Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

§ 24

Základní ustanovení

(1) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří jsou státními příslušníky členského státu, mohou v České republice vykonávat zdravotnické povolání jako usazené osoby nebo jako hostující osoby.

(2) Usazenou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí státní příslušník členského státu, který vykonává na území České republiky soustavně zdravotnické povolání nebo na tomto území za tímto účelem založí podnik nebo organizační složku. Způsobilost k výkonu zdravotnického povolání usazené osoby posuzuje na základě žádosti uznávací orgán.

(3) Hostující osobou se pro účely tohoto zákona rozumí státní příslušník členského státu, který je usazen na území jiného členského státu než České republiky a na území České republiky vykonává zdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně. Způsobilost k výkonu zdravotnického povolání hostující osoby se posuzuje podle zvláštního právního předpisu.¹³)

(4) Pro účely tohoto zákona se osobou usazenou a hostující rozumí rovněž osoba vykonávající zdravotnické povolání v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu.

(5) Členským státem původu se rozumí členský stát, ve kterém žadatel získal odbornou způsobilost pro výkon zdravotnického povolání, nebo členský stát, ve kterém uchazeč zdravotnické povolání vykonává nebo vykonával. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se členským státem původu rozumí členský stát, v němž zdravotnické povolání uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem.

§ 25

Uznávací orgán a jeho působnost

(1) Uznávacím orgánem pro posuzování způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta je ministerstvo.

(2) Ministerstvo poskytuje cizím státním příslušníkům informace týkající se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, o souvisejících právních a stavovských předpisech a o možnostech prohlubování znalosti českého jazyka.

§ 26

(1) Způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta má ten, kdo je

1. a) odborně způsobilý,
2. b) zdravotně způsobilý,
3. c) bezúhonný.

(2) Odborně způsobilý je v České republice státní příslušník členského státu, který získal formální kvalifikaci v některém členském státě. Formální kvalifikací se rozumí znalosti a dovednosti potvrzené diplomy, osvědčeními a jinými doklady získanými v rámci vzdělávání při přípravě na příslušné povolání, na základě kterých je považován v členském státě původu za odborně způsobilého. Tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady se považují za rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydaným v České republice. Ministerstvo vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s právem Evropských společenství¹⁴) seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci (dále jen „seznam“) udělovaných na území členských států, seznam institucí a orgánů, které je vydávají, jakož i doklady osvědčující nabytá práva. Nabytým právem se rozumí v souladu s právem Evropských společenství právo výkonu příslušného povolání v členském státě na základě formální kvalifikace nabyté v členském státě původu, přestože uvedená formální kvalifikace nesplňuje náležitosti co do obsahu nebo délky stanovené právními předpisy Evropského společenství, pokud žadatel doloží výkon příslušného povolání v délce 3 let během posledních 5 let.

(3) Specializovanou způsobilost v České republice má státní příslušník členského státu, který získal formální kvalifikaci pro příslušný obor specializace v některém členském státě. Tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci v oboru specializace se považují za rovnocenné dokladům o formální kvalifikaci vydaným v České republice. Ministerstvo vyhlásí ve Sbírce zákonů v souladu s právem Evropských společenství¹⁴) jejich seznam, včetně institucí a orgánů, které je vydávají, jakož i doklady osvědčující nabytá práva. Doklad o výkonu příslušného povolání v délce 3 let během posledních 5 let se pro osvědčení nabytých práv v oblasti specializované způsobilosti nevyžaduje.

(4) Ministerstvo uzná jako dostatečný důkaz formální kvalifikace podle odstavců 2 a 3 rovněž diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci i v případě, že neodpovídají názvům uvedeným v seznamu podle odstavců 2 a 3, pokud jsou opatřené osvědčením vydaným příslušným orgánem nebo subjektem členského státu. Toto osvědčení musí potvrzovat, že dotyčné diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci byly vydány po ukončení vzdělání a odborné přípravy, které jsou v souladu s právem Evropských společenství¹⁵) a jsou státy, které toto osvědčení vydaly, považovány za rovnocenné těm, jejichž názvy jsou uvedeny v seznamu.

(5) Pokud státní příslušník členského státu hodlá na území České republiky získat specializovanou způsobilost v souladu s právem Evropských společenství,¹⁶) ministerstvo po zhodnocení obsahu a délky specializačního vzdělání již získaného podle předložených diplomů, osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci, a s přihlédnutím k odborné praxi, dalšímu a celoživotnímu vzdělávání stanoví délku požadovaného dalšího vzdělávání a jeho obsah. Délku a obsah požadovaného dalšího vzdělávání stanoví ministerstvo do 120 dnů ode dne podání žádosti. Do této lhůty se nezapočítává doba stanovená ministerstvem pro doplnění žádosti.

(6) Diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci, jakož i absolvované školení a odborná praxe získané mimo členské státy ministerstvo přezkoumá způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem¹⁷) a rozhodne ve lhůtě do 90 dnů; při jejich uznávání přihlédne ke skutečnosti, zda byly již uznány v jiném členském státě.

§ 27

(1) Pokud zvláštní právní předpis stanoví jako kvalifikační předpoklad pro určitou činnost v oblasti farmacie délku praxe, je dokladem o splnění takové podmínky potvrzení vydané příslušným orgánem členského státu původu, které dokládá, že osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v členském státě původu nebo posledního pobytu.

(2) Specializovanou způsobilost v České republice podle § 11 odst. 1 písm. b) má státní příslušník členského státu, který vykonával činnost podle § 10 odst. 2 v členském státě v délce, která odpovídá doplňující odborné praxi podle příslušného vzdělávacího programu.

§ 28

Zdravotně způsobilý je ten, kdo předloží doklad o zdravotní způsobilosti požadovaný v členském státě původu. Doklad o zdravotní způsobilosti vydaný členským státem původu nesmí být při předložení starší 90 dnů. Nepožaduje-li členský stát původu doklad o zdravotní způsobilosti pro přístup k dotyčné činnosti nebo pro její výkon, dokládá se zdravotní způsobilost na základě potvrzení osvědčujícího splnění požadavků podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu.

§ 29

(1) Dokladem o bezúhonnosti je

1. a) osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu, které dokládá, že požadavky tohoto členského státu na bezúhonnost nebo dobrou pověst pro zahájení výkonu předmětné činnosti byly splněny, nebo
2. b) výpis ze zákonem stanovených rejstříků nebo, není-li k dispozici, rovnocenný doklad, vydaný příslušným orgánem členského státu původu, pokud tento členský stát nepožaduje doklad o bezúhonnosti nebo dobré pověsti u osob, které hodlají zahájit odbornou činnost.

Doklad o bezúhonnosti nesmí být při předložení starší 90 dnů od předložení žádosti.

(2) Vyjdou-li najevo závažné skutečnosti, ke kterým došlo mimo území České republiky před zahájením činnosti usazené osoby v České republice a které mohou ovlivnit přístup k výkonu odborné činnosti této osoby, musí o tom ministerstvo nebo Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora uvědomit členský stát původu. V takovém případě řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání přeruší a vyčká odpovědi dotázaného členského státu.

(3) V řízení se pokračuje ode dne přijetí odpovědi od dotázaného členského státu. V případě, že dotázaný členský stát do 90 dnů od odeslání žádosti neinformuje ministerstvo o přijatém opatření ve vztahu k osvědčení nebo dokladům, pozastavená lhůta pokračuje prvním dnem následujícím po uplynutí této 90denní lhůty.

§ 30

(1) Doklady podle § 26 až 29 mohou být předloženy i v kopii; musí být přeloženy do českého jazyka, s výjimkou dokladů vyhlášených sdělením ve Sbírce zákonů (§ 26 odst. 2). V případě pochybností je ministerstvo oprávněno požadovat přeložení těchto dokladů do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků.¹⁸)

(2) Pokud má ministerstvo odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladů předložených usazenou osobou, požádá příslušný orgán členského státu, ve kterém byly doklady vydány, o potvrzení jejich pravosti. Ministerstvo dále může požadovat potvrzení skutečnosti, že usazená osoba splňuje požadavky na vzdělání stanovené tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem.

(3) Ministerstvo je povinno zajistit, aby získané informace byly použity pouze k účelům, pro které byly získány.

(4) Řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání musí být skončeno nejpozději do 90 dnů po předložení veškerých dokladů.

(5) O uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání vydá ministerstvo rozhodnutí. Je-li osoba, které se rozhodnutí vydává, způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, obsahuje rozhodnutí i tuto skutečnost.

§ 31

Ověření znalosti českého jazyka

Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytném k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo.

§ 32

Použití právních předpisů České republiky

Činnost usazených nebo hostujících osob se řídí právními předpisy České republiky.

§ 33

Pro účely tohoto zákona se považuje za státního příslušníka členského státu i státní příslušník smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace. Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu nebo výkon zdravotnického povolání na území členského státu, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace, a výkon povolání na území těchto států.

§ 34

(1) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří získali odbornou nebo specializovanou způsobilost v oblasti poskytování zdravotní péče v cizině mimo členské státy, jsou odborně způsobilí vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky na základě úspěšného složení aprobační zkoušky, po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti a po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce; schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu zdravotnického povolání se ověřuje v průběhu výkonu aprobační zkoušky.

(2) Uchazeči o vykonání aprobační zkoušky musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštních právních předpisů¹⁹) (dále jen „nostrifikace“).

(3) Aprobační zkouška se koná před zkušební komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Zkušební komisi zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory nebo České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a lékařských a farmaceutických fakult. Na základě vykonané aprobační zkoušky vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky, a to nejdéle do 30 dnů ode dne konání aprobační zkoušky.

(4) Aprobační zkoušku lze opakovat nejvýše dvakrát.

(5) Pokud osobám uvedeným v odstavci 1 uzná jejich odbornou nebo specializovanou způsobilost kterýkoli z členských států a tyto osoby doloží odbornou praxi v příslušném oboru v kterémkoli členském státě, musí vzít ministerstvo tyto okolnosti při rozhodování v úvahu. V těchto případech může ministerstvo od vykonání aprobační zkoušky upustit. Od konání aprobační zkoušky se upustí vždy, pokud byla odborná nebo specializovaná způsobilost získána v členském státě. V případě, kdy se nevyžaduje vykonání aprobační zkoušky, musí ministerstvo vydat rozhodnutí do 90 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Ministerstvo vede evidenci uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách.

§ 35

Absolventi akreditovaných zdravotnických magisterských studijních programů všeobecné lékařství, stomatologie, zubní lékařství nebo farmacie v České republice s jiným vyučovacím jazykem než českým jsou odborně způsobilí k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce; toto ověření probíhá pohovorem v průběhu aprobační zkoušky. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce se vyžaduje v rozsahu nezbytném k výkonu zdravotnického povolání. Na základě ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky. Je-li osoba, které se rozhodnutí vydává, způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, obsahuje rozhodnutí i tuto skutečnost.

§ 36

Ministerstvo vydá povolení k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky na dobu určitou s vymezením činností, které lze v rámci tohoto povolení vykonávat, cizím státním příslušníkům nebo občanům České republiky, kteří získali odbornou nebo specializovanou způsobilost v cizině a jsou do České republiky zváni

1. a) k předávání odborných a praktických zkušeností, nebo
2. b) z důvodu provedení jednorázových lékařských výkonů v rámci vyžádaného konzilia, nebo
3. c) nabývat odborné a praktické zkušenosti a dovednosti formou stáží a výměnných praxí, pokud jsou držiteli nostrifikace vzdělání a prokáží schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce v rozsahu požadavků nutných pro výkon jejich odborné činnosti, kterou ověřuje ministerstvo. Absolvovaná stáž nebo praxe započatá bez předchozího složení aprobační zkoušky však po jejím ukončení neopravňuje k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.

§ 37

Ministerstvo vydá prováděcí právní předpisy k provedení § 2 písm. c), § 3 odst. 2, § 21 odst. 1 a § 34 odst. 3.

§ 38

Účast členů na jednáních akreditačních, atestačních a aprobačních komisí zřizovaných ministerstvem je jiným úkonem v obecném zájmu,²⁰) při němž náleží členům komise náhrada mzdy. Členům komise, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na jednání komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti.²¹) Členům komise náleží i náhrada jízdních výdajů v prokázané výši.

§ 39

(1) Ministerstvo, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora jsou povinny informovat členský stát, v němž hodlá fyzická osoba vykonávat zdravotnické povolání, o trestním, správním nebo disciplinárním postihu této osoby v České republice, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání.

(2) V případě žádosti příslušného orgánu členského státu o poskytnutí informace o trestním, správním nebo disciplinárním postihu fyzické osoby v České republice jsou ministerstvo, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora povinny poskytnout požadované informace ve lhůtě 3 měsíců od doručení žádosti.

§ 40

Tento zákon se vztahuje i na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty, kteří vykonávají zdravotnické povolání v působnosti jiných resortů než ministerstva, s tím, že zvláštní právní předpis může stanovit další podmínky výkonu zdravotnického povolání.

§ 41

Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,²²) s výjimkou lhůt stanovených v § 17 odst. 2, § 26 odst. 6, § 30 odst. 4, § 34 odst. 5, § 35 a § 44 odst. 8.

§ 42

Ministerstvo vydá na základě žádosti lékařům, zubním lékařům a farmaceutům, kteří hodlají vykonávat své povolání v cizině a získali v České republice odbornou způsobilost nebo specializovanou způsobilost podle dosavadních právních předpisů, osvědčení potvrzující, že dosažená odborná nebo specializovaná způsobilost odpovídá odborné nebo specializované způsobilosti podle tohoto zákona. Ministerstvo též vydá zdravotnickým pracovníkům uvedeným ve větě první osvědčení potvrzující délku odborné praxe nebo výkonu zdravotnického povolání.

§ 43

Do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost ustanovení § 34 odst. 1 až 4 platí pro státní příslušníky členských států Evropské unie obdobně.

§ 44

(1) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základních oborech anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie, otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, urologie nebo hygiena a epidemiologie, získávají specializovanou způsobilost v obdobných oborech specializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem příslušného specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru radiodiagnostika, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiační onkologie, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru interní lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bez doplnění odborné praxe podle věty prvé až páté získávají specializovanou způsobilost ti, kteří získali osvědčení České lékařské komory k výkonu soukromé lékařské praxe a nejméně 5 z posledních 6 let nepřetržitě vykonávali zdravotnické povolání lékaře.

(2) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru všeobecné lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru praktické lékařství pro dospělé stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru praktické lékařství pro děti a dorost stanoveném v příloze k tomuto zákonu, pokud v oboru pediatrie pracují déle než 3 roky, z toho alespoň 1 rok v primární péči.

(3) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základních oborech anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, neurologie, oftalmologie, ortopedie, otorinolaryngologie, patologická anatomie, psychiatrie, všeobecné lékařství nebo urologie, získávají specializovanou způsobilost v obdobných oborech specializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru pediatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru radiodiagnostika, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru radioterapie, získávají specializovanou způsobilost v oboru radiační onkologie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci II. stupně v základním oboru interní lékařství, získávají specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu.

(4) Lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali

1. a) specializaci v nástavbovém oboru, získávají specializovanou způsobilost v obdobném oboru specializačního vzdělávání stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
2. b) specializaci v nástavbovém oboru audiologie nebo foniatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru audiologie a foniatrie stanoveném v příloze k tomuto zákonu, pokud si doplní chybějící část odborné praxe stanovené vzdělávacím programem tohoto specializačního oboru do 5 let od účinnosti tohoto zákona,
3. c) specializaci v nástavbovém oboru dětská psychiatrie, získávají specializovanou způsobilost v oboru dětská a dorostová psychiatrie stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
4. d) specializaci v nástavbovém oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, získávají specializovanou způsobilost v oboru rehabilitační a fyzikální medicína stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
5. e) specializaci v nástavbovém oboru hygiena všeobecná a komunální, získávají specializovanou způsobilost v oboru hygiena obecná a komunální stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
6. f) specializaci v nástavbovém oboru hygiena výživy a předmětů běžného užívání, získávají specializovanou způsobilost v oboru hygiena výživy stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
7. g) specializaci v nástavbovém oboru hygiena práce a nemocí z povolání, získávají specializovanou způsobilost v oboru pracovní lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
8. h) specializaci v nástavbovém oboru léčení alkoholismu a jiných toxikománií, získávají specializovanou způsobilost v oboru návykové nemoci stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
9. i) specializaci v nástavbovém oboru plicní chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru hrudní chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
10. j) specializaci v nástavbovém oboru přenosné nemoci, získávají specializovanou způsobilost v oboru infekční lékařství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
11. k) specializaci v nástavbovém oboru traumatologie, získávají specializovanou způsobilost v oboru úrazová chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
12. l) specializaci v nástavbovém oboru stomatologická chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu.

(5) Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci I. stupně v základním oboru stomatologie a absolvovali odbornou praxi ve zdravotnickém zařízení v minimální délce 36 měsíců, získávají způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře [§ 7 odst. 3 písm. b)]. Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci v nástavbovém oboru čelistní ortopedie, získávají specializovanou způsobilost v oboru ortodoncie stanoveném v příloze k tomuto zákonu. Zubní lékaři, kteří podle dosavadních právních předpisů získali specializaci v nástavbovém oboru stomatologická chirurgie, získávají specializovanou způsobilost v oboru orální a maxilofaciální chirurgie stanoveném v příloze k tomuto zákonu.

(6) Způsobilost dentisty získaná podle dřívějších právních předpisů²³) zůstává nedotčena. Za výkon povolání dentisty se považuje činnost preventivní, konzervační a protetické ošetření chrupu, jednoduchá extrakce zubů a kořenů a ošetření chronických zánětů dásní. K výkonu ostatních činností, k nimž je způsobilý zubní lékař podle tohoto zákona, není dentista oprávněn.

(7) Farmaceuti, kteří podle dosavadních právních předpisů získali

1. a) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická technologie nebo klinická farmacie, získávají specializovanou způsobilost v obdobném specializačním oboru stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
2. b) specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru veřejné lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
3. c) specializaci I. nebo II. stupně v základním oboru farmaceutická analytika, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
4. d) specializaci II. stupně v základním oboru lékárenství, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
5. e) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická technologie a v nástavbovém oboru léčivé rostliny nebo organopreparáty a mikrobiologické a imunobiologické přípravky nebo radioaktivní přípravky nebo technologie lékových forem nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru farmaceutická technologie stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
6. f) specializaci I. stupně v základním oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru biochemická a toxikologická analytika nebo biologické a mikrobiologické kontrolní metody nebo farmakologie a toxikologie léčiv nebo radioaktivní přípravky, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru klinická farmacie stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
7. g) specializaci I. stupně v základním oboru klinická farmacie a v nástavbovém oboru organizace a řízení farmacie nebo specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství a v nástavbovém oboru farmakologie a toxikologie léčiv nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru nemocniční lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
8. h) specializaci I. stupně v základním oboru lékárenství a v nástavbovém oboru galenická farmacie nebo laboratorní diagnostika nebo léčivé rostliny nebo veterinární farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru veřejné lékárenství stanoveném v příloze k tomuto zákonu,
9. i) specializaci I. stupně v základním oboru farmaceutická analytika a v nástavbovém oboru biochemická a toxikologická analytika nebo biochemická mikrobiologická kontrolní metoda nebo organizace a řízení farmacie, získávají specializovanou způsobilost ve specializačním oboru laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví stanoveném v příloze k tomuto zákonu.

(8) V případě pochybností, zda lékař, zubní lékař nebo farmaceut splňuje podmínky pro získání specializované způsobilosti ve specializačním oboru stanoveném v příloze k tomuto zákonu, rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.

(9) Zdravotničtí pracovníci zařazení ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle dosavadních právních předpisů ji mohou ukončit buď podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 30. června 2005, nebo podle tohoto zákona.

(10) Zdravotnickým pracovníkům zařazeným ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do specializační přípravy podle dosavadních právních předpisů se započte absolvovaná část specializační přípravy do specializačního vzdělávání podle tohoto zákona.

(11) Vzdělávací zařízení zabezpečující specializační přípravu podle dosavadních právních předpisů se považují za akreditovaná zařízení podle tohoto zákona, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Do doby zveřejnění vzdělávacích programů jednotlivých oborů specializačního vzdělávání stanovených v příloze k tomuto zákonu se uskutečňuje specializační vzdělávání podle dosavadních specializačních náplní.

(13) Index, do kterého se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaznamenávaly zdravotnickým pracovníkům údaje o specializační přípravě a jiných vzdělávacích akcích, může být používán i nadále jako průkaz odbornosti. O vydání nového průkazu odbornosti podle tohoto zákona mohou zdravotničtí pracovníci požádat ministerstvo, pokud v dosavadním indexu není místo pro další záznamy.

(14) Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni předložit doklad o zdravotní způsobilosti a o bezúhonnosti svému zaměstnavateli, jde-li o zaměstnance, nebo správnímu úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,³) a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 45