Platné znění

Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

  1. 8. Ministerstvo životního prostředí do 22. prosince 2018 vypracuje a předloží Evropské komisi doplňující monitorovací program pro látky uvedené pod čísly 34 až 45 v nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech2).

    Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů

    Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů
    Ukazatele kvalityŘekyJezera
    Ekologický stav
    Biologické
    Fytoplankton6 měsíců6 měsíců
    Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos)3 roky3 roky
    Makrobezoobenthos3 roky3 roky
    Ryby3 roky3 roky
    Hydromorfologické
    Hydrologický režimnepřetržitě1 měsíc
    Kontinuita toku6 let
    Morfologické podmínky6 let6 let
    Chemické a fyzikálně-chemické
    Průhlednost a teplotní poměry3 měsíce3 měsíce
    Kyslíkové poměry3 měsíce3 měsíce
    Salinita3 měsíce3 měsíce
    Acidobazický stav3 měsíce3 měsíce
    Živiny3 měsíce3 měsíce
    Ostatní znečišťující látky3 měsíce3 měsíce
    Chemický stav
    Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu1 měsíc1 měsíc
  1. b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti
    1. 1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2.

      Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel

      Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel
      Počet zásobovaných obyvatelČetnost
      ≤ 10 0004 x za rok
      > 10 000 < 30 0008 x za rok
      ≥30 00012 x za rok
    1. 2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.
  1. c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů

    Metody použité pro monitorování ukazatelů odpovídají technickým normám23), které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.

  1. d) Předávání dat
    1. 1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.
    2. 2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce.
  1. e) Monitorování jiných matric než voda
    1. 1. V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění norem environmentální kvality3) pro biotu je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, bude provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě.
    2. 2. Látky, pro které se používá norem environmentální kvality3) pro biotu, se sledují v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.
    3. 3. Četnost monitorování v sedimentu a v biotě musí být v souladu s Rámcovým programem monitoringu určena tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování bude probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

(1) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod

  1. a) Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů
    1. 1. Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou postupy aplikované na ekologický stav chápány i pro určení ekologického potenciálu. Jsou hodnoceny specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako celek.
    2. 2. Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí představovat vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.
    3. 3. Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro hranici mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady Komise, které usnadní příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též využity další informace členských států, nacházejících se v odpovídajícím ekoregionu.
    4. 4. Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchových vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd.
  1. b) Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
    1. 1. Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavu útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 1 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 1 této přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavu útvaru povrchových vod

      Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod

      Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod
      Klasifikace ekologického stavuBarevné označení
      Velmi dobrýmodrá
      Dobrýzelená
      Střednížlutá
      Poškozenýoranžová
      Zničenýčervená
    1. 2. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace ekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 2 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.

      Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

      Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
      Klasifikace
      ekologického
      potenciálu      		Barevné označení
      umělé útvarů povrchových vod      		Barevné označení
      silně ovlivněných útvarů povrchových vod
      Dobrý a lepšíStejné zelené a světle šedé pruhyStejné zelené a tmavošedé pruhy
      StředníStejné žluté a světle šedé pruhyStejné žluté a tmavošedé pruhy
      PoškozenýStejné oranžové a světle šedé pruhyStejné oranžové a tmavošedé pruhy
      ZničenýStejné červené a světle šedé pruhyStejné červené a tmavošedé pruhy
  1. c) Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky.

(2) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

  1. a) Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvality u všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 této přílohy.

    Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod

    Příloha č. 10 Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod
    Klasifikace chemického stavuBarevné označení
    Dobrýmodrá
    Nedosažení dobrého stavučervená

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Postup pro stanovení norem environmentální kvality

Normy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které jsou relevantní pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. Základní soubor vodních organizmů zahrnuje:

  1. - řasy nebo makrofyty,
  2. - dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a
  3. - ryby.

(1) Stanovení norem enviromentální kvality

  1. a) Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II “Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik pro existující látky“ a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č. 1.

    Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality

    Příloha č. 11 Postup pro stanovení norem environmentální kvality Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality
    Obsah dat pro stanovení NEKBezpečnostní faktor
    Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří trofických úrovní základního souboru1 000
    Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody)100
    Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a/nebo řasy)50
    Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a řasy) představujících tři trofické úrovně10
    Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorůIndividuální hodnocení
  2. Vysvětlivky:
  3. * L(E)C50 - letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.
  4. ** NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky, při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole
  1. b) Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality.
  2. c) Takto odvozené normy environmentální kvality jsou porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude odvození přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.
  3. d) Odvozená norma environmentální kvality je podrobena podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.
  1. 1) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
    Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
    Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
    Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
    Směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.
  2. 2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
  3. 3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
  4. 5) § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.
  5. 6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
    Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
    Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
  6. 7) Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
  7. 8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
  8. 10) § 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
    § 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
  9. 11) Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
  10. 12) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
  11. 14) Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
  12. 15) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
  13. 16) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
  14. 17) Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
  15. 18) ČSN EN ISO/IEC 17025.
  16. 19) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
  17. 20) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí.
  18. 21) Čl. 8b odst. 1 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
  19. 22) Čl. 8b odst. 5 směrnice 2008/105/ES, o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ve znění směrnice 2013/39/EU.
  20. 23) Například EN ISO 5667-3:2012 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi.
    EN 15708:2009 Jakost vod – Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách.
    EN 14962:2006 Jakost vod – Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb.
    EN 14614:2004 Jakost vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek.