(1) Předmětem dávkového řízení je rozhodování o peněžitých dávkách nemocenského pojištění a o přídavcích na děti (dále jen „dávky“).
(2) Rozhodování o lázeňské péči upravují zvláštní předpisy.
(3) Rozhodování o tom, zda je zaměstnanec neschopen práce, přísluší orgánům státní zdravotní správy a platí pro ně zvláštní předpisy.
(1) Nárok na dávky se uplatňuje u útvaru nebo pracovníka určeného závodem.
(2) Zaměstnanec je oprávněn uplatnit nárok na dávky pro sebe i své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může sám uplatnit nárok na dávky, které mu podle předpisů o dávkách přímo náležejí.
(3) Podrobnosti o tom, jak se uplatňuje nárok na dávky, stanoví předpisy o dávkách.
Rozhodnutí příslušného orgánu o dávce se oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení rovněž závodu, který je provede.
(1) Řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeného zaviněním příjemce této dávky6) se zahajuje na návrh závodu, který dávku vyplatil, nebo z podnětu příslušného orgánu; účastníkem tohoto řízení je i závod.
(2) V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil. O vrácenou nebo vymoženou částku přeplatku sníží závod příslušný druh dávky v nejbližším výkazu dávek (výkazu pojistného a dávek), jestliže ji už před tím sám neuhradil [§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4 písm. b)].
(1) Zaměstnanec se může odvolat proti písemnému rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o dávce pro něho nebo pro jeho rodinné příslušníky; totéž platí i pro rozhodnutí o vrácení dávky.
(2) Odvolat se může rovněž rodinný příslušník zaměstnance nebo jiný oprávněný, jde-li o nárok na dávku, který může sám uplatnit.
(3) V řízení o povinnosti vrátit neprávem poskytnutou nebo přeplacenou dávku se může odvolat také závod, kterému má být dávka vrácena, jestliže návrhu na vrácení přeplatku nebylo plně vyhověno.
(4) Odvolání podané proti rozhodnutí, jímž byla dávka odňata nebo snížena nebo jímž byla zastavena její výplata, nemá odkladný účinek.
(1) Řízením v jiných věcech než dávkových se rozumí řízení o vzniku, trvání nebo zániku pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o jiných otázkách pojistného poměru ve sporných případech, jakož i řízení o pojistném, přirážce k pojistnému a o penále.
(2) Rozhodnutí podle předchozího odstavce se doručuje občanům a organizacím, jichž se přímo dotýká. Rozhodnutí ve věcech pojistného poměru se doručuje vždy jak občanu, o jehož poměr jde, tak i závodu, pro nějž je nebo byl činný, popřípadě v němž by se mělo provádět jeho pojištění. Rozhodnutí o přirážce k pojistnému se oznamuje také orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka ukládá.
Na žádost se účastníku řízení přizná z prostředků nemocenského pojištění [§ 20 odst. 2 písm. e)] náhrada jeho nezbytných hotových výdajů včetně náhrady ušlého výdělku a jízdného s výjimkou místní dopravy, jestliže souvisejí s osobní účastí na jednání, k němuž byl účastník vyzván příslušným orgánem, a jestliže jeho žádosti bylo aspoň zčásti vyhověno.
(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zastupuje ve věcech nemocenského pojištění Správu v řízení před soudem krajská správa, která je pro projednávanou otázku příslušná podle § 9a odst. 2.
(2) Krajská správa je také oprávněna jménem Správy vymáhat pojistné, přirážku k pojistnému, penále, jakož i náhrady škody a náhrady vyplacených dávek.
(3) Česká správa a Slovenská správa jsou oprávněny převzít v řízení před soudem zastoupení Správy místo příslušné krajské správy nebo pověřit zastoupením místo ní některou jinou podřízenou organizační složku Správy.
Pro provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů platí ustanovení tohoto opatření s odchylkami určenými v této části. Neplatí však pro ně ustanovení § 12 odst. 1 až 4, § 13 a §§ 15 až 17.
Při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů plní příslušný orgán přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění pojištění závody.
(1) Malý závod nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku závodů.
(2) Malý závod je povinen přihlásit u příslušného orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise zaměstnance k pojištění do 7 dnů ode dne vstupu do zaměstnání a uvést na přihlášce, je-li ke vzniku pracovního poměru předepsán souhlas okresního národního výboru, údaje o udělení tohoto souhlasu. Rovněž je povinen odhlásit u příslušného orgánu nemocenského pojištění zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr nebo který byl přemístěn do jiného závodu (malého závodu), a to do 7 dnů ode dne rozvázání pracovního poměru nebo přemístění.
(3) Nepřihlásí-li nebo neodhlásí-li malý závod zaměstnance ve lhůtě stanovené v přechozím odstavci, může mu příslušný orgán uložit penále ve výši od 500 Kčs do 5000 Kčs. Uložené penále je malý závod povinen odvést příslušnému orgánu.
(1) Pro výpočet, vykazování a odvod pojistného za zaměstnance malých závodů neplatí ustanovení o odčítání dávek od pojistného. Malý závod předkládá příslušnému orgánu nemocenského pojištění výkaz pojistného a odvádí jí celé splatné pojistné.
(2) Nepřihlásil-li malý závod zaměstnance k pojištění, promlčuje se právo vyměřit pojistné v 10 letech ode dne splatnosti.
(3) Jinak platí o pojistném za zaměstnance malých závodů přiměřeně ustanovení §§ 21 až 34.
(1) V soukromém hospodářství má povinnosti uložené malému závodu zaměstnavatel, a je-li zaměstnavatelů několik, každý z nich.
(2) Za pojistné a penále, které dluží zaměstnavatel a které se staly splatnými v době trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, ručí manžel zaměstnavatele.
(3) Pojistné s příslušenstvím a penále, vymáhané soudní nebo správní exekucí, mají v exekučním řízení pořadí pohledávek státu na veřejných dávkách.
Pro řízení ve věcech nemocenského pojištění zaměstnanců malých závodů platí přiměřeně ustanovení části páté. Nárok na dávky se však uplatňuje přímo u příslušného orgánu.
Ustanovení této části platí přiměřeně pro provádění nemocenského pojištění občanů, u nichž není dána příslušnost orgánu nemocenského pojištění podle sídla závodu ani podle sídla malého závodu. Příslušný je zde orgán nemocenského pojištění, v jehož obvodu má takový občan bydliště.
Při exekuci na dávky, pokud je podle povahy věci přípustná, se u zaměstnanců závodů (§ 5 odst. 1) za poddlužníka považuje závod.
(1) Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1959, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1959 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Do řízení vedených ve věcech nemocenského pojištění před soudy vstupují od 1. ledna 1959 místo ústředních výborů odborových svazů příslušné krajské správy nemocenského pojištění.
(2) Rozhodnutí a úpravy provedené ve shodě s ustanoveními tohoto opatření před 1. lednem 1959 se považují za provedené podle tohoto opatření.
Zrušuje se opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců uveřejněné vyhláškou předsedy vlády č. 100/1953 Sb., ve znění vyhlášky č. 65/1955 Sb.; rovněž se zrušují předpisy podle něho vydané, pokud odporují úpravě obsažené v předcházejících ustanoveních.
Toto opatření nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1959.