90
VLÁDNÍ VYHLÁŠKA
ze dne 25. srpna 1965
o plánovitém řízení národního hospodářství
V současné etapě rozvoje naší společnosti je nezbytnou podmínkou neustálého růstu národního hospodářství uplatnit takovou soustavu socialistického plánovitého řízení, která vychází z organického sepětí celospolečenského plánování s působením socialistických zbožně peněžních vztahů. Tak se vytvoří podmínky, aby se v praktickém hospodářském životě neustále obnovoval soulad mezi celospolečenským zájmem, podnikovými a individuálními zájmy, aby byla rozšířena pravomoc a odpovědnost podniků a rozvíjena iniciativa pracujících.
Uplatnění této soustavy současně předpokládá aktivní účast pracujících a společenských organizací v řídícím procesu a účinnou politickovýchovnou práci všech orgánů a organizací.
Soustava využívá objektivního působení ekonomických procesů, vlivu světového a domácího trhu, a tak vytváří ekonomický tlak i hmotnou zainteresovanost na plném uplatňování výsledků vědy a techniky a podporuje progresívní tendence v naší ekonomice.
Soustava směřuje k vytvoření jednotných ekonomických podmínek, práv a povinností podniků, aby byly zvýhodněny dobře hospodařící podniky, které nejlépe uspokojují potřeby společnosti.
Tato soustava bude uplatněna postupně, přitom formy a metody řízení budou rozvíjeny v souladu s konkrétními ekonomickými podmínkami i dlouhodobými cíli rozvoje soustavy a jejich účinnost bude prověřována dosahovanými hospodářskými výsledky.
K postupnému uplatnění zásad plánovitého řízení národního hospodářství, schválených usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa dne 29. ledna 1965, vláda ČSSR podle § 391 a § 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 28 zákona č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci, podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, stanoví:
Tato vyhláška vymezuje pojetí a funkci plánu, jeho nástrojů i ekonomických nástrojů řízení, stanoví zásady jejich uplatňování a určuje pravomoc i odpovědnost jednotlivých orgánů hospodářského řízení a organizací při plánovitém řízení národního hospodářství, jakož i zásady účasti pracujících.
(1) Plánovitý rozvoj národního hospodářství je zajišťován soustavou národohospodářských plánů, která je konkretizací hospodářské politiky a základem pro řízení národního hospodářství státem. Národohospodářské plány vyjadřují cíle, které si společnost pro dané období stanovila, a cesty i prostředky k jejich uskutečnění.
(2) Hlavními nástroji k zabezpečování plánovitého rozvoje jsou jednak závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele plánu, jednak ekonomické nástroje. Tyto hlavní nástroje působí na utváření optimálních proporcí a maximální efektivnosti v procesu vypracování plánu i v období jeho realizace.
(3) Úlohou ekonomických nástrojů je zejména vytvářet příznivé podmínky pro soulad podnikových a celospolečenských zájmů a pro dlouhodobý zájem podniků na optimálním rozvoji a vytvářet účinný ekonomický tlak na racionální rozhodování podniků, jiných organizací a výrobních hospodářských jednotek.
(4) Orgány hospodářského řízení jsou povinny uplatňovat nástroje plánovitého řízení tak, aby působily ve vzájemném souladu k uspokojování potřeb společnosti v množství, skladbě, technické a jakostní úrovni výrobků a služeb a k zabezpečování maximální efektivnosti a hospodárnosti.
(1) Ustanoveními části první, druhé a šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace, pokud není stanoveno jinak.
(2) Ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu nebo zisku, které určí vláda. Pro ostatní státní hospodářské organizace platí ustanovení části čtvrté. Část pátá platí pro hospodaření národních výborů.
(3) Postavení družstevních organizací v národním hospodářství, jejich základní zaměření, zásady řízení a organizační výstavbu upravuje třetí část hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. Vztah družstevních organizací ke státnímu rozpočtu je upraven zákonem o důchodové dani družstev a jiných organizací. Základní principy zdokonalené soustavy plánovitého řízení v družstevních organizacích stanoví v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v rámci své pravomoci příslušné orgány Ústřední rady družstev, Ústředního svazu výrobních družstev a Ústředního svazu spotřebních družstev.
(1) Orgány hospodářského řízení se rozumí ústřední orgány, slovenské národní orgány, oborová ředitelství a národní výbory.
(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků, sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně, rozpracování úkolů, limitů a ekonomických nástrojů a z hlediska odvodů; vytváří pouze podnikové fondy a fond oborové výstavby.
(3) Oborovým ředitelstvím se rozumí podle této vyhlášky ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4) Podnikem ve smyslu třetí a čtvrté části této vyhlášky se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost.
(5) Krajské národní výbory plní ve vztahu k hospodářství řízenému národními výbory zároveň obdobné úkoly jako ústřední orgány hospodářského řízení [§ 10 odst. 4, 5 a 7, § 12 odst. 1, § 13 odst. 2, § 14, § 15 odst. 1, § 17 odst. 2, § 19 odst. 1, § 21, § 23 odst. 2, 5 a 7, § 29 odst. 1, § 31 odst. 1, § 34 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2, § 46 odst. 4 a 5, § 66].
Národní výbory vůči podnikům jimi řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství [§ 10 odst. 6 a 7, § 17 odst. 3, § 18 odst. 5, § 21, § 23 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 36 odst. 1, § 43, § 54 odst. 2, § 61 odst. 2, § 66 bod 2, § 73 odst. 2, § 79 odst. 3, § 81 odst. 2, § 84, § 85].
(6) Slovenská národní rada plní vůči organizacím jí přímo řízeným obdobné úkoly jako ústřední orgán.
(1) Soustavu národohospodářských plánů tvoří státní plán rozvoje národního hospodářství, který je základem této soustavy, státní rozpočet, opírající se o finanční plány podniků a rozpočty národních výborů a spjatý se státním plánem rozvoje národního hospodářství, úvěrový plán, pokladní plán, devizový plán a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a státních i ostatních socialistických organizací.
(2) Státní plán rozvoje národního hospodářství a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací, včetně jejich finančních plánů, se člení na plány dlouhodobé (zpravidla pětileté) a na plány prováděcí (roční).
(3) Plány obsahující úkoly rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku jsou součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
(4) Součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou též plány obsahující úkoly rozvoje oblastí a plán vývoje cen, jímž se stanoví změny cenové úrovně odvětví a oborů, výjimečně též takových výrobků, kterými se určuje cenová úroveň oboru.
(5) Zvláštní částí státního plánu rozvoje národního hospodářství se stanoví úkoly k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu.
Základem pro vypracování dlouhodobých plánů jsou technickoekonomické koncepce a studie a dlouhodobý výhled, obsahující výhledové cíle a směry rozvoje národního hospodářství, zpravidla na období patnácti až dvaceti let. Jsou východiskem pro určení obsahu dlouhodobých plánů zejména v těch ekonomických činnostech a procesech, jejichž realizace přesahuje období pěti let, a vytyčují strukturální a kvalitativní změny v rozvoji národního hospodářství.
(1) Dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství (zpravidla pětiletý) je komplexním národohospodářským plánem, který stanoví koncepci rozvoje národního hospodářství a jeho proporce, způsob uskutečňování strukturálních a kvalitativních změn, rozvoj mezinárodní dělby práce, přípravu kvalifikovaných kádrů a rozvoj životní úrovně a společenské spotřeby. Stanoví závazné úkoly, rozděluje nejdůležitější prostředky k dosažení cílů dlouhodobého plánu a určuje program hospodářské politiky, která tvoří rámec pro používání ekonomických nástrojů.
(2) Dlouhodobé hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací jsou rovněž komplexními plány, které stanoví koncepci rozvoje příslušného oboru, hospodářského celku nebo organizace. Vycházejí z dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jej.
Prováděcí plány zabezpečují a zpřesňují úkoly dlouhodobého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění. Vypracovávají se na období jednoho roku s výhledem na další jeden až dva roky.
(1) K dosažení cílů a proporcí vytyčených státním plánem rozvoje národního hospodářství se používají jednak nástroje plánu, kterými jsou závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele, jednak nástroje ekonomické (dlouhodobé a operativní).
(2) Pro vypracování dlouhodobého plánu se vytyčují směrné úkoly a směrné limity (vyjádřené zpravidla souhrnnými údaji), orientační ukazatele a dlouhodobé ekonomické nástroje (§ 17).
(3) Národohospodářské plány se vypracovávají v soustavě podkladových údajů podle metodických pokynů a na předepsaných formulářích.