Rostliny hrušně (Pyrus L.), jabloně (Malus Mill.), kdouloně (Cydonia Mill.), slivoně (Prunus L.)3) a jejich kříženců a jahodníku (Fragaria L.), určené k pěstování, s výjimkou osivaOddíl II:
- 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I.
- 3. Pro účely bodu 2. musí být rostlinný materiál otestován ke zjištění a určení škodlivých organismů v souladu s následujícími postupy:
- 3.1. U rostlin jahodníku (Fragaria L.) bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin, jako jsou Fragaria vesca, Fragaria virginiana a Chenopodium spp., ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- a) Arabis mosaic nepovirus
- b) Raspberry ringspot nepovirus
- c) Strawberry crinkle cytorhabdovirus
- d) Strawberry latent C rhabdovirus
- e) Strawberry latent ringspot nepovirus
- f) Strawberry mild yellow edge disease
- g) Strawberry vein banding caulimovirus
- h) Strawberry witches' broom phytoplasma
- i) Tomato black ring nepovirus
- j) Tomato ringspot nepovirus
- k) Colletotrichum actatum Simmonds
- l) Phytophthora fragariae Hickman var fragariae Wilcox & Duncan
- m) Xanthomonas fragariae Kennedy & King;
- 3.2. U rostlin jabloně (Malus Mill.) se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- 3.2.1 a) Apple proliferation phytoplasma anebo
- b) Cherry rasp leaf nepovirus – americký,
pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů;
a
- 3.2.2. a) Tobacco ringspot nepovirus
- b) Tomato ringspot nepovirus
- c) Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al;,
bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu.
- 3.2.1 a) Apple proliferation phytoplasma anebo
- 3.3. U rostlin slivoně (Prunus L.), s ohledem na vhodnost pro jednotlivé druhy tohoto rodu, se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- 3.3.1 a) Apricot chlorotic leafroll phytoplasma anebo
- b) Cherry rasp leaf nepovirus - americký anebo
- c) Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al) Young et al.,
pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů:,
a
- 3.3.2 a) Chery little cherry virus - neevropské kmeny
- b) Peach latent mosaic viroid - americký
- c) Xylella fastidiosa Wells et al. sensu lato
- d) Peach rosette mosaic nepovirus
- e) Peach rosette phytoplasma
- f) Peach X-disease phytoplasma
- g) Peach yellows phytoplasma
- h) Plum American line pattern ilarvirus
- i) Plum pox potyvirus
- j) Tomato ringspot nepovirus
- k) Xanthomonas arboricola pv. pruni (Smith) Vauterin et al.,
bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu.
- 3.3.1 a) Apricot chlorotic leafroll phytoplasma anebo
- 3.4. U rostlin kdouloně (Cydonia Mill.) a hrušně (Pyrus L.), bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu, se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- a) Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al
- b) Pear decline phytoplasma,
- 3.1. U rostlin jahodníku (Fragaria L.) bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu se provede testování příslušnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin, jako jsou Fragaria vesca, Fragaria virginiana a Chenopodium spp., ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- 4. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivými organismy, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů, způsobujících tyto příznaky.
Rostliny révy (Vitis L.), s výjimkou plodůOddíl III:
- 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I. Vizuální kontrolou podle bodu 2 se zjišťují též příznaky napadení Viteus vitifoliae (Fitch) a škodlivých organismů uvedených dále v bodu 3.
- 3. Pro účely bodu 2. musí být rostlinný materiál otestován ke zjištění a určení následujících škodlivých organismů, pochází-li rostlinný materiál ze země, která není známa jako prostá těchto škodlivých organismů:
- 3.1. Ajinashika disease
Testování se provede vhodnými laboratorními metodami. V případě negativního výsledku je rostlinný materiál indexován na odrůdě révy vinné Koshu a zůstává v pozorování po dobu minimálně dvou vegetačních období.
- 3.2. Grapevine stunt virus
Testování se provede pomocí vhodných indikátorových rostlin, jako je odrůda révy vinné Campbell Early, pozorování se provádí v průběhu jednoho roku.
- 3.3. Summer mottle
Testování se provede pomocí vhodných indikátorových rostlin, jako jsou odrůdy révy vinné Sideritis, Cabernet-Franc a Mission.
- 3.1. Ajinashika disease
- 4. Bez ohledu na zemi původu rostlinného materiálu se provede testování vhodnými laboratorními metodami a v případě potřeby pomocí indikátorových rostlin ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
- a) Blueberry leaf mottle nepovirus
- b) Grapevine flavescence doreé phytoplasma a ostatní žloutenky révy
- c) Peach rosette mosaic nepovirus
- d) Tobacco ringspot nepovirus
- e) Tomato ringspot nepovirus (kmen „yellow vein“ a ostatní kmeny)
- f) Xylella fastidiosa Wells et al. sensu lato
- g) Xylophilus ampelinus (Panagopulos) Willems et al
- 5. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivými organismy, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů způsobujících tyto příznaky.
Rostliny stolonotvorných a hlízotvorných druhů Solanum L, nebo jejich kříženců, určené k pěstováníOddíl IV
- 1. a 2. Postup stejný jako v bodech 1. a 2. oddílu I. Testování podle bodu 2. se podrobí každá jednotka (hlíza, tkáňová kultura apod.) rostlinného materiálu. Vizuální kontrolou podle bodu 2 se zjišťují též příznaky potato yellow vein disease.
- 3. Testování uvedené v bodu 2. se provádí odbornými postupy uvedenými v bodu 5. ke zjištění alespoň těchto škodlivých organismů:
Bakterie:
- a) Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al.
- b) Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.
Viry a virům podobné organismy:
- a) Potato Andean latent tymovirus
- b) Potato black ringspot nepovirus
- c) Potato spindle tuber viroid
- d) Potato yellowing alfamovirus
- e) Potato T trichovirus
- f) Potato Andean mottle comovirus
- g) obecné viry bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně Yo, Yn a Yc) a potato leaf roll virus.
U osiva bramboru se testování provádí ke zjištění alespoň virů a virům podobných organismů uvedených výše v bodech a) až e).
- 4. Rostlinný materiál podrobený vizuální prohlídce uvedené v bodu 2., na němž byly zpozorovány příznaky napadení škodlivých organismů, musí být podroben vyšetření, včetně potřebného testování, k co nejpřesnějšímu určení škodlivých organismů, způsobujících tyto příznaky.
- 5. Odborné postupy podle v bodu 3. jsou následující:
Pro bakterie:
- 1. U hlíz se testuje pupková část každé hlízy. Standardní velikost vzorku je 200 hlíz. Postup může být však použit i pro vzorky s méně než 200 hlízami.
- 2. U mladých rostlin a řízků, včetně mikro-rostlin, se testují spodní části stonku a v případě potřeby kořeny každé jednotky rostlinného materiálu.
- 3. Po testování podle bodů 1. a 2. se doporučuje provést v průběhu jednoho běžného vegetačního období testování dceřinných hlíz nebo bází stonků u druhů nevytvářejících hlízy.
- 4. Materiál uvedený v bodu 1. musí být testován úředně stanovenou metodou pro Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al.. Materiál uvedený v bodu 2. je možné testovat touto metodou.
- 5. Materiál uvedený v bodu 1. musí být testován úředně stanovenou metodou pro Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. Materiál uvedený v bodu 2. je možné testovat touto metodou.
Pro viry a virům podobné organismy jiné než potato spindle tuber viroid:
- 1. Minimální testování vegetativního materiálu (hlízy, mladé rostliny nebo řízky včetně mikro-rostlin) musí zahrnovat sérologický test provedený v době kvetení nebo v jeho těsné blízkosti pro každý uvedený škodlivý organismus kromě potato spindle tuber viroid, po kterém musí u materiálu s negativním výsledkem sérologického testu následovat biologický test. Pro potato leaf roll virus musí být provedeny dva sérologické testy.
- 2. Minimální testování u osiva musí zahrnovat sérologický test nebo biologický test, jestliže není možné provést test sérologický. Doporučuje se provádět opakované testování určité části negativních vzorků a v případě nejasných výsledků provést testování jinou metodou.
- 3. Sérologické a biologické testy uvedené v bodech 1. a 2. musí být provedené na rostlinách pěstovaných ve sklenících, na vzorcích odebraných nejméně na dvou místech z každého stonku, zahrnujících mladý zcela vyvinutý list z vrcholu každého stonku a starší lístek ze střední části stonku; vzhledem k možnosti nesystémové infekce musí být otestován každý stonek. Při sérologickém testování se nesmí spojovat do jednoho vzorku lístky odebrané z různých rostlin, vyjma případů, kdy je určitý směsný poměr použitou metodou přímo stanoven. Listy odebrané z jednotlivých stonků téže rostliny však mohou být spojeny k vytvoření vzorku z této rostliny. U biologických testů je možné spojit maximálně pět rostlin k inokulaci minimálně dvou stejných indikátorových rostlin.
- 4. Vhodné indikátorové rostliny pro biologické testování, uvedené v bodech 1. a 2., jsou ty, které jsou uvedeny na příslušném seznamu publikovaném EPPO, anebo jiné úředně schválené indikátorové rostliny, které vykazují schopnost detekovat viry.
- 5. Úředně propuštěn ze stanoveného režimu může být pouze přímo otestovaný materiál. V případě indexace oček může být uvolněno pouze potomstvo testovaných oček. Hlíza nesmí být uvolněna vzhledem k možnosti nesystémové infekce.
Pro potato spindle tuber viroid:
- 1. U veškerého rostlinného materiálu se testy provádějí na rostlinách vypěstovaných ve skleníku, jakmile jsou dobře vyvinuty, ale před rozkvětem a vytvořením pylu. Testy prováděné na klíčcích hlíz, na rostlinách pěstovaných in vitro nebo na malých sazenicích se považují za pouze předběžné.
- 2. Vzorky musí být odebrané z plně vyvinutého lístku z vrcholu každého stonku rostliny.
- 3. Veškerý materiál určený k testování se pěstuje za teploty, která nesmí být nižší než 18°C (přednostně za teplot vyšších než 20°C), a při fotoperiodě nejméně šestnácti hodin denně.
- 4. Testy se provádějí pomocí radioaktivně nebo neradioaktivně značených sond cDNA nebo RNA, postupem R-PAGE (s barvením stříbrem) nebo RT-PCR.
- 5. Směsný vzorek při testování pomocí sond a metody R-PAGE může tvořit maximálně pět jedinců. Používání tohoto poměru nebo poměrů vyšších musí být metodicky stanoveno.