru.
(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vydají v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a Ústřední radou odborů ministerstvo školství a kultury, a pokud jde o ustanovení §§ 33 a 34 ministerstvo financí.
(2) Pro výchovu učňů v zemědělství může ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem školství a kultury a ústředním výborem odborového svazu zaměstnanců v zemědělství povolit odchylky z ustanovení § 16 a § 24 odst. 3.
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují tomuto zákonu; zejména se ruší:
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej ministři školství a kultury, zemědělství a lesního hospodářství a ostatní členové vlády.