účinné od 15. 5. 2011
účinné od 15. 5. 2011Ministr životního prostředí:
účinné od 15. 5. 2011Mgr. Chalupa v. r.
účinné od 15. 5. 2011Ministr zemědělství:
účinné od 15. 5. 2011Ing. Fuksa v. r.
účinné od 15. 5. 2011
účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 1

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech

účinné od 15. 5. 2011(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu

účinné od 15. 5. 2011V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů6). Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.

účinné od 15. 5. 2011(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání

účinné od 15. 5. 2011Seznam povrchových vod využívaných ke koupání je uveden v jiném právním předpise13). Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané jiným právním předpisem14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.

účinné od 15. 5. 2011(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech

účinné od 15. 5. 2011Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise3).

účinné od 15. 5. 2011V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu15).

účinné od 15. 5. 2011(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů

účinné od 15. 5. 2011V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území vymezená podle jiného právního předpisu16). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.

účinné od 15. 5. 2011(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů

účinné od 15. 5. 2011Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní předpis17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise3).

účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 2

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod

účinné od 15. 5. 2011(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky., které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.

účinné od 15. 5. 2011(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínky stanovují.

účinné od 15. 5. 2011(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.

účinné od 15. 5. 2011(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.

účinné od 15. 5. 2011(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.

účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 3

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod

účinné od 15. 5. 2011(1) Útvary povrchových vod v kategorii řeka:

  1. účinné od 15. 5. 2011a) biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)
    2. účinné od 15. 5. 20112. složení a četnost makrozoobentosu
    3. účinné od 15. 5. 20113. složení, četnost a věková struktura fauny ryb
  1. účinné od 15. 5. 2011b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemních vod)
    2. účinné od 15. 5. 20112. kontinuita toku
    3. účinné od 15. 5. 20113. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta, struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)
  1. účinné od 15. 5. 2011c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
    2. účinné od 15. 5. 20112. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
    3. účinné od 15. 5. 20113. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru povrchových vod.

účinné od 15. 5. 2011(2) Útvary povrchových vod v kategorii jezero:

  1. účinné od 15. 5. 2011a) biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
    2. účinné od 15. 5. 20112. složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)
    3. účinné od 15. 5. 20113. složení a četnost makrozoobentosu
    4. účinné od 15. 5. 20114. složení, četnost a věková struktura ryb
  1. účinné od 15. 5. 2011b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)
    2. účinné od 15. 5. 20112. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku, velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)
  1. účinné od 15. 5. 2011c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
    1. účinné od 15. 5. 20111. všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
    2. účinné od 15. 5. 20112. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
    3. účinné od 15. 5. 20113. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru

účinné od 15. 5. 2011(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod

účinné od 15. 5. 2011Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.

účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 4

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 4 Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
VšeobecnéNevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného útvaru povrchových vod odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u příslušného typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení. Jedná se o typově specifické podmínky a společenstva.Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách.Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.

účinné od 15. 5. 2011Vysvětlivky:

účinné od 15. 5. 2011Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.

účinné od 15. 5. 2011Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.

účinné od 15. 5. 2011Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.

účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 5

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 5 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
FytoplanktonTaxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.Taxonomické složení fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost fytoplanktonu je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentosTaxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlýchTaxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna rybDruhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele kvality; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 5 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka Tabulka č. 1: Biologické ukazatele Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Hydrologický režimVelikost a dynamika proudění, a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami, plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Kontinuita tokuKontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů
a transport sedimentů.
Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínkyUspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 5 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka Tabulka č. 1: Biologické ukazatele Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Všeobecné podmínkyHodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň salinity, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani salinity nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 6

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Biologické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 6 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
FytoplanktonTaxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Průměrná biomasa fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu fytoplanktonu.Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických kvalitativních ukazatelů a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentosTaxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlýchTaxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna rybDruhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 6 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero Tabulka č. 1: Biologické ukazatele Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Hydrologický režimVelikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínkyProměnlivost hloubky nádrže, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 6 Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero Tabulka č. 1: Biologické ukazatele Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
UkazatelVelmi dobrý stavDobrý stavStřední stav
Všeobecné podmínkyHodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 7

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 7 Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele
UkazatelMaximální ekologický potenciálDobrý ekologický potenciálStřední ekologický potenciál
Ukazatele biologické kvalityHodnoty příslušných biologických ukazatelů odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchových vod při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod.Existují slabé změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.Existují středně velké změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
Hydromorfologické ukazateleHydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchových vod výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných charakteristik útvaru povrchových vod, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti útvarů povrchových vod, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 7 Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka a jezero Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
UkazatelMaximální ekologický potenciálDobrý ekologický potenciálStřední ekologický potenciál
Všeobecné podmínkyFyzikálně-chemické ukazatele plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a acidobazický stav odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchových vod za nenarušených podmínek.Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele. Teplota a acidobazický stav nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látkyKoncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látkyKoncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod.Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 8

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek

účinné od 15. 5. 2011
Příloha č. 8 Směrný seznam hlavních znečišťujících látek Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
Látky nebo skupiny látek
1Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.
2Organofosforové sloučeniny.
3Organocínové sloučeniny.
4Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.
6Kyanidy.
7Kovy a jejich sloučeniny.
8Arsen a jeho sloučeniny.
9Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10Nerozpuštěné látky.
11Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).
účinné od 15. 5. 2011

Příloha č. 9

účinné od 15. 5. 2011 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

účinné od 15. 5. 2011Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod

účinné od 15. 5. 2011Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.

účinné od 15. 5. 2011Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod18) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.

účinné od 15. 5. 2011Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů.

účinné od 15. 5. 2011Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.

účinné od 15. 5. 2011(1) Situační monitoring

  1. účinné od 15. 5. 2011a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových vod je prováděn za účelem:
    1. účinné od 15. 5. 20111. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
    2. účinné od 15. 5. 20112. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
    3. účinné od 15. 5. 20113. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
    4. účinné od 15. 5. 20114. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
    5. účinné od 15. 5. 20115. vedení vodní bilance,
    6. účinné od 15. 5. 20116. zjišťování jakosti povrchových vod.
  1. účinné od 15. 5. 2011b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí ve stávajících a následných plánech povodí8).
  2. účinné od 15. 5. 2011c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí.
  3. účinné od 15. 5. 2011d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:
    1. účinné od 15. 5. 20111. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2,
    2. účinné od 15. 5. 20112. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
    3. účinné od 15. 5. 20113. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,
    4. účinné od 15. 5. 20114. je nutné splnit požadavky o výměně informací19),
    5. účinné od 15. 5. 20115. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.
  1. účinné od 15. 5. 2011e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:
    1. účinné od 15. 5. 20111. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,
    2. účinné od 15. 5. 20112. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,
    3. účinné od 15. 5. 20113. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele kvality,
    4. účinné od 15. 5. 20114. prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí,
    5. účinné od 15. 5. 20115. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.
  1. účinné od 15. 5. 2011f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.

účinné od 15. 5. 2011(2) Provozní monitoring

  1. účinné od 15. 5. 2011a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:
    1. účinné od 15. 5. 20111. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové,
    2. účinné od 15. 5. 20112. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.
  1. účinné od 15. 5. 2011b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.
  2. účinné od 15. 5. 2011c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě buď provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvality.
  3. účinné od 15. 5. 2011d) Monitorovány budou vždy:
    1. účinné od 15. 5. 20111. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
    2. účinné od 15. 5. 20112. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
    3. účinné od 15. 5. 20113. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.
  1. účinné od 15. 5. 2011e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány:
    1. účinné od 15. 5. 20111. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,
    2. účinné od 15. 5. 20112. všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,
    3. účinné od 15. 5. 20113. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
  1. účinné od 15. 5. 2011f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:
    1. účinné od 15. 5. 20111. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činností,
    2. účinné od 15. 5. 20112. návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona,
    3. účinné od 15. 5. 20113. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky,
    4. účinné od 15. 5. 20114. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,
    5. účinné od 15. 5. 20115. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,
    6. účinné od 15. 5. 20116. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl,
    7. účinné od 15. 5. 20117. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
    8. účinné od 15. 5. 20118. vedení vodní bilance,
    9. účinné od 15. 5. 20119. plánování v oblasti vod.

účinné od 15. 5. 2011(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod

  1. účinné od 15. 5. 2011a) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem:
    1. účinné od 15. 5. 20111. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
    2. účinné od 15. 5. 20112. hodnocení odtokového režimu vodních toků,
    3. účinné od 15. 5. 20113. vedení vodní bilance,
    4. účinné od 15. 5. 20114. plánování v oblasti vod.

účinné od 15. 5. 2011(4) Průzkumný monitoring

  1. účinné od 15. 5. 2011a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde:
    1. účinné od 15. 5. 20111. nejsou známy příčiny mimořádných jevů,
    2. účinné od 15. 5. 20112. situační monitoring indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný útvar povrchových vod podle § 23a vodního zákona a dosud nebyl zřízen provozní monitoring, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů,
    3. účinné od 15. 5. 20113. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění.
  1. účinné od 15. 5. 2011b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.
  2. účinné od 15. 5. 2011c) Průzkumný monitoring se uplatní:
    1. účinné od 15. 5. 20111. tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
    2. účinné od 15. 5. 20112. v případě, že výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
    3. účinné od 15. 5. 20113. za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění nebo
    4. účinné od 15. 5. 20114. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod8).

účinné od 15. 5. 2011(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod

  1. účinné od 15. 5. 2011a) Četnost monitorování
    1. účinné od 15. 5. 20111. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu.
    2. účinné od 15. 5. 20112. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.
    3. účinné od 15. 5. 20113. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.
    4. účinné od 15. 5. 20114. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku.

      účinné od 15. 5. 2011Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů