Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku

§ 20

(1) Při správě pohledávek postupují státní organizace podle § 73 hospodářského zákoníku.

(2) Je-li dlužník v prodlení s plněním dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat stanovené úroky z prodlení nebo stanovený poplatek z prodlení, pokud není právním předpisem stanoveno jinak.⁷¹)

(3) Při správě jiných majetkových práv státu jsou státní organizace povinny zejména vést jejich evidenci, zabezpečovat jejich řádnou ochranu a využívání.

(4) Pro správu jiných majetkových práv státu a nakládání s nimi platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.⁷²) Příslušnost schvalovat nakládání s těmito právy se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou obecnou cenou.

§ 21

Převody správy pohledávek státu

Správa pohledávek státu se převádí hospodářskou smlouvou⁵⁶) nebo opatřením nadřízených orgánů, a to vždy bezplatně; přitom se přiměřeně použije příslušných ustanovení upravujících převody správy hmotného národního majetku.

§ 22

Povolování splátek a odkladu placení

(1) Státní organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše, nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti a jestliže okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka přílišnou tvrdost. Jestliže byly povoleny splátky na úhradu pohledávky nebo prodloužena lhůta k zaplacení pohledávky, nepočítají se z této pohledávky úroky z prodlení ani poplatek z prodlení podle § 20 odst. 2.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a pohledávka se stane splatnou v celé výši, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek a odkladu placení je organizace povinna dohodnout,⁷³) že v případě zlepšení majetkových a výdělkových poměrů dlužníka povolení splátek a odkladu placení odvolá.

§ 23

Prominutí pohledávky

(1) Státní organizace je oprávněna zcela nebo zčásti prominout na žádost dlužníka dobytnou pohledávku proti němu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něho zvláštní tvrdost. Za tvrdost nelze považovat vymáhání pohledávky, která vznikla v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dlužníka. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník vzdal pohledávky až do výše svého závazku. Prominutím pohledávky závazek dlužníka zaniká.

(2) Pohledávku nelze prominout, je-li dlužníkem socialistická organizace.

§ 24

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, je státní organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a musí usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.

(2) Státní organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

1. a) pohledávka se promlčela a dlužník ji odmítá plnit,
2. b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky,⁷⁴)
3. c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, s výjimkou § 25, jestliže je dlužníkem státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že jej v době vymáhání nelze realizovat prodejem.

(3) Státní organizace je oprávněna dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání pohledávky se dlužník nevyrozumí.

§ 25

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs (nepatrná pohledávka) nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, je státní organizace oprávněna trvale upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku, jímž je občan, může státní organizace od vymáhání pohledávky upustit jen jednou v kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly celkem 200 Kčs.

§ 26

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V případech, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, potřebují státní organizace k nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 schválení přímo nadřízeného orgánu, jestliže tak tento orgán stanoví; národní výbory nižších stupňů a organizace těmito národními výbory řízené, stanoví-li tak národní výbor vyššího stupně. Schválení není třeba nakládají-li s takovou pohledávkou ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory.

§ 27

(1) K nakládání s pohledávkami podle § 23 až 26 je rozhodná jejich výše včetně příslušenství v době, kdy k prominutí nebo k upuštění od jejich vymáhání dochází. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

(2) Nakládání s pohledávkami podle § 22 až 26 se musí stát v písemné formě.

§ 28

Ustanovení § 21 až 27 platí pokud nakládání s pohledávkami státu neupravují zvláštní předpisy jinak.⁷⁵)

§ 29

Cenné papíry

Pro správu cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 6, 9, 16 až 19 této vyhlášky; pro správu pohledávek z cenných papírů platí přiměřeně ustanovení § 20 a násl., jakož i předpisy o devizovém hospodářství.⁷⁶)

§ 30

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 23). Ke schválení změny nebo zrušení smlouvy jsou oprávněny orgány uvedené v § 26; příslušnost těchto orgánů se řídí výší újmy vyjádřené obecnou cenou.

(2) Ustanovení § 22 až 28 se vztahují i na případy, kdy k nakládání s pohledávkami nebo jinými majetkovými právy státu dochází v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Státní organizace jsou oprávněny v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu v takovém rozsahu, v jakém jsou oprávněny nakládat s pohledávkami podle § 26.

§ 31

(1) Státní organizace jsou při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy povinny postupovat se stejnou péčí jako při nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu.

(2) Pokud právní předpisy nestanoví jinak,⁷⁷) postupují státní organizace při nakládání se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29 s těmito výjimkami:

1. a) v případech podle ustanovení § 26 odst. 1 schvalují nakládání s pohledávkami státních organizací příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory,
2. b) tato ustanovení se nevztahují na pohledávky a jiná majetková práva státních spořitelen, vyplývající z předmětu jejich činnosti,
3. c) státní organizace nejsou povinny účtovat a vymáhat úrok z prodlení vůči socialistickým organizacím, pokud v jednotlivém případě nepřesáhne částku 2000 Kčs.

(3) Ustanovení § 30 platí pro nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státních organizací přiměřeně.

(4) Statut státní organizace určí v jakém rozsahu mohou organizační jednotky nakládat se svými pohledávkami a jinými majetkovými právy podle § 20, 22 až 29.

§ 32

Dohled

(1) Orgány hospodářského řízení⁷⁸) jsou povinny dohlížet na řádné plnění povinností při správě národního majetku jimi řízených státních organizací. V rámci své řídící a kontrolní činnosti jsou povinny soustavně dohlížet, zda jimi řízené státní organizace plní povinnosti vyplývající z právních předpisů o správě národního majetku a z opatření uložených jim k odstranění nedostatků. Zjistí-li závady, jsou povinny vůči vedoucím pracovníkům státních organizací vyvodit důsledky podle zvláštních předpisů.⁷⁹)

(2) Odstranění závad orgány hospodářského řízení provádějícími dohled jde na náklad státní organizace, která má národní majetek ve správě.

§ 33

Sankce

(1) Za porušení povinností uložených touto vyhláškou může být státní organizaci nebo organizační jednotce uložena pokuta od 500 do 500 000 Kčs.

(2) Pokutu ukládají ve správním řízení⁸⁰)

1. a) okresní finanční správy⁸¹) státním organizacím řízeným ústředním orgánem státní správy,
2. b) krajské, okresní a městské národní výbory⁸²) organizacím těmito národními výbory řízenými.

(3) Ostatní orgány jsou povinny podávat orgánům uvedeným v odstavci 2 návrhy na uložení pokuty, zjistí-li při své činnosti porušení povinností uvedených v odstavci 1.

(4) Výše pokuty se určí podle závažnosti porušení povinností uložených touto vyhláškou, případně podle rozsahu vzniklé škody.

(5) Pokutu lze uložit nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy se orgány uvedené v odstavci 2 dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(6) Pokutu nelze uložit, byla-li státní organizaci nebo organizační jednotce za porušení téže povinnosti uložena pokuta nebo jiná sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

(7) Výnosy z pokut uložených finančními správami jsou příjmem příslušných státních rozpočtů;⁸³) výnosy z pokut uložených národními výbory jsou příjmem jejich rozpočtů.

§ 34

(1) Věcná břemena na národním majetku mohou vznikat ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. Smlouvou lze věcné břemeno zřídit jen v nutných případech a nebrání-li to plnění úkolů organizace. K účinnosti této smlouvy je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, ve kterých případech není jeho schválení třeba. Věcná břemena se zřizují za úplatu.

(2) K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 1. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

(3) K platnosti nakládání s národním majetkem ve vztahu k devizovému cizozemci se vyžaduje povolení příslušného devizového orgánu, pokud tak stanoví devizové předpisy.⁷⁶)

(4) Zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národní majetek, který není v jejich správě, k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) nejsou tímto předpisem dotčeny.

(5) O správě federálních hmotných rezerv platí zvláštní předpisy.⁸⁴)

§ 35

Jen ze závažných důvodů lze v jednotlivých případech povolit výjimku z ustanovení § 2 odst. 1 a 2, § 4 odst. 3, § 6 odst. 4, § 9 odst. 1 písm. b), odst. 2, § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 2, § 13, § 14 odst. 7, § 16 odst. 3, § 18 odst. 3 a 4, § 19 odst. 1, § 20 odst. 2, § 23, § 24 odst. 2 a § 30 odst. 1 a 2. Pro státní organizace řízené federálními ústředními orgány státní správy je k povolení výjimky příslušné federální ministerstvo financí, pro státní organizace řízené ústředními orgány státní správy republik a pro organizace řízené národními výbory příslušné ministerstvo financí republik.

§ 36

Zrušuje se vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

§ 37