Vyhláška o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní

Mezinárodní seznam osobností

Jakmile Úmluva nabude účinnosti, generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu vypracuje mezinárodní seznam všech osobností, označených Vysokými smluvními stranami za schopné k výkonu působnosti generálního komisaře pro kulturní statky. Tento seznam se bude na podnět generálního ředitele Organisace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu periodicky přezkoumávat podle žádostí Vysokých smluvních stran.

Organizace kontroly

Jakmile je některá Vysoká smluvní strana účastna ozbrojeného konfliktu, na nějž se vztahuje článek 18 Úmluvy,

1. a) jmenuje představitele pro kulturní statky, které jsou na jejím území; má-li obsazeno jiné území, je povinna jmenovat zvláštního představitele pro kulturní statky, které tam jsou;
2. b) ochranná mocnost každé odpůrčí strany této Vysoké smluvní strany jmenuje u ní podle níže uvedeného článku 3 své delegáty;
3. c) u této Vysoké smluvní strany je podle níže uvedeného článku 4 jmenován generální komisař pro kulturní statky.

Jmenování delegátů ochranných mocností

Ochranná mocnost jmenuje své delegáty z řad členů svého diplomatického či konzulárního personálu nebo se souhlasem strany, u níž budou pověřeni, z řad jiných osob.

Jmenování generálního komisaře

(1) Generální komisař pro kulturní statky se vybírá z mezinárodního seznamu osobností společnou dohodou strany, u níž bude pověřen a ochranných mocností odpůrčích stran.

(2) Jestliže se strany nedohodnou do tří týdnů po zahájení jednání o této otázce, požádají předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby jmenoval generálního komisaře, který přistoupí k výkonu svých povinností teprve, až obdrží souhlas strany, u níž má být pověřen.

Působnost delegátů

Delegáti ochranných mocností zjišťují porušení Úmluvy, vyšetřují se souhlasem strany, u níž jsou pověřeni, okolnosti, za nichž porušení nastala, činí na místě zákroky, aby ustala a je-li toho třeba, vyrozumívají o nich generálního komisaře. Informují ho o své činnosti.

Působnost generálního komisaře

(1) Generální komisař pro kulturní statky projednává s představitelem strany, u níž je pověřen a se zúčastněnými delegáty otázky, o nichž jest uvědoměn, pokud jde o provádění Úmluvy.

(2) Má oprávnění rozhodovat a jmenovat v případech stanovených tímto Řádem.

(3) Se souhlasem strany, u níž je pověřen, má právo nařídit vyšetřování nebo je sám řídit.

(4) Podniká u stran v konfliktu anebo u jejich ochranných mocností všechny zákroky, které považuje za účelné pro provádění této Úmluvy.

(5) Vypracovává nutné zprávy o provádění Úmluvy a zasílá je zúčastněným stranám, jakož i jejich ochranným mocnostem. Jejich opisy odevzdává generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, který může používat pouze jejich technických údajů.

(6) Není-li ochranné mocnosti, vykonává generální komisař působnost přiřčenou ochranné mocnosti v článcích 21 a 22 Úmluvy.

Inspektoři a znalci

(1) Kdykoliv to generální komisař pro kulturní statky uzná za nutné, a to na žádost zúčastněných delegátů nebo po poradě s nimi, navrhne straně, u níž je pověřen, ke schválení osobu ve funkci inspektora pro kulturní statky, pověřeného úkolem předem stanoveným. Inspektor je odpověden pouze generálnímu komisaři.

(2) Generální komisař, delegáti a inspektoři mohou použít služeb znalců, kteří rovněž budou navrženi ke schválení straně uvedené v odstavci 1.

Výkon kontrolní mise

Generální komisaři pro kulturní statky, delegáti ochranných mocností, inspektoři a znalci nesmějí v žádném případě překročit meze své funkce. Zvláště musí brát v úvahu nutnost ochrany Vysoké smluvní strany, u níž jsou pověřeni, a mít ohled za všech okolností na takové požadavky vojenské situace, jaké jim sdělí řečená Vysoká smluvní strana.

Nahrazení ochranných mocností

Jestliže jedna ze stran v konfliktu nepoužívá vůbec nebo již nepoužívá služeb ochranné mocnosti, může být požádán některý neutrální stát o převzetí funkcí ochranné mocnosti k jmenování generálního komisaře pro kulturní statky podle ustanovení článku 4. Generální komisař takto jmenovaný případně svěřuje inspektorům funkce delegátů ochranných mocností, stanovené tímto Řádem.

Náklady

Odměnu a výlohy generálního komisaře pro kulturní statky, inspektorů a znalců nese strana, u níž jsou pověřeni; o odměně a úhradě výloh delegátů ochranných mocností se dohodnou tyto mocnosti a státy, jejichž zájmy hájí.

Improvizované kryty

(1) Jestliže jedna z Vysokých smluvních stran je za ozbrojeného konfliktu nucena nepředvídanými okolnostmi zřídit improvizovaný kryt a přeje-li si, aby byl dán pod zvláštní ochranu, sdělí to okamžitě generálnímu komisaři, který je u ní pověřen.

(2) Má-li generální komisař za to, že okolnosti a důležitost kulturních statků, ukrytých v tomto improvizovaném krytu, odůvodňují takové opatření, může zmocnit Vysokou smluvní stranu, aby ho označila poznávacím znakem, stanoveným v článku 16 Úmluvy. Své rozhodnutí sdělí neprodleně zúčastněným delegátům ochranných mocností, z nichž každý může během 30 dnů nařídit okamžité sejmutí znaku.

(3) Jakmile se tito delegáti dohodli nebo jestliže lhůta 30 dnů uplyne, aniž některý ze zúčastněných delegátů podá námitku a jestliže improvizovaný kryt splňuje, podle názoru generálního komisaře, podmínky uvedené v článku 8 Úmluvy, generální komisař požádá generálního ředitele Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu o zapsání krytu do rejstříku kulturních statků pod zvláštní ochranou.

Mezinárodní rejstřík kulturních statků pod zvláštní ochranou

(1) Zřizuje se „Mezinárodní rejstřík kulturních statků pod zvláštní ochranou“.

(2) Generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu tento rejstřík vede. Opisy zasílá generálnímu tajemníku Organizace spojených národů, jakož i Vysokým smluvním stranám.

(3) Rejstřík je rozdělen na kapitoly, každá z nich zní na jméno jedné z Vysokých smluvních stran. Každá kapitola je rozdělena na tři odstavce s názvy: kryty, památková střediska, ostatní nemovité kulturní statky. Generální ředitel určí údaje, které mají být v každé kapitole obsaženy.

Žádosti o zápis

(1) Každá z Vysokých smluvních stran může předkládat generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu žádosti o zápis určitých krytů, památkových středisek nebo ostatních nemovitých kulturních statků, ležících na jejím území, do rejstříku. V těchto žádostech uvádí údaje o umístění těchto statků a potvrzuje, že splňují podmínky, stanovené v článku 8 Úmluvy.

(2) V případě okupace může okupační mocnost předložit žádost o zápis.

(3) Generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu neodkladně zašle opis žádostí o zápis každé z Vysokých smluvních stran.

Námitka

(1) Každá z Vysokých smluvních stran může podat námitku proti zápisu některého kulturního statku dopisem, adresovaným generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu. Tento dopis mu musí dojít do 4 měsíců ode dne, kdy odeslal opis žádosti o zápis.

(2) Takováto námitka musí být odůvodněna. Důvodem může být jedině, že:

1. a) statek není statkem kulturním;
2. b) nejsou splněny podmínky uvedené v článku 8 této Úmluvy.

(3) Generální ředitel zašle neprodleně po jedné kopii dopisu obsahujícího námitku Vysokým smluvním stranám. Dotáže se popřípadě na názor Mezinárodního výboru pro památky, umělecká, historická a archeologická místa a mimo to, uzná-li to za vhodné, i kteréhokoli kvalifikovaného orgánu nebo osoby.

(4) Generální ředitel nebo Vysoká smluvní strana, která žádala o zápis, může činit u Vysokých smluvních stran, které podaly námitku, jakékoli vhodné kroky, aby námitka byla vzata zpět.

(5) Jestliže některá Vysoká smluvní strana, která předtím v době míru žádala o zápis kulturního statku do rejstříku, se dostane do ozbrojeného konfliktu dříve, než tento zápis je proveden, zapíše generální ředitel tento kulturní statek neprodleně do rejstříku, a to prozatímně, než bude potvrzena, vzata zpět, nebo zrušena každá námitka, která bude moci nebo mohla být podána.

(6) Nedostane-li generální ředitel do šesti měsíců ode dne, kdy obdržel dopis obsahující námitku od Vysoké smluvní strany, která námitku podala, zprávu oznamující, že ji vzala zpět, může Vysoká smluvní strana, která podala žádost o zápis, použít arbitráže podle odstavce 7.

(7) Žádost o arbitráž musí být podána nejpozději do jednoho roku po dni, kdy generální ředitel obdržel dopis obsahující námitku. Každá ze sporných stran určí jednoho rozhodce. Bylo-li proti žádosti o zápis podáno více námitek, Vysoké smluvní strany, které námitku podaly, určí společně jednoho rozhodce. Oba rozhodci si zvolí vrchního rozhodce z mezinárodního seznamu podle článku 1 tohoto Řádu; nemohou-li se na této volbě dohodnout, požádají předsedu Mezinárodního soudu, aby jmenoval vrchního rozhodce, který nemusí nezbytně být vybrán z mezinárodního seznamu. Takto utvořený rozhodčí orgán si stanoví vlastní postup řízení; jeho rozhodnutí jsou konečná.

(8) Každá z Vysokých smluvních stran může prohlásit, vyvstane-li nějaký spor, na němž je zúčastněna, že si nepřeje použít rozhodčího řízení podle odstavce 7. V takovém případě generální ředitel předloží námitku proti žádosti o zápis Vysokým smluvním stranám. Námitka je potvrzena jen tehdy, rozhodnou-li o tom Vysoké smluvní strany dvoutřetinovou většinou hlasů. Hlasování se provádí dopisem, ledaže by generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, pokládaje za nutné svolat schůzi na základě zmocnění daného mu článkem 27 Úmluvy přistoupil ke svolání této schůze. Rozhodne-li generální ředitel, že hlasování bude provedeno dopisem, vyzve Vysoké smluvní strany, aby mu zaslaly svůj hlas v zapečetěném dopise do šesti měsíců ode dne, kdy byly k hlasování vyzvány.

Zápis

(1) Generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu zapíše do rejstříku pod pořadovým číslem každý kulturní statek, o jehož zápis bylo požádáno, nebyla-li proti této žádosti ve lhůtě stanovené prvním odstavcem článku 14 podána námitka.

(2) Byla-li podána námitka, kromě případů podle článku 14 odst. 5, provede generální ředitel zápis statku do rejstříku jen tehdy, byla-li námitka odvolána, nebo nebyla-li potvrzena po řízení podle článku 14 odst. 7 nebo po řízení podle odstavce 8 téhož článku.

(3) V případě, uvedeném v článku 11 odst. 3, provede generální ředitel zápis na žádost generálního komisaře pro kulturní statky.

(4) Generální ředitel zašle bezodkladně generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Vysokým smluvním stranám a na žádost strany, která požádala o zápis, všem ostatním státům, uvedeným v článku 30 a 32 Úmluvy, po jednom ověřeném opisu každého zápisu, který byl v rejstříku proveden. Zápis nabývá účinnosti třicet dní po odeslání těchto opisů.

Výmaz

(1) Generální ředitel Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu zařídí výmaz kulturního statku z rejstříku:

1. a) na žádost Vysoké smluvní strany, na jejímž území kulturní statek leží,
2. b) jestliže Vysoká smluvní strana, která předtím žádala o zápis, Úmluvu vypověděla a jestliže tato výpověď nabyla účinnosti,
3. c) v případě uvedeném v článku 14 odst. 5, byla-li námitka potvrzena po řízení podle článku 14 odst. 7 nebo po řízení podle odstavce 8 téhož článku.

(2) Generální ředitel zašle neprodleně generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů i všem státům, které obdržely opis zápisu, po jednom ověřeném opisu každého výmazu z rejstříku. Výmaz nabývá účinnosti třicet dní po odeslání těchto opisů.

Postup pro získání imunity

(1) Žádost podle článku 12 odst. 1 Úmluvy se zasílá generálnímu komisaři pro kulturní statky. Musí být odůvodněna a musí uvádět přibližné množství kulturních statků, které mají být přepraveny a jejich důležitost, dosavadní umístění těchto statků, jejich předpokládané nové umístění, dopravní prostředky, trasu, po níž bude transport uskutečněn, předpokládané datum transportu a všechny ostatní potřebné informace.

(2) Jestliže generální komisař, vyslechnuv názory, které uzná za vhodné, má za to, že tento převoz je odůvodněný, poradí se zúčastněnými delegáty ochranných mocností o zamýšleném způsobu jeho provedení. Po této poradě uvědomí o transportu zúčastněné strany v konfliktu a připojí veškeré potřebné informace.

(3) Generální komisař jmenuje jednoho nebo více inspektorů, kteří se přesvědčí, že v transportu jsou pouze kulturní statky, uvedené v žádosti, že je prováděn schváleným způsobem a že je opatřen poznávacím znakem; tento inspektor nebo tito inspektoři doprovázejí transport až na místo určení.

Přeprava do ciziny

Provádí-li se převoz pod zvláštní ochranou na území jiné země, řídí se nejen článkem 12 Úmluvy a článkem 17 tohoto Řádu, nýbrž i těmito ustanoveními:

1. a) pokud budou kulturní statky na území jiného státu, bude tento stát jejich depozitářem. Zajistí jim alespoň takovou péči, jakou věnuje vlastním kulturním statkům obdobné důležitosti;
2. b) depozitářský stát vrátí tyto statky teprve po ukončení konfliktu; vrácení bude uskutečněno do šesti měsíců od podání příslušné žádosti;
3. c) během transportů, za sebou následujících, a pokud budou na území jiného státu, budou kulturní statky vyňaty z jakéhokoli zabavení a nebude jich moci být použito ani deponentem ani depozitářem. Bude-li to však nutné pro ochranu těchto statků, může depozitář se souhlasem deponenta zařídit převoz těchto statků na území třetí země a to za podmínek, stanovených v tomto článku;
4. d) v žádosti o poskytnutí zvláštní ochrany musí být uvedeno, že stát, na jehož území transport směřuje, přijímá ustanovení tohoto článku.

Okupované území

Přepravuje-li některá Vysoká smluvní strana, okupující území jiné Vysoké smluvní strany, kulturní statky do krytu, umístěného jinde na tomto území, a nemůže dodržovat postup, stanovený v článku 17 tohoto Řádu, není tato přeprava považována za zpronevěření ve smyslu článku 4 Úmluvy, jestliže generální komisař pro kulturní statky potvrdí písemně po předchozí poradě s obvyklým ochranným personálem, že tento transport byl vynucen okolnostmi.

Umístění znaku

(1) Umístění poznávacího znaku a stupeň jeho viditelnosti jsou ponechány úvaze příslušných úřadů každé Vysoké smluvní strany. Znak může být umístěn zvláště na praporech nebo páskách na rukávě. Může být na nějakém předmětu namalován nebo zobrazen jakýmkoli vhodným způsobem.

(2) V případě ozbrojeného konfliktu musí být však znak umístěn na transportech podle článku 12 a 13 Úmluvy (přičemž se nevylučuje případné dokonalejší označení) tak, aby byl ve dne dobře viditelný jak ze vzduchu, tak ze země. Musí být dobře viditelný ze země, je-li umístěn:

1. a) v pravidelných vzdálenostech, dostatečných k jasnému označení obvodu památkového střediska pod zvláštní ochranou,
2. b) na vchodech k ostatním nemovitým kulturním statkům pod zvláštní ochranou.

Identifikace osob

(1) Osoby, uvedené v článku 17 odstavci 2 pododstavcích b) a c) Úmluvy, mohou nosit na rukávě pásku, označenou poznávacím znakem, vydanou příslušnými úřady a opatřenou jejich razítkem.

(2) Tyto osoby mají zvláštní legitimaci, opatřenou poznávacím znakem. V této legitimaci je uvedeno alespoň jméno a příjmení, datum narození, titul nebo hodnost a funkce příslušné osoby. Legitimace je opatřena fotografií majitele a kromě toho buď jeho podpisem nebo otisky prstů, nebo obojím. Je též opatřena suchou pečetí příslušných úřadů.

(3) Každá z Vysokých smluvních stran vydá svůj vzor legitimace podle vzoru uvedeného v příloze k tomuto Prováděcímu řádu. Vysoké smluvní strany si sdělí navzájem, který vzor přijaly. Každá legitimace je vydána pokud možno alespoň ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno si ponechá mocnost, která ji vydala.

(4) Osobám výše uvedeným nemůže být bez zákonných důvodů ani odebrána legitimace, ani nemohou být zbaveny práva nosit na rukávě pásku.