Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

§ 109a

(1) Vláda předkládá Sněmovně prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti návrhy aktů Evropské unie. Vláda předkládá k návrhům uvedeným v předchozí větě své předběžné stanovisko. Vláda je povinna Sněmovně předkládat právní akty Evropské unie, a to ve stejné době, v jaké jsou předloženy Radě Evropské unie (dále jen „Rada“). Vláda předkládá i jiné návrhy aktů a dokumentů Evropské unie, pokud o tom rozhodne nebo pokud si jejich předložení vyžádá Sněmovna nebo její orgány.

(2) Návrhy aktů a jiných dokumentů Evropské unie projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti na základě předběžného stanoviska vlády. Výbor pro evropské záležitosti může takový návrh postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být návrh projednán.

(3) Předseda výboru pro evropské záležitosti nebo předseda věcně příslušného výboru postoupí usnesení ve věci návrhu aktů, personálních nominací do orgánů Evropské unie a jiných dokumentů podle odstavce 2 předsedovi Sněmovny a zároveň může do 8 dnů od přijetí tohoto usnesení požádat předsedu Sněmovny o jeho zařazení na pořad nejbližší schůze Sněmovny. O zařazení tohoto usnesení na pořad schůze Sněmovny může požádat i vláda. Usnesení podle předchozích vět se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně.

(4) Není-li usnesení v souladu s odstavcem 3 nebo § 46 odst. 4 písm. c) zařazeno na pořad nejbližší schůze, nebo jestliže o tomto zařazení nerozhodla Sněmovna v souladu s § 54 odst. 4 až 6, považuje se za vyjádření Sněmovny.

(5) Usnesení Sněmovny nebo usnesení výborů, v případech podle odstavce 4, ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropské unie.

(6) Pokud usnesení Sněmovny nebo usnesení výboru podle odstavce 4 obsahuje včas přijaté a odůvodněné stanovisko uvádějící, že návrh aktu Evropské unie porušuje zásadu subsidiarity, postoupí předseda Sněmovny usnesení neprodleně vládě, předsedovi Senátu, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Rady a předsedovi Evropské komise.

(7) Schůze výboru pro evropské záležitosti, resp. výboru, který projednává návrhy podle odstavců 1 a 2, se mohou účastnit všichni poslanci Evropského parlamentu zvolení za Českou republiku. Ustanovení § 39 se zde použije obdobně.

§ 109b

(1) Před jednáním Rady, na jehož pořadu jsou zařazeny návrhy aktů nebo jiných dokumentů podle § 109a, je člen vlády povinen dostavit se na jednání výboru pro evropské záležitosti, jestliže o to výbor požádá, a podat informace týkající se postoje, který k dané problematice projednávané v Radě zaujme Česká republika. Člen vlády na jednání výboru rovněž doplní informace či podá vysvětlení k návrhům aktů nebo jiných dokumentů Evropské unie, byla-li k tomu vláda vyzvána předchozím usnesením tohoto výboru. Vláda může požádat, aby schůze výboru pro evropské záležitosti nebo její část, na které mají být projednány věci podle předchozích vět, byla prohlášena za neveřejnou; ustanovení § 37 se zde použije obdobně.

(2) Vláda nebo její věcně odpovědný člen zasílá výboru pro evropské záležitosti zprávu ze zasedání Rady, a to bezodkladně poté, co tuto zprávu schválí nebo vezme na vědomí vláda.

(3) S výjimkou aktů nebo jiných dokumentů značné naléhavosti vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě, dokud nebude dokončen postup ve Sněmovně podle předchozích odstavců.

§ 109c

(1) Vláda předkládá výboru pro evropské záležitosti k projednání personální nominace na evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora a nominace do orgánů EIB a EBRD za Českou republiku.

(2) Personální nominace do orgánů Evropské unie se ve Sněmovně projednají dříve, než o nich vláda přijme konečné rozhodnutí.

§ 109d

(1) Výbor pro evropské záležitosti nebo skupina nejméně 41 poslanců může písemně navrhnout Sněmovně, aby se usnesla na podání žaloby ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“). Návrh žaloby musí obsahovat přesné znění žaloby, na které se má Sněmovna usnést.

(2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Sněmovny, a to nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání žaloby, kterou stanoví právo Evropské unie. Předseda Sněmovny zařadí včas předložený návrh žaloby na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu žaloby.

(3) Návrh žaloby se doručí všem poslancům nejméně 72 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně.

§ 109e

(1) Schválí-li Sněmovna návrh žaloby, pověří poslance, popřípadě jinou vhodnou osobu nebo osoby, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem (dále jen „pověřený zástupce“). Pověření není vázáno na trvání mandátu poslance.

(2) Pověřený zástupce je zněním žaloby vázán; není oprávněn vzít žalobu zpět.

(3) Shledá-li pro to důvody, může Sněmovna platné usnesení o pověření změnit.

§ 109f

(1) Předseda Sněmovny neprodleně postoupí usnesení Sněmovny obsahující znění žaloby vládě a k informaci též předsedovi Senátu.

(2) Vláda předloží žalobu bez zbytečného odkladu Evropskému soudnímu dvoru.

§ 109g

(1) Vláda, členové vlády, zmocněnci vlády a vedoucí ústředních a dalších orgánů veřejné správy poskytnou pověřenému zástupci veškerou součinnost nezbytnou pro postup v řízení.

(2) Pověřený zástupce informuje o postupu v řízení výbor pro evropské záležitosti ve lhůtách a způsobem, které výbor stanoví.

§ 109h

Postavení Sněmovny jako účastníka řízení před Evropským soudním dvorem, ani postavení pověřeného zástupce není uplynutím volebního období Sněmovny nebo jejím rozpuštěním dotčeno.

§ 109i

Bez předchozího souhlasu Sněmovny nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas

1. a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,
2. b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii,
3. c) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,
4. d) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
5. e) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,
6. f) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu.

§ 109j

(1) Vláda předloží návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání ve Sněmovně; nejpozději tak učiní v den oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie.

(2) Vláda návrh předkládá s platným zněním příslušných ustanovení práva Evropské unie, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění a se svým stanoviskem k nim.

(3) Vláda návrh předkládá předsedovi Sněmovny. Návrh vlády se neprodleně doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny jej přikáže k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 5 dnů.

(4) Po projednání návrhu vlády předloží výbor pro evropské záležitosti předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit předchozí souhlas podle § 109i.

(5) Usnesení výboru, popřípadě oponentní zpráva se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením projednávání návrhu vlády ve Sněmovně. Návrh vlády lze ve Sněmovně projednat i v případě, že výbor ve stanovené lhůtě usnesení nepřijme.

(6) Předseda Sněmovny zařadí návrh vlády na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu.

(7) Sněmovna rozhodne o návrhu vlády podle § 109i písm. a), b), e) a f) bez zbytečného odkladu. V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) rozhodne Sněmovna o návrhu vlády ve lhůtě 6 měsíců ode dne oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie.

§ 109k

(1) V rozpravě lze podat pouze návrh na zamítnutí nebo návrh na odročení projednávání návrhu vlády.

(2) Po ukončení rozpravy hlasuje Sněmovna nejprve o podaném návrhu na zamítnutí. Nepřijme-li Sněmovna návrh na zamítnutí nebo nebyl-li takový návrh podán, usnese se Sněmovna, zda s návrhem vlády vyslovuje souhlas.

(3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu.

(4) V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) se včasné zamítnutí návrhu vlády Sněmovnou považuje za vyslovení nesouhlasu s takovým návrhem rozhodnutí orgánu Evropské unie způsobem předpokládaným právem Evropské unie^13a). Předseda Sněmovny o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Senátu, předsedu Rady, předsedu Evropské rady a předsedu Evropské komise.

§ 109l

(1) Ke schválení rozhodnutí Evropské rady podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba souhlasu Sněmovny.

(2) Návrh na vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady podle odstavce 1 předkládá vláda. Rozhodnutí Evropské rady se předkládá s platným zněním příslušné části Smlouvy o fungování Evropské unie s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Při projednávání návrhu vlády ve Sněmovně se užijí ustanovení upravující projednávání mezinárodních smluv obdobně.

(3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu.

§ 109m

(1) Je-li Sněmovně předložen návrh na

1. a) vyhlášení válečného stavu,
2. b) vyhlášení stavu ohrožení státu,
3. c) vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu,
4. d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,
5. e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

rozhodne o něm ve zkráceném jednání.

(2) K projednání návrhu podle odstavce 1 svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 se při zkráceném jednání nepoužijí.

(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut.

§ 110

(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

(2) Poslanec podává interpelaci ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny.

§ 111

Ústní interpelace

(1) Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 18.00 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 16.00 hodin. Od 16.00 hodin nebo v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, tak od doby jejich ukončení, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55 hodin.

(2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny, a to v den, ve kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin. Součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. V případě, kdy poslanec předkládá více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to zvlášť ve skupině na předsedu vlády a zvlášť ve skupině na ostatní členy vlády.

(3) Pořadí přihlášených se určí losem v den, ve kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30 hodin. Losem bude vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat stejným způsobem o přihláškách označených číslem dvě, tři apod.

(4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést v době stanovené v odstavci 1.

(5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví.

(6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky dobu 1 minuty. Přednesení odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 5 minut a přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 2 minut. Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu.

(7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci, popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

§ 112

Písemné interpelace

(1) Písemnou interpelaci zašle předseda Sněmovny neprodleně předsedovi vlády, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi.

(2) Vláda nebo její člen odpoví na písemnou interpelaci na schůzi Sněmovny nebo písemně do 30 dnů ode dne jejího podání.

(3) Nesplní-li vláda nebo její člen vůči interpelujícímu poslanci povinnosti stanovené v odstavci 2, může to poslanec oznámit předsedovi Sněmovny; ten s tímto oznámením seznámí Sněmovnu na nejbližší schůzi.

(4) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její zařazení na pořad schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu (§ 54 odst. 4). Podá-li poslanec takovou žádost, písemná interpelace i odpověď na ni se doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny zařadí projednání písemné interpelace na pořad nejbližší schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek od 9.00 do 11.00 hodin.

(5) O odpovědi na písemnou interpelaci zařazenou na pořad schůze Sněmovny se koná rozprava. Na návrh interpelujícího poslance může Sněmovna k odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko usnesením. V případě nesouhlasného stanoviska je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů.

(6) Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

§ 113

Petice

(1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem.¹⁴) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží.

(2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

(3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru.

(4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku.

(5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli.

§ 114

Jiná podání občanů

Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

§ 115

(1) Funkcionáři Sněmovny, výborů, komisí a vyšetřovací komise se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Sněmovny zřízených na základě zákona¹⁵) a jejich funkcionářů.

(2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Sněmovna rozhodne, které komise se ustavují podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem; rozhodne též, jakým způsobem se volí vyšetřovací komise.

(4) Funkcionáři a orgány volené Sněmovnou podle zvláštních předpisů¹⁶) se volí rovněž většinovým způsobem.

§ 116

(1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny, předsedů výborů a komisí Sněmovny a na nominaci ověřovatelů Sněmovny podávají volební komisi písemně poslanecké kluby; poslanecké kluby navrhují též členy výborů a komisí Sněmovny a návrhy na jejich počty.

(2) Členy volební komise navrhují poslanecké kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Sněmovna vzala ustavení volební komise na vědomí.

(3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Sněmovnou a nominací vyžadujících souhlas Sněmovny a je přílohou č. 2 tohoto zákona.

§ 117

Úkoly Kanceláře sněmovny

(1) Kancelář sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky.

(2) Kancelář sněmovny je rozpočtovou organizací, která při plnění svých úkolů spravuje rozpočet Sněmovny a v hospodářských, pracovněprávních a dalších vztazích je oprávněna jednat, nabývat práv a zavazovat se.

(3) V čele Kanceláře sněmovny stojí vedoucí Kanceláře, který odpovídá předsedovi Sněmovny za její činnost.

(4) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře sněmovny upravuje Organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře organizační výbor.

§ 118

Některá pracovněprávní ustanovení

(1) Zaměstnanci Kanceláře sněmovny jsou ke Kanceláři sněmovny v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného.

(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře sněmovny se řídí zvláštním zákonem¹⁷) a Platovým řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Platový řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydá na návrh vedoucího Kanceláře rozpočtový výbor.

(3) Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Sněmovny po schválení návrhu předsedy Sněmovny organizačním výborem. Ostatní zaměstnance Kanceláře sněmovny přijímá do pracovního poměru vedoucí Kanceláře.

§ 119

(1) K ochraně pořádku a bezpečnosti v budově Sněmovny, popřípadě tam, kde Sněmovna nebo její orgány jednají, se zřizuje Parlamentní stráž.

(2) Úkoly, organizaci a řízení Parlamentní stráže, jakož i povinnosti a oprávnění jejích příslušníků stanoví zvláštní zákon.

§ 120

(1) Písemné podklady pro jednání Sněmovny (sněmovní tisky) a Těsnopisecké zprávy o schůzích Sněmovny s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování, jsou sněmovními publikacemi.

(2) Sněmovní publikace jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři sněmovny.

(3) Sněmovní publikace se zveřejňují v elektronické podobě.

§ 120a

(1) Sněmovní tisky se poslancům doručují jejich zveřejněním v elektronické podobě.

(2) Současně se zveřejněním sněmovního tisku v elektronické podobě se uvede i údaj o datu, hodině a minutě zveřejnění. Tímto okamžikem se sněmovní tisk považuje za doručený všem poslancům. Následná přerušení dálkového přístupu k elektronické podobě sněmovního tisku nemají vliv na běh lhůt podle tohoto zákona, neusnese-li se Sněmovna v případě hodném zvláštního zřetele jinak.

(3) Jsou-li ve znění sněmovního tisku doručeného poslancům provedeny dodatečné opravy nebo jiné změny, sněmovní tisk se doručí poslancům opakovaně. Lhůty podle tohoto zákona počínají takovým doručením běžet znovu; ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) V případě nesouladu mezi zněním stejnopisu sněmovního tisku v listinné a elektronické podobě se vychází ze stejnopisu v elektronické podobě.

(5) Pro účely tohoto zákona se zveřejněním v elektronické podobě rozumí zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, které zajišťuje Kancelář sněmovny.

§ 120b

(1) Návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy, stanoviska vlády, zprávy, informace nebo jiné podklady pro jednání Sněmovny se předkládají předsedovi Sněmovny ve třech stejnopisech v listinné podobě a stejnopisu v elektronické podobě.

(2) Stanoví-li tento zákon, že má být návrh podán písemně, předloží navrhovatel návrh ve stejnopisu v listinné a elektronické podobě.

§ 120c

(1) Předložením stejnopisu podkladu v elektronické podobě se rozumí takové jeho zpřístupnění Kanceláři sněmovny, které umožňuje, aby byl stejnopis v elektronické podobě bez dalších úprav zveřejněn v souladu s tímto zákonem.

(2) Navrhovatel je povinen ověřit si u Kanceláře sněmovny technické požadavky na předkládání stejnopisů v listinné a elektronické podobě, aby mohl dostát požadavku podle odstavce 1.

(3) Nesplňuje-li předložený stejnopis v listinné nebo elektronické podobě požadavky stanovené tímto zákonem, má se za to, že nebyl předložen; předseda Sněmovny vyzve navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků do 5 pracovních dnů ode dne jeho předložení.

§ 120d

(1) V nezbytném případě předseda Sněmovny vyhlásí mimořádný stav doručování sněmovních tisků.

(2) Po dobu mimořádného stavu se písemné návrhy předkládají a sněmovní tisky poslancům doručují pouze v listinné podobě. Písemný návrh nebo sněmovní tisk, který nebyl poslancům doručen v listinné podobě, nelze po dobu mimořádného stavu projednat.

(3) Předseda Sněmovny mimořádný stav zruší, nejsou-li důvody pro jeho trvání. Neučiní-li tak předseda Sněmovny, zruší mimořádný stav Sněmovna.

§ 120e

Podklady pro neveřejná jednání Sněmovny se poslancům doručují a písemné návrhy se předkládají pouze v listinné podobě. Při nakládání s dokumenty obsahujícími utajované informace se postupuje v souladu s právními předpisy na ochranu utajovaných informací.

§ 121

(1) V novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období, s výjimkou peticí a návrhů, o nichž je ústavním zákonem oprávněn po rozpuštění Sněmovny rozhodnout Senát, a návrhu vlády podle § 109i.

(2) Ztratí-li poslanec mandát (§ 6), nelze projednat návrhy, které podal.

§ 122

(1) Návrhy zákonů předložené Sněmovně před účinností tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů.¹⁸)

(2) K zásadám zákonů, které byly ke dni účinnosti tohoto zákona výbory projednány, sdělí navrhovateli stanovisko předseda Sněmovny; ostatní předložené zásady zákonů se neprojednají.

§ 123

Orgány Sněmovny, jejich funkcionáři, funkcionáři Sněmovny a ověřovatelé Sněmovny, jakož i poslanecké kluby a jejich funkcionáři zvolení nebo ustavení podle dosavadních předpisů¹⁸) se považují za orgány a funkcionáře zvolené a ustavené podle tohoto zákona.

§ 124

Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky.

§ 125

Ve všech společných prostorách Sněmovny je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která bude vyčleněna Kanceláří sněmovny, označena a vybavena jako kuřárna.

§ 126

Do doby přijetí zákona o jednacím řádu Senátu se pro jednání Senátu použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona.