zákon o auditorech

§ 25

Kárná opatření

(1) Za zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, etickým kodexem, vnitřními předpisy nebo auditorskými standardy lze statutárnímu auditorovi uložit některé z těchto kárných opatření

1. a) napomenutí,
2. b) veřejné napomenutí,
3. c) pokuta do výše 1 000 000 Kč,
4. d) dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 nejdéle na 1 rok,
5. e) trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) lze uložit současně s kárným opatřením podle odstavce 1 písm. d) nebo e).

(3) Je-li ukládáno kárné opatření podle odstavce 1 za jednání, které bylo učiněno jménem auditorské společnosti nebo v souvislosti s její činností, lze současně uložit opatření podle odstavce 1 též této auditorské společnosti s tím, že pokutu podle odstavce 1 písm. c) lze uložit až do výše 5 000 000 Kč. V tomto případě je auditorská společnost účastníkem řízení. Prokáže-li auditorská společnost, že nemohla ani při vynaložení veškeré péče zabránit statutárnímu auditorovi v jednání podle odstavce 1, opatření se jí neuloží.

(4) Je-li kárné opatření ukládáno za jednání učiněné v souvislosti s prováděním povinného auditu subjektu veřejného zájmu, lze statutárnímu auditorovi uložit pokutu do výše 2 000 000 Kč.

(5) Kárné řízení lze zahájit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán dozvěděl o existenci důvodu pro zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti auditorem došlo.

(6) Při ukládání kárného opatření se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, způsobu jeho spáchání, jeho následkům, a okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(7) Jedná-li se o méně závažné porušení povinnosti, lze od uložení kárného opatření upustit, pokud je možno samotné projednání kárného provinění považovat za dostačující.

(8) Výnos z uložených pokut je příjmem Komory.

§ 26

Kárné řízení

(1) O uložení kárného opatření podle § 25 rozhoduje kárná komise Komory na návrh ministra financí, dozorčí komise, člena Prezidia, orgánu státního dozoru nebo České národní banky, nebo bez návrhu.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 25 podepisuje předseda kárné komise Komory. Podrobnosti týkající se postupu při ukládání kárných opatření uvedených v § 25 upravuje kárný řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(3) Rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje též osobě, která podala návrh na jeho uložení.

§ 27

Zahlazení kárného opatření

Na auditora se hledí, jako by mu nebylo uloženo kárné opatření, uplynula-li

1. a) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uložení kárného opatření, napomenutí nebo veřejného napomenutí doba 1 roku,
2. b) od zaplacení pokuty nebo od nabytí právní moci rozhodnutí o dočasném zákazu výkonu auditorské činnosti doba 1 roku,
3. c) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o trvalém zákazu výkonu auditorské činnosti doba 10 let.

§ 28

Asistent auditora

(1) Asistentem auditora se rozumí fyzická osoba zapsaná v seznamu asistentů auditora.

(2) Komora zapíše na žádost do seznamu asistentů auditora fyzickou osobu, která

1. a) je způsobilá k právním úkonům,
2. b) je bezúhonná,
3. c) získala vzdělání, které je potřebné pro přijetí na vysokou školu, nebo rovnocenné vzdělání²⁰).

(3) Pro doložení bezúhonnosti se použije § 4 odst. 4 obdobně.

§ 29

Odborná praxe asistenta auditora

(1) Za odbornou praxi se považuje účast na provádění auditu účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek za účelem získání dostatečných teoretických a praktických znalostí a osvojení si zkušeností potřebných k provádění auditorské činnosti.

(2) Odborná praxe musí probíhat u auditora, který je oprávněn k provádění auditorské činnosti v některém členském státě a splňuje tyto podmínky:

1. a) aktivně vykonává auditorskou činnost, včetně povinného auditu, v některém členském státě,
2. b) má praxi při provádění auditorské činnosti delší než 3 roky a
3. c) nebylo mu uloženo kárné opatření, které není k datu zahájení praxe u této osoby zahlazeno, a nemá v této době ani dočasně zakázán výkon auditorské činnosti.

§ 30

Seznam asistentů auditora

(1) Komora vede seznam asistentů auditora, který obsahuje

1. a) jméno a příjmení asistenta auditora, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, adresu bydliště, případně adresu pro doručování písemností,
2. b) jméno a příjmení, obchodní firmu, je-li odlišná od jména a příjmení, identifikační číslo a adresu místa podnikání statutárního auditora, nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo auditorské společnosti, u níž vykonává odbornou praxi,
3. c) datum zápisu do seznamu asistentů auditora,
4. d) registrační číslo.

(2) Na vedení seznamu asistentů auditora se přiměřeně použijí ustanovení § 11 odst. 2 až 6.

(3) Komora vyškrtne ze seznamu asistentů auditora asistenta auditora, který

1. a) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti,
2. b) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla,
3. c) se stal statutárním auditorem, ke dni zápisu do seznamu auditorů,
4. d) nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 28 odst. 2, ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.

(4) Asistent auditora je povinen oznámit Komoře bez zbytečného odkladu změnu zapisovaných údajů podle odstavce 1 a každou změnu, která má vliv na posouzení splnění požadavků uvedených v § 28 odst. 2.

(5) Komora aktualizuje údaje v seznamu asistentů auditora bezodkladně.

§ 31

Komora

(1) Komora je samosprávnou organizací všech statutárních auditorů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou.

(2) Komora

1. a) zajišťuje podmínky pro organizaci, řízení a provoz systému kontroly kvality podle § 24,
2. b) kontroluje, zda jsou statutárními auditory, auditorskými společnostmi a asistenty auditora dodržována ustanovení tohoto zákona,
3. c) vydává vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy s výjimkou mezinárodních auditorských standardů upravených právem Evropských společenství podle § 18,
4. d) vede seznam auditorů podle § 11 a seznam asistentů auditora podle § 30 tohoto zákona,
5. e) vytváří předpoklady pro průběžné udržování a zvyšování odborné úrovně statutárních auditorů,
6. f) vytváří předpoklady pro přípravu asistentů auditora ke složení auditorské zkoušky,
7. g) rozhoduje o podaných přihláškách k auditorským zkouškám, dílčím auditorským zkouškám a zajišťuje provádění auditorských a dílčích auditorských zkoušek,
8. h) neprodleně informuje Radu v případech, kdy kontaktuje orgán dohledu jiného členského státu nebo je takovým orgánem kontaktována ve smyslu spolupráce podle § 41 a 49,
9. i) sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky,
10. j) v odůvodněných případech zprošťuje auditora mlčenlivosti podle § 15 odst. 2,
11. k) vykonává další činnosti vymezené jí tímto zákonem.

(3) Komora poskytne Radě na její žádost

1. a) kopie dokumentů a veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení konkrétního případu souvisejícího s veřejným dohledem podle hlavy VI tohoto zákona nebo v případě, kdy Rada plní funkci odvolacího orgánu,
2. b) zprávy o kontrole kvality.

(4) Komora je povinna spolupracovat s Radou ve všech otázkách týkajících se veřejného dohledu a spolupráce Rady s orgány dohledu v ostatních členských státech a třetích zemí podle § 37, hlavy VII a hlavy IX, pokud je o to Radou požádána.

(5) V rozsahu nutném k provedení opatření vydaného orgány Evropských společenství k provedení § 14, 20 a 24 Komora vydá vnitřní předpis.

§ 32

Orgány Komory

(1) Orgány Komory jsou

1. a) sněm,
2. b) výkonný výbor a prezident Komory,
3. c) dozorčí komise,
4. d) kárná komise.

(2) Do orgánu Komory, s výjimkou sněmu, může být zvolen statutární auditor, který nemá v době konání voleb dočasně zakázán výkon auditorské činnosti. Funkční období člena orgánu Komory nesmí přesáhnout dobu 4 let. Opětovná volba je možná, přičemž člen orgánu Komory může setrvat v jednom a tomtéž orgánu Komory nejdéle po dvě po sobě jdoucí funkční období. Podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů orgánů Komory stanoví vnitřní předpis Komory. Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší členovi orgánu Komory náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.

(3) Podrobnosti organizace Komory a jejích orgánů a způsobu schvalování a publikaci vnitřních předpisů Komory stanoví statut Komory.

§ 33

Sněm

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Právo účastnit se sněmu mají všichni statutární auditoři zapsaní v seznamu auditorů. Sněm svolává nejméně jednou za dva roky výkonný výbor Komory, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným vnitřním předpisem Komory. Výkonný výbor Komory svolá sněm kdykoli, požádá-li o to písemně v průběhu 60 po sobě jdoucích dní alespoň třetina statutárních auditorů nebo požádá-li o to dozorčí komise; výkonný výbor je povinen svolat v těchto případech sněm tak, aby se uskutečnil nejpozději do 3 měsíců ode dne svolání.

(2) Jednání sněmu se řídí jednacím řádem, který je vnitřním předpisem Komory. Sněmu přísluší

1. a) volit a odvolávat ze statutárních auditorů přímou a tajnou volbou členy orgánů Komory a jejich náhradníky,
2. b) schvalovat statut Komory, vnitřní předpisy Komory nebo jejich změny,
3. c) schvalovat etický kodex a auditorské standardy při respektování ustanovení § 18,
4. d) rozhodovat o výši povinného příspěvku statutárních auditorů a auditorských společností na činnost Komory,
5. e) rozhodovat o výši poplatku za přihlášku k auditorské zkoušce, dílčím auditorským zkouškám a rozdílové zkoušce,
6. f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti výkonného výboru, dozorčí komise a kárné komise vždy za předchozí dva roky,
7. g) schvalovat účetní závěrku Komory, přičemž v době mezi dvěma sněmy konanými podle odstavce 1 je účetní závěrka schvalována výkonným výborem a předkládána na vědomí sněmu,
8. h) volit auditora ověřujícího účetní závěrku Komory,
9. i) provádět další činnosti stanovené ve statutu Komory.

(3) Komora předloží Radě vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy do 30 dnů ode dne jejich schválení sněmem.

§ 34

Výkonný výbor

(1) Výkonný výbor je výkonným orgánem Komory. V čele výkonného výboru stojí prezident Komory, který je statutárním orgánem Komory.

(2) Výkonný výbor má 14 členů a 6 náhradníků. Klesne-li počet členů výkonného výboru pod stanovený počet, jsou doplněni z řad náhradníků. Způsob volby náhradníků a postup při doplňování počtu členů výkonného výboru stanoví statut Komory.

(3) Výkonný výbor vykonává činnosti, které jsou

1. a) stanoveny tímto zákonem Komoře a nepřísluší zároveň jiným orgánům Komory,
2. b) určeny statutem Komory a
3. c) na něj delegovány usnesením sněmu.

(4) Vyžadují-li předpisy Evropských společenství nebo změna předpisů uvedených v § 2 písm. k) změnu předpisu podle § 33 odst. 2 písm. c), připravuje a schvaluje výkonný výbor změnu tohoto předpisu, která je účinná dnem zveřejnění způsobem podle § 18. Tuto změnu vnitřního předpisu schvaluje sněm na svém nejbližším jednání.

(5) Výkonný výbor se schází zpravidla jednou za dva měsíce; svolává jej prezident Komory.

(6) Výkonný výbor volí a odvolává ze svých členů prezidenta Komory a viceprezidenty Komory. V případě, že prezident Komory nemůže dočasně vykonávat funkci může písemně pověřit některého z viceprezidentů Komory výkonem své funkce.

§ 35

Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory. Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví statut Komory. Dozorčí komise organizuje a řídí systém kontroly kvality auditu, kontroluje dodržování tohoto zákona, plnění usnesení sněmu, dodržování jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a dodržování vnitřních předpisů Komory všemi statutárními auditory, auditorskými společnostmi, asistenty auditora a orgány Komory.

(2) Dozorčí komise se při své činnosti řídí dozorčím řádem.

(3) Dozorčí komise informuje nejméně jednou za šest měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.

§ 36

Kárná komise

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem. Počet členů a náhradníků kárné komise stanoví statut Komory.

(2) Kárná komise se při své činnosti řídí kárným řádem.

§ 37

Rada a její působnost

(1) Zřizuje se Rada pro veřejný dohled nad auditem. Rada je právnickou osobou. Sídlem Rady je Praha.

(2) Rada

1. a) vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory v rozsahu stanoveném tímto zákonem a
2. b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon.

(3) Rada při výkonu veřejného dohledu dbá na ochranu veřejného zájmu.

(4) Činnost Rady je financována z příjmů z pokut uložených podle § 45 odst. 4 a v případě nedostatku zdrojů dotací ze státního rozpočtu.

(5) Podrobnosti o činnosti a vnitřní organizaci Rady a jejího sekretariátu stanoví statut Rady.

§ 38

Činnost Rady

(1) Výkonem veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 se rozumí dohled nad

1. a) kontrolou dodržování ustanovení tohoto zákona, auditorských standardů, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory auditory a orgány Komory,
2. b) organizací, řízením a provozováním systému kontroly kvality auditorské činnosti prováděného Komorou,
3. c) organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného Komorou,
4. d) uplatňováním disciplinárních a sankčních opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti auditorům, případně auditorům ze třetích zemí.

(2) Rada

1. a) spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě právních předpisů souvisejících s povinným auditem účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek,
2. b) spolupracuje s orgány veřejného dohledu nad auditory ostatních členských států a třetích zemí za podmínek stanovených tímto zákonem,
3. c) spolupracuje s Českou národní bankou ve věci dohledu nad auditory provádějícími auditorskou činnost osobám podléhajícím dohledu České národní banky,
4. d) plní funkci odvolacího orgánu v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem ²¹),
5. e) schvaluje
   1. 1. statut Rady,
   2. 2. plán činnosti Rady,
   3. 3. návrh rozpočtu Rady,
   4. 4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Rady,
   5. 5. zprávu o veřejném dohledu nad auditem podle odstavce 3,

1. f) projednává s Komorou návrhy změn vnitřních předpisů nebo návrhy vnitřních předpisů Komory před procesem jejich schvalování sněmem nebo výkonným výborem; členové Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jejích orgánů,
2. g) podává Komoře návrh na zrušení nebo změnu vnitřního předpisu Komory nebo jeho části, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem; nevyhoví-li Komora tomuto návrhu ve lhůtě stanovené Radou, může podat návrh na zrušení vnitřního předpisu Komory nebo jeho části soudem,
3. h) podává Komoře návrh na provedení kontroly kvality u auditora,
4. i) dohlíží na provádění kontroly kvality podle § 24 prostřednictvím Radou pověřeného člena nebo jiné pověřené osoby a navrhuje opatření k nápravě,
5. j) je odvolacím správním orgánem v řízení o odvolání proti rozhodnutí Komory,
6. k) provádí další činnosti, které jí stanoví tento zákon a jsou nezbytné k řádnému provádění veřejného dohledu nad auditem.

(3) Rada vydá každoročně, nejpozději do 30. června, zprávu o veřejném dohledu nad auditem v České republice za předcházející kalendářní rok.

§ 39

Orgány Rady

(1) Výkonným orgánem Rady je Prezidium, které vykonává činnosti stanovené tímto zákonem Radě. Prezidium může výkonem činností podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) a f) a g) pověřit prezidenta Rady.

(2) Prezidium sestává

1. a) z 5 členů, kteří jsou osobami mimo profesi, a
2. b) 1 člena, který je statutárním auditorem.

(3) Prezidium jmenuje a odvolává ministr financí po dohodě s Českou národní bankou.

(4) Prezidium volí a odvolává ze svých členů podle odstavce 2 písm. a) prezidenta Rady při ustavujícím zasedání Rady a dále vždy při jmenování více jak jednoho nového člena Prezidia, nebo pokud prezidentovi Rady výkon funkce člena Prezidia skončí.

(5) Prezident Rady je statutárním orgánem Rady. Prezidenta Rady v jeho nepřítomnosti zastupuje jím pověřený člen Prezidia.

(6) Funkční období členů Prezidia je 6 let. Každé 2 roky jsou jmenováni dva členové Prezidia.

(7) Členem Prezidia může být jmenován občan České republiky, který je uznávaným odborníkem a byl nebo je činný v oboru účetnictví, auditorské činnosti nebo v oborech s nimi souvisejících, nebo v oblasti právní vědy a ekonomie.

(8) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e).

(9) Výkon funkce člena Prezidia končí

1. a) uplynutím jeho funkčního období,
2. b) odvoláním,
3. c) vzdáním se funkce,
4. d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
5. e) v případě člena Prezidia podle odstavce 2 písm. b) dočasným nebo trvalým zákazem výkonu auditorské činnosti, s výjimkou jeho vlastní žádosti podle § 6 odst. 1 písm. g) a § 7 odst. 1 písm. e).

(10) Člen Prezidia je odvolán z funkce,

1. a) nevykonává-li svou funkci nebo neplní-li své povinnosti podle tohoto zákona po dobu delší než 9 měsíců,
2. b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce, anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Rady,
3. c) pokud nabyl právní moci rozsudek, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž je jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
4. d) pokud nabyl právní moci rozsudek, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
5. e) jestliže členu Prezidia podle odstavce 2 písm. b) bylo uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 písm. b) až e).

(11) Členu Prezidia náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši určené z platové základny platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

(12) Prezidentu Rady náleží za výkon jeho funkce odměna ve výši určené z platové základny platovým koeficientem 0,35 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

(13) Členové Prezidia mají právo na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Náhradami výdajů spojených s výkonem funkce a vynakládaných při dodržení zásady hospodárnosti jsou peněžitá plnění poskytovaná za prokázané

1. a) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla Rady a při cestách spojených s výkonem funkce,
2. b) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce,
3. c) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,
4. d) výdaje na stravování při tuzemských a zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,
5. e) výdaje na ubytování při tuzemských a zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,
6. f) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla Rady,
7. g) výdaje na odborné a administrativní práce,
8. h) výdaje na odbornou literaturu.

§ 40

Zasedání Prezidia

(1) Prezidium zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za 3 měsíce. Zasedání Prezidia svolává prezident Rady. Požádá-li písemně některý z členů Prezidia o svolání mimořádného zasedání, svolá prezident Rady toto zasedání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(2) Zasedání Prezidia je neveřejné, pokud statut Rady nestanoví jinak.

(3) Prezidium rozhoduje hlasováním. Každý člen Prezidia má jeden hlas. Rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 4 členové Prezidia, s výjimkou rozhodování podle § 37 odst. 2 písm. b); v tomto případě je rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou přítomných členů Prezidia a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas prezidenta Rady. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Prezidia, případně i osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu.

(4) Organizační strukturu a další organizační podrobnosti Rady stanoví statut Rady.

§ 41

Spolupráce s příslušnými orgány členských států

(1) Rada má povinnost vzájemně spolupracovat s příslušnými orgány členských států kdykoli je to pro účely provádění veřejného dohledu podle tohoto zákona nutné nebo žádoucí. Jedná se zejména o výměnu informací a spolupráci při šetřeních, která se týkají provádění povinných auditů.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které jsou nebo byly zaměstnány Radou. Informace, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak. Tím není dotčena možnost výměny důvěrných informací mezi příslušnými orgány. Rada zajistí, aby se na takto vyměněné informace rovněž vztahovala povinnost zachovávat mlčenlivost. Rada může rovněž požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby provedl šetření na svém území. Může také požádat, aby jeho vlastní zaměstnanci nebo jí vybrané osoby mohli v průběhu šetření doprovázet pracovníky příslušného orgánu tohoto jiného členského státu. Rada může umožnit zaměstnancům nebo vybraným osobám příslušného orgánu jiného členského státu doprovázet v průběhu přezkumu kontroly kvality člena Prezidia nebo jinou osobu pověřenou provedením přezkumu kontroly kvality.

(3) Rada může odmítnout provést šetření nebo umožnit zaměstnancům nebo jí vybraným osobám příslušného orgánu jiného členského státu doprovázet své pracovníky, jak je uvedeno v odstavci 2, pokud

1. a) může mít takové šetření nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,
2. b) bylo již proti auditorovi zahájeno soudní řízení ve stejné věci, nebo
3. c) Komora nebo Rada již u těchto osob v rámci kárného nebo jiného řízení v této věci rozhodly.

§ 42

Výměna informací mezi příslušnými orgány

(1) Rada poskytne příslušným orgánům jiných členských států na požádání a bez zbytečného odkladu informace požadované pro účely uvedené v § 41 odst. 1. V případě potřeby přijme Rada, která takovou žádost obdrží, bez zbytečného odkladu nezbytná opatření, aby požadované informace získala. Na takto poskytnuté informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(2) Neposkytne-li Rada na základě žádosti požadované informace bez zbytečného odkladu, musí sdělit žadatelům důvody.

(3) Rada může odmítnout poskytnout informace, pokud

1. a) by poskytnutí informací mohlo mít nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,
2. b) bylo již ve stejné věci proti auditorům zahájeno soudní řízení, nebo
3. c) o této věci pravomocně rozhodl soud.

(4) Aniž jsou dotčeny povinnosti Komory nebo Rady při správních nebo soudních řízeních, mohou použít informace, které získaly postupem podle § 41 odst. 1 od příslušných orgánů jiných členských států, pouze pro výkon svých pravomocí v oblasti působnosti tohoto zákona a v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se konkrétně týká výkonu těchto pravomocí.

(5) Pokud Rada nebo Komora dospějí k závěru, že na území jiného členského státu jsou nebo byly prováděny činnosti v rozporu s ustanovením směrnice¹), oznámí tento závěr co nejpřesněji příslušnému orgánu nebo orgánům tohoto jiného členského státu. Komora navíc zašle oznámení Radě.

(6) Pokud Rada nebo Komora obdrží informace podle odstavce 5, jsou povinny navzájem se o takové skutečnosti informovat. Rada rozhodne o přijetí vhodného opatření. O výsledku, případně podstatném prozatímním vývoji, uvědomí Rada oznamující příslušný orgán jiného členského státu.