Nařízení o výstavbě obcí

§ 40.

Přípustnost vyvlastnění.

(1) Nemovitosti a práva, kterých je třeba k uskutečnění jednotného hospodářského plánu anebo podrobného nebo zastavovacího plánu, jakož i k provedení asanace, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě; u národního majetku se opatří nemovitosti podle potřeby převodem správy.

(2) Jde-li o nemovitosti zkonfiskované nebo získané podle předpisů o pozemkových reformách a dosud nepřidělené, dá Fond národní obnovy nebo Národní pozemkový fond, po případě národní výbor, pokud by na něj byla přenesena tato působnost, stavebníku souhlas k okamžité úpravě pozemku (po případě i ke zbourání stavby) a k jeho zastavění. Přidělení pozemku do vlastnictví se provede a přiměřená úhrada se určí podle příslušných předpisů o přidělování a rozdělování zkonfiskovaného majetku.

(3) Vyvlastňovat lze jen v souladu s jednotným hospodářským plánem, a to podle územních nebo zastavovacích plánů anebo upravovacích plánů podle § 19 zákona.

(4) Jde-li o drobnou asanační úpravu (§ 17 odst. 4 zákona) anebo o pozemní stavby nebo veřejná zařízení přípustné mimo stavební obvod, jakož i jde-li o jinou stavbu než pozemní, lze vyvlastnit, i když není územních nebo zastavovacích plánů anebo upravovacích plánů podle § 19 zákona.

§ 41.

Jistota a náhrada.

(1) Nemůže-li okresní národní výbor ve výměru o vyvlastnění rozhodnout zároveň o náhradě, rozhodne v něm s konečnou platností o jistotě; o náhradě rozhodne zvlášť. Jistoty se použije k úhradě náhrady.

(2) Náhrada za vyvlastnění a za zaniklá práva třetích osob se stanoví zpravidla v dlouhodobých ročních splátkách. První splátka je splatna do jednoho měsíce po pravomocnosti rozhodnutí o náhradě. Ze splátek včas nezaplacených příslušejí dosavadnímu vlastníku nebo oprávněnému zákonné úroky.

(3) Okresní národní výbor může ze sociálních důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li dosavadní vlastník nebo oprávněný drobným zemědělcem, rozhodnout, že se mu náhrada poskytne v hotovosti do tří měsíců od jejího určení.

(4) Neprokáže-li dosavadní vlastník nebo oprávněný, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby splátka nebo náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle exekučních předpisů. Průkaz podle předchozí věty podá dosavadní vlastník nebo oprávněný buď listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

(5) Na vyvlastnitelův návrh lze poskytnout náhradu za vyvlastnění též ve vhodném pozemku.

§ 42.

Provedení vyvlastňovacího výměru.

Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci a náhrada (první splátka) byla poskytnuta, po případě náhrada (první splátka) nebo jistota byla složena u knihovního soudu, odevzdá okresní národní výbor vyvlastněný pozemek vyvlastniteli do držby výměrem, proti němuž není opravného prostředku. Po odevzdání pozemku vloží soud na vyvlastnitelovu žádost do veřejné knihy vlastnické právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení takového práva.

§ 43.

Zrušení vyvlastňovacího výměru.

(1) Nezačal-li vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce užívat vyvlastněné nemovitosti k účelu vyvlastnění ve lhůtě stanovené vyvlastňovacím výměrem nebo prodloužené okresním národním výborem, zruší okresní národní výbor na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo jejího právního nástupce vyvlastňovací výměr zcela nebo zčásti. Žádost je třeba podat do tří měsíců po uplynutí uvedených lhůt.

(2) Byl-li vyvlastňovací výměr zrušen, má osoba, proti níž výměr směřoval, po případě její právní nástupce, nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení (nákladů řízení a vlastní škody způsobené vyvlastněním), a vyvlastnitel má nárok na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích, lze je uplatnit pořadem práva.

§ 44.

Vstup na vyvlastňované nemovitosti.

(1) Pro účely, pro něž lze vyvlastňovat, mohou osoby, které se vykáží potvrzením krajského nebo okresního národního výboru, vstupovat na nemovitosti určené národním výborem, provádět na nich potřebná měření a umisťovat na nich měřické značky; potvrzení národního výboru nenahrazuje povolení ke vstupu, kterého je třeba podle zvláštních předpisů. Oprávněné osoby jsou povinny zachovat mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dověděly při své činnosti.

(2) Oprávněné osoby jsou povinny dbát toho, aby škoda, pokud se jí při jejich činnosti nelze vystříhat, byla co nejmenší. Tuto škodu hradí ten, kdo požádal o vyvlastnění. Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne o ní okresní národní výbor. Není-li některá strana spokojena s pravomocným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na její návrh, který je podat do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí, v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost.

§ 45.

Řízení a předběžné užívání nemovitosti.

(1) O žádosti za vyvlastnění se provede ústní jednání na místě. Řízení se po případě spojí s řízením o přezkoumání stavby (§ 9 odst. 3 zákona).

(2) Podle výsledku ústního jednání při vyvlastňovacím řízení může okresní národní výbor na místě rozhodnout, zda, kdy a které přípravné práce smí žadatel provádět na vyvlastňovaném pozemku. O poskytnutí náhrady za předběžné užívání nemovitostí platí obdobně ustanovení o náhradě za vyvlastnění.

§ 46.

Podrobnější předpisy.

Ministerstvo techniky blíže upraví vyvlastňovací řízení, poskytování a uvolňování jistoty a předběžné užívání nemovitostí, jakož i určí, na jakou dobu lze zřídit právo stavby vyvlastněním.

§ 47.

(1) Popisná mapa znázorňuje polohově i výškově, po případě hloubkově skutečný stav obce jednak na povrchu země, zejména stavby, komunikace, jiná veřejná zařízení a toky, jednak pod povrchem země, zejména všechna vedení, podzemní prostory, komunikace a jiná zařízení a po případě hladinu spodních vod. Krajský národní výbor s předchozím souhlasem vojenské správy určí, kdy je třeba pořídit odděleně popisnou mapu povrchovou a popisnou mapu podzemí.

(2) Popisné mapy pořizuje a udržuje ve shodě se skutečným stavem okresní národní výbor.

(3) Plochy, stavby a zařízení, které jsou v držbě nebo v užívání vojenské správy, jakož i podniky a zařízení důležité pro obranu vlasti lze v popisných mapách vyznačit jen se souhlasem vojenské správy a podle jejích pokynů.

(4) Dokud nebude pořízena popisná mapa, nahrazuje ji mapa katastrální.

§ 48.

(1) Je-li toho třeba k pořízení, změně nebo doplnění popisné mapy, mohou osoby, které se vykáží potvrzením krajského nebo okresního národního výboru, vstupovat na příslušné nemovitosti, provádět na nich potřebná měření a umisťovat měřické značky. Ustanovení o povolení ke vstupu na nemovitosti a povinnosti k mlčenlivosti při vyvlastnění (§ 44) platí obdobně.

(2) Popisná mapa se uloží u stavebního úřadu. Nahlédnout do ní a činit si z ní náčrty nebo výpisy mohou jen veřejné orgány; jiným osobám, které nezbytně potřebují znát údaje popisné mapy pro svou stavební nebo jinou činnost, sdělí tyto údaje stavební úřad. Otisky nebo snímky vydá a přesné údaje o vzdálenostech sdělí vždy okresní národní výbor.

§ 49.

Podrobnější předpisy.

Ministerstvo techniky stanoví podrobnosti, zejména jak, v jakém měřítku a jakém pořadí se budou popisné mapy zhotovovat, jaký budou mít obsah, dokdy musí být pořízeny a v jaké lhůtě musí být v nich zakresleny provedené změny, jakož i směrnice pro rozhodování o tom, kdy se mají pořizovat odděleně popisné mapy povrchové a popisné mapy podzemí a po případě jak mají být uloženy a přístupné k nahlédnutí.

§ 50.

Společná ustanovení.

(1) Ministerstvo techniky vydá podrobnější předpisy podle tohoto nařízení v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v příslušném úředním listě. Přitom může ministerstvo techniky ponechat v platnosti vyhlášky vydané podle § 15 vládního nařízení č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu, pokud vyhovují potřebám vyplývajícím ze zákona a tohoto nařízení.

(2) Pokud se tímto nařízením stanoví práva nebo ukládají povinnosti vlastníku nemovitosti, rozumí se jím při národním majetku orgán, který je pověřen správou tohoto majetku.

(3) Ustanovení §§ 16 až 31 se nevztahují na stavby k účelům obrany vlasti, stavby vojenské a jiné stavby důležité s hlediska obrany vlasti (na př. také stavby pro účely národní bezpečnosti), pokud u těchto staveb byla přenesena pravomoc stavebních úřadů na vojenskou správu nebo jiné orgány a odchylně upraveno provádění těchto staveb, jakož i dozor na ně (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 51.

Přechodná ustanovení.

Věci, o nichž nebylo v době počátku účinnosti zákona ještě pravomocně rozhodnuto, budou projednány již podle zákona. Výsledku řízení, které již bylo provedeno podle dřívějších předpisů, lze při tom použít, pokud to dovoluje povaha věci.

§ 52.

Účinnost zákona.

Ustanovení §§ 6 až 8, jakož i ustanovení §§ 15, 16, 19, 20 až 27, § 28 (s výjimkou odstavce 1 č. 19) a § 29 zákona, pokud se týkají zastavovacího plánu, povinností národních výborů při výstavbě obce a ochranných pásem, nabývají účinnosti dnem 1. října 1950, ostatní ustanovení zákona (pokud již nenabyla účinnosti dříve podle vládního nařízení č. 51/1950 Sb.) dnem 1. ledna 1951.

§ 53.

Účinnost a provedení nařízení.