Platné znění

Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání

vyhlášené znění

II.

II. Rekapitulace vyjádření účastníků řízení II.

  1. 12. Ústavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení a napadené vyhlášky Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a rovněž veřejnému ochránci práv.
  2. 13. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zastoupená předsedou Ing. M. Vlčkem, ve svém vyjádření ze dne 26. 4. 2010 podrobně popsala proceduru přijetí vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě se napadená ustanovení stala součástí zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. (blíže viz část IV nálezu). K obsahu vládního návrhu zákona nadto konstatovala, že v důvodové zprávě vláda výslovně uvedla, že předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Ze stejného přesvědčení vycházela při jeho projednávání i Poslanecká sněmovna. Je tak na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení.
  3. 14. Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. P. Sobotkou, ve svém vyjádření ze dne 28. 4. 2010 poté, co obsáhle rekapituloval argumentaci navrhovatelů obsaženou v posuzovaném návrhu, rovněž popsal proceduru příjímání předmětného vládního návrhu zákona Senátem (blíže viz část IV nálezu). K průběhu jeho projednávání dále uvedl, že jak ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak ve Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky a později i na plénu Senátu byl návrh zákona představen jako další novela reagující na povinnost České republiky transponovat příslušnou směrnici ES do našeho právního řádu. K povinnosti telekomunikačních operátorů, internetových providerů a dalších, kteří působí na úseku elektronických komunikací, uchovávat po dobu nejméně 6 měsíců lokalizační a provozní údaje bylo předkladatelem zdůrazněno, že „v žádném případě se nejedná o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovávají obsahy jednotlivých telefonátů nebo mailových zpráv, a protože jde i o služby internetu (...), uchovávají se pouze lokalizační a provozní údaje, tedy technická data“. Senát tuto skutečnost při projednávání návrhu předmětné novely zákona akceptoval a na základě doporučení výboru i Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky návrh zákona schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Je proto jen na Ústavním soudu, aby návrh na zrušení předmětných ustanovení zákona o elektronických komunikacích posoudil a s konečnou platností rozhodl.
  4. 15. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl svým vyjádřením ze dne 12. 4. 2010 sdělil, že po prostudování zaslaného návrhu se s předkládanými argumenty neztotožňuje, a proto nevstupuje do řízení o zrušení napadené vyhlášky před Ústavním soudem.

III. Upuštění od ústního jednání III.

  1. 16. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud si proto v souladu s tímto ustanovením vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Navrhovatelé i Senát Parlamentu České republiky souhlas vyslovili, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na výzvu ve lhůtě jí určené nijak nereagovala. Od ústního jednání tak mohlo být v posuzované věci upuštěno.

IV. Ústavní konformita procedury přijímání napadených ustanovení zákona a zákonné podmínky přijetí napadené vyhlášky IV.

  1. 17. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky ve smyslu § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud nejprve zkoumat, zda byl předmětný zákon přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem [k algoritmu přezkumu v řízení o kontrole norem viz bod 61 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. V případě podzákonných právních předpisů, konkrétně vyhlášek ministerstev, Ústavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou České republiky stanoveného oprávnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky), tj. zda nebyly vydány „ultra vires“.
  2. 18. Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, připojených příloh a dokumentů dostupných elektronickou cestou (usnesení a tisky dostupné v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu, na www.psp.cz a www.senat.cz) Ústavní soud zjistil následující: Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 se stala součástí zákona č. 127/2005 Sb. na základě zákona č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Návrh tohoto zákona předložila Poslanecké sněmovně vláda České republiky dne 16. 1. 2008, přičemž navrhla jeho projednávání tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Poslancům byl návrh rozeslán dne 18. 1. 2008 jako sněmovní tisk č. 398/0 - Novela zákona o elektronických komunikacích - EU. V prvém čtení, které proběhlo dne 30. 1. 2008 na 27. schůzi, Poslanecká sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh zákona byl následně přikázán k projednání hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru a výboru pro bezpečnost (usnesení č. 593). Příslušné výbory jej projednaly a jejich usnesení s pozměňovacími návrhy byla poslancům doručena jako tisky č. 398/1, 398/2 a 398/3. Pouze pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost se týkaly i napadeného ustanovení § 97 odst. 3 (třetí a páté věty). Na 28. schůzi Poslanecké sněmovny se ve dnech 20. 3. 2008 a 25. 3. 2008 konalo druhé čtení, návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, v jejímž průběhu byly k napadeným ustanovením (§ 97 odst. 3 věty třetí a pátá a § 97 odst. 4) podány pozměňovací návrhy i ze strany jednotlivých poslanců (pozměňovací návrhy Z. Bebarové-Rujbrové, K. Jacques a J. Klase). Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 398/4, který byl poslancům rozeslán dne 25. 3. 2008. Třetí čtení proběhlo dne 23. 4. 2008 na 30. schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhované pozměňovací návrhy k napadeným ustanovením § 97 odst. 3 a 4 přijaty nebyly. Návrh zákona byl ve znění dalších schválených pozměňovacích návrhů přijat (usnesení č. 736) poté, co s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, kdy z přítomných 176 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 89, proti 21, zdrželo se 66 (hlasování č. 44).
  3. 19. Předmětný návrh zákona byl Senátu Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 19. 5. 2008. Organizační výbor Senátu jej jako senátní tisk č. 247 určil k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Kromě toho návrh zákona projednala i Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Výbor na svém zasedání dne 28. 5. 2008 přijal usnesení č. 270, ve kterém doporučil Senátu návrh zákona schválit. Rovněž Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky doporučila Senátu návrh zákona schválit (usnesení č. 22 ze dne 4. 6. 2008). Senát návrh zákona projednal dne 5. 6. 2008 na své 14. schůzi (6. funkční období) a přijal k návrhu usnesení č. 402, kterým schválil návrh zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesení hlasovalo 38 senátorek a senátorů z 52 přítomných, proti 2, zdrželo se 12 (hlasování č. 29).
  4. 20. Zákon byl doručen dne 11. 6. 2008 k podepsání prezidentu republiky, který jej dne 25. 6. 2008 podepsal. Schválený zákon byl poté dne 30. 6. 2008 doručen k podpisu premiérovi. Zákon byl vyhlášen dne 4. 7. 2008 ve Sbírce zákonů v částce 78 pod č. 247/2008 Sb. s účinnosti od 1. 9. 2008.
  5. 21. Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, byla vydána Ministerstvem informatiky České republiky. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je založena čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky. Materiálně je však podmíněna existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi. V daném případě je tímto zmocněním právě napadené ustanovení § 97 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Vyhláška byla podepsána ministryní pro informatiku a řádně publikována v částce 169 pod č. 485/2005 Sbírky zákonů s účinností dnem jejího vyhlášení, tj. 15. 12. 2005.
  6. 22. Ústavní soud konstatuje, že jak zákon č. 247/2008 Sb., kterým byla do zákona č. 127/2005 Sb. vložena napadená ustanovení, tak napadená vyhláška č. 485/2005 Sb. byly přijaty Ústavou předvídaným způsobem.

V. Dikce napadených ustanovení zákona a napadené vyhlášky V.

  1. 23. Napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, znějí:

㤠97

Odkaz 㤠97

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.

  • 37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.“.
    1. 24. Napadená vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, zní:

    »485/2005 Sb.

    VYHLÁŠKA

    ze dne 7. prosince 2005

    o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání

    Ministerstvo informatiky ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 97 odst. 3 zákona:

    § 1

    Odkaz § 1

    Pro účely této vyhlášky se rozumí

    1. a) stanicí BTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě,
    2. b) stanicí StartBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při zahájení komunikace,
    3. c) stanicí StopBTS základnová stanice veřejné mobilní telefonní sítě, do které je účastník alokován při ukončení komunikace,
    4. d) číslem IMEI mezinárodní identifikátor mobilního telefonního přístroje,
    5. e) číslem MSISDN účastnické číslo ve veřejné mobilní telefonní síti,
    6. f) číslem IMSI mezinárodní identifikátor účastníka veřejné mobilní telefonní sítě,
    7. g) destinací určení sítě zahraničního operátora,
    8. h) identifikátorem URI jednotný identifikátor zdroje,
    9. i) kódem právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se rozumí pořadové číslo osvědčení v evidenci podnikatelů podle § 14 zákona.

    § 2

    Odkaz § 2

    Rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů

    (1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „provozovatel“) poskytuje orgánu oprávněnému k jejich vyžádání (dále jen „oprávněný orgán“) touto vyhláškou vymezené provozní a lokalizační údaje (dále jen „údaje“).

    (2) U sítí elektronických komunikací s přepojováním okruhů a pevným připojením se uchovávají

    1. a) údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného nebo identifikátoru telefonní karty pro použití ve veřejném telefonním automatu, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, případně stavu komunikace,
    2. b) údaje o všech veřejných telefonních automatech s uvedením jejich telefonního čísla, evidenčního čísla, geografické souřadnice a slovního popisu umístění.

    (3) U veřejných mobilních telefonních sítí elektronických komunikací se uchovávají

    1. a) údaje o uskutečněné komunikaci s uvedením typu komunikace, telefonního čísla účastníka volajícího a volaného, data a času zahájení komunikace, délky komunikace, čísla IMEI, čísla stanice StartBTS, popřípadě čísla stanice StopBTS, destinace a doplňkové informace,
    2. b) údaje o vzájemných vazbách mezi čísly MSISDN a čísly IMEI společně použitými v síti, identifikace stanice BTS a čísla IMEI, které zprostředkovaly volání bez SIM karty na číslo tísňového volání „112“, IP adresy terminálů, kterými bylo zprostředkováno odesílání zpráv SMS sítí Internet, datum a čas dobíjení kreditu u předplacených služeb, čísla dobíjecích kuponů k určitému telefonnímu číslu účastníka, telefonní číslo účastníka k určitému dobíjecímu kuponu,
    3. c) údaje o všech stanicích BTS s uvedením jejich čísla, geografické souřadnice, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění stanice BTS.

    (4) U sítí elektronických komunikací s přepojováním paketů se uchovávají údaje o uskutečněné komunikaci

    1. a) u služeb přístupu k síti s uvedením typu připojení, identifikátoru uživatelského účtu, identifikátoru zařízení uživatele služby, data a času zahájení připojení, data a času ukončení připojení, zájmových identifikátorů (například IP adresa, číslo portu), statusu události (například úspěch, neúspěch, řádné nebo mimořádné ukončení připojení), množství přenesených dat (v příchozím/v odchozím směru),
    2. b) u služeb přístupu ke schránkám elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, uživatelského účtu, identifikátoru zprávy na poštovním serveru, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,
    3. c) u služeb přenosu zpráv elektronické pošty s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru serveru elektronické pošty, data a času zahájení komunikace, adresy elektronické pošty odesílatele, adres elektronické pošty příjemců, identifikátoru protokolu elektronické pošty, množství přenesených dat, informace o použití zabezpečené komunikace,
    4. d) u serverových služeb s uvedením identifikátoru zájmového uživatelského zařízení, identifikátoru uživatelského účtu, data a času požadavku na službu, veškerých identifikátorů serveru (zejména IP adresa, úplné doménové jméno FQDN), požadovaných identifikátorů URI nebo typu služby, dodatečných parametrů identifikátorů URI nebo služby, použité služby, množství přenesených dat, metody a statusu požadavku na službu,
    5. e) u dalších služeb elektronických komunikací (zejména u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uvedením veškerých identifikátorů komunikujících stran, transportního protokolu, data a času zahájení komunikace, data a času ukončení komunikace, použité služby, množství přenesených dat.

    § 3

    Odkaz § 3

    Způsob předávání údajů

    (1) O poskytnutí uchovávaných údajů oprávněný orgán žádá provozovatele prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Provozovatel vyžádané údaje bezodkladně předává prostřednictvím svého určeného kontaktního pracoviště. Údaje podle § 2 odst. 3 písm. c) se předávají souhrnně pravidelně jednou měsíčně v aktuálním stavu k datu předání.

    (2) Komunikace mezi kontaktními pracovišti provozovatele a oprávněného orgánu probíhá přednostně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádosti i údaje se předávají přednostně v elektronické podobě datových souborů. Při komunikaci kontaktních pracovišť se používá jen obecně dostupných technologií a komunikačních protokolů tak, aby řešení nebylo vázáno na určitého výrobce či dodavatele.

    (3) Nelze-li použít pro komunikaci způsob umožňující dálkový přístup nebo bylo-li by použití takového způsobu neúčelné, lze předat žádost nebo vyžádané údaje v listinné podobě nebo v podobě datových souborů na přenosném médiu.

    (4) K prokázání autentičnosti žádosti a předávaných údajů se použije

    1. a) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb1); k vytváření podpisu a jeho ověření se použije formát kryptografického standardu s veřejným klíčem PKCS#7,
    2. b) průvodní dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací nebo pořadové číslo žádosti, název souboru, datum, čas a způsob předání a případně i kontrolní součet nebo standardní hash souboru (například SHA-1) a podpis oprávněné osoby,
    3. c) dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, nebo
    4. d) v případě žádostí nebo údajů již předaných v elektronické podobě za určité období, zpravidla jednoho týdne, u nichž nebyl použit jiný způsob prokázání autentičnosti, dopis v listinné podobě obsahující číslo jednací a podpis oprávněné osoby, který se zasílá dodatečně.

    (5) Údaje o komunikaci uskutečněné pod určitým identifikátorem za určité časové období provozovatel předává oprávněnému orgánu jako

    1. a) výpis komunikace z pevné linky, jde-li o údaje podle § 2 odst. 2 písm. a),
    2. b) výpis mobilní komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 3 písm. a),
    3. c) výpis datové komunikace, jde-li o údaje podle § 2 odst. 4.

    (6) Výpisy podle odstavce 5 se oprávněnému orgánu předávají ve strukturovaném textovém souboru, přednostně s kódováním podle znakové sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracovávají samostatně ke každému jednotlivému telefonnímu číslu nebo jinému identifikátoru uvedenému v žádosti. Názvy předávaných souborů mají strukturu podle jmenné konvence uvedené v příloze.

    (7) Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a má pevnou strukturu stanovenou pro daný druh sítě nebo služby nebo typu požadavku. Jednotlivé řádky se v souboru řadí chronologicky, pokud v žádosti není uveden jiný parametr řazení. Výpis podle odstavce 5 je ukončen na posledním řádku slovem „Konec“.

    (8) Na řádku se jednotlivé údaje oddělují středníkem (kód 0059 znakové sady) nebo tabulátorem (kód 0009 znakové sady), poslední údaj se ukončuje znakem CRLF (kód 0013 a 0010 znakové sady). Pokud některý z údajů není požadován nebo prokazatelně není z použité technologie zjistitelný, jeho místo ve struktuře se ponechá prázdné.

    (9) U údajů sestávajících z více hodnot se jednotlivé hodnoty oddělují znakem „|“ (kód 0166 znakové sady). Pokud je součástí předávaných údajů znak shodný s některým z výše uvedených oddělovačů nebo znak „\“ (kód 0092 znakové sady), předřadí se před něj znak „\“ (například „\;“, „\CR\LF“, „\\“).

    (10) V odůvodněných případech a se souhlasem oprávněného orgánu a provozovatele je možné použít formát, strukturu a název souboru odlišně od jejich vymezení v odstavcích 6 až 9.

    § 4

    Odkaz § 4

    Doba uchovávání údajů

    (1) Údaje se uchovávají po dobu 6 měsíců, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

    (2) Údaje uvedené v části 3 bodech 3.3.4.5 a 3.3.4.6 přílohy se uchovávají po dobu 3 měsíců.

    § 5

    Odkaz § 5

    Účinnost

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a části 3 přílohy, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2006.
    Ministryně:
    Ing. Bérová v. r.
  • 1) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů«

    • VI. Předběžná otázka VI.

    1. 25. Předně Ústavní soud musel zvážit návrh předložený navrhovateli, aby předložil Evropskému soudnímu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otázku stran (ne)platnosti Směrnice o data retention, neboť existuje významné riziko, že samotná Směrnice o data retention, jež byla napadenými ustanoveními a napadenou vyhláškou transponována do českého právního řádu, je v rozporu s právem ES. V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že i po přistoupení České republiky k EU (od 1. 5. 2004) zůstávají referenčním rámcem přezkumu Ústavního soudu normy ústavního pořádku České republiky, neboť úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), a to v obou jejích aspektech, tj. jak ochrana objektivního ústavního práva, tak subjektivních, tj. základních práv. Komunitární právo není součástí ústavního pořádku, a proto není Ústavní soud příslušný k tomu, aby toto právo vykládal. Přesto Ústavní soud nemůže zcela přehlížet dopad komunitárního práva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátního práva, a to v oblasti právní úpravy, jejíž vznik, působení a účel je bezprostředně navázán na komunitární právo [srov. k tomu nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) či sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Obsah samotné Směrnice o data retenion však ponechává České republice dostatečný prostor pro její ústavně konformní transpozici do domácího právního řádu, neboť její jednotlivá ustanovení v podstatě pouze vymezují povinnost data uchovávat. Při transpozici je třeba dodržet účel, který Směrnice stanoví, avšak při zákonné a podzákonné konkrétní úpravě ukládání údajů a nakládání s nimi včetně opatření bránících jejich zneužití je třeba dodržet ústavní standard, který vyplývá z českého ústavního pořádku tak, jak je interpretován českým Ústavním soudem. To proto, že konkrétní podoba transpozice - tj. napadená zákonná a podzákonná ustanovení - je projevem vůle českého zákonodárce, jež při dodržení účelu Směrnice mohla co do výběru prostředků variovat, avšak zároveň byl při tomto výběru zákonodárce vázán ústavním pořádkem.

    VII. Referenční hlediska pro posouzení návrhu VII.