Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Příloha č. 10

Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

(1) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod

1. a) Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů
   1. 1. Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou postupy aplikované na ekologický stav chápány i pro určení ekologického potenciálu. Jsou hodnoceny specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako celek.
   2. 2. Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí představovat vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.
   3. 3. Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro hranici mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady Komise, které usnadní příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též využity další informace členských států, nacházejících se v odpovídajícím ekoregionu.
   4. 4. Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchových vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd.

1. b) Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
   1. 1. Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavu útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 1 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 1 této přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavu útvaru povrchových vod

      Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod

      Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod

      Klasifikace ekologického stavu	Barevné označení
      Velmi dobrý	modrá
      Dobrý	zelená
      Střední	žlutá
      Poškozený	oranžová
      Zničený	červená

   1. 2. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace ekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 2 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.

      Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

      Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

      Klasifikace ekologického potenciálu	Barevné označení umělé útvarů povrchových vod	Barevné označení silně ovlivněných útvarů povrchových vod
      Dobrý a lepší	Stejné zelené a světle šedé pruhy	Stejné zelené a tmavošedé pruhy
      Střední	Stejné žluté a světle šedé pruhy	Stejné žluté a tmavošedé pruhy
      Poškozený	Stejné oranžové a světle šedé pruhy	Stejné oranžové a tmavošedé pruhy
      Zničený	Stejné červené a světle šedé pruhy	Stejné červené a tmavošedé pruhy

1. c) Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky.

(2) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

1. a) Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvality u všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 této přílohy.

   Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod

   Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod

   Klasifikace chemického stavu	Barevné označení
   Dobrý	modrá
   Nedosažení dobrého stavu	červená

Příloha č. 11

Postup pro stanovení norem environmentální kvality

Normy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které jsou relevantní pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. Základní soubor vodních organizmů zahrnuje:

1. - řasy nebo makrofyty,
2. - dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a
3. - ryby.

(1) Stanovení norem enviromentální kvality

1. a) Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II “Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik pro existující látky“ a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č. 1.

   Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality

   Příloha č. 11 Postup pro stanovení norem environmentální kvality Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality

   Obsah dat pro stanovení NEK	Bezpečnostní faktor
   Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří trofických úrovní základního souboru	1 000
   Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody)	100
   Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a/nebo řasy)	50
   Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a řasy) představujících tři trofické úrovně	10
   Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů	Individuální hodnocení

2. Vysvětlivky:
3. * L(E)C₅₀ - letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.
4. ** NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky, při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole

1. b) Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality.
2. c) Takto odvozené normy environmentální kvality jsou porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.
3. d) Odvozená norma environmentální kvality je podrobena podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.

Příloha č. 12

Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod

(1) Postup hodnocení jakosti povrchových vod

1. a) Tento postup hodnocení, není-li řečeno jinak, pracuje s údaji z provozního a situačního monitoringu, tedy s údaji, které byly vyhodnoceny jako relevantní pro daný útvar povrchových vod, monitorovací profil, resp. dílčí povodí.
2. b) Základem hodnocení jsou data sbíraná každoročně v profilech uvedených v příslušných programech monitoringu. V těchto profilech se hodnotí ukazatele vybrané na základě kategorizace profilů uvedených v odstavci 4. Rozsah hodnocených ukazatelů je uveden v tabulkách 2 až 4, odstavci 3 a v jiném právním předpise²). Limity pro ukazatele z tabulek 1 až 3 této přílohy a vybrané pesticidní látky pro povrchovou vodu vyjádřené jako obecné požadavky pro všeobecné ukazatele nebo normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod pro ty části útvarů povrchových vod, kde jsou vymezeny, jsou uvedeny v jiném právním předpise³).
3. c) Všeobecné ukazatele se pro účely hodnocení jakosti vyhodnocují podle hodnot uvedených v jiném právním předpise³).
4. d) Ukazatele jsou seskupeny do tří skupin:
   1. 1. skupina č. 1 - všeobecné ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy,
   2. 2. skupina č. 2 - ukazatele sloužící pro vyhodnocení chemického stavu útvarů podle § 2 písm. a),
   3. 3. skupina č. 3 - všechny další syntetické a nesyntetické znečišťující látky.

(2) Relevantní ukazatel

1. a) Ukazatel se pro účely hodnocení považuje za relevantní, je-li:
   1. 1. v daném útvaru povrchových vod v souladu s platným vodoprávním povolením vypouštěna odpadní voda s obsahem tohoto ukazatele,
   2. 2. v dané oblasti dílčího povodí evidována stará ekologická zátěž, u které pro tento ukazatel je prováděn monitoring,
   3. 3. látka, kterou tento ukazatel zastupuje, používána v dané oblasti dílčího povodí při zemědělské činnosti.

1. b) Dále je možné za relevantní ukazatele pro daný útvar povrchových vod označit ty ukazatele, které byly při posledním provedeném cyklu situačního monitoringu dlouhodobě nalezeny v koncentracích vyšších než je mez stanovitelnosti a je u nich důvodné podezření, že se jedná o ukazatele, které mohou mít vliv na zhoršení jakosti povrchové vody alespoň o dvě třídy.
2. Pesticidní látky relevantní pro celou ČR se určí na základě údajů zveřejňovaných každoročně Státní rostlinolékařskou správou. Pesticidní látky, které byly v předchozích 3 letech použity v průměrném ročním množství větším jak 30 t, jsou relevantními pesticidy.

(3) Kategorizace profilů

V tabulce č. 4 této přílohy je uvedena kategorizace profilů, tabulka č. 5 této přílohy uvádí rozsah ukazatelů sledovaných v jednotlivých kategoriích profilů.

Na profilech kategorie 1 až 5 se v rámci provozního monitoringu mimo mezinárodní závazky z povinného rozsahu uvedeného v tabulce č. 5 této přílohy sledují vždy jen látky relevantní pro daný útvar povrchových vod. Probíhá-li v daném roce monitoring situační, sledují se na profilech uvedených v Rámcovém programu monitoringu povrchových vod všechny ukazatele.

Na profilech kategorie 6 probíhá situační monitoring každoročně a sledují se všechny ukazatele. V případě, že se podle vyhodnocení ukazatelů v profilech kategorie 6 zjistí, že je ukazatel pod mezí stanovitelnosti, není tento ukazatel v dalším roce pro daný útvar povrchových vod relevantní a na profilech kategorií 1 až 5 se nesleduje, není-li uložena povinnost jej na základě jiných závazků sledovat. V případě, že se na profilu kategorie 6 zjistí přítomnost nového ukazatele, je v souladu s odstavcem 2 na zvážení, zda bude v dalším roce sledován i na dalších profilech nižších kategorií.

(4) Požadavky na data vstupující do hodnocení jakosti vod

Pro účely hodnocení jakosti vod poskytne laboratoř provádějící měření kromě samotných hodnot i údaje o mezi stanovitelnosti a rozšířené kombinované nejistotě (dále jen U_2k). Pokud je U_2k > 50% nebo mez stanovitelnosti vyšší než 30% hodnoty normy environmentální kvality, ukazatel se v daném profilu nehodnotí a uvede se do výsledku „nehodnotitelné“.

(5) Vliv nejistoty měření

Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti stanovení se za účelem hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových zohledňuje U_2k.

Pro výpočet NEK_rozhodovací, který bude nejistotu zahrnovat, se použije následující vztah:

NEK_rozhodovací = NEK + k*NEK*U_2k/2,

Kde hodnota „k“ je závislá na hladině spolehlivosti. Doporučuje se hladina spolehlivosti „P“, a to P = 95%; té odpovídá hodnota k = 1,64.

(6) Mechanismus hodnocení podle norem enviromentální kvality - roční průměr (NEK-RP)

1. a) Je-li hodnota NEK vyjádřená jako roční průměrná hodnota, použijí se pro její výpočet hodnoty naměřené v průběhu jednoho kalendářního roku. Z výsledné skupiny dat se spočítá aritmetický průměr.
2. b) Hodnota aritmetického průměru se porovná s limitními hodnotami pro jakostní třídy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
3. c) Pro grafické znázornění jakosti jednotlivých ukazatelů se použijí barvy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
4. d) V každé skupině ukazatelů uvedených v odstavci 2 se vybere ukazatel s nejhorším hodnocením (barvou), který tuto skupinu dále reprezentuje ve všech výstupech.
5. e) Následně se pro účely obecné a zjednodušené prezentace jakosti vybere ze všech skupin ta, která má nejhorší hodnocení (barvu) a toto hodnocení bude reprezentovat hodnocení jakosti daného profilu.

(7) Hodnocení ukazatelů norem enviromentální kvality - nejvyšší přípustná hodnota (NEK - NPH)

1. a) Pro hodnocení jakosti povrchových vod podle nejvyšší přípustné koncentrace se použijí všechny výsledky pro daný ukazatel, bez ohledu na jejich statistickou odlehlost. Nejvyšší naměřená hodnota se porovná s limitem NEK-NPH.
2. b) Pokud je nejvyšší naměřená hodnota vyšší než hodnota NPH, je jakostní třída minimálně „střední“, nezávisle na tom, byla-li jakostní třída podle NEK-RP „velmi dobrá“ nebo „dobrá“. Bylo-li hodnocení dle NEK-RP „poškozená“, nemá hodnocení dle NEK-NPH další vliv.

(8) Hodnocení ukazatelů bez norem enviromentální kvality - roční průměr (NEK-RP)

1. a) Mikrobiologické a radiologické ukazatele nemají uvedeny NEK-RP, ale ve sloupci NEK-NPH mají uvedeny jiné statistické prezentace hodnotících limitů. Hodnotí se pouze ve třech jakostních třídách uvedených v tabulce č. 7 této přílohy.

(9) Podpůrné ukazatele a jejich hodnocení

1. a) Pro vyhodnocení některých ukazatelů je nutné provést hodnocení i dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na biologickou dostupnost závadných látek a další vlastnosti hodnocených ukazatelů. Pro vyhodnocení kadmia je nutné použít tvrdost vody vyjádřenou jako uhličitan vápenatý.

   Výpočet celkové tvrdosti vody Ca + Mg vyjádřené jako CaCO₃:

   1. tvrdost (mmol/l) = A1/40,08 + A2/24,305,

   kde: „A1“ = koncentrace vápníku v mg/l, „A2“ = koncentrace hořčíku v mg/l

   Přepočet mmol na mg CaCO₃:

   1. tvrdost (mmol/l) x 100 = mg/l CaCO₃

1. b) Je možno postupovat i tak, že koncentrace Ca, resp. Mg se přepočte na mmol CaCO₃, resp. mmol MgCO₃, obě molární koncentrace Ca a Mg se sečtou a výsledek se vynásobí 100. Tímto postupem se dojde ke stejnému výsledku, jako při použití předchozího způsobu výpočtu.
2. c) Třídy tvrdosti vody jsou uvedeny v tabulce č. 8.

(10)Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod

1. a) Hodnocení probíhá především podle uzávěrového profilu útvaru povrchových vod. V případě, že jsou v daném útvaru povrchových vod i další reprezentativní profily, použije se k vyhodnocení stavu útvaru povrchových vod hodnocení profil s nejhorší zjištěnou třídou jakosti.
2. b) Vložené profily se použijí v případě, že jsou v útvaru povrchových vod vymezeny vody vhodné ke koupání, rybné vody nebo vody pro odběr surové vody. Dále se vložené profily použijí pro hodnocení přítoků nebo antropogenních vlivů. Na vložených profilech se hodnotí jen ty ukazatele, které jsou pro daný útvar povrchových vod relevantní z hlediska antropogenního vlivu nebo chráněných oblastí vymezených podle přílohy č. 1 této vyhlášky. V případě, že je hodnocení jakosti na vložených profilech horší než na profilu uzávěrovém, použije se pro hodnocení útvaru povrchových vod hodnocení profilu s nejhorší zjištěnou třídou jakosti.
3. c) V případě, že se výsledky hodnocení v profilech lokalizovaných v jednom útvaru povrchových vod výrazně rozcházejí a výše uvedeným způsobem není možné provést relevantní hodnocení, je možné vzít v úvahu kvantitativní charakteristiky a provést látkovou bilanci znečištění a na jejím základě hodnocení upravit. V případě úpravy hodnocení útvaru povrchových vod na základě látkové bilance znečištění je třeba u výsledného hodnocení podrobně uvést důvody, které vedly k úpravě výsledků a navrhnout sledování odchylek v hodnoceném profilu útvarů povrchových vod.

(11)Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod s vymezenou mísící zónou

V případě, že uzávěrový profil daného útvaru povrchových vod je umístněn v mísící zóně vymezené podle § 6 této vyhlášky, ukazatele, pro které byla mísící zóna vymezena, se do hodnocení jakosti nezahrnou. V případě, že je v mísící zóně lokalizován vložený profil a uzávěrový profil je mimo ni, hodnotí se podle uzávěrového profilu.

(12)Hodnocení jakosti doplňkových matric

1. a) Ukazatele sledované v doplňkových matricích, tedy v sedimentu, plavenině nebo biotě, se hodnotí pro účely vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod. Pro jiné účely se hodnotí pouze v případě, že jsou k dispozici dostatečně dlouhé časové řady, které umožní správné hodnocení trendu změny. Pokud se daná látka sleduje jak v doplňkových matricích, tak ve vodě, je pro danou látku použito pouze hodnocení té matrice, která je pro daný ukazatel nejvhodnější. Pro prioritní látky jsou doporučené matrice uvedeny v Rámcovém programu monitoringu povrchových vod.
2. b) Hodnocení jakosti se provádí postupem uvedeným v odstavcích 5 až 11 této přílohy.
3. c) Hodnocení stavu útvarů povrchových postupem uvedeným v odstavcích 15 a 16 této přílohy.
4. d) Pro další znečišťující látky obecně platí, že:
   1. 1. látky, které mají log K_ow > 5, by se měly sledovat především v sedimentu, tzn. použít k jejich hodnocení výhradně hodnoty ze sledování sedimentů a informace o koncentracích z jiných, podpůrných, matric brát v potaz pouze ve sporných případech,
   2. 2. látky s log K_ow < 3 hodnotit výhradně ve vodě,
   3. 3. skupina látek s log K_ow ≥ 3 ≤ 5 se musí hodnotit v obou matricích, přičemž jako konečný výsledek se použije horší z obou hodnocení.

1. e) Výběr látek sledovaných v biotě vychází z hodnot log K_ow a BCF.
   1. 1. U látek, které mají log K_ow > 3 a BCF > 1000 je vhodné doplnit jejich sledování ve vodě a sedimentu i sledováním v biotě.
   2. 2. U látek, které splňují podmínky uvedené v bodu 1 a jsou zároveň i prokázaným endokrinním disruptorem, anebo mají metabolity této látky výrazně škodlivější účinky než látka samotná, je základní matricí pro hodnocení biota a voda se použije pouze jako podpůrná matrice.
   3. 3. U látek, které mají log K_ow > 5 a BCF > 1000 a zároveň jsou prokázaným endokrinním disruptorem, je základní matricí biota a doplňkovou matricí sediment.
   4. 4. U látek, které mají log K_ow > 5 a BCF ≥ 1000 a nejsou prokázaným endokrinním disruptorem, je základní matricí sediment a biota se použije jako podpůrná matrice. Výsledky hodnocení podpůrné matrice se použijí pouze v případě, že je u hodnocení podle základní matrice nejistota, které třídy jakosti bylo dosaženo a/nebo jaký stav útvaru povrchových vod přiřadit.

1. f) Pro ukazatele kovů sledované v sedimentu se použije pro přepočet na standardní matrici koncentrace hliníku. Pro organické látky se použije ke standardizaci koncentrace organického uhlíku.

(13) Sledování trendů

Pro sledování trendů se použijí data ze sledování sedimentu a bioty. K hodnocení trendů se použije nejméně 6 hodnot. Vyhodnocuje se vždy změna koncentrace ke zvolenému referenčnímu roku, nejdéle však jedenkrát za období 10 let. Negativní trend je označen pouze v případě, že dojde meziročně maximálně k 5 % přírůstku při 95 % úrovni spolehlivosti. Pro první hodnotící cyklus je referenčním rokem 2007. Sledování trendů je nedílnou součástí hodnocení jakosti povrchových vod v monitorovacích místech sledovaných v rámci situačního monitoringu povrchových vod.

(14) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod podle provozního monitoringu

1. a) Hodnocení jakosti vod na základě provozního monitoringu probíhá každoročně postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této přílohy. Ve všech skupinách ukazatelů se pro toto hodnocení použijí jen ukazatele relevantní pro daný útvar povrchových vod, které jsou určeny podle odstavce 2 této přílohy ve všech kategoriích profilů.
2. b) V případě, že se k hodnocení použijí i doplňkové matrice, postupuje se podle odstavce 13 této vyhlášky.
3. c) Každoročně se pro daný útvar povrchových vod provede v nejbližším profilu kategorie 6 vyhodnocení relevantnosti ukazatelů v souladu s odstavcem 4 a následně se upraví rozsah ukazatelů pro další monitorovací období.
4. d) Výstupem tohoto hodnocení je informace o jakosti povrchových vod pro všeobecné ukazatele, ukazatele reprezentující chemický stav a relevantní specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky vztažená k jednotlivým monitorovacím profilům.

(15) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod na základě situačního a provozního monitoringu probíhá postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této vyhlášky

1. a) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použijí všechny ukazatele nezávisle na jejich relevanci pro daný útvar povrchových vod stanovenou podle odstavce 2 této přílohy. Pro hodnocení jsou použity údaje z posledního uskutečněného situačního monitoringu podle odstavce 4 a z mezidobí mezi dvěma posledními situačními monitoringy. Roční průměrné koncentrace ukazatele se vztáhnou na celé tříleté období.
2. b) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použije rozdělení ukazatelů do skupin podle odstavce 2 této přílohy:
   1. 1. skupina č. 1 se použije pro vyhodnocení všeobecných ukazatelů jako podpůrné složky ekologického stavu.
   2. 2. skupina č. 2 se použije k hodnocení chemického stavu.
   3. 3. skupina č. 3 pro hodnocení specifických syntetických a nesyntetických znečišťujících látek jako podpůrné složky ekologického stavu.

1. c) Znázornění hodnocení se provádí v souladu s přílohami č. 5, 6 a 10 této vyhlášky.
2. d) V případě, že byly k hodnocení použity i doplňkové matrice, postupuje se podle odstavce 13 této přílohy.
3. e) Dalším výstupem hodnocení stavu útvaru povrchových vod je informace o relevanci jednotlivých ukazatelů vzhledem k jejich dalšímu sledování v rámci Programu monitoringu povrchových vod. V případě, že ukazatel byl v daném útvaru povrchových vod pod mezí stanovitelnosti, není jeho zařazení do dalšího situačního monitoringu pro daný útvar povrchových vod nutné.
4. f) V rámci vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod probíhá i hodnocení trendů v souladu s odstavcem 14 této přílohy.

   Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod

   Příloha č. 12 Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod

   Zkratka	Název ukazatele	Jednotky
   BSK5	biochemická spotřeba kyslíku	mg/l
   Ca	vápník	mg/l
   Cl-	chloridy	mg/l
   CHSKCr	chemická spotřeba kyslíku-Cr	mg/l
   KNK-4,5	kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
   KNK-8,3	kyselinová neutralizační kapacita do pH 8,3	mmol/l
   KONDUKT	vodivost	mS/m
   Mg	hořčík	mg/l
   NL105	nerozpuštěné látky 105 °C	mg/l
   N-NH4+	amoniakální dusík	mg/l
   N-NO2-	dusitanový dusík	mg/l
   N-NO3-	dusičnanový dusík	mg/l
   Ncelk	celkový dusík	mg/l
   pH	pH	-
   P-PO43-	o-fosforečnanový fosfor	mg/l
   Pcelk.	celkový fosfor	mg/l
   RL105	rozpuštěné látky 105 °C	mg/l
   SO42-	sírany	mg/l
   Nanorg	anorganický dusík	mg/l
   TOC	celkový organický uhlík	mg/l
   t	teplota vody	°C
   FKOLI	termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/ml
   TVZD	teplota vzduchu	°C
   O2	rozpuštěný kyslík	mg/l

   Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod

   Příloha č. 12 Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod

   A	B	C
   AOX	EDTA	galaxolide	chlorotoluron
   arsen	NTA	tonalide	MCPA
   Escherichia coli	PDTA	2,4-D	MCPB
   	chlorofyl	2,4-DP	MCPP
   		acetochlor a metabolity (OA, ESA)	metazachlor
   		bentazone	metolachlor a metabolity (OA,ESA)
   		dicamba	terbuthylazine a metabolity (desethyl-, hydroxy-)
   		hexazinon	terbutryn

   Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod

   Příloha č. 12 Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod

   Ukazatel
   glyphosate	chrysen
   AMPA	pyren
   antimon	fluoren
   baryum	benzo(a)antracen
   beryllium	dibenzo(a,h)antracen
   bor	chlorbenzen
   hliník	1,2-dichlorbenzen
   chrom veškerý	1,3-dichlorbenzen
   kobalt	1,4-dichlorbenzen
   mangan veškerý	1,2,4,5-tetrachlorbenzen
   měď	PCB 28
   měď rozpuštěná	PCB 52
   molybden	PCB 101
   selen	PCB 118
   stříbro	PCB 138
   vanad	PCB 153
   zinek	PCB 180
   železo veškeré	PCB 194
   1,2-trans-dichlorethen	fenol (CAS 8002-07-1)
   toluen	PFOS
   o-xylen	bisfenol A
   m-xylen, p-xylen	tenzidy
   ethylbenzen	kyanidy veškeré
   fenantren	enterokoky

   Tabulka č. 4: Kategorie profilů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

   Příloha č. 12 Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod Tabulka č. 4: Kategorie profilů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

   Kategorie	Popis	Vlastnosti a rozsah sledování
   6	Profil komplexní	Plný rozsah matric, vždy zařazen do situačního monitoringu a programů měření příslušných mezinárodních komisí. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod.
   5	Profil páteřní	Základní matrice voda, doporučuje se rozšíření sledování o pevné matrice, může být zařazen do situačního monitoringu. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod.
   4	Profil běžný	Základní matrice voda, rozšíření sledování o pevné matrice je na uvážení správce povodí. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod.
   3	Profil doplňkový	Základní matrice voda, rozšíření sledování o pevné matrice je na uvážení správce povodí. Využívá se převážně pro účely správy vodních toků.
   2	Profil specifický	Rozsah matric dán specifickými závazky a účely sledování (přeshraniční vody, radiologické sledování)
   1	Profil variabilní	Rozsah ukazatelů a matric, popřípadě četnost sledování se může měnit v průběhu plánovacího cyklu. Využívá se převážně pro účely správy vodních toků.

   Tabulka č. 5: Minimální rozsah sledování jakosti povrchových vod na jednotlivých kategoriích profilů