Zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby

§ 1

(1) Tento zákon upravuje podmínky převodu majetku státu, k němuž mají právo hospodaření státní podniky, státní peněžní ústavy, státní pojišťovny a jiné státní organizace (dále jen „podnik“), včetně jejich majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na tomto podnikání, a to na československé nebo zahraniční právnické nebo fyzické osoby (dále jen „privatizace“).

(2) Tento zákon se použije obdobně na majetek podniků zahraničního obchodu a účelových organizací zahraničního obchodu i na jejich majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob.

(3) Podmínky převodu majetku státu stanovené tímto zákonem se nevztahují na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu.

§ 2

Majetkem podniku pro účely tohoto zákona je souhrn věcí a finančních prostředků, ke kterým má podnik právo hospodaření nebo které jsou v jeho vlastnictví, jakož i souhrn práv, jiných majetkových hodnot a závazků podniku.

§ 3

(1) Předmětem tohoto zákona není majetek, který má být vrácen právnickým osobám zvláštními předpisy.¹) Předmětem tohoto zákona rovněž není majetek, který na stát přešel po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností.

(2) Majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů,²) může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty.

§ 4

Majetek nemůže být převáděn podle tohoto zákona ani tehdy, byl-li navržen nebo zařazen k převodu vlastnictví na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,³) dokud není rozhodnuto, že se podle těchto předpisů do seznamu provozních jednotek určených k převodu nezařazuje nebo že byl z tohoto seznamu vyloučen.⁴)

§ 5

Převod majetku podle tohoto zákona se provádí podle schváleného privatizačního projektu podniku nebo podle schváleného privatizačního projektu majetkové účasti státu na podnikání.

§ 6

(1) Privatizační projekt podniku je souhrn ekonomických, technických, majetkových, časových a dalších údajů, který obsahuje

1. a) označení podniku a vymezení majetku určeného k privatizaci podle tohoto projektu (dále jen „privatizovaný majetek“),
2. b) údaje o tom, jakým způsobem stát privatizovaný majetek nabyl,
3. c) vymezení částí majetku nepoužitelných pro podnikatelské účely (např. nedobytné pohledávky, neupotřebitelné základní prostředky a zásoby),
4. d) ocenění privatizovaného majetku,
5. e) způsob převodu privatizovaného majetku včetně vypořádání nároků oprávněných osob,
6. f) při založení obchodní společnosti určení její právní formy,
7. g) při založení akciové společnosti způsob rozdělení akcií, jejich podíly, popřípadě druhy, jakož i údaje o tom, zda a v jakém rozsahu bude použito investičních kupónů,
8. h) při prodeji jeho způsob, stanovení ceny, platebních a dalších podmínek,
9. i) v případech, na které se vztahuje § 11 odst. 3, určení podílů privatizovaného majetku podle § 11 odst. 4,
10. j) způsob převodu práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví projednaný s Federálním úřadem pro vynálezy, pokud tato práva jsou majetkem podniku,
11. k) časový plán uskutečnění privatizačního projektu podniku.

(2) Privatizační projekt podniku může vedle náležitostí uvedených v odstavci 1 dále obsahovat

1. a) doporučení týkající se předmětu podnikání,
2. b) informace týkající se osob, které projevily zájem o koupi podniku nebo o účast na založení obchodní společnosti s použitím majetku podniku nebo o koupi akcií nově zakládané společnosti,
3. c) údaje o současném a předpokládaném postavení podniku na trhu,
4. d) informaci o počtu a kvalifikační struktuře zaměstnanců.

(3) Privatizační projekt podniku se může týkat části podniku nebo celého podniku anebo majetku několika podniků.

§ 6a

(1) Součástí privatizačního projektu předloženého po 29. únoru 1992 musí být vyhodnocení závazků podniku z hlediska ochrany životního prostředí.

(2) Vyhodnocení podle odstavce 1 zahrnuje

1. a) zhodnocení, ve kterých směrech podnik dodržuje, popřípadě ve kterých nemůže dodržovat platné právní předpisy na ochranu životního prostředí s vyčíslením nákladů, které budou nezbytné k dosažení souladu s těmito předpisy,
2. b) přehled plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů^4a) a přehled sankcí za poškozování životního prostředí, uložených podniku podle zákona o životním prostředí a podle jiných zvláštních předpisů,
3. c) vyčíslení škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku.^4b)

§ 7

(1) Za vypracování návrhu privatizačního projektu podniku odpovídá zakladatel, popřípadě zřizovatel (dále jen „zakladatel“), jemuž jsou návrhy privatizačního projektu podniku předkládány.

(2) Návrh privatizačního projektu podniku vypracovává zpravidla podnik, jehož se privatizace týká. Vypracovává-li návrh privatizačního projektu podniku zakladatel nebo jiná osoba než podnik, vyžádá si zakladatel k návrhu stanovisko podniku.

(3) Zakladatel může podniku uložit vypracování návrhu privatizačního projektu podniku a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(4) Podnik informuje o návrhu privatizačního projektu podniku příslušný odborový orgán.

(5) Vypracovává-li návrh privatizačního projektu jiná osoba než podnik, je podnik povinen neprodleně sdělit písemně této osobě na její žádost údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), j) a podle povahy věci též údaje podle písmena i) a dále i údaje uvedené v odstavci 2 písm. d), týkající se privatizovaného majetku. Za splnění této povinnosti podniku odpovídá statutární orgán. Získané údaje lze použít pouze k vypracování privatizačního projektu. Osoba, které byly tyto údaje sděleny, je povinna učinit všechna potřebná opatření, aby je nemohla získat jiná osoba.

§ 8

(1) Zakladatel posuzuje všechny předložené privatizační projekty podniku a předkládá je se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu ke schválení

1. a) federálnímu ministerstvu financí, je-li zakladatelem federální ústřední orgán státní správy,
2. b) příslušnému orgánu státní správy republiky v ostatních případech.

(2) Zakladatel předkládá podle odstavce 1 i návrhy privatizačních projektů podniku, které nedoporučuje uskutečnit, s odůvodněním svého stanoviska.

§ 9

Privatizační projekt majetkové účasti státu na podnikání

(1) Federální ústřední orgán státní správy, který vykonává práva státu týkající se majetkových účastí na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování privatizačních projektů těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou České a Slovenské Federativní Republiky a předkládá je federálnímu ministerstvu financí.

(2) Orgán státní správy republiky nebo obec, které vykonávají práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídají za vypracování privatizačních projektů těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou České republiky nebo vládou Slovenské republiky (dále jen „vlády republik“) a předkládají je příslušnému orgánu státní správy republiky.

(3) Privatizační projekt majetkových účastí státu na podnikání (dále jen „privatizační projekt účastí“) obsahuje přiměřeně náležitosti privatizačního projektu podniku.

(4) Návrh privatizačního projektu účastí vypracovává zpravidla právnická osoba, jíž se týká. Přiměřeně platí postup uvedený v § 7 a 8.

§ 10

Schvalování privatizačních projektů

(1) Privatizační projekt podniku a privatizační projekt účastí schvaluje a zveřejňuje

1. a) federální ministerstvo financí, je-li zakladatelem podniku nebo vykonává-li práva státu týkající se majetkových účastí právnických osob federální, ústřední orgán státní správy,
2. b) příslušný orgán státní správy republiky v ostatních případech.

(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo vlády republik si mohou vyhradit schválení privatizačního projektu podniku a privatizačního projektu účastí.

(3) Schválení podle odstavce 2 podléhá privatizační projekt vždy, když se jedná o přímý prodej mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu.

(4) Na schvalování privatizačních projektů se nevztahuje správní řád.

§ 11

(1) V souladu se schváleným privatizačním projektem podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku.

(2) V případech, kdy zakladatelem podniku je ke dni převodu federální ústřední orgán státní správy, přechází privatizovaný majetek dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku na Federální fond národního majetku zřízený tímto zákonem podle § 29 (dále jen „Fond“). To neplatí v případech uvedených v § 42.

(3) Je-li zakladatelem podniku orgán státní správy republiky nebo obec, přechází privatizovaný majetek dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku na Fond národního majetku České republiky anebo na Fond národního majetku Slovenské republiky (dále jen „fondy republik“), které zřídí zákony národních rad.

(4) Na příslušný fond republiky přechází podle odstavce 3

1. a) ta část privatizovaného majetku, která se nachází na území příslušné republiky,
2. b) peněžní prostředky a majetek spočívající v právech a závazcích podle místa organizační složky podniku, s jejíž činností jsou tato práva a závazky spojeny,
3. c) peněžní prostředky a majetek spočívající v právech a závazcích, jež nejsou spojeny s činností některé z organizačních složek podle podílu vyplývajícího z hodnoty privatizovaného majetku, který na příslušný fond republiky přešel podle písmen a) a b).

(5) Před přechodem majetku podle odstavců 2 a 3 naloží podnik s částmi nepoužitelného majetku [§ 6 odst. 1 písm. c)] podle schváleného privatizačního projektu.

(6) Zakladatel nevyjme část majetku podniku, kterou tvoří nebo s níž jsou spojena práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví [§ 6 odst. 1 písm. j)]. Tato práva se převádějí smlouvou.

(7) Přechází-li na Fond, popřípadě na fondy republik veškerý majetek podniku, musí být založení obchodní společnosti nebo prodej tohoto majetku časově shodné se zrušením podniku bez likvidace.

(8) Ke dni stanovenému ve schváleném privatizačním projektu účastí převede federální ústřední orgán státní správy práva týkající se těchto účastí na Fond a orgány státní správy republik a obce na příslušný fond republiky.

§ 12

(1) Majetek Fondu a fondů republik (dále jen „fondy“) netvoří součást státních rozpočtů a lze jej použít pouze k účelům stanoveným zákonem.

(2) Majetek fondů může být použit v souladu se schválenými privatizačními projekty k těmto způsobům privatizace

1. a) k založení akciové nebo jiné obchodní společnosti⁵) a k nakládání majetkovými účastmi na těchto společnostech,
2. b) k prodeji majetku podniku nebo jeho části,
3. c) k převodu privatizovaného majetku na obce,
4. d) k převodu privatizovaného majetku pro účely nemocenského a důchodového pojištění,
5. e) k převodu privatizovaného majetku na právnické osoby zřízené zvláštními zákony,^5a) jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě.

(3) K použití majetku podle odstavce 2 se nevyžaduje povolení podle zvláštních předpisů.⁶)

(4) Z majetku fondů lze hradit nároky oprávněných osob podle zvláštních předpisů.²)

(5) Majetku fondů lze použít k plnění závazků podniků určených k privatizaci.

§ 13

Při prodeji majetku fondu nelze poskytovat zvýhodnění. Při prodeji akcií lze poskytovat pouze zvýhodnění, které připouští zákon o akciových společnostech.

§ 14

(1) Prodej privatizovaného majetku uskutečňují fondy na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo ve veřejné dražbě. Je-li prodej uskutečňován ve veřejné dražbě, postupuje se přiměřeně jako při převodu majetku státu podle zvláštních předpisů.³)

(2) Při vkladu privatizovaného majetku do základního kapitálu obchodní společnosti postupují fondy v souladu se zvláštními předpisy.⁵) Tím není dotčeno ustanovení § 19 odst. 3.

§ 15

(1) S vlastnickým právem k privatizovanému majetku přecházejí na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.

(2) Přechod pohledávek se řídí jinak právní úpravou postoupení pohledávky podle zvláštních předpisů.⁷)

(3) K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, fond však ručí až do výše získané hodnoty privatizovaného majetku svým majetkem za splnění závazku nabyvatelem privatizovaného majetku, a to po dobu jednoho roku od okamžiku přechodu závazku na nabyvatele privatizovaného majetku.

(4) Nabyvatel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazku.

§ 15a

(1) Po dobu jednoho roku od uzavření smlouvy o prodeji majetku privatizovaného podniku nebo u vkladu majetku privatizovaného podniku do obchodní společnosti od vzniku této obchodní společnosti může nabyvatel podnikat v rozsahu, ve kterém k tomu byl oprávněn tento podnik. Při prodeji nebo vkladu organizační složky privatizovaného podniku přechází obdobně na nabyvatele oprávnění podnikat v rozsahu činnosti organizační složky.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně při prodeji podniku anebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě.

§ 16

Práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví se převádějí na základě smlouvy uzavřené mezi nabyvatelem a podnikem.

§ 17

Práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, přecházejí na nabyvatele.

§ 18

Je-li privatizován veškerý majetek podniku a nevyplývá-li něco jiného ze smlouvy nebo z právního úkonu, jímž se majetek podniku vkládá do základního kapitálu obchodní společnosti, přechází na nabyvatele oprávnění užívat obchodní jméno podniku, pokud to není v rozporu se zákonem upravujícím užívání obchodního jména. Tomuto přechodu nebrání změna dodatku obchodního jména, která označuje právní formu podniku.

§ 19

(1) Ke dni účinnosti smlouvy nebo vkladu je fond povinen předat a nabyvatel převzít věci zahrnuté do privatizovaného majetku. O převzetí se sepíše zápis podepsaný oběma stranami.

(2) Předáním majetku přechází na nabyvatele nebezpečí škody na těchto věcech.

(3) Vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přechází na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti; registrace podle zvláštních předpisů⁸) se nevyžaduje. Práva třetích osob k majetku, který je předmětem prodeje nebo vkladu podle tohoto zákona, nejsou dotčena.

§ 20

(1) V zápise o převzetí (§ 19 odst. 1) se uvedou chybějící a vadné věci. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, za chybějící se považují věci, které nebyly předány nabyvateli, ačkoliv podle účetnictví mají být součástí předávaného majetku. Při posuzování vadnosti věcí se přihlédne k jejich schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich používání podle účetních záznamů.

(2) Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn za chybějící nebo vadné věci zahrnuté do zápisu o převzetí požadovat přiměřenou slevu.

(3) Nabyvatel může uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví.

§ 21

Při předávání věcí a sepisování zápisu o převzetí vystupují za fond osoby oprávněné ke dni zrušení podniku nebo vynětí části majetku podniku jednat jménem podniku. Při této činnosti jsou tyto osoby odpovědny fondu.

§ 22

(1) Investiční kupón (dále jen „kupón“) pro účely tohoto zákona je cenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za kupóny. Kupón je nepřevoditelný a práva s ním spojená přecházejí pouze na dědice.

(2) Kupón nelze umořit.

§ 23

(1) Náležitostmi kupónů jsou zejména

1. a) jméno, rodné číslo a místo trvalého pobytu občana,
2. b) označení orgánu, který kupón vydal,
3. c) nabývací cena,
4. d) doba platnosti,
5. e) datum vydání.

(2) Vydavatelem kupónů je příslušný orgán státní správy republiky.

(3) Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na příslušný fond republiky.

§ 24

Česká národní rada a Slovenská národní rada^1b) upraví svými zákony nabývání kupónů, které lze použít na území dané republiky.

§ 25

(1) Kupóny příslušné emise lze použít:

1. a) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů,
2. b) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je pozemkový fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů,
3. c) k získání účasti na akciových společnostech pro tento účel v příslušné republice zvlášť založených a zapsaných v obchodním rejstříku vedeném na území příslušné republiky,

pokud občan uplatní svůj nárok ve lhůtě stanovené na základě obecně závazného právního předpisu.

(2) Způsoby uvedené v odstavci 1 lze použít souběžně.

(3) Koupě akcií za kupóny nebo získání účasti na akciových společnostech podle odstavce 1 se uskutečňuje odděleně na území každé republiky.

§ 27

(1) Zřizuje se Federální fond národního majetku jako právnická osoba. Fond se zapisuje do podnikového rejstříku.

(2) Orgány Fondu jsou presidium, výkonný výbor a dozorčí rada.

(3) Majetek Fondu tvoří majetek převedený na něj podle § 11 odst. 2 a zisk z jeho účasti na podnikání obchodních společností.

(4) Podrobnosti o organizačním uspořádání Fondu a jeho činnosti upravuje statut, který schvaluje presidium Fondu.

§ 28

(1) Podle schváleného privatizačního projektu uzavírá Fond svým jménem smlouvy a činí jiné právní úkony, a to zejména

1. a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se zavázal,
2. b) nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,
3. c) vykonává práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,
4. d) podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní, a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,
5. e) prodává akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,
6. f) podílí se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,
7. g) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních částí a částí jejich majetku, přitom může využít též veřejné soutěže,
8. h) pronajímá na dobu určitou tyto hodnoty do doby jejich použití pro privatizaci.

(2) Fond zaměstnává odborné pracovníky, jejichž odměňování schvaluje presidium.

§ 29

Při uskutečňování činností uvedených v § 28 vznikají Fondu práva a závazky. Fond je oprávněn domáhat se splnění svých práv u soudu nebo jiných příslušných orgánů a může být žalován za nesplnění svých závazků nebo jiných povinností, za jejichž porušení odpovídá celým svým majetkem.

§ 30

Nejvyšším orgánem Fondu je presidium, které se skládá z devíti členů. Předsedu, místopředsedu a členy presidia volí na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky na dobu pěti let Federální shromáždění. Členem presidia nemůže být člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vlády České republiky a vlády Slovenské republiky, poslanec Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady.

§ 31

(1) Do působnosti presidia patří

1. a) jmenovat a řídit výkonný výbor a dohlížet na jeho činnost,
2. b) schvalovat statut Fondu,
3. c) schvalovat odměňování členů výkonného výboru,
4. d) vypracovávat návrh rozpočtu Fondu a předkládat jej k projednání vládě České a Slovenské Federativní Republiky,
5. e) schvalovat jednací řád presidia a výkonného výboru,
6. f) projednávat roční účetní závěrku Fondu a předkládat ji k projednání vládě České a Slovenské Federativní Republiky,
7. g) projednávat nejpozději do 30. dubna výroční zprávu o činnosti Fondu za předcházející rok.

(2) Návrh rozpočtu a roční účetní závěrku předkládá Fond po projednání ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky ke schválení Federálnímu shromáždění.

§ 32

(1) Presidium je schopné se usnášet, jestliže se jeho zasedání účastní nadpoloviční většina jeho členů včetně předsedy nebo místopředsedy. K rozhodnutí se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předsedající.

(2) Jménem presidia podepisuje dokumenty předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda.

§ 33

(1) Činnost Fondu řídí v rámci pokynů presidia výkonný výbor Fondu (dále jen „výbor“).

(2) Výbor jedná jménem Fondu v rozsahu vymezeném statutem. Statut stanoví, ke kterým písemným právním úkonům se vyžadují podpisy dvou členů výboru. Statut dále určí, kdy a v jakém rozsahu členové výboru jednají jménem Fondu a udělují zmocnění jednat jménem Fondu. Členové výboru oprávnění jednat za Fond se zapisují do podnikového rejstříku.

§ 34

(1) Výbor se skládá z devíti členů jmenovaných presidiem na dobu pěti let. Před uplynutím této lhůty může presidium člena výboru odvolat, jestliže porušuje své povinnosti nebo není schopen řádně vykonávat svou funkci.

(2) Členové výboru volí ze svého středu předsedu a nejvýše dva místopředsedy.

(3) Členové výboru jsou zaměstnanci Fondu.

§ 35

(1) Dozorčí rada Fondu (dále jen „rada“) dozírá na činnost a hospodaření Fondu, jeho presidia a výboru. Podle povahy věci upozorňuje presidium vládu České a Slovenské Federativní Republiky, Federální shromáždění, popřípadě jiné příslušné orgány na zjištěné nedostatky.

(2) Návrh rozpočtu a roční účetní závěrku je presidium povinno před předložením vládě České a Slovenské Federativní Republiky projednat v radě.

§ 36

(1) Rada se skládá z pěti členů volených Federálním shromážděním na dobu pěti let. Federální shromáždění může člena rady odvolat i před uplynutím jeho funkčního období. Volba i odvolání člena rady se provádí tajným hlasováním.

(2) Členy rady nemohou být zaměstnanci Fondu.

§ 37

(1) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

(2) Ustanovení § 32 platí obdobně.

§ 38

Funkce člena presidia, výboru a rady jsou navzájem neslučitelné.

§ 39

Členové presidia, výboru, rady a zaměstnanci Fondu nemohou vykonávat činnost, jež by byla v rozporu se zájmy Fondu, zejména nesmějí být členy orgánů akciových společností, na jejichž podnikání má Fond majetkovou účast. Členové presidia, výboru a rady nemohou nabývat majetku Fondu, kromě akcií za kupóny.

§ 40

Fond hradí náklady spojené se svou činností ze svého majetku, a to v rámci svého rozpočtu schváleného Federálním shromážděním.