Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření, kterou se provádí zákon o technické normalizaci

§ 1

účinné od 1. 7. 1964Metody a formy normalizační činnosti

účinné od 1. 7. 1964(1) V normalizační činnosti se používá zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964a) unifikace, kterou se vytváří jednotný výrobek (součást, díl, skupina, stroj, výrobní celek, materiál apod.) nebo způsob práce (pracovní postup, zkušební metoda apod.) tak, aby pro danou společenskou potřebu (z hlediska rozměrů, funkčních vlastností, dosažených výsledků apod.) byly jednotlivé výrobky či pracovní způsoby navzájem zaměnitelné,
2. účinné od 1. 7. 1964b) typizace, kterou se vybírá nebo vytváří hospodárný počet typů některého výrobku nebo některé činnosti, postačující ke krytí převážné části potřeby národního hospodářství,
3. účinné od 1. 7. 1964c) specifikace, kterou se zejména stanoví vlastnosti, provedení nebo uspořádání předmětů (surovin, materiálů, výrobků, zařízení) nebo způsoby práce (pracovní postupy, zkušební metody a jiné činnosti), popřípadě i stanoví opatření potřebná ke zjištění, zda stanovené požadavky jsou splněny.

účinné od 1. 7. 1964(2) Výsledky unifikace a typizace se uplatňují prostřednictvím technických norem, typových projektových řešení nebo prostřednictvím výrobních a jiných technických podkladů.

§ 2

účinné od 1. 7. 1964Nositelem normalizačního úkolu je orgán (organizace), jemuž bylo v plánu technické normalizace uloženo provedení normalizačního úkolu.

§ 3

účinné od 1. 7. 1964Zpracovatelem normalizačního úkolu je organizace, která byla nositelem úkolu pověřena řešením normalizačního úkolu.

§ 4

účinné od 1. 7. 1964(1) Účastníky řešení normalizačního úkolu jsou orgány a organizace, které předmět normalizačního úkolu vyrábějí, distribuují, používají, zkoušejí, kontrolují nebo podle něho postupují při výrobě nebo při jiné činnosti.

účinné od 1. 7. 1964(2) Řešení normalizačních úkolů a projednávání jejich výsledků se zejména účastní:

1. účinné od 1. 7. 1964a) orgány a organizace, které se převážnou měrou podílejí na výrobě, zkoušení, odběru, spotřebě nebo používání předmětu normalizačního úkolu a které se zabývají výzkumem, vývojem nebo přípravou výroby, jako například výzkumné, projektové a konstrukční organizace (dále jen „hlavní účastníci“). Hlavními účastníky jsou také organizace pověřené řízením technické normalizace v určených oborech (dále jen „pověřené organizace“), podniky zahraničního obchodu, orgány péče o jakost výrobků a orgány tvorby cen,
2. účinné od 1. 7. 1964b) orgány a organizace, jejichž posudky, vyjádření a rozhodnutí o předmětu normalizačního úkolu jsou podle příslušných právních předpisů pro ostatní organizace závazné (dále jen „neopomenutelní účastníci“). K neopomenutelným účastníkům například patří orgány dozoru nad bezpečností při práci ROH, orgány hygienické, protiepidemické a veterinární služby, orgány požární ochrany, orgány státního odborného technického dozoru.

§ 5

účinné od 1. 7. 1964(1) Předmětem technických norem jsou zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964a) suroviny, materiály, polotovary, stavby, zařízení a výrobky hromadné, sériové nebo opakované kusové výroby, jejich části, konstrukční prvky, jejich parametry, tvary, rozměry, jakost, provedení, příslušenství, fyzikální, chemické, biologické a jiné vlastnosti,
2. účinné od 1. 7. 1964b) opakující se technické činnosti, zejména:
   1. účinné od 1. 7. 19641. zacházení s výrobky a surovinami, jejich zkoušení, balení, uskladňování, doprava, označování, technická stránka prověřování plnění dodávek, užívání, údržba a obsluha,
   2. účinné od 1. 7. 19642. technologické postupy a technické práce,
   3. účinné od 1. 7. 19643. opatření pro ochranu věcí,

1. účinné od 1. 7. 1964c) všeobecné technické věci, jako názvy, pojmy, veličiny, jednotky, značky, výkresy, třídění, metody výpočtů, řady vyvolených čísel, závity a lícování.

účinné od 1. 7. 1964(2) Předmětem technických norem jsou i opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která jsou součástí předmětu normalizačního úkolu, jimiž mají být aplikovány obecné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, nebo jimiž se z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravují pracovní postupy nebo zacházení s výrobky, pro něž nebyl vydán jiný právní předpis, nebo není účelné jej vydávat.

§ 6

účinné od 1. 7. 1964(1) Stupeň technické normy, jíž se má upravit předmět řešení normalizačního úkolu, se stanoví podle důležitosti předmětu, popřípadě podle okruhu jeho uživatelů a uvádí se zpravidla již v plánu technické normalizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státními normami se upravují výrobky, činnosti a všeobecné technické věci, které mají zvláštní důležitost pro národní hospodářství nebo které jsou vyráběny, vykonávány nebo používány ve více oborech.

účinné od 1. 7. 1964(3) Oborovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci určeného oboru, které není účelné upravit státními normami a které nelze upravit podnikovými normami.

účinné od 1. 7. 1964(4) Podnikovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci, které jsou vyráběny a používány, vykonávány nebo jen používány v rámci podniku, popřípadě výrobní hospodářské jednotky, nebo které jsou vyráběny pro omezený okruh odběratelů.

účinné od 1. 7. 1964(5) Technické normy oborové a podnikové mohou obsahovat výběr ustanovení norem vyššího stupně, popřípadě i podrobnější úpravu předmětu norem vyššího stupně; nesmějí však být s nimi v rozporu.

účinné od 1. 7. 1964(6) Mezinárodní normalizační doporučení se zavádějí státními nebo oborovými normami.

§ 7

účinné od 1. 7. 1964(1) V souladu s určenými koncepcemi rozvoje a potřebami národního hospodářství a v souladu s mezinárodní normalizační činností se provádí technická normalizace podle plánu. Pro sestavování plánu technické normalizace platí metodické pokyny.

účinné od 1. 7. 1964(2) Do plánu technické normalizace jsou zařazovány jen řádně odůvodněné úkoly.

§ 8

účinné od 1. 7. 1964(1) Zpracovatel pověří řešením normalizačního úkolu pracovníky, kteří svou odborností zaručují úplnost a správnost řešení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při řešení normalizačního úkolu zpracovatel vychází zejména z výsledků vědeckovýzkumných a vývojových prací, ze zkušeností výroby, z požadavků spotřebitelů a z rozboru národohospodářských účinků, jež je možno očekávat z jednotlivých způsobů (variant) řešení normalizačního úkolu. Přitom se zpracovatel opírá o mezinárodní doporučení, zahraniční normy a technickou literaturu.

§ 9

účinné od 1. 7. 1964(1) U důležitých a složitých úkolů zpracovatel vypracuje a odůvodní zásady technickoekonomického řešení normalizačního úkolu (dále jen „zásady řešení“).

účinné od 1. 7. 1964(2) Zásady řešení obsahují způsob řešení normalizačního úkolu, popřípadě různé alternativy řešení, opatření, která budou nutná k ověření jejich správnosti nebo k jejich zavedení, dodržování a využívání, předběžné ekonomické zhodnocení jednotlivých řešení a údaj, s kým bude návrh normy projednán, kdo předmět normalizačního úkolu vyrábí a kdo je jeho odběratelem a jak budou s návrhem seznámeni pracovníci, jde-li o řešení dotýkající se širokého okruhu pracovníků.

§ 10

účinné od 1. 7. 1964(1) Zásady řešení projedná zpracovatel zejména s hlavními a neopomenutelnými účastníky a s nositelem úkolu. Řeší-li se normalizační úkol státní normou nebo oborovou normou, jejíž předložení si vyhradil Úřad pro normalizaci a měření (dále jen „Úřad“), zpracovatel projedná zásady řešení i s Úřadem. K zásadám řešení připojí zpracovatel seznam účastníků, s nimiž zásady projedná. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

účinné od 1. 7. 1964(2) Účastníci, jimž byly zásady řešení zaslány, jsou povinni ve stanovené lhůtě sdělit zpracovateli, zda s navrhovaným řešením souhlasí a jaká opatření bude nutno vykonat, aby uvažované řešení mohlo být zavedeno, dodržováno a využíváno. Nesouhlasí-li účastníci s uvažovaným řešením nebo opatřením, uvedou s příslušným odůvodněním, jaká opatření navrhují.

účinné od 1. 7. 1964(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se nevztahují na ústřední orgány, jestliže zásady řešení jsou současně projednávány s organizacemi jim podřízenými. Má-li zpracovatel v těchto případech zvláštní důvody, aby se k zásadám řešení vyjádřil i ústřední orgán, uvede je v průvodním dopise. Odůvodněné žádosti je ústřední orgán povinen vyhovět.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nemůže-li se účastník vyjádřit k zásadám řešení ve stanovené lhůtě, oznámí to v této lhůtě zpracovateli s uvedením důvodů a lhůty, ve které se k zásadám řešení vyjádří. Tato lhůta spolu s lhůtou uvedenou v odstavci 1 nemá překročit dva měsíce ode dne doručení zásad.

§ 11

účinné od 1. 7. 1964Při vypracování návrhu státní normy postupuje zpracovatel podle zásad uvedených v § 8. Předcházelo-li vypracování návrhu státní normy vypracování zásad řešení, zhodnotí zpracovatel připomínky došlé k zásadám řešení a podle výsledků tohoto zhodnocení vypracuje návrh státní normy. Současně vypracuje návrh opatření na zavedení, dodržování a využívání státní normy (dále jen „návrh opatření“) a odůvodnění.

§ 12

účinné od 1. 7. 1964(1) Do návrhu opatření se zařazují technická, organizační a hospodářská opatření, která musí učinit účastníci, aby státní norma mohla být zavedena, dodržována a využívána ode dne, kdy nabude účinnosti, dále opatření k vyřazení výrobků z výroby nebo používání včetně opatření na zpracování, používání nebo spotřebování dosud vyráběných výrobků, které neodpovídají požadavkům navrhované státní normy. Vytvářejí-li se vypracováním návrhu státní normy předpoklady pro účelnou společenskou dělbu práce, například pro specializaci nebo zhromadnění výroby, zařadí se také tento úkol do návrhu opatření. Do návrhu opatření se zařazují i opatření pro popularizaci navrhované státní normy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podle stavu prací na řešení normalizačního úkolu, vypracování, projednávání, schválení a vyhlášení státní normy se opatření uvedená v předchozím odstavci zajišťují v příslušném plánu.

§ 13

účinné od 1. 7. 1964V odůvodnění prokazuje zpracovatel, že řešení obsažené v návrhu státní normy je za současného stavu nejvýhodnější pro národní hospodářství, popřípadě vysvětlí, proč nemohl přihlédnout k připomínkám uplatněným k zásadám řešení. Zpracovavatel v odůvodnění uvede též rozbor národohospodářských účinků, jež lze očekávat z jednotlivých způsobů řešení normalizačního úkolu, popřípadě i vliv řešení na ukazatele plánu a na soustavu cen.

§ 14

účinné od 1. 7. 1964(1) Vypracovaný návrh státní normy, návrh opatření a odůvodnění zašle zpracovateli k vyjádření hlavním a neopomenutelným účastníkům, nositeli úkolu, Úřadu a účastníkům uvedeným v zásadách řešení. K návrhu státní normy připojí zpracovatel seznam účastníků, jimž byl návrh normy zaslán. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

účinné od 1. 7. 1964(2) Je-li obsah návrhu státní normy v rozporu s platným právním předpisem, zašle zpracovatel návrh státní normy orgánu, který právní předpis vydal nebo který je odpovědný za jeho provedení, a navrhne, jak je třeba rozpor odstranit.

§ 15

účinné od 1. 7. 1964(1) Účastníci, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření, jsou povinni sdělit ve stanovené lhůtě zpracovateli své připomínky nebo souhlas s návrhem.

účinné od 1. 7. 1964(2) Připomínky musí být jasně formulovány, navrhované změny a doplňky musí být odůvodněny. V připomínkách uvedou účastníci také, jaké výhody nebo nevýhody budou spojeny se zavedením státní normy, zda souhlasí s návrhem opatření nebo jej navrhují doplnit o další nezbytná opatření v národním hospodářství, popřípadě zda navrhovaná opatření jsou zajištěna plánem nebo jakým způsobem je zajistí.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ustanovení § 10 odstavec 3 a 4 platí obdobně i pro připomínkové řízení o návrhu státní normy.

§ 16

účinné od 1. 7. 1964(1) Došlé připomínky zpracovatel projedná s účastníky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podle přijatých připomínek upraví zpracovatel znění návrhu; odmítnutí došlých připomínek je třeba odůvodnit. O průběhu porady sepíše zpracovatel zápis, který zašle účastníkům, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nepodaří-li se dosáhnout dohody o sporné otázce vzniklé mezi zpracovatelem a neopomenutelným účastníkem, vypracuje zpracovatel návrh státní normy nebo jeho příslušné části v obou alternativách.

§ 17

účinné od 1. 7. 1964(1) K závěrům, k nimž došlo při projednání návrhu státní normy a návrhu opatření, vyžádá si zpracovatel od účastníků konečné vyjádření. Nositele úkolu a Úřad o tom zpracovatel informuje.

účinné od 1. 7. 1964(2) Je-li předmětem návrhu státní normy nový nebo s dosavadními výrobky neporovnatelný výrobek nebo výrobek sice porovnatelný, avšak při jehož výrobě dojde zavedením navrhované státní normy ke snížení nebo zvýšení výrobních nákladů, předá zpracovatel, pokud tak neučinil dříve, jedno vyhotovení návrhu též orgánu (útvaru) pověřenému tvorbou cen.

§ 18

účinné od 1. 7. 1964(1) Souhlasí-li účastníci s konečným zněním návrhu státní normy a s návrhem opatření, sdělí to zpracovateli. Nesouhlasí-li, uvedou důvody.

účinné od 1. 7. 1964(2) Konečné vyjádření musí být podepsáno vedoucím organizace nebo jeho zástupcem a musí být zpracovateli zasláno nejpozději do 2 týdnů ode dne doručení návrhu státní normy nebo závěrů z jeho projednávání.

§ 19

účinné od 1. 7. 1964(1) Jestliže vzniknou při projednávání připomínek k návrhu státní normy nebo k návrhu opatření, která byla nebo mají být zařazena do návrhu opatření, sporné otázky a nepodaří-li se je odstranit ani za spolupráce pověřené organizace a ani jednáním mezi vedoucími organizací zúčastněných na jednotlivých sporných otázkách, předloží zpracovatel návrh státní normy se spornými otázkami nadřízenému ústřednímu orgánu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ústřední orgán rozhodne o sporné otázce, je-li sporná mezi organizacemi jemu podřízenými, jinak spornou otázku projedná s ústředními orgány nadřízenými organizacím, mezi nimiž sporná otázka vznikla. Nedojde-li k dohodě ani při tomto jednání, předá ústřední orgán návrh státní normy Úřadu s návrhem, jak je třeba rozhodnout o sporných otázkách.

účinné od 1. 7. 1964(3) Spornou otázku musí orgány a organizace na jednotlivých stupních řízení projednat a rozhodnout do dvou měsíců ode dne, kdy jim sporná otázka byla předložena.

§ 20

účinné od 1. 7. 1964Závěrečná zpráva

účinné od 1. 7. 1964K návrhu státní normy vypracuje zpracovatel závěrečnou zprávu, která obsahuje zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964a) číslo úkolu podle příslušného plánu technické normalizace a jeho název,
2. účinné od 1. 7. 1964b) společenský přínos státní normy,
3. účinné od 1. 7. 1964c) porovnání se světovou úrovní, zejména s mezinárodními normalizačními doporučeními. Nedosahuje-li se předloženým návrhem úrovně obsažené v porovnávaných dokumentech, uvedou se ve zprávě důvody, proč nelze této úrovně dosáhnout,
4. účinné od 1. 7. 1964d) nedostatky návrhu státní normy, nedořešené problémy a výhledy normalizace v budoucnosti,
5. účinné od 1. 7. 1964e) stručné údaje o průběhu řízení, zejména s kým byl návrh státní normy projednán, kdo je výrobcem předmětu normy a kdo je jeho odběratelem, přehled sporných otázek s návrhem na způsob jejich řešení a rozpory s právními předpisy, které dosud nebylo možno odstranit,
6. účinné od 1. 7. 1964f) návrh počátku účinnosti navrhované normy.

§ 21

účinné od 1. 7. 1964(1) Návrh státní normy a návrh opatření upravený podle připomínek (§ 16 odst. 2 a 3) a vypracovanou závěrečnou zprávu předloží zpracovatel s vyjádřením pověřené organizace Úřadu a informuje o tom nositele úkolu kopií průvodního dopisu s návrhem státní normy a s návrhem opatření.

účinné od 1. 7. 1964(2) Mimo případ uvedený v § 19 odst. 1 předkládá zpracovatel prostřednictvím nositele úkolu návrh státní normy Úřadu, jestliže si to nositel úkolu vyhradil nebo jestliže k zavedení státní normy je třeba učinit opatření, o nichž může rozhodnout jen ústřední orgán.

účinné od 1. 7. 1964(3) Návrh státní normy, návrh opatření a závěrečnou zprávu předkládá zpracovatel ve 3 vyhotoveních. K návrhu připojí potřebné podklady (například zápis z komise, vyobrazení, výkresy, schemata, zkušební protokoly), patřící k návrhu státní normy.

účinné od 1. 7. 1964(4) Průvodní dopis, jedno vyhotovení návrhu státní normy a návrhu opatření musí být podepsány vedoucím organizace, která je zpracovatelem, nebo jeho zástupcem.

§ 22

účinné od 1. 7. 1964(1) Úřad nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu návrh státní normy došel, přešetří, zda návrh vyhovuje požadavkům národního hospodářství, zda návrhem byl vyřešen celý plánovaný normalizační úkol a zda návrh normy, návrh opatření a připomínky byly projednány předepsaným způsobem (§ 14 až 19). Podle výsledků tohoto šetření rozhodne Úřad o přijetí návrhu do schvalovacího řízení nebo o jeho vrácení. Přijetí návrhu státní normy do schvalovacího řízení oznámí Úřad nositeli úkolu, zpracovateli a pověřené organizaci.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nevyhovuje-li návrh státní normy nebo návrh opatření požadavkům uvedeným v odstavci 1 nebo některému z nich, vrátí Úřad v uvedené měsíční lhůtě návrh státní normy zpracovateli s odůvodněním, proč návrh vrací, a s pokyny, jak nedostatky odstranit. O vrácení návrhu státní normy informuje Úřad nositele úkolu.

§ 23

účinné od 1. 7. 1964Schválení návrhu

účinné od 1. 7. 1964(1) Vyhovuje-li návrh státní normy požadavkům uvedeným v § 22 odst. 1, Úřad rozhodne o případných sporných otázkách a návrh státní normy schválí. O sporných otázkách rozhodne Úřad po předchozím projednání se zúčastněnými ústředními orgány a jde-li o otázku vyhrazenou zvláštními předpisy pravomoci jiného orgánu (organizace) (§ 4 odst. 2 písm. b) jen v dohodě s tímto orgánem (organizací).

účinné od 1. 7. 1964(2) Schválení státní normy oznámí Úřad nositeli úkolu, pověřené organizaci, jejímž prostřednictvím nebo s jejímž vyjádřením byl mu návrh státní normy předložen, a zpracovateli. Rozhodnutí o sporných otázkách zašle Úřad i účastníkům, jichž se rozhodnutí týká.

účinné od 1. 7. 1964(3) V případě, že při vypracování návrhu státní normy byl použit vynález, jehož využití patří státu, nebo zlepšovací návrh, oznámí to Úřad s uvedením dne, kdy návrh státní normy byl schválen, ústřednímu orgánu, do jehož působnosti vynález nebo zlepšovací návrh patří.

§ 24

účinné od 1. 7. 1964Stanovení účinnosti státní normy

účinné od 1. 7. 1964(1) Při schválení normy rozhodne Úřad o počátku účinnosti státní normy. Nelze-li stanovit počátek účinnosti státní normy na tentýž den pro všechny její uživatele, stanoví jej Úřad pro každou skupinu uživatelů zvlášť. Přitom vychází z projednaného návrhu opatření, jímž je zajišťováno zavedení, dodržování a využívání státní normy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Počátek účinnosti státní normy se stanoví na den po vyhlášení normy, v naléhavých případech na den jejího vyhlášení.

§ 25

účinné od 1. 7. 1964Vyhlášení státní normy

účinné od 1. 7. 1964Schválenou státní normu vyhlásí Úřad ve svém Věstníku. Ve vyhlášce uvede:

1. účinné od 1. 7. 1964a) číslo a název státní normy a datum jejího schválení,
2. účinné od 1. 7. 1964b) den, od kterého státní norma nabývá účinnosti,
3. účinné od 1. 7. 1964c) číslo a datum schválení normy, kterou vyhlašovaná státní norma zrušuje nebo mění.

§ 26

účinné od 1. 7. 1964Vydávání státních norem

účinné od 1. 7. 1964Státní normy vydává Vydavatelství Úřadu.*)

§ 27

účinné od 1. 7. 1964Pokud v tomto oddílu není stanoveno něco jiného, platí pro vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání oborových norem přiměřeně oddíl 2 a 3 této části.

§ 28

účinné od 1. 7. 1964Pro řešení sporných otázek, vzniklých při projednávání návrhu oborové normy, platí přiměřeně § 19. Konečné rozhodnutí patří ústřednímu orgánu, který je nadřízen zpracovateli; byla-li sporná otázka vznesena organizací podléhající jinému ústřednímu orgánu, rozhodne o sporné otázce teprve po jejím předchozím projednání s dotčeným ústředním orgánem a v dohodě s Úřadem; jde-li při tom o otázku vyhrazenou zvláštními předpisy pravomoci jiného orgánu (organizace), vydá rozhodnutí jen po předchozí dohodě s tímto orgánem (organizací).

§ 29

účinné od 1. 7. 1964(1) Oborovou normu schvaluje vedoucí ústředního orgánu, popřípadě vedoucí pověřené organizace nebo jejich zástupce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Před schválením oborové normy je ústřední orgán nebo pověřená organizace povinna předložit návrh oborové normy Úřadu, jestliže si to vyhradil v plánu technické normalizace.

§ 30

účinné od 1. 7. 1964(1) Schválenou oborovou normu vyhlásí schvalující orgán (organizace) (§ 29 odst. 1) ve Věstníku Úřadu. Za tím účelem zašle schvalující orgán (organizace) před vydáním oborové normy Úřadu dvě vyhotovení vyhlášky a dvě vyhotovení oborové normy, z nichž jedno vyhotovení vyhlášky a jedno vyhotovení oborové normy musí být podepsáno vedoucím schvalujícího orgánu (organizace) nebo jeho zástupce. K žádosti o vyhlášení oborové normy připojí schvalující orgán (organizace) prohlášení, že oborová norma předkládaná k vyhlášení je v souladu se státními normami a ostatními právními předpisy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ve vyhlášce se uvede zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964a) název a sídlo schvalujícího orgánu (organizace),
2. účinné od 1. 7. 1964b) číslo a název oborové normy a datum jejího schválení,
3. účinné od 1. 7. 1964c) den, od kterého oborová norma nabývá účinnosti,
4. účinné od 1. 7. 1964d) číslo a datum schválení oborové normy, kterou vyhlašovaná norma zrušuje nebo mění,
5. účinné od 1. 7. 1964e) poznámka o tom, která státní norma dosud upravovala předmět vyhlašované oborové normy.

účinné od 1. 7. 1964(3) Úřad přezkoumá, zda oborovou normu schválil příslušný orgán (organizace) a zda žádost o vyhlášení oborové normy má všechny náležitosti pro vyhlášení. Vyhovuje-li žádost o vyhlášení oborové normy těmto požadavkům, přidělí Úřad oborové normě číslo, bylo-li o to žádáno, a vyhlášku uveřejní ve svém Věstníku.

§ 31

účinné od 1. 7. 1964(1) Oborové normy vydává zpravidla Vydavatelství Úřadu na žádost schvalujícího orgánu (organizace). Schvalující orgán (organizace) může oborovou normu vydat a její distribuci provést také sám. Vydavatelství může odmítnout vydání oborové normy, je-li potřeba jejich výtisků malá (do 200).

účinné od 1. 7. 1964(2) Schvalující orgán (organizace) nebo Vydavatelství Úřadu, pokud zajišťují vydání oborové normy, jsou povinny předat Úřadu dva výtisky oborové normy pro dokumentační a evidenční účely.

§ 32

účinné od 1. 7. 1964Pro vypracování, projednávání, schvalování a vydávání podnikových norem platí přiměřeně ustanovení oddílu 2 a 3 této části se změnami a doplňky, uvedenými v tomto oddílu.

§ 33

účinné od 1. 7. 1964(1) Podnikovou normu schvaluje vedoucí organizace, která návrh podnikové normy vypracovala, nebo jeho zástupce; organizace, která vypracovala návrh podnikové normy, je povinna před schválením návrhu předložit jej k vyjádření souhlasu nadřízenému ústřednímu orgánu, jestliže si to vyhradil.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podnikovou normu vydává a vyhlašuje organizace, která podnikovou normu schválila.

účinné od 1. 7. 1964(3) Organizace, zejména organizace s příbuznou výrobou, mohou se dohodnout na společném vypracování a používání podnikové normy.

§ 34

účinné od 1. 7. 1964(1) Předmětem rozborového úkolu je zejména

1. účinné od 1. 7. 1964a) rozbor stavu technické normalizace v určitém úseku národního hospodářství s cílem stanovit možnosti, zaměření a určení úkolu pro další normalizační práce,
2. účinné od 1. 7. 1964b) rozbor určitého komplexu normalizačních otázek s cílem navrhnout normotvorné normalizační úkoly s uvedením jejich významu, časového plánu a s určením zpracovatele,
3. účinné od 1. 7. 1964c) zpracování zvláštního úkolu s cílem uplatnit typizaci nebo unifikaci ve výrobě a stanovit nejvhodnější typové řady, nejvýhodnější životnost včetně podmínek pro další řešení tohoto úkolu a pro jeho realizaci,
4. účinné od 1. 7. 1964d) prověření platných technických norem z hlediska jejich technickoekonomické úrovně v podniku nebo v celém národním hospodářství.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při řešení rozborového normalizačního úkolu se postupuje podle zásad uvedených v § 8.

účinné od 1. 7. 1964(3) O řešení rozborového normalizačního úkolu vypracuje zpracovatel zprávu, která obsahuje výsledky zkoumání určeného technického úseku pro správné zaměření a uplatnění technické normalizace; zprávu projedná obdobným způsobem, jako se projednává návrh normy, nebo jako se projednávají závěrečné zprávy při ukončení vědeckých nebo výzkumných úkolů. V závěrečné zprávě se uvede zejména:

1. účinné od 1. 7. 1964a) dosavadní stav zkoumané oblasti a jeho nedostatky, zejména z hlediska organizace a technologie výroby a z hlediska vzájemných vztahů mezi výrobou a spotřebou,
2. účinné od 1. 7. 1964b) návrh na způsob řešení úkolů vyplývajících ze závěru rozborového úkolu nebo návrh opatření z hlediska typizace a unifikace v konstrukci, projektové nebo podobné činnosti a podmínky pro řešení a jeho realizaci,
3. účinné od 1. 7. 1964c) návrh pořadí a lhůty pro řešení jednotlivých normalizačních úkolů.

§ 35

účinné od 1. 7. 1964Zaostávají-li některá ustanovení platné technické normy nebo celá technická norma za úrovní techniky nebo jinak nevyhovují potřebám národního hospodářství, je třeba je změnit nebo zrušit.

§ 36

účinné od 1. 7. 1964(1) Návrh na změnu nebo zrušení platné technické normy nebo jejich jednotlivých ustanovení může podat každý. Pro organizace, jichž se norma týká (§ 4 odst. 1), je to povinnost. Návrh je třeba technicky a ekonomicky odůvodnit. O návrhu rozhodne schvalující orgán (organizace).

účinné od 1. 7. 1964(2) Změny technických norem většího rozsahu se vyhlašují a vydávají jako normy. Změny menšího rozsahu se vyhlašují v plném znění. Zrušení technických norem se vyhlašují obdobně, jako jsou vyhlašovány změny norem menšího rozsahu.

§ 37

účinné od 1. 7. 1964Pro postup při vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání změn a zrušení technických norem platí přiměřeně ustanovení oddílu 2 až 5 druhé části.

§ 38

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní normy se označují písmenným znakem „ČSN“ a číslicemi, které přiděluje Úřad. Obdobným způsobem se označují i oborové a podnikové normy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Označování oborových a podnikových norem metodicky řídí Úřad.

§ 39

účinné od 1. 7. 1964Ústřední evidenci státních a oborových norem vede Úřad. Evidenci oborových norem vedou v oboru své působnosti schvalující orgány (organizace). Evidenci podnikových norem vede příslušná organizace.

§ 40

účinné od 1. 7. 1964(1) Od technických norem se lze odchýlit:

1. účinné od 1. 7. 1964a) u výrobků určených pouze pro účely výzkumu nebo vývoje nebo zkoušení,
2. účinné od 1. 7. 1964b) u experimentálních staveb,
3. účinné od 1. 7. 1964c) jde-li o výrobky, jejichž jakost je lepší než jakost předepsaná v technických normách, pokud taková odchylka není přímo v normě vyloučena,
4. účinné od 1. 7. 1964d) u výrobků vyvážených nebo dovážených*) s výjimkou dovážených výrobků, na které byly vydány zvláštní technické normy, a dovážených výrobků, které neodpovídají veterinárním nebo rostlinolékařským požadavkům technických norem.

účinné od 1. 7. 1964(2) Dovážené výrobky, které neodpovídají technickým normám z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, mohou být dány do provozu nebo používání jen byly-li upraveny tak, že vyhovují požadavkům ochrany zdravých životních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

účinné od 1. 7. 1964(3) Mimo případy uvedené v odstavci 1 může se uživatel od technické normy odchýlit, byla-li mu povolena výjimka.

§ 41

účinné od 1. 7. 1964Výrobky původně určené pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení a výrobky původně určené pro vývoz, které neodpovídají technickým normám, mohou být uvedeny na tuzemský trh jen po povolení výjimky ze závaznosti technických norem, vztahujících se na ně. Toto ustanovení platí přiměřeně pro experimentální stavby.

§ 42

účinné od 1. 7. 1964Výjimky se nepovolují, jestliže by jejich povolení bylo na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví, na úkor ochrany věcí nebo nesouhlasí-li s povolením výjimky neopomenutelný účastník nebo žádá-li organizace o povolení výjimky pro případy, které se uskutečnily před podáním žádosti.

§ 43

účinné od 1. 7. 1964Povolovat výjimky ze závaznosti technické normy přísluší schvalujícímu orgánu (organizaci) pokud v technické normě není určen pro povolování výjimek jiný orgán (organizace).

§ 44

účinné od 1. 7. 1964Evidenci výjimek vede orgán (organizace), který výjimky povoluje.

§ 45

účinné od 1. 7. 1964(1) Výjimky ze závaznosti technických norem se povolují jen na řádně odůvodněnou žádost.

účinné od 1. 7. 1964(2) Žádost o povolení výjimky podává schvalujícímu orgánu (organizaci) orgán (organizace), u nějž se vyskytly okolnosti, které mu brání dodržovat technickou normu. Jde-li o dovážené výrobky, na které byly vydány zvláštní technické normy, nebo které neodpovídají technickým normám z hlediska veterinárního nebo rostlinolékařského, podává žádost o povolení výjimky organizace, která uzavřela hospodářskou smlouvu s podnikem zahraničního obchodu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Žádost o povolení výjimky ze závaznosti státní normy se podává prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu, jestliže se žádost týká okolnosti, o níž rozhodl nebo je příslušný rozhodnout ústřední orgán nebo je-li odstranění příčin odůvodňujících povolení výjimky v jeho pravomoci nebo jestliže si to ústřední orgán vyhradil. V ostatních případech se podává žádost přímo Úřadu. O podání žádosti informuje žadatel nadřízený ústřední orgán.

účinné od 1. 7. 1964(4) Ústřední orgán, jehož prostřednictvím se žádost o povolení výjimky podle předchozího odstavce podává Úřadu, je povinen přezkoumat, zda žádost má předepsané náležitosti a zda je odůvodněna. Neshledá-li žádost odůvodněnou nebo nemá-li žádost předepsané náležitosti, vrátí ji žadateli; jinak žádost s podklady a se svým vyjádřením předloží Úřadu.

§ 46

účinné od 1. 7. 1964Žádost o povolení výjimky je nutno podat včas, aby nedošlo k obtížím ve výrobě, ve výstavbě nebo v jiné technické činnosti upravené technickou normou.

§ 47

účinné od 1. 7. 1964V žádosti musí žadatel

1. účinné od 1. 7. 1964a) uvést:
   1. účinné od 1. 7. 19641. kterou technickou normu nebo která její ustanovení nemůže dodržet a z jakých důvodů,
   2. účinné od 1. 7. 19642. jak dlouho budou trvat důvody, pro které se žádá povolení výjimky a jaká opatření učiní k jejich odstranění,
   3. účinné od 1. 7. 19643. pro jaký obor činnosti a v jakém rozsahu má výjimka platit, např. pro jaké množství kusů, pro který projekt, pro kterou stavbu,
   4. účinné od 1. 7. 19644. ekonomické odůvodnění, z něhož musí být zřejmo, jak povolením výjimky budou dotčeny zájmy národního hospodářství,
   5. účinné od 1. 7. 19645. návrh znění výjimky,

1. účinné od 1. 7. 1964b) prokázat:
   1. účinné od 1. 7. 19641. že odchýlení se od technické normy nebo některých jejích ustanovení je nezbytné nebo hospodářsky výhodné a že povolením výjimky se nezvýší nebezpečí pro život nebo zdraví,
   2. účinné od 1. 7. 19642. že k žádosti o povolení výjimky se vyjádřili všichni, kdo budou povolením výjimky dotčeni, a to zejména neopomenutelní účastníci, orgány technické kontroly, orgány kontroly jakosti, odběratelé, a jde-li o věc celostátního dosahu, i ústřední orgán nadřízený žadateli o výjimku.

§ 48

účinné od 1. 7. 1964(1) Schvalující orgán (organizace) do jednoho měsíce přezkoumá, zda žádost má náležitosti stanovené v § 47 a rozhodne, že se výjimka povoluje nebo že se žádost vrací k doplnění nebo že se žádost zamítá. Vrácení nebo zamítnutí žádosti musí být odůvodněno.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nemůže-li schvalující orgán (organizace) rozhodnout o žádosti ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci, sdělí v této lhůtě žadateli, kdy o žádosti rozhodne.

účinné od 1. 7. 1964(3) Povolení výjimky obsahuje znění výjimky, rozsah a dobu platnosti, podmínky, které nutno splnit, aby mohlo být výjimky použito, popř. i způsob, jakým je třeba odstranit překážky, jež znemožňují dodržování státní normy.

§ 49

účinné od 1. 7. 1964O povolení výjimky vyrozumí schvalující orgán (organizace) žadatele, jeho nadřízený ústřední orgán a orgány (organizace), které se k žádosti o povolení výjimky vyjádřily, popřípadě pověřenou organizaci i orgán (organizaci) příslušný pro tvorbu cen, dojde-li povolením výjimky ke snížení požadavků (na jakost, výkon, přesnost, váhu apod.) stanovených v technické normě na normalizovaný výrobek.

§ 50

účinné od 1. 7. 1964Orgán (organizace), jemuž byla povolena výjimka, musí číslo výjimky uvést v průvodní dokumentaci nebo na výrobku nebo na obalu a musí na to upozornit odběratele při uzavírání hospodářské smlouvy.

§ 51

účinné od 1. 7. 1964Ustanovení § 45 až 50 se použije přiměřeně v případech, kdy o povolení výjimky ze závaznosti technické normy rozhoduje orgán (organizace), uvedený v technické normě.

§ 52

účinné od 1. 7. 1964(1) Úřad plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:

1. účinné od 1. 7. 1964a) řídí a koordinuje technickou normalizaci, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství, zejména prostřednictvím státního plánu technické normalizace,
2. účinné od 1. 7. 1964b) odpovídá za rozvoj a uplatňování normalizační činnosti v rámci státního plánu technické normalizace; koordinuje plán technické normalizace s ostatními částmi plánu rozvoje vědy a techniky; sleduje řešení normalizačních úkolů na státní úrovni a účastní se projednávání návrhů státních norem; přezkoumává a schvaluje návrhy státních norem a návrhy opatření; vyhlašuje státní normy, dává k nim odborný výklad a povoluje výjimky z jejich závaznosti; vypracovává ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány návrhy státních norem všeobecné povahy,
3. účinné od 1. 7. 1964c) provádí studijní a rozborové normalizační práce, řeší teoretické otázky technické normalizace a pečuje o školení normalizačních pracovníků a o šíření znalostí technické normalizace,
4. účinné od 1. 7. 1964d) sleduje ekonomické působení technické normalizace; na základě vlastních zkušeností a podkladů vyžádaných od ústředních orgánů provádí rozbory normalizační činnosti ve všech nebo jen v jednotlivých odvětvích nebo oborech národního hospodářství a navrhuje nebo činí opatření k odstranění překážek bránících jejímu rozvoji,
5. účinné od 1. 7. 1964e) předkládá příslušným státním orgánům návrhy opatření k zavedení státních norem a náměty na specializaci nebo popřípadě na zhromadnění výroby, pro něž byly státními normami vytvořeny předpoklady,
6. účinné od 1. 7. 1964f) vypracovává návrhy právních předpisů upravujících zásadní otázky technické normalizace, vydává k nim v rámci daných zmocnění podrobnější předpisy a zajišťuje, aby státní normy byly v souladu s ostatními právními předpisy,
7. účinné od 1. 7. 1964g) je za ČSSR členem mezinárodních normalizačních organizací a v nich ve spolupráci s ústředními orgány zajišťuje mezinárodní normalizační práce a organizuje účast na nich; koordinuje ostatní mezinárodní normalizační práce,
8. účinné od 1. 7. 1964h) dbá, aby ústřední orgány kontrolovaly zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích a v důležitých případech v součinnosti s kontrolními orgány se přesvědčuje, jak jsou státní normy zaváděny, dodržovány a využívány,
9. účinné od 1. 7. 1964i) poskytuje porady v otázkách technické normalizace, vede sbírku státních a oborových norem a provádí dokumentaci zahraničních norem a normalizační literatury; organizuje a zajišťuje mezinárodní výměnu a získávání technických norem; ve spolupráci s orgány ROH pečuje o soustavnou propagaci technické normalizace,
10. účinné od 1. 7. 1964j) pečuje o jednotnou úpravu a členění a číslování technických norem,
11. účinné od 1. 7. 1964k) vydává Věstník, v němž jsou vyhlašovány státní a oborové normy a jiné důležité právní akty týkající se technické normalizace.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vydavatelství Úřadu vydává státní a oborové normy, jejich seznamy a jiné publikace na úseku technické normalizace.

§ 53

účinné od 1. 7. 1964Ústřední orgány plní na úseku technické normalizace v rámci své působnosti zejména tyto úkoly:

1. účinné od 1. 7. 1964a) odpovídají za rozvoj normalizační činnosti v souladu s oborovým řízením, a to včetně odvětví hospodářství řízeného národními výbory, a za uplatňování výsledků normalizační činnosti,
2. účinné od 1. 7. 1964b) řídí, plánují a zajišťují normalizační činnost, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství,
3. účinné od 1. 7. 1964c) v dohodě s Úřadem vydávají v rámci své působnosti směrnice pro normalizační činnost a dozírají na tuto činnost,
4. účinné od 1. 7. 1964d) schvalují, vyhlašují, mění a ruší oborové normy, jejichž schválení si vyhradily, dávají k nim odborný výklad a povolují výjimky z jejich závaznosti; zajišťují soulad oborových norem se státními normami a ostatními právními předpisy,
5. účinné od 1. 7. 1964e) v dohodě s Úřadem řeší, popřípadě zajišťují řešení mezinárodních normalizačních úkolů, vyplývajících z činnosti mezinárodních normalizačních organizací a účastní se mezinárodních normalizačních jednání; ve spolupráci s Úřadem zajišťují ostatní normalizační úkoly vzniklé z jiné mezinárodní spolupráce,
6. účinné od 1. 7. 1964f) pečují o školení pracovníků podřízených organizací o technické normalizaci,
7. účinné od 1. 7. 1964g) hodnotí výsledky normalizační činnosti a na základě podkladů vyžádaných od podřízených organizací a vlastních zkušeností sestavují zprávy o stavu technické normalizace,
8. účinné od 1. 7. 1964h) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,
9. účinné od 1. 7. 1964i) kontrolují plnění opatření k zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích; zavádějí povinnou kontrolu výrobků určitého oboru nebo druhu, zda vyhovují platným technickým normám, a pověřují touto kontrolou vhodné zkušební ústavy.

§ 54

účinné od 1. 7. 1964(1) Ústřední orgány mohou plněním úkolů uvedených v § 53 s výjimkou základních otázek řízení technické normalizace pověřit podřízené organizace. Pověření se může vztahovat na jednotlivý případ nebo na jednotlivý druh úkolů a může být časově omezeno nebo může být bez časového omezení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ústřední orgány mohou v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a v dohodě s Úřadem pověřit podřízenou organizaci řízením technické normalizace v určeném oboru. V pověření stanoví ústřední orgán, kterými úkoly organizaci pověřuje, a vhodným způsobem vymezí obor.

účinné od 1. 7. 1964(3) Oprávnění schvalovat oborové normy může být uděleno organizaci jen v dohodě s Úřadem, popřípadě i v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, a musí být vyhlášeno ve Věstníku Úřadu.

§ 55

účinné od 1. 7. 1964Ustanovením § 53 písm. i) a ustanovením § 54 není dotčena působnost orgánů dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

§ 56

účinné od 1. 7. 1964Styk a spolupráce pověřené organizace s organizacemi, jejichž činnost spadá do oboru nebo s ním souvisí, nebo které jsou pověřeny kontrolou činnosti v oboru, se uskutečňuje přímo, přičemž je třeba o důležitých otázkách informovat příslušné ústřední orgány.

§ 57

účinné od 1. 7. 1964Výrobní hospodářské jednotky a organizace na témže stupni řízení

účinné od 1. 7. 1964Výrobní hospodářské jednotky a organizace na témže stupni řízení plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:

1. účinné od 1. 7. 1964a) odpovídají za rozvoj a uplatnění normalizační činnosti v oboru své působnosti, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství; spolupracují na normalizačních úkolech s pověřenými organizacemi,
2. účinné od 1. 7. 1964b) navrhují s technickoekonomickým odůvodněním zařazení normalizačních úkolů do příslušných plánů technické normalizace, sestavují podnikový plán technické normalizace a sledují jeho plnění,
3. účinné od 1. 7. 1964c) řeší normalizační úkoly zařazené do plánu technické normalizace,
4. účinné od 1. 7. 1964d) vypracovávají a projednávají návrhy státních a oborových norem, návrhy opatření a závěrečné zprávy k nim a předkládají je ke schválení,
5. účinné od 1. 7. 1964e) vypracovávají, projednávají, schvalují a vydávají podnikové normy,
6. účinné od 1. 7. 1964f) zavádějí státní, oborové a své podnikové normy a v rámci své působnosti kontrolují jejich dodržování; seznamují své pracovníky s technickými normami dotýkajícími se jejich činnosti,
7. účinné od 1. 7. 1964g) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,
8. účinné od 1. 7. 1964h) sledují normalizační činnost v zahraničí v oboru své působnosti, sledují mezinárodní normalizační práce a pečují o využití zkušeností získaných touto činností; podílí se na práci mezinárodních normalizačních organizací a při zavádění mezinárodních normalizačních dohod,
9. účinné od 1. 7. 1964i) provádějí výměnu zkušeností na úseku technické normalizace s podniky s příbuznou výrobou,
10. účinné od 1. 7. 1964j) spolupracují s ostatními organizacemi při tvorbě jejich norem a účastní se jejich projednávání,
11. účinné od 1. 7. 1964k) vedou sbírku norem všech stupňů, týkajících se jejich působnosti, a vedou evidenci změn těchto norem.

§ 58

účinné od 1. 7. 1964Účast revolučního odborového hnutí

účinné od 1. 7. 1964Revoluční odborové hnutí, zejména orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a Vědeckotechnická společnost vykonávají v oblasti technické normalizace tuto hlavní činnost:

1. účinné od 1. 7. 1964a) účastní se řešení normalizačních úkolů sledujících zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících jako neopomenutelný účastník, a to zejména jsou-li předmětem normalizačního úkolu:
   1. účinné od 1. 7. 19641. výrobky přímo sloužící ochraně pracovníků před nebezpečím úrazu nebo nemoci, jako například kryty, rukavice, brýle, ochranné oděvy,
   2. účinné od 1. 7. 19642. zařízení nebezpečná již svou povahou, jako například pily a lisy, při nichž normalizace sleduje snížení obecné nebezpečnosti těchto zařízení účelnou změnou konstrukce,
   3. účinné od 1. 7. 19643. pracovní a technologické postupy, při nichž je nebezpečí úrazu nebo onemocnění, jako například při svařování, montáži, obsluze nebo údržbě elektrického vedení,
   4. účinné od 1. 7. 19644. stavba a úprava provozů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s nebezpečím požáru nebo výbuchu,
   5. účinné od 1. 7. 19645. stanovení znaků, značek a symbolů pro označování míst s nebezpečím úrazu, výbuchu a požáru,

1. účinné od 1. 7. 1964b) mohou se účastnit řešení ostatních normalizačních úkolů, jejichž předmět je používán širokým okruhem pracovníků nebo je zvlášť důležitý pro národní hospodářství,
2. účinné od 1. 7. 1964c) spolupůsobí při školení o technické normalizaci a při seznámení pracovníků s působením a metodami technické normalizace,
3. účinné od 1. 7. 1964d) sledují zavádění důležitých technických norem a spolupůsobí k odstraňování příčin, které zavedení technických norem brzdí nebo znemožňují.

§ 59

účinné od 1. 7. 1964Zrušují se:

1. účinné od 1. 7. 1964směrnice z 25. července 1959 o povolování výjimek ze závaznosti státních norem, vyhlášené v částce č. 67 Ú. l. z r. 1959,
2. účinné od 1. 7. 1964vzorový normalizační regulativ, vyhlášený ve Věstníku Úřadu č. 3/1959,
3. účinné od 1. 7. 1964směrnice z 10. března 1960 o postupu při zpracování normalizačního úkolu a o předkládání návrhů státních norem Úřadu pro normalizaci, registrované v částce 19 Sbírky zákonů z r. 1960,
4. účinné od 1. 7. 1964směrnice z 1. března 1961 o tvorbě, číslování a evidenci oborových norem a o povolování výjimek z jejich závaznosti, vyhlášené ve Věstníku Úřadu č. 4/1961.

§ 60