Branný zákon

§ 20.

účinné od 1. 10. 1949Pojem a druhy služební povinnosti.

účinné od 1. 10. 1949(1) Služební povinnost je povinnost vojenských osob včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu (odstavec 2).

účinné od 1. 10. 1949(2) Vojenská činná služba zahrnuje:

1. účinné od 1. 10. 1949a) základní službu (§ 27),
2. účinné od 1. 10. 1949b) náhradní službu (§ 28),
3. účinné od 1. 10. 1949c) další službu (§ 37),
4. účinné od 1. 10. 1949d) službu vojenských osob z povolání (§ 25, odst. 1),
5. účinné od 1. 10. 1949e) službu vojenských osob ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě (§ 25, odst.3),
6. účinné od 1. 10. 1949f) vojenská cvičení (§ 39) a
7. účinné od 1. 10. 1949g) mimořádnou službu (§ 46, odst. 1, § 47, odst. 1, § 49, odst. 2).

účinné od 1. 10. 1949(3) Každá vojenská osoba je povinna plnit služební povinnost osobně podle svých duševních i tělesných schopností a znalostí.

účinné od 1. 10. 1949(4) Vojenské osoby, které plní některou z povinností uvedených v odstavci 2, jsou vojenskými osobami v činné službě, ostatní vojenské osoby jsou vojenskými osobami mimo činnou službu.

§ 21.

účinné od 1. 10. 1949Začátek a konec služební povinnosti.

účinné od 1. 10. 1949(1) Služební povinnost vzniká dnem odvedení. Tímto dnem se odvedení zařaďují do vojska a stávají se vojenskými osobami. Až do dne nastoupení základní (náhradní) služby označují se vojenské osoby výrazem „odvedenci“.

účinné od 1. 10. 1949(2) Služební povinnost končí propuštěním (§ 22) nebo vyloučením z vojska (§ 23).

§ 22.

účinné od 1. 10. 1949Propuštění z vojska.

účinné od 1. 10. 1949(1) Z vojska se propustí:

1. účinné od 1. 10. 1949a) osoby, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní podklad;
2. účinné od 1. 10. 1949b) osoby, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost. Vykonává-li osoba, která dosáhla tohoto věku, vojenskou činnou službu v době, kdy bylo nařízeno některé z mimořádných opatření, prodlužuje se její branná povinnost až do jejího propuštění z této služby; při zrušení mimořádných opatření musí však býti tyto osoby propuštěny;
3. účinné od 1. 10. 1949c) osoby, které se staly trvale neschopnými k vojenské činné službě, vyjímajíc vojenské osoby z povolání, ve výslužbě nebo v záloze s výslužným, které lze propustit jen na jejich písemnou žádost;
4. účinné od 1. 10. 1949d) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti a které přitom nehodlají se souhlasem vojenské správy dobrovolně převzít další plnění branné povinnosti.

účinné od 1. 10. 1949(2) Vláda stanoví nařízením, jak se zjišťuje neschopnost vojenských osob k vojenské činné službě (řízení přezkumné), a určí, jaké právní následky má takové zjištění.

účinné od 1. 10. 1949(3) Osobám, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost, může vojenská správa na jejich žádost dobu jejího trvání prodloužit. Takové osoby lze pak z vojska propustit na jejich žádost, nebylo-li nařízeno některé z mimořádných opatření. Z úřední moci lze je propustit kdykoliv. O vojenských osobách z povolání, ve výslužbě a v záloze s výslužným, které samy nepožádají o propuštění z vojska, má se za to, že jim byla doba trvání branné povinnosti prodloužena.

§ 23.

účinné od 1. 10. 1949Vyloučení z vojska.

účinné od 1. 10. 1949Z vojska se vyloučí osoby, u nichž vyloučení nastane jako následek právoplatného odsouzení trestním soudem, a osoby, u nichž to stanoví trestní soud právoplatným rozsudkem. Takové osoby nepodléhají odvodní povinnosti (§§ 11 a 12) a nemůže jim být povolen dobrovolný vstup do vojska.

§ 24.

účinné od 1. 10. 1949Služební povinnost osob zvolených do zákonodárných sborů.

účinné od 1. 10. 1949U členů Národního shromáždění nebo Slovenské národní rady, pokud nejsou vojenskými osobami z povolání, se nastoupení vojenské činné služby odloží, po případě se jejich činná služba přeruší na dobu, po kterou jsou členy některého z těchto zákonodárných sborů. Vojenská cvičení takto zameškaná se promíjejí. Ustanovení první věty neplatí, byl-li vyhlášen stav branné pohotovosti státu.

§ 25.

účinné od 1. 10. 1949Služební povinnost vojenských osob z povolání, ve výslužbě a v záloze s výslužným.

účinné od 1. 10. 1949(1) Vojenskými osobami z povolání jsou vojenské osoby, které vojenskou službu vykonávají jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byly přijaty podle zvláštních předpisů. Vojenské osoby z povolání jsou povinny vojenskou činnou službou, dokud tento jejich služební poměr nezanikne.

účinné od 1. 10. 1949(2) Žádá-li vojenská osoba z povolání o propuštění z vojenské činné služby, propustí se z ní, splnila-li povinnost k základní a další službě. Propuštění podle předcházející věty není přípustné v době, kdy bylo nařízeno některé z mimořádných opatření, vojenské cvičení podle § 39, odst. 8 nebo cvičení příslušníků Sboru národní bezpečnosti podle § 44, leč by osoba, která žádá o propuštění, byla k jakékoli vojenské činné službě trvale neschopna.

účinné od 1. 10. 1949(3) Vojenskými osobami ve výslužbě jsou vojenské osoby z povolání, které byly přeloženy do výslužby. Jejich služební povinnost trvá, dokud nebyly propuštěny z vojska. Vojenské osoby ve výslužbě mohou být na přechodnou dobu povolány k činné službě podle ustanovení zvláštních zákonů.

účinné od 1. 10. 1949(4) Vojenskými osobami v záloze s výslužným jsou vojenské osoby v záloze, kterým byly podle příslušných předpisů přiznány odpočivné platy proto, že utrpěly poruchu (poškození) zdraví při vykonávání vojenské činné služby. Tyto osoby mají služební povinnost jako ostatní vojenské osoby v záloze, s výhradou ustanovení § 22, odst. 1, písm. c) a § 22, odst. 3.

§ 26.

účinné od 1. 10. 1949Služební povinnost příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

účinné od 1. 10. 1949(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří vykonali základní službu, jsou po čas činné služby v tomto sboru zproštěni služební povinnosti, kterou by jinak byli povinni, vyjímajíc povinnost k mimořádné službě.

účinné od 1. 10. 1949(2) Osoby propuštěné ze Sboru národní bezpečnosti nebo přeložené do výslužby mají služební povinnost jako vojenské osoby v záloze téhož ročníku zálohy. Vláda stanoví nařízením a v mezích tohoto nařízení ministerstvo národní obrany služebním předpisem za jakých podmínek lze těmto osobám upravit vojenskou hodnost se zřetelem na hodnost dosaženou ve Sboru národní bezpečnosti.

§ 27.

účinné od 1. 10. 1949Základní služba.

účinné od 1. 10. 1949(1) Základní službou jsou povinny, nejsou-li určeny k náhradní službě (§ 28), osoby, které byly odvedeny

1. účinné od 1. 10. 1949a) při pravidelných odvodech nebo při dobrovolných odvodech, k nimž došlo mimo dobu branné pohotovosti státu, nebo
2. účinné od 1. 10. 1949b) při dobrovolných odvodech za branné pohotovosti státu, neomezily-li svou služební povinnost dobrovolně převzatou na dobu války [§ 6, odst. 3, písm. b)], nebo
3. účinné od 1. 10. 1949c) při mimořádných odvodech, jde-li o muže odvedené v době, kdy neměli ještě pravidelnou odvodní povinnost nebo kdy by jinak pravidelné odvodní povinnosti ještě podléhali, nebo o odvedence, kteří se zavázali k základní službě, k níž nebyli povinni.

účinné od 1. 10. 1949(2) Základní služba trvá 24 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

účinné od 1. 10. 1949(3) Vláda může dobu trvání základní služby měnit nařízením.

§ 28.

účinné od 1. 10. 1949Náhradní služba.

účinné od 1. 10. 1949(1) Místo základní služby vykonávají náhradní službu osoby určené k ní podle §§ 29 až 31.

účinné od 1. 10. 1949(2) Určení k náhradní službě se stane ze zákona (§ 29), na žádost (§ 30) nebo z moci úřední (§ 31).

účinné od 1. 10. 1949(3) Náhradní služba trvá 5 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

§ 29.

účinné od 1. 10. 1949Určení k náhradní službě ze zákona.

účinné od 1. 10. 1949K náhradní službě se určí:

1. účinné od 1. 10. 1949a) osoby, které byly odvedeny bez vlastní viny po 31. prosinci roku, v němž dovršily 28 let, jde-li však o osoby, kterým pro trvalý pobyt v cizině byly povoleny úlevy podle § 7, po 31. prosinci roku, v němž dovršily 32 let, a
2. účinné od 1. 10. 1949b) osoby, které bez vlastní viny nenastoupily základní službu do 31. prosince roku, v němž dovršily 32 let.

§ 30.

účinné od 1. 10. 1949Určení k náhradní službě na žádost.

účinné od 1. 10. 1949(1) Bylo-li odvedeno více osob, než je třeba k doplnění počtu vojska stanoveného podle § 3, odst. 2, určí se dále k náhradní službě počet osob, rovnající se rozdílu mezi tímto potřebným počtem a počtem osob, které byly skutečně odvedeny. Tento počet stanoví každoročně ministerstvo národní obrany podle početních přírůstků a úbytků, k nimž pravděpodobně dojde po nastoupení odvedenců do základní služby.

účinné od 1. 10. 1949(2) K náhradní službě podle odstavce 1 lze určit především odvedence a osoby, jež dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby, pokud o to požádají, mají-li pro svou žádost zvláštní důvody rodinné, hospodářské nebo sociální. Osoby dobrovolně odvedené lze k náhradní službě určit jen, vznikly-li důvody pro toto určení po jejich odvedení. Pominou-li důvody po podání žádosti, je žadatel povinen tuto okolnost neprodleně hlásit.

účinné od 1. 10. 1949(3) O žádostech za určení k náhradní službě rozhodují smíšené komise; proti jejich rozhodnutí není opravného prostředku. Vláda stanoví nařízením, jak se tyto komise zřizují, jak jsou složeny a jak se žádosti u nich podávají, a upraví řízení před nimi, zejména způsob zjišťování skutečností, o něž se žádosti opírají.

účinné od 1. 10. 1949(4) Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro něž došlo k určení k náhradní službě, nebo pominou-li později tyto důvody a není-li ani jiných důvodů pro toto určení, zruší komise po slyšení žadatele původní rozhodnutí a žadatel se povolá k základní službě. Při tom se mu započítává do základní služby doba, po kterou konal náhradní službu nebo část základní služby, jakož i doba, po kterou trvaly ještě po propuštění ze základní nebo náhradní služby důvody, o něž byla opřena žádost za určení k náhradní službě.

§ 31.

účinné od 1. 10. 1949Určení k náhradní službě z moci úřední.

účinné od 1. 10. 1949(1) Nedosahuje-li počet osob určených k náhradní službě podle ustanovení § 30, odst. 2 celého početního přebytku (§ 30, odst. 1), určí vojenská správa k náhradní službě další osoby, které dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby. Při výběru je třeba dbát především zájmů služebních, zároveň se však přihlédne též k rodinným, hospodářským a sociálním poměrům.

účinné od 1. 10. 1949(2) Rozhodnutí učiněné podle odstavce 1 lze ze služebních důvodů zrušit. V tomto případě se povolá osoba určená k náhradní službě k výkonu základní služby jen na dobu končící dnem, jímž by byla její základní služba skončila, kdyby nebyla bývala určena k náhradní službě.

§ 32.

účinné od 1. 10. 1949Propuštění na trvalou dovolenou místo určení k náhradní službě.

účinné od 1. 10. 1949(1) Osoby, které by měly být podle ustanovení § 30, odst. 2 nebo § 31, odst. 1 určeny k náhradní službě, nemohou však být k této službě určeny jedině proto, že vykonaly základní službu delší 5 měsíců, propustí se na trvalou dovolenou.

účinné od 1. 10. 1949(2) O zrušení rozhodnutí učiněného podle odstavce 1 a o opětném povolání osoby propuštěné na trvalou dovolenou k základní službě platí obdobně ustanovení § 30, odst. 4 a § 31, odst. 2.

§ 33.

účinné od 1. 10. 1949Nastoupení základní a náhradní služby.

účinné od 1. 10. 1949(1) Osoby odvedené při pravidelných odvodech, jimž nebyl povolen odklad základní (náhradní) služby (§ 34), nastupují tuto službu v kalendářním roce, v němž byly odvedeny, nebo v roce následujícím.

účinné od 1. 10. 1949(2) Nástupní dny vyhlásí každoročně ministerstvo národní obrany v Úředním listě.

účinné od 1. 10. 1949(3) Došlo-li k odvodu po stanoveném nástupním dnu nebo nenastoupil-li odvedenec základní (náhradní) službu tohoto dne, může mu vojenská správa povolit odklad této služby do příslušného nástupního dne v příštím kalendářním roce.

účinné od 1. 10. 1949(4) Ministerstvo národní obrany může z důležitých důvodů povolit ve zvláštních případech nastoupení základní (náhradní) služby i mimo nástupní dny vyhlášené podle odstavce 2. Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

účinné od 1. 10. 1949(5) Pokud dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu a osoby odvedené při mimořádných odvodech jsou povinni konat základní (náhradní) službu, nastoupí ji zpravidla dnem následujícím po propuštění z mimořádné služby.

§ 34.

účinné od 1. 10. 1949Odklad základní a náhradní služby.

účinné od 1. 10. 1949(1) Odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, lze na jejich žádost povolit odklad základní (náhradní) služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, kdy dovrší 24 let, a jde-li o studující vysokých škol, 28 let. Další odklad, nejdéle do 32 let, lze povolit ve výjimečných případech. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 24 let, vyžadují-li toho jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

účinné od 1. 10. 1949(2) Vláda stanoví nařízením, kdy lze odložit nastoupení základní (náhradní) služby z úřední moci.

účinné od 1. 10. 1949(3) Osoby, kterým byl povolen odklad, nastoupí základní (náhradní) službu v roce, kdy odklad končí, ve stanovený nástupní den.

účinné od 1. 10. 1949(4) Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro které byl odklad základní (náhradní) služby povolen, nebo pominou-li dodatečně tyto důvody, lze povolení odkladu zrušit.

účinné od 1. 10. 1949(5) Vláda stanoví nařízením, jak se provádí povolování odkladů základní (náhradní) služby, upraví řízení o žádostech za ně a stanoví, jak se postupuje, bylo-li zrušeno rozhodnutí o povolení odkladu.

účinné od 1. 10. 1949(6) Z rozhodnutí, jímž byla za odklad zamítnuta nebo jímž bylo rozhodnutí o povolení odkladu zrušeno, lze podat odvolání do 15 dnů po doručení u orgánu, který rozhodnutí vydal, k orgánu nadřízenému, který rozhoduje s konečnou platností. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o odvolání.

§ 35.

účinné od 1. 10. 1949Prominutí náhradní služby.

účinné od 1. 10. 1949Osobám, které bez vlastní viny byly odvedeny po 31. prosinci roku, v němž dovršily 40 let, nebo které do této doby náhradní službu bez vlastní viny nenastoupily, může ministerstvo národní obrany vykonání náhradní služby prominout.

§ 36.

účinné od 1. 10. 1949Trvalá dovolená.

účinné od 1. 10. 1949(1) Vojenskými osobami na trvalé dovolené jsou vojenské osoby, které byly ze základní (náhradní) služby předčasně propuštěny a nebyly dosud přeloženy ani do zálohy ani do náhradní zálohy. Vláda stanoví nařízením, kdy lze vojenské osoby propustit na trvalou dovolenou i v jiných případech, než které upravuje tento zákon.

účinné od 1. 10. 1949(2) Ministerstvo národní obrany může s výhradou ustanovení § 32 odst. 2 povolat osoby předčasně propuštěné na trvalou dovolenou ze základní (náhradní) služby k pokračování v této službě.

účinné od 1. 10. 1949(3) Propuštěním na trvalou dovolenou se základní (náhradní) služba přerušuje. Vláda stanoví nařízením, kdy lze osobám propuštěným na trvalou dovolenou, které nebyly povolány k pokračování v základní (náhradní) službě do dne, kdy by jinak jejich základní (náhradní) služba skončila, zbytek této služby prominout i v jiných případech, než které upravuje tento zákon, jakož i v kterých případech lze osobám, které byly povolány k pokračování v základní (náhradní) službě, dobu strávenou na trvalé dovolené do této služby započíst.

§ 37.

účinné od 1. 10. 1949Další služba.

účinné od 1. 10. 1949(1) Vojenským osobám, které vykonaly základní službu, lze na jejich žádost povolit, aby vykonaly další službu. Vojenským osobám, které konaly jen náhradní službu, lze toto povolení udělit, jen byly-li k náhradní službě určeny podle § 29 nebo § 31, odst. 1. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem a za jakých podmínek se povoluje konání další služby.

účinné od 1. 10. 1949(2) Další službou jsou povinny vojenské osoby, které vykonaly základní službu,

1. účinné od 1. 10. 1949a) byly-li na svou žádost vzdělány a vycvičeny na náklad státu pro službu vojenských osob z povolání nebo dostaly-li k tomu účelu stipendia nebo alespoň částečnou náhradu studijních nákladů, nebo
2. účinné od 1. 10. 1949b) byla-li jim jako vojenským osobám z povolání na jejich vlastní žádost státem poskytnuta úhrada nákladů nebo podpora k zdokonalení nebo vzdělání v zájmu vojenské služby, nebo
3. účinné od 1. 10. 1949c) byli-li na svou žádost zdokonaleni nebo vycvičeni ve zvláštních odvětvích vojenské služby, nebo
4. účinné od 1. 10. 1949d) převzali-li závazek k takové službě.

účinné od 1. 10. 1949(3) Závazek k další službě podle odstavce 2, písm. a) až c) se posuzuje podle předpisů platných v době jeho vzniku, závazek k další službě podle odstavce 2, písm. d) podle předpisů platných v době jeho převzetí. Vláda stanoví nařízením, kdy a za jakých podmínek lze vojenskou osobu předčasně propustit z tohoto závazku.

§ 38.

účinné od 1. 10. 1949Záloha a náhradní záloha.

účinné od 1. 10. 1949(1) Přeložení do zálohy se provede dnem, který následuje po dni skončení základní služby, další služby nebo služby vojenských osob z povolání, které nebyly přeloženy do výslužby a mají ještě služební povinnost. Dále budou přeloženy do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, osoby odvedené při mimořádných odvodech, které po svém propuštění z této služby nejsou povinny základní (náhradní) službou a jejichž služební povinnost trvá podle zákona nebo na podkladě dobrovolného převzetí. Dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu se přeloží za obdobných podmínek do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, nejde-li o osoby, které dobrovolně převzaly služební povinnost jen na dobu války. Takové osoby se z vojska propustí [§ 22, odst. 1, písm. d)].

účinné od 1. 10. 1949(2) Přeložení do náhradní zálohy se provede u osob, které byly povinny náhradní službou, dnem, který následuje po dni skončení náhradní služby. Osoby, kterým byla náhradní služba prominuta podle ustanovení § 35, se přeloží do náhradní zálohy dnem zařadění, a nastoupily-li již náhradní službu, dnem, který následuje po dni propuštění z této služby.

účinné od 1. 10. 1949(3) Osoby přeložené do zálohy (náhradní zálohy) jsou až do doby, kdy budou propuštěny (vyloučeny) z vojska nebo kdy se stanou vojenskými osobami z povolání nebo v další službě, záložníky (náhradními záložníky). Služební povinnost plní konáním vojenských cvičení (§ 39) a mimořádné služby (§ 46, odst. 1, § 47, odst. 1).

§ 39.

účinné od 1. 10. 1949Vojenská cvičení.

účinné od 1. 10. 1949(1) Záložníci z počtu mužstva a poddůstojníků jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 16 týdnů; náhradní záložníci, jakož i záložníci, kteří konali základní službu kratší než tři čtvrtiny základní služby (§ 27, odst. 2 a 3), jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 20 týdnů.

účinné od 1. 10. 1949(2) Důstojníci v záloze jsou povinni vojenskými cvičeními po úhrnnou dobu 20 týdnů; do ní se jim započítají vojenská cvičení, která vykonali jako příslušníci mužstva nebo poddůstojníci.

účinné od 1. 10. 1949(3) Vláda stanoví nařízením počet, délku a dobu konání jednotlivých vojenských cvičení, při čemž určí, za jakých podmínek může ministerstvo národní obrany výjimečně ze služebních důvodů upravit konání vojenských cvičení odchylně od ustanovení vládního nařízení.

účinné od 1. 10. 1949(4) Vojenské osoby z povolání, jakož i osoby, které konaly další službu (§ 37), jsou po přeložení do zálohy povinny vojenskými cvičeními jako příslušníci téhož ročníku zálohy.

účinné od 1. 10. 1949(5) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek mohou být povolány vojenské osoby ve výslužbě k vojenským cvičením. Úhrnná doba těchto vojenských cvičení nesmí přesahovat 8 týdnů.

účinné od 1. 10. 1949(6) Záložníkům a náhradním záložníkům může být na jejich žádost povoleno, aby konali mimo povinná cvičení též cvičení dobrovolná.

účinné od 1. 10. 1949(7) Vláda stanoví nařízením, kdy může ministerstvo národní obrany prominout konání vojenského cvičení nebo jeho části, jakož i v kterých případech lze vykonanou mimořádnou nebo zvláštní službu započítat jako vojenské cvičení.

účinné od 1. 10. 1949(8) Zavádějí-li se bojové prostředky nebo vyžadují-li toho důvody výcvikové, mohou být povoláni záložníci a náhradní záložníci k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytné potřeby. Povolání záložníků a náhradních záložníků v rozsahu přesahujícím průměrný počet dvou ročníků zálohy a náhradní zálohy vyžaduje předchozího schválení vlády. Výjimečné cvičení se podle možnosti započte do úhrnné doby cvičení, stanovené v odstavcích 1, 2 a 4.

§ 40.

účinné od 1. 10. 1949Nahrazování zameškané vojenské činné služby.

účinné od 1. 10. 1949(1) Osoby konající vojenskou činnou službu jsou povinny plně nahradit službu, kterou zameškaly výkonem trestu na svobodě znemožňujícího jim výkon služby, jakož i službu, kterou zameškaly zběhnutím nebo svémocným vzdálením.

účinné od 1. 10. 1949(2) Vláda stanoví nařízením,

1. účinné od 1. 10. 1949a) zda a jak se nahrazuje vojenská činná služba zameškaná z jiných důvodů, zejména pro dovolenou přesahující výměru dovolené stanovené příslušnými předpisy, nemocí, těhotenstvím, mateřstvím nebo zajišťovací nebo vyšetřovací vazbou,
2. účinné od 1. 10. 1949b) u kterých druhů vojenské činné služby a za jakých podmínek má opožděné nastoupení této služby za následek, že se dotčená osoba propustí a povolá na jiný nástupní den, a
3. účinné od 1. 10. 1949c) kdy může ministerstvo národní obrany prominout povinnost k nahrazování vojenské činné služby.

§ 41.

účinné od 1. 10. 1949Druhy zvláštní služby.

účinné od 1. 10. 1949Zvláštní službou se rozumí

1. účinné od 1. 10. 1949a) cvičení příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku podle § 44,
2. účinné od 1. 10. 1949b) služba příslušníků veřejných ozbrojených sborů, konaná v branné moci podle tohoto zákona (§ 46, odst. 2) nebo podle zvláštních zákonů,
3. účinné od 1. 10. 1949c) služba konaná v branné moci podle tohoto zákona (§ 46, odst. 2) příslušníky veřejných ochranných sborů a osobami podléhajícími branné povinnosti, které se podrobují branné výchově.

§ 42.

účinné od 1. 10. 1949Vznik a konec povinnosti k zvláštní službě.

účinné od 1. 10. 1949(1) Povinnost k zvláštní službě vzniká dnem, na který zní povolání do této služby, bez ohledu na případné dřívější zařadění dotčených osob do vojska.

účinné od 1. 10. 1949(2) Povinnost k zvláštní službě končí propuštěním z této služby (§ 43).

§ 43.

účinné od 1. 10. 1949Propuštění ze zvláštní služby.

účinné od 1. 10. 1949Ze zvláštní služby budou propuštěny:

1. účinné od 1. 10. 1949a) osoby, které byly povolány, aniž pro to byl dán právní podklad,
2. účinné od 1. 10. 1949b) osoby, které se staly tělesně nebo duševně nezpůsobilými k zvláštní službě,
3. účinné od 1. 10. 1949c) osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti, vyjímajíc dosažení stanoveného věku (§ 46, odst. 4),
4. účinné od 1. 10. 1949d) osoby povolané k mimořádné službě,
5. účinné od 1. 10. 1949e) osoby povolané k této službě v době mimořádných opatření, jakmile se zruší tato opatření.

§ 44.

účinné od 1. 10. 1949Cvičení příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku.

účinné od 1. 10. 1949(1) Ministerstvo národní obrany může v dohodě s ministerstvem vnitra povolat jednotlivé příslušníky nebo útvary (jednotky) Sboru národní bezpečnosti k cvičení ve vojsku a za okolností uvedených v § 39, odst. 8 k výjimečnému cvičení, zejména za účelem součinnosti s vojenskými velitelstvími nebo výcviku v polní bezpečnostní službě. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří byli takto jednotlivě nebo v útvarech (jednotkách) povoláni, podléhají po dobu cvičení vojenskému velení a vojenské kázeňské pravomoci.

účinné od 1. 10. 1949(2) Ministerstvo národní obrany upraví služebním předpisem poměr osob a útvarů (jednotek) povolaných podle odstavce 1 k ostatním složkám branné moci a k příslušníkům těchto složek.

§ 45.

účinné od 1. 10. 1949Rozsah povolání.

účinné od 1. 10. 1949(1) Bylo-li nařízeno jakékoli mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby branné moci požadovat osobní úkony od osob, které mohou být pro tento případ předem určeny.

účinné od 1. 10. 1949(2) Osoby, povolané k osobním úkonům podle odstavce 1 se stávají dnem, na který jsou povolány, na dobu tohoto povolání příslušníky branné moci, i když nejsou vojenskými osobami, a podléhají pro trestné činy spáchané v této době vojenské kázeňské a soudní pravomoci.

účinné od 1. 10. 1949(3) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak, platí o osobních úkonech pro potřeby branné moci ustanovení zákona o obraně státu a osobních úkonech.